Osudový omyl generála Vlasova
Karel Richter
https://www.databazeknih.cz/img/books/99_/99968/bmid_osudovy-omyl-generala-vlasova-N9z-99968.jpg
4
10
10
Již v prvních měsících po útoku na Sovětský svaz v létě 1941 nabízeli postupujícím německým jednotkám spolupráci jednotlivci i skupiny obyvatel SSSR. Kozáci postižení nucenou kolektivizací vítali Němce jako své osvoboditele podobně jako příslušníci neruských národností. Proti vůli nacistických nejvyšších kruhů tvořili velitelé wehrmachtu z ruských zajatců pomocné oddíly. Chyběla však osobnost, která by dokázala soustředit armádu, bojující po boku Němců proti bolševickému režimu v Rusku. Tuto roli převzal generálporučík Andrej Andrejevič Vlasov (1900-1946), zajatý na volchovské frontě v červenci 1942. Donedávna úspěšný velitel Rudé armády, objížděl zajatecké tábory. Hledal i nacházel vojáky ochotné vstoupit do Ruské osvobozenecké armády. „Vlasovci“ spolu s Himmlerovými zbraněmi SS bojovali na jaře 1945 ve ztracené válce. Stejně jako jejich velitel se dopustili osudového omylu, když nenašli cestu k protihitlerovským mocnostem, které usilovaly o vítězství demokracie. Sehráli dosti významnou roli v bojích Pražského povstání, ale v té chvíli již bylo pozdě... Pro velení Rudé armády i pro představitele politického vedení sovětského státu (ale i ve vnímání většiny sovětských obyvatel) na příslušnících Ruské osvobozenecké armády zůstala pachuť zrady.... celý text
Přidat komentář
Kniha se ani zdaleka nevyrovná fundované knize Stanislava Auského Vojska generála Vlasova v Čechách.
Poutavě psaná kniha o generálu Vlasovovi, popisující stručně jeho život před 2. světovou válku a následně podrobně jeho jeho osudy během války. Při četbě si čtenář uvědomí, že nebýt rasistické doktríny nacistů, tak po válečné stránce nebylo Německo zcela bez šancí válku v Rusku vyhrát nebo alespoň řádně zamíchat kartami. Rovněž Stalin, brutální diktátor, byl po vpádu Německa do Sovětského svazu spíše rozpadajícím se hadrovým panáčkem. Nicméně po bitvě je každý generál, že, ale přemýšlet a diskutovat nad tím, co by kdyby, je bezpochyby zajímavé.
Autorovy další knížky
| 1994 |  Sudety |
| 2003 |  Přes krvavé řeky |
| 2000 | Princ Evžen Savojský - pán bitevních polí |
| 2012 | Hannibal před branami: Kartágo proti Římu 218-202 př. n. l. |
| 1991 | Případ generála Vlasova |
Jsem rád, že jsem narazil na tuto knihu. Obsahuje vyčerpávající informace o historii Vlasovců a navíc se výborně čte. Je to dobrodružné čtení s tragickým koncem, jak se dá očekávat. Ukazuje jak těžkou měli volbu ruští zajatci za druhé světové války. Všechny jejich možnosti končily smrtí nebo gulagem.
Taky je zde objektivně popsána role Vlasovců během pražského povstání. Dá se říct, že to byl zázrak, že se na tomto místě objevili zrovna v tu pravou chvíli a zabránili likvidaci povstání ihned po jeho zrodu. Jako by celá složitá historie armády vyvrcholila právě v tom momentě. A to navzdory tomu, že založení ROA proběhlo v Praze za nesouhlasu obyvatelstva, a navíc s tím zásahem sám Vlasov nesouhlasil. Ale prostě se tak stalo. Praha jako město by se měla více zasadit o připomenutí této historie nějakým vhodným způsobem.