Ostrov morských žien
Lisa See
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508701/bmid_ostrov-morskych-zien-MBR-508701.jpg
5
251
251
Jong-suk a Mi-džu sú priateľky na život a na smrť. Ich cesty sa pretnú už v detstve a pokračujú celé desaťročia počas búrlivých udalostí na kórejskom ostrove Čedžu. Obe už v mladosti začnú pracovať ako „morské ženy henjo“ – potápačky živiace sa často za cenu vlastného zdravia a niekedy aj života celodenným lovom morských živočíchov. Spoločne prekonávajú nielen nebezpečenstvá hroziace na mori aj súši, stratu rodičov, ťažké časy japonskej okupácie, druhej svetovej vojny či vznik samostatného kórejské-hoštátu a násilie, ktoré tieto dejinné zvraty so sebou prinášajú, ale aj svoje vlastné malé drámy. Na svete sú však aj sily, ktoré ľudská vôľa nezdolá.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2023 , Slovart (SK)Originální název:
The Island of Sea Women, 2019
více info...
Přidat komentář
Audiokniha
Třetí kniha od autorky a řekla bych, že mají rostoucí tendenci, respektive, nevím jak byly chronologicky napsány, ale já jsem zvolila pořadí od nejhorší po nejlepší (tedy pro mne).
Informace o historii korejských žen, potápěček, byly neskutečně zajímavé. Příběh zasahující několik generací byl smutný, ale krásný.
Moc se mi to líbilo.
Román jsem poslouchala jako audioknihu. Jsem z ní plná emocí. Určitě to není lehké čtení, ale rozhodně stojí za to. Knížka je plná silných a odvážných žen, které procházejí velmi těžkými obdobími nestabilní politické situace na korejském ostrově. Přesto jde o nádherný příběh odvahy a přátelství, který mě naprosto pohltil. Určitě ho ještě dlouho nedostanu z mysli.
V živote som iba dvakrát cítila takú hrdosť a dojatie nad tým, že som žena, až mi naskočili zimomriavky. Po prvé keď som bola pri svojej babke, počúvala jej rozprávania a sledovala jej ťažký, ale krásny a zásadový život. Po druhé pri čítaní tejto knihy. Napriek tomu, že henjo a moju babku delí pekných pár tisíc kilometrov, z oboch prýšti rovnakým prúdom nezlomnosť, láskavosť a obetavosť pre rodinu. Ženy sú úžasné. Bez nich by nebol domov.
Působivá kniha o životě a místě, které jsem vůbec neznala. Za mě super čtení, které má schopnost vtáhnout do děje a nepustit. Přečtu si i další knihy od autorky.
O tom, jak zaslepeni vlastním smutkem, bolestí a pocitem křivdy se neptáme, a ani možná nechceme ptát, po důvodech jednání jiných. A nejen o tom, taky historie nám málo známé země.
Moc nádherná knížka.
Naprosto neuveritelne a dojemne. Jeste nikdy me nerozbrecela kniha. Dekuji za doporuceni.
Knihu autorky Lisy See jsem si vypůjčila v knihovně, aniž bych o ní kdy slyšela nebo četla, prostě mi padla do oka. Téma je více než zajímavé a já se přiznám, že jsem se nikdy nezajímala o to, jak to vlastně bylo s rozdělením Korey po válce a co na to říkali samotní Korejci. Sovětský svaz a Spojené státy si tuhle zemi zkrátka rozdělili po vzájemné dohodě, aniž se na to ptali lidí, kteří tam žili. Tak to prostě chodí, válečná kořist. Demarkační čára rozdělila zemi a s ní i rodiny, podobně jako v Německu. Představovalo to neskutečné utrpení nejen pro tu bolševickou část, tedy Severní Koreu, kterou zabrali “zlí Sověti, ale i pro tu jakoby svobodnou, jižní část, kterou okupovali “hodní Američané, kam spadá i ostrov Čedžu, kde se děj knihy odehrává.
Zabíjení je vždycky zabíjení, utrpení je vždy stejné, ať už je teror politicky korektní či vrazi stojí na té špatné straně.
V kulisách této kruté doby se odehrává příběh potápěček, takzvaných henjo, které moře živilo.
Kniha má zajímavý rámec, téma je pozoruhodné, ale je psaná stylem, který mi vůbec nevyhovuje, pro mne byla neskutečně nudná, zdlouhavá, téměř jsem ji nemohla dočíst.
Cituji:
“Byla tato tragédie jen vzpoura, která se vymkla kontrole? Bylo to povstání, občanské nepokoje nebo protiamerický odboj? Nebo řekneme, že to bylo hnutí za demokracii, zápas o svobodu či masové hrdinské povstání…?
Měli bychom dávat vinu Američanům? Jejich plukovníci, kapitáni i generálové tady byli. Jejich vojáci viděli, co se dělo. I kdyby nikoho nezabili vlastní rukou, tisíce vražd se odehrály před jejich očima, ale oni za to nepřevzali zodpovědnost. Ani jednou nezasáhli, aby zabránili krveprolití. Nebo přijmeme vysvětlení, že se snažili vymýtit hrozbu komunismu v počátcích éry, již později nazveme studenou válkou? Byl incident 43 první americký Vietnam? Nebo to byl boj lidí, kteří toužili po sjednocení severu a jihu a chtěli rozhodovat o tom, co se děje v naší zemi, bez vměšování a zásahů cizí velmoci?
Na tři sta vesnic lehlo popelem nebo bylo vyrabováno, čtyřicet tisíc domů bylo zničeno a o život přišlo tolik lidí, že žádná rodina na Čedžu nezůstala ušetřena žalu.
Námět knihy je velmi dobře zvolený. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací o historii Jižní Korey, o kterých jsem nic nevěděla. Nevyhovovalo mi autorčino zdlouhavé popisování a mnohomluvnost, ty mě od čtení odrazovaly.
Přesto doporučuji k přečtení.
Skvělá autorka. Zajímavý vhled do života v části Jižní Koreje ve spojení s historickými milníky, tradicemi a myšlením lidí. Co to trochu kazí, je řada chybějících písmen v českém vydání.
Korejský ostrov Čedžu ve 20. století, tradice potápěček henjo, matriarchát, hlad, politika, válka, kolektivní vina. A také splynutí s přírodou, zakořeněné tradice, šamanismus a přátelství.
Zpočátku jde o nadherný příběh o životě henjo, potápění a krásách mořského dna, který se však záhy změní vlivem politického dění a z krásné knihy k vodě se stane drsný boj o přežití, kdy nevěříte nikomu a u každého zaťukání na dveře cítíte blížící se smrt.
Knihu hodnotím jak za faktografickou stránku popisu dějin, o kterých nic nevíme, tak za nádherné poetické zpracování. Autorka bravurně vykreslila spjatost s přírodou jako elementárním prvkem a smyslem bytí, ale věřila jsem ji i pocity kolektivní viny, traumata a hledání důvodů k životu. Tohle byl skvost a já si moc přeju, abyste si tuto knihu přečetli. Vím, že trh s beletrií o 2. světové válce je víc než presycený, ale četli jste někdy o masakru na Čedžu?
Dávám milion hvězdiček z deseti
Nádherné a nádherný jazyk našich sousedů tu nádhernost ještě mocnil. Jsem dojatá celým příběhem.
Posledné dni ovládol moju myseľ fascinujúci príbeh potápačiek henjo z kórejského ostrova Jeju, ktorý má všetko, čo dobrý román potrebuje.
Predstavuje presne typ príbehov, ktoré vyhľadávam, spája v sebe zaujímavé, v našich končinách nie príliš známe historické poznatky, a zároveň pútavé osobné ľudské osudy a tragédie.
Autorka prelína minulosť s prítomnosťou, čo je veľmi obľúbený postup, ktorý čitateľovi umožňuje odkrývať jednotlivé vrstvy príbehov a postáv.
Velmi silný příběh, zasazený do smutné a těžké doby, který mě v průběhu čtení několikrát překvapil. Je to již druhá kniha, kterou jsem od autorky četla a už se těším na další.
Autorka několik měsíců shromažďovala materiály ke knize.
Jde o silný poutavý příběh protkaný politickými poválečnými událostmi v Jižní Koree.
Odcházím s pocitem, že ještě jednou musím číst... což se mi stalo poprvé v životě. Opravdu mimořádně napsaná kniha.
Velice krásný a silný příběh,který mi stále zůstává v paměti. Vše další již napsali čtenáři přede mnou.
Neobyčejná, krásná kniha, velmi silný příběh z období válek, o kterých toho nebylo moc napsáno. Aspoň pro mne to bylo hodně nových velmi zajímavých informací.
Je to nesmírně zajímavá a čtivá kniha, místy opravdu těžké čtení. Popis událostí odehrávajících se po rozdělení Koreje na severní a jižní část je neskutečně silným zážitkem. Co celou knihou prostupuje je síla místních žen a henjo obzvlášť. Fascinovalo mě na tom především vyznění, které je ke konci knihy hodně cítit...že to jak jsou životy lidí "jednodušší" ve smyslu zmírnění těžkosti života - obstarávání jídla, hygieny, živobytí, dostupnosti vzdělání...s sebou zároveň přináší oslabování jejich ducha. A je to tak, nedá se proti tomu nic vytknout....a přitom sama Jong-sun říká, že ví, že své děti i vnoučata rozmazluje, ale cítí tu potřebu, která tu generačně je...že rodiče si přejí ochránit své děti od nebezpečí, utrpení, těžkostí.
Překrásný příběh a soužití dvou přítelkyň. Líbila se mi jejich čistota, přemýšlení o světě i o vztazích. Román se krásně četl, místy byl i napínavý. Vřele doporučuji.
Štítky knihy
historie, dějiny moře a oceány ženy ostrovy násilí Korea potápění, potápěči člověk a příroda osudy žen rományAutorovy další knížky
| 2010 |  Tajemství hedvábného vějíře |
| 2020 | Čajová dívka z Kolibříkové ulice |
| 2021 | Ostrov žen moře |
| 2010 | Dívky ze Šanghaje |
| 2024 | Lotosový kruh paní Tchan |
Tento díl mě moc nebavil jako předchozí. Takové zdlouhavé, roztahané a po pár hodinách mě kniha přestala bavit. Uvidím, kdy si dám letošní novinku a zda vůbec :o)