Muž z ostrova Lewis
Peter May
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/190281/bmid_muz-z-ostrova-lewis-gng-190281.jpg
5
2025
2025
Ostrov Lewis série
< 2. díl >
Muž beze jména. Muž bez paměti. Muž, který nemá na výběr. V rašeliništi na ostrově Lewis je nalezeno dokonale zachované tělo mladého muže, které nese stopy po několika strašných bodných a řezných ranách. Policie se zprvu domnívá, že se mladík stal obětí rituální vraždy před stovkami let, avšak vytetovaný obrázek Elvise na mladíkově pravé paži odhalí, že se vražda musela stát mnohem později, ve druhé polovině dvacátého století. Bývalý detektivní inspektor Fin Macleod se mezitím vrací na svůj rodný ostrov. Rozešel se se svou manželkou, s životem v Edinburghu i s kariérou u policie a nyní se snaží obnovit staré vztahy a opravit zchátralý dům svých rodičů. Avšak poté, co testy DNA prokážou příbuzenský vztah těla z močálu a otce Finovy dětské lásky Marsaili Macdonaldové, je Finovi jasné, že jeho návrat domů bude trochu rušnější, než čekal. Tormod Macdonald, dnes již starý muž trpící demencí, celý život tvrdil, že je jedináček a že nemá žádné blízké příbuzné. A Fin zjistí, že Tormod měl dobrý důvod, proč v tomto ohledu lhát.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
The Lewis Man, 2012
více info...
Přidat komentář
Nejdříve přečtěte Skálu, pro lepší pochopení některých souvislostí. Muž z ostrova Lewis je nádherná knížka
První příběh z ostrova byl knihou, která mě v poslední době zaujala asi nejvíc. Proto jsem se bál, zda druhý díl dosáhne alespoň stejné kvality, na kterou jsem si od autora zvykl. Bál jsem se zbytečně, protože se jedná o stejně dobrý příběh. Autor umí výborně popsat celé prostředí a život obyvatel ostrova, že má člověk pocit, jako kdyby tam někdy byl. Scény z pohledu člověka s Alzheimerem byly napsané přesně tak, jak bych si uvažování daného člověka představoval. Jedinou výtku bych měl snad (spoiler) k závěrečné scéně s odplatou po letech. Bohužel jsem měl smůlu, že oproti minulému dílu jsem během čtení neměl ani oblačno ani bouřku, což mě mrzelo. A když už jsem minule doporučoval ke čtení nějakou tu skotskou, tak ke dvojce by to chtělo něco drsnějšího jako Ardbeg Corryvreckan.
Sérii z ostrova Lewis je poslední z řad od Petera Maye, ke které jsem se dostal. Četl jsem mnoho názorů, jak je tato řada skvělá a jak je lepší než ty ostatní. Musím ale za sebe říci, že se s tímto názorem neztotožňuji. Ano, je dobrá. Ale série Akta Enzo je mi lidsky mnohem bližší. Na ostrově je ponuré, seversky exotické prostředí drsné země, ale samotný příběh má své vady a často je až příliš nepravděpodobný. Kvůli tomu, jak tato kniha končí můžu dát maximálně čtyři hvězdičky. A přitom pokud by kniha neskončila takovým tyjátrem, mohla být mnohem lepší.
Muž z ostrova Lewis je kvalitným pokračovaním tejto trilógie detektívnych románov.
Kým v prvom románe som bola uchvátená hlavne tým, ako dokázal Peter May zachytiť celkovú pochmúrnu atmosféru ostrova, v tomto vytvoril hlavného hrdinu s vnútorným životom ovplyvneným chorobou, hlbokými emóciami a zložitým životným osudom.
Obdivujem autorovu schopnosť dokonalého opísania vnutorných myšlienkových pochodov svojich postáv, ktoré následne stavia tvárou tvár voči vonkajšiemu prostrediu.
Skvělá kniha. Opět se setkáváme s hrdiny ze "Skály", podrobněji se seznamujeme s neuvěřitelným osudem Tormoda (neboli Johnnyho) - prostě otce Marsaili. A to je teda opravdu něco. Moc dobré.
Opravdu dobrá kniha. Jeden až pocítí touhu jet se někdy do těch popisovaných, nehostinných končin podívat. Tohle prostě nejsou jen obyčejné detektivky.
Pan May prostě umí. I druhý díl byl pro mě krásným čtenářským zážitkem. Ráda jsem se vrátila na tento kouzelný ostrov a setkala se s protagonisty prvního dílu. Nemohu jinak než dát zase plný počet hvězdiček, už jenom za tu krásně zachycenou atmosféru.
I další díl trilogie byl skvělý. Pan May je výborný vypravěč, vtáhl mě dokonale do děje a já prožívala jeho další strhující příběh.
Opäť dychberúce popísanie jednotlivých scenérií, pričom som sa (najmä vďaka kvalitnému prekladu) ocital na tom či onom ostrove, stál na pláži, tvár mi bičoval vietor a bol som do nitky premoknutý. Autor miluje toto prostredie, to je bez debát. A pátranie v minulosti na získanie rôznych odpovedí plus prepojenie postáv a ich vzťahov robí z tejto knihy unikát. May vie ako písať, ako zaujať a doslova núti človeka ocitnúť sa v Škótsku. Skvelá kniha !
Další poutavý příběh s tragickou minulostí. A opět jsem se dozvěděla něco nového o historii mého oblíbeného souostroví.
Po skále jsem se hned posadil k této knize a musím říct, že pro mě trošku zklamání, čekal jsem víc zaměřené vyprávění na hlavní postavu a tohle mi s tím nějak nepasovalo. Ale uznávám, že to je čtivě napsáno bez nějakého složitého balastu.
I druhý díl byl naplněný emotivním vyprávěním, člověk se dokáže ztotožnit snad se všemi postavami.
Podobně jako v prvním dílu hraje roli částečná ztráta vzpomínek, tady je hodně důležitá Alzheimerova choroba a s ní související poruchy paměti, které prožíváme s vypravěčem v první osobě, což na mě hodně zapůsobilo.
Někdo říká, že lepší než první díl. Mně se zdá, že by se mi hodně těžko rozhodovalo, který z těch dvou se mi líbil víc, rozhodně další úžasné dílo. Hodnotím šesti hvězdičkami z pěti.
První díl jsem četla v psané formě, zatímco druhý v příjemném přednesu Jiřího Dvořáka, oba způsoby čtení měly něco do sebe, což dokazuje, že obsah je skvělý bez ohledu na formu příjmu.
Nedá se jinak, než že budu muset do doporučovaných přidat obě tyto knihy a jdu pokračovat ve čtení další knihou ze série nebo nějakým dalším P. Mayem.
Trochu jsem se obávala otevřít druhý díl, protože mi přišlo, že snad ani nelze napsat něco tak výborného. Jsem moc ráda, že moje obavy byly naprosto zbytečné. Odvíjí se příběh, kde opět jedna postava je popsaná v ich- formě a díky jejím vzpomínkám se čtenář stává svědkem hlubokého a strhujícího života. Hodně na mě zapůsobilo, že vzpomínky jsou poznamenány demencí, se kterou se daný člověk potýká. Autor nás nechává hmatatelně prožívat jednotlivé osudy.
Postavy z předchozího dílu jsou také přítomny a stávají se součástí děje.
Nebudu nic prozrazovat. Počet hvězd by byl mnohem vyšší, pokud by to šlo.
Doporučuji.
Pravdivá a přímá slova na straně 309, o tom, jak jednou budeme sedět v nějakém domě, nebo domově a pro mladší ročníky budeme "neviditelní" jen proto, že budeme staří, jsou výzvou podívat se na naše "staré" novýma očima. Závěr mě naplnil nadějí, že vztahy, pokud jsou důležité, s námi setrvají celý život. Vidím ten obraz dvou starších lidí, jak se procházejí po pláži, a je mi dobře.
Druhý díl trilogie. Opět zážitek. Od knih Petera Maye se nemohu odpoutat. Ještě dlouho po přečtení ve mně doznívá pocit uspokojení z neobyčejné četby.
Knihy pana Petera Maye se mi moc líbí. Zajímavé prostředí i lidé, zajímavé přechody v čase, zápletka, drsné osudy hrdinů, kteří nejsou černobílí, a které nemůžeme za jejich činy soudit, protože jsou ovlivněni tím, čím si prošli, krásný jazyk. A to vše povýšeno k dokonalosti interpretací pana Jiřího Dvořáka. Všem vřele doporučuji.
Po Skále jsem otevřela tuto knihu. Nezklamala. Nádherné čtení, úplně mě to pohltilo.
Ani nevím, kde začít. Kniha mě dostala, naprosto. Četla jsem ji hned po prvním dílu a zpočátku jsem měla pocit, že to nebude ono. Že příběh je moc temný, chmurný, beznadějný... ale pak mě to všechno úplně pohltilo. Příběh mě stáhl do sebe, já se propadala jak do rašeliny a najednou měla pocit, že v té neutěšené končině jsem prostě s nimi. Že jsem součástí příběhu o neradostném dětství, silných mezilidských vztazích, strachu, stáří i touze po pomstě. Úžasná kniha, která mě ke konci děsila vědomím, že se blížím k jejímu konci. A ten konec, ten mě pak úplně rozsekal. Jdu si hned stáhnout třetí díl, abych se zase mohla vrátit na sever, do nevlídného počasí, k vůni moře a za lidmi, které jsem si zamilovala.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skála |
| 2014 | Muž z ostrova Lewis |
| 2015 |  Pán ohně |
| 2015 | Výjimeční lidé |
| 2014 | Šachové figurky |
,,Chodíme do domova důchodců a vidíme jen spoustu sedících staříků. S prázdnýma očima, se smutným úsměvem. A nebereme je na vědomí, protože jsou zkrátka staří. Jsou opotřebovaní, a tak nám málem nestojí za to, abychom jim věnovali nějakou pozornost. A přitom se za každýma těma očima skrývá celý jeden život, příběh, který by ti každý z nich mohl vyprávět. Příběh o bolesti, lásce, naději, zoufalství. O věcech, které cítíme i my. A jednou na jejich místě budeme také. Budeme tam sedět a dívat se, jak nás mladí neberou na vědomí, protože budeme zkrátka staří. A jak nám pak bude?"