Osvald Polívka: Zámeček baronky Ringhofferové / The Manor-House of Baroness Ringhoffer

Dvojjazyčná kolektivní monografie o zámečku baronky Ringhofferové. Když šlechtická rodina Ringhofferů, jejímiž představiteli byli František, Josef, Emanuel a další, přenesla roku 1852 svou továrnu, původně mědikoveckou dílnu, z jiného místa v Praze na Smíchov, začala ji budovat v trojúhelníku, který byl vymezen nynějšími ulicemi Plzeňskou, Kartouzskou a blokem domů ve Štefánikově ulici. Továrna tedy donedávna stála, jak jsme již uvedli, v samém centru Smíchova, na místě dnešního obchodního centra. Ringhofferova vagonka se strojírnou, slévárnou a kotlárnou v době svého prvního rozkvětu, tedy na začátku sedmdesátých let 19. století, zaměstnávala asi 2500 lidí, což byl počet mimořádný, a patřila k největším podnikům v Rakousku-Uhersku. V nejnovější době – až do zastavení výroby v roce 1996 - se zde vyráběly tramvaje. Továrna se však v minulosti rozrůstala i do jiných částí Smíchova, dokonce na Mrázovce vyrostla roku 1870 kolonie domů pro její zaměstnance, nyní již zaniklá. Jak konstatuje Zdeněk Lukeš v publikaci Zámeček baronky Ringhofferové (Praha 1998), z architektonického hlediska v továrně převažovaly objekty z konce 19. a prvních dvou desetiletí 20. století. Podle autora se jednalo o opožděný klasicismus takového typu, který se osvědčil pro tovární architekturu, a byl doplněný jednoduchými secesními stavbami; přestože šlo většinou o utilitární stavby, objekty charakterizovala jistá kvalita. V katastru bývalé Ringhofferovy továrny představuje půvabnou stavbu, mistrovské dílo rané secese, zámeček baronky Ringhofferové, manželky majitele tohoto strojírenského podniku. Původně pozdně klasicistní dům při zadní zdi továrny přestavěl kolem roku 1900 známý pražský architekt Osvald Polívka. Tento někdejší absolvent pražské techniky proslul jako autor bankovních paláců, tzv. Nové radnice nebo Obecního domu (s Antonínem Balšánkem). Smíchovský zámeček je jednou z prvních secesních staveb v Praze. Má výrazný asymetricky umístěný segmentový štít a schodišťovou věž vetknutou do nároží. Původně byl obklopen malou zahradou. V pozdější době, zejména v komunistické éře, byl devastován, naštěstí nebyl zcela zničen (nacházelo se v něm zdravotní středisko), dochovala se i část vnitřního zařízení schodišťové haly. Rekonstrukce zámečku, jejímž projektantem je A projekt, s.r.o., byla zahájena roku 2005. /P. V., Z. L., slavnevily.cz... celý text