Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 1-4
Jaroslav Hašek
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76588/osudy-dobreho-vojaka-76588.jpg
4
1416
1416
Dobrý voják Švejk je jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších postav nejen české, ale i světové literatury. Svědčí o tom spolu s četnými vydáními doma a v zahraničí také skutečnost, že se z díla stala v pravém slova smyslu klasika, která se neustále čte a cituje. Možná bychom mohli mluvit i o součásti naší národní povahy, ať už v dobrém nebo pejorativním smyslu. Švejk, hostinský Palivec, polní kurát Katz, nadporučík Lukáš, sapér Vodička, Baloun a další postavičky nadále žijí svým životem.... celý text
Přidat komentář
Pro mě je Švejk absolutním kultem...přistihuji se, že když se mi v mysli vybaví některá z četných oblíbených situací či Švejkových hlášek, začnu se usmívat jako idiot ať jsem kde jsem. Následně mi na mysli vytane ono okřídlené : " Netvařte se tak pitomě, Švejku..! " . Často nosím některý z dílů s sebou, hlavně tehdy, když si nemohu vybrat, co si vzít. Pak má ruka neomylně míří ke Švejkovi, protože ten nezklame NIKDY. Kniha na pustý ostrov..a asi jediná, ze které bych si na onom ostrově ani v největší nouzi neudělal ohníček...
Co k této knize dodat. Snad jen to ,že kdo si alespoň jednou nepřečetl Švejka nečetl nic. Existuje jedná taková fráze ,která se dosti používá a sice,! ,,Vidět Neapol a zemřít" Já si tuto klasiku dovolím poopravit svým způsobem. ??Přečíst Švejka a zemřít" smíchy!!!!!!!!!
je to moje bible a já myslím že ne jen má protože češi jsou vlastně národ švejků a to je přece V POŘÁDKU
Super knížka už jako holka jsem jí několikrát četla a znovu se k ní ráda vracím
Geniálně humorná knížka, velice čtivá, přesto jedno mínus mám a to, že pro ty kdo neumí německy přijdou o spoustu žertíků, ale musím přiznat, že při čtení jsem si stále představovala film, protože je až neuvěřitelné jak si sou postavy v knize a filmu podobné :)
Kniha, ke které se vracím kdykoli je mi smutno, nebo na pohodové dovolené :-). Je to geniální dílo!
Vztah k téhle knize jsem si našel až mnohem později, než je obvyklé.
Až tehdy, až jsem měl více nažito a uvědomil si, že takhle funguje lidská společnost. Instituce, hierarchie a v ní různé lidské typy, přístupy, charaktery atd.
Jako kluk jsem Švejka přečetl několikrát a stále jsem v něm nacházel další a další vtipná a absurdní místa.
Podle mě Josef Švejk není ani génius ani blbec, je to jen nástroj, který Hašek používá k zobrazení všech těch šílených postav jako je krutej ředitel špitálu, ožralej kurát Katz, chudák nadporučík Lukáš, skutečnej debil poručík Dub, snaživec Biegler a autorovo alter-ego jednoroční dobrovolník Marek. Snad je dobře, že román končí nedopsán přesně před příchodem na frontu, protože nevím, jakých úrovňí morbidit by Haškův humor došel tam.
...Nabodnutý na hloupou výhybku, bojechtivý kaprál byl již mrtev a netrvalo dlouho, stál již u něho na stráži s bajonetem nějaký ladičký vojáček z mužstva nádražního velitelství, který pojímal svou úlohu velice vážně. Stál vzpřímen u výhybky a tvářil se tak vítězoslavně, jako by to bylo jeho dílo, naražení kaprála na výhybku.
Poněvadž byl Maďar, řval po celých kolejích, když přicházeli sem se dívat z ešalonu batalionu 91. pluku:
„Nem szabad! Nem szabad! Komision militär nem szabad!“
„Má už to vodbytý,“ řekl dobrý voják Švejk, který byl také mezi zvědavci, „a má to tu výhodu, že když už má kus železa v břiše, alespoň ví všichni, kde byl pohřbenej. Je to zrovna na dráze, a nemusejí jeho hrob shánět po všech bojištích.
Velmi odlehčené čtení, ke kterému jsem se dostal především proto, že jsem v danou chvíli neměl po ruce nic, do čeho bych se opřel raději. Ale tuto knihu považuju téměř za povinnou národní četbu - ale možná právě ono slovíčko "povinná" ve mě celou dobu udržovalo lehkou natěšenost na pomalu se přibližující konec - tedy aspoň prvního knižního dílu a pro mě pravděpodobně také posledního. Nicméně za 1.republiky to jistě mohlo být právě to počtení, které na českého republikového človíčka, co se popisů nesystémovosti vojenské mašinérie až celé monarchie týče, mohlo působit jako příjemné vlastenecké škrabkání po zádech. V každém případě se s odkazy na Haška a Švejka setkávám poměrně často a přečtením jsem konečně vyplnil onu častou černou díru, kterou jsem před tím býval nucen zaplácnout svým nenázorem.
Prvních několik desítek stran je velmi příjemných a zábavných, ale číst nějakých 300 stran pořád toho samého? Utrpení. Mimoto postavy podobné Švejkovi (který mi nápadně připomíná Homera Simpsona) opravdu nemám ráda.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) humor zfilmováno armáda Rakousko-Uhersko antimilitarismus vojenští duchovní vojáci Švejk pikareskní romány čeští vojáci v 1. světové válce
Podle mého názoru nejlepší kniha české literatury.