Osud tančil charleston
Táňa Kubátová
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388883/bmid_osud-tancil-charleston-9t1-388883.jpg
4
64
64
Osud tančil charleston série
1. díl >
Kniha o dozrávání dvou mladých žen mezi dvěma válkami. Příběh o láskách, radostech i bolestech, které jsou stále stejné bez ohledu na dobu, v níž žijeme. Životní plány jedenadvacetilé Johany jsou pro dívku z roku 1926 trochu netypické. Chce být samostatná a nehodlá se stát pouhou ozdobou nějakého muže. Brzy však zjistí, že osud jí připravil jinou cestu... Růžino hledání lásky je plné chyb a omylů a občas tak trochu otřese pevným kamarádstvím obou někdejších spolužaček. Na pozadí jejich příběhů mezitím kráčí neúprosná historie. Válka obě kamarádky rozdělí a ani jedna z nich netuší, na jak dlouho.... celý text
Přidat komentář
Předposlední od mojí oblíbené autorky, autorce se v několika posledních knihách zalíbila první republika , snad za to může její oblíbená "Malomocná" od polské autorky . Nicméně mám radši autorčina předchozí dílka. Musím však konstatovat že bylo příjemné sledovat osudy rodiny od roku 1926 až do roku 1945 . Těším se na Bukůvky . Půjčeno z knihovny (už abych měla svoji vlastní) .
Jsem ráda, že jsem se nechala zlákat nádhernou obálkou a do čtení této knihy se pustila. Líbilo se mi popisování starých časů, jak se muži dvořili ženám a jak to vůbec chodilo ve společnosti. Osudy všech mi přišly věrohodné, že jsem až přemýšlela, zda Bukůvkovi a jejich přátelé skutečně neexistovali. Sledování jejich životů od r. 1926 až do r. 1945 je opravdu zajímavé a hned otevírám stránky druhého dílu, protože se nemůžu dočkat, co nás čeká až téměř do naší současnosti.
Nádherná kniha v klasickém stylu připomínajícím díla Jane Austenové. Obvykle romantiku už moc nečtu, ale tohle mi sedlo.
Ne, nejde to dočíst. Novodobá červená knihovna, která drnká na zidealizovanou strunu první republiky. Odbojná statkářská dceruška a synáček továrníčka. Ušlechtilá společnost tu i onde, do toho všeho ještě i protivný nácíček Rudi. Neříkám, že je to špatně napsané. Čtivé to je. Ale klidně by stačila polovina textu, vyškrtat jalové a falešné filozofování, moralizování a prostě všecko, co odporuje skutečnému životu. Ten tam vážně není, jen se tu povalují uprášené divadelní rekvizity, co podle všeho mají zobrazovat život tehdejší honorace. Přijde mi to skoro jako parodie. Fakt jsem se snažila. Např. spisovatelku, píšící pro ženy, Vlastu Pittnerovou, mám přitom opravdu ráda, ale ta píše z vlastní zkušenosti a je to poznat. Tohle jsou líbivé kapitolky, které čtenářkám nic nedají kromě toho, že (snad) pomáhají usnout. Věřit se jim ale nedá ani náhodou.
Moje oblíbená autorka. Takže když vyšla další její knížka musela jsem si ji přečíst. Mám ráda českou minulost. Kniha se mi líbila, možná už potom byla dost rozvláčná a to knize ubírá body. Líbí se mi obálka. Druhý díl se mi líbil více.
Johana je kladná hrdinka, která jedná vždy správně, čestně a prakticky neomylně. Růža nadělá spoustu chyb, i když nikdy ze zlého úmyslu. Proto mi byla její postava bližší a jaksi i reálnější.
Pozitivně hodnotím také název knihy a povedenou obálku.
Mrzí mě, že jsem první přečetla Bukůvky, příběh by se mi četl lépe. Ale i tak to byla krásná kniha.
Kdybych za sebou neměla Kutscherovu sérii z předválečného Berlína (1929 - 1934), možná bych nebyla tak rozladěná (je-li právě tohle to správné slovo). Ale stačí si pod anotací přečíst zařazení knihy podle žánru: Pro ženy, Literatura česká (u Kutschera se dočtete Detektivky, Historické romány, Literatura světová).
Takže občas jsem měla pocit, že čtu Irčin románek, případně Irču v hnízdečku (to jsme se sestřenicí jako malé holky čítávaly u babičky na prázdninách). Johanka byla docela sympatická a otcovskou nelásku zvládala skvěle, určitě především díky tetě Kristě. Růža byla občas (dost často) "na facku", ale byly zřídkavé okamžiky, kdy jsem s ní souhlasila (např. onen návštěvní systém, který nelze označit jinak než jako pokrytecký - vzpomněla jsem si na Leacockovu povídku Strašlivý osud Melpomena Jonese; jemu to totiž nikdo neobjasnil, podobně jako Růže).
Rozsáhlý román, zahrnující léta 1926-1945 a zalidněný mnoha postavami, je poměrně čtivý a zajímavý, ale po předchozích čtenářských zážitcích mi žánrově vůbec nesedl. Proto se těším na další díl - doufám, že pro mě bude přijatelnější. I když po vydařené knize Kdo šije u Podolské si tím nejsem úplně jistá . . .
"Ale přesto, Růžo, nevěřila bys, jak jinak člověk hledí na četbu, když si na ni urve chviličku při vší té činnosti, jíž se celý den věnuje, než když v podstatě nic jiného než to čtení dělat nemůže. V tu chvíli má chuť zabývat se raději úplně něčím jiným. Papíroví hrdinové jsou naráz tak otravně neskuteční, ačkoli právě tohle se ti na nich předtím líbilo."
(Těším se, až si tohle tvrzení někdy budu moci ověřit na vlastní kůži!)
Moje první kniha od paní Kubátové a líbila se mi moc, od dětství mám ráda filmy pro pamětníky.
Pěkná, čtivá knížka. Nevím, zda začít číst Bukůvky. Tak nějak se mi nechce rušit kouzlo lásky a rodinného života z první republiky.
Pěkný čtivý román s nádherně vykreslenou atmosférou první poloviny minulého století. Určitě si přečtu i pokračování.
Poutavé a pěkné čtení nemohla jsem se od knihy odtrhnout taková moc pěkná oddechovka.
Kniha se dobře četla,přátelství Johanky a Růži bylo možné jen s velkou shovívavostí Johanky i jejího manžela.Trochu to všechno připomínalo červenou knihovnu.Hlavně válečné události byly zmiňovány velmi okrajově.Ale další pokračování si asi přečtu.
Když jsem knihu otevřela a zjistila drobné písmo a tolik stránek, nevěřila jsem, že bych jí mohla přečíst za 3 dny. Příběh Johanky a Růži se moc dobře četl. Někdy jsem nemohla pochopit, že Johanka měla na Růžu nervy. Určitě se těším na pokračování a knihu doporučuji
Při četbě se mi vybavovaly knihy Vlasty Javořické i Červená knihovna, kterou jsme jako studentky vyhledávaly. Dnes se mi dialogy zdají stále dokola - jaká jste dívka počestná, jak si nesmíte zadat, chodit mravně ustrojená - tak to byl počátek 20. století. Mládež 21. století by měla v té době vážné problémy :). Tak to byla první polovina knihy, druhá už mne zaujala víc, i když se mi vůbec nelíbil výraz nevzdělaná lůza.
Kniha je hodně vystavěna z přímé řeči a obálka, tak ta je nádherná!
Také se mi kniha líbila, ale špatně se mi četla. Taková "červená knihovna". Pokud vyjde pokračování, jak je slibováno, hned si jí koupím. Zajímá mě, jak to bude dál.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Bukůvky |
| 2017 |  Vánoční zázraky |
| 2018 | Osud tančil charleston |
| 2006 | Hrníček z lásky |
| 2009 | Abstinentka |
Myslím, že je to úplně nejlepší kniha autorky. Nejraději bych dala i šest hvězdiček.