Osvětim: Nacisté a konečné řešení
Laurence Rees
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386477/bmid_osvetim-naciste-a-konecne-reseni-gwI-386477.jpg
5
199
199
V této přesvědčivé knize, která poprvé vyšla k šedesátému výročí osvobození Osvětimi, pojednává Laurence Rees o historii největšího a nejkrutějšího nacistického zařízení. Dozvídáme se, jak se Osvětim vyvinula z koncentračního tábora pro polské politické vězně v místo největší masové vraždy v dějinách částečně to byl tábor smrti, částečně koncentrační tábor, kde bylo zahubeno kolem milionu Židů. Autor zkoumá mentalitu a motivace nacistů, kteří činili klíčová rozhodnutí pachatelé hrůzných zločinů zde poprvé hovoří o svém jednání. Odhaluje fascinující i znepokojivé skutečnosti od zřízení nevěstince až po korupci, rozšířenou po celém táboře.Osvětim byla jádrem komplexního systému vyhlazování, místem plánované realizace "konečného řešení židovské otázky". Rees klade nepříjemmné otázky, například proč proč tak nepatrný počet zemí okupovaných nacisty chránil své Židy a proč Spojenci udělali tak málo, aby vraždění přímo zabránili, i když o existenci tohoto tábora věděli. Je to příběh o zabíjení, brutalitě, odvaze, útěku a přežití, působivá výpověď o tom, jak k lidské tragédii takového rozměru vůbec mohlo dojít.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Historie
Vydáno: 2018 , Levné knihyOriginální název:
Auschwitz, 2005
více info...
Přidat komentář
Krásně zpracovaná historická fakta a drsné příběhy lidí, kteří přežili osvětimské peklo.
Výborně napsaná kniha, která popisuje tábor Osvětim od jeho úplného počátku - vznik plánů, postupné budování, vysoušení mokřadů, stavbu krematorií, transporty z Polska, Německa, Maďarska, Dánska i Československa i "život" v jednotlivých částech tábora.. Je to asi nejkomplexnější kniha o Osvětimi, jakou jsem dosud četla..
Určitě ji doporučuji všem, kdo se o tuto problematiku zajímají...
"Za jistých podmínek se lidé mění. Často se mě ptají, v čem jsem se poučil. A já myslím, že jsem si jist pouze jedinou věcí, že totiž nikdo sám sebe nezná. Ptáte se příjemného člověka, jehož potkáte ve městě, kde je Severní ulice, on vás půl bloku doprovodí a ukáže vám ji, je laskavý a vlídný. Týž člověk v jiné situaci se může projevit jako nejhorší sadista. Nikdo nezná sám sebe. Každý z nás může být v těchto [různých] situacích dobrý nebo špatný. Někdy se přistihnu, když je ke mně někdo opravdu vlídný, že si položím otázku, jak by se asi choval v Sobibóru."
(...)
"Pavlu Stěnkinovi, který už překonal všechny překážky a přežil Osvětim, se od spoluobčanů dostalo stejného chování. Byl jedním z původních 10 000 sovětských vězňů, kteří byli do Osvětimi posláni v říjnu 1941, aby postavili tábor v Březince. Příští jaro, když už jich na živu zůstalo jen pár stovek, utekl do lesa a nakonec se mu podařilo připojit k postupující Rudé armádě. Místo, aby ho přivítali zpátky a dovolili mu po zbytek války bojovat proti Němcům, jak si přál, byl několik týdnů vyslýchán, přičemž standardní otázka vyšetřovatelů vojenské kontrarozvědky Smerš byla: "Kdy ses přidal k německé armádě?". Byl poslán do vyhnanství do uzavřeného města Perm na Urale, kde výslechy nepřestávaly. (...) Stěnkin byl propuštěn až v roce 1953 po Stalinově smrti."
Pro mě to byla změna, tento druh beletrie mě probral z poezie. Knihu doporučuju.
Výborně napsaná kniha, která mi otevřela oči a při jejím čtení jsem zjistila, že jsem o té době měla doteď zkreslené představy. Opět kniha, která by měla být povinnou četbou...
Skvěle napsaná kniha historie asi nejznámějšího tábora smrti.Osvětim je taková výkladní skříň holokaustu,protože jako jeden z mála vyhlazovacích táborů zůstal stát do konce války.Kdo chce pochopit ta neskutečná jatka,ať si přečte knihu od Icchak Arad-Sobibor,Belžec,Treblinka
Po přečtení tohoto díla jsem si uvědomila, a ve škole se učí jen to co všem vyhovuje říkat a nikdo se nezamýšlí nad jednotlivými příběhy a osudy životů. Tato knížka mi změnila pohled na jednotlivé osudy lidí a situace. Překvapil mě přístup a myšlení jak Němců tak Židů i ostatních vězňů. Knihu plně doporučuji, pro ujasnění školní látky a uvědomění si absurdní situace ve světě.
Kniha se řadí do kategorie literatury faktu. Spíše upřednostňuji zpracování knih s tímto žánrem v beletristické podobě, ale rozhodl jsem se, že se do knihy ponořím. Kniha je zpracována výborně. Autor osobně navštívil hodně lidí a dotazoval se jich na řadu otázek spojených s Osvětimí. Ptal se jak vězňů, kteří prožívali každodenní peklo, tak také členů SS. V knize nalezneme také výpovědi příslušníka SS Oskara Gröninga, který byl účetní v Osvětimi. Tento rok jsem četl knihu ÚČETNÍ Z OSVĚTIMI: VINA OSKARA GRÖNINGA, kterou napsal Reiner Engelmann. Rovněž nalezneme výpovědi Rudolfa Hössa, který se stal velitelem koncentračního tábora Osvětim. Doporučuji knihu SMRT JE MÝM ŘEMESLEM, kterou napsal Robert Merle. Kniha pojednává o životě Rudolfa Hösse.
Navštívil jsem osobně koncentrační tábor Osvětim 1 (Auschwitz 1) v roce 2018 a Osvětim 2 – Březinka (Auschwitz 2 – Birkenau) tento rok. Byl to zvláštní pocit procházet se na těchto místech, kde zemřelo tolik lidí, kolem 1,3 miliónů včetně 268 000 dětí!!! Zdá se mi neuvěřitelné, že takto lidé trpěli a posléze umírali jen proto, že jsou Židé. V táborech byli umístěni také političtí vězni, Romové, homosexuálové, Svědci Jehovovi a další nepohodlní lidé.
Autor píše nejenom o Osvětimi, ale také se stručně zmiňuje o dalších koncentračních táborech (Sobibór, Treblinka, Bergen-Belsen..). Smutné je, že někteří lidé nenáviděli Židy a propadli slovům propagandy, že Židé můžou za to, že Německo prohrálo 1. světovou válku, že židé okrádají Němce a podobně. Zajímavý je názor vězně Toiviho Blatta, že se lidé mohou měnit podle situace, v jaké se konkrétně nacházejí (citát uvádím níže). V této knize a v některých jiných knihách jsem se dočetl, že spojenci věděli o Osvětimi dlouhou dobu předem a nepodnikli žádné kroky, aby lidi z tohoto pekla osvobodili. Líbil se mi přístup Dánů, kteří měli pozitivní přístup k Židům a hodně jim pomohli narozdíl třeba od jiných států. Nejvíce zarážející pro mě bylo, když skončila 2. světová válka a stále v mnoha lidech přetrvala nevraživost vůči Židům!
Knihu určitě doporučuji pro čtenáře, kteří se zajímají o problematiku koncentračních táborů a chtějí se dozvědět informace s tím spojené. V knize se nachází hodně historických informací, nahlédneme také do myšlení Henricha Himmlera. Není to jen kniha plná holých faktů, ale v této knize se dočteme o různých skutečných příbězích lidí, kteří si prošli těmito hrůzami. Zajímavý byl také příběh nacisty, který se zamiloval do Židovky, anebo příběh vězňů, kteří se rozhodli uprchnout z Osvětimi..
V závěru knihy se nacházejí také POZNÁMKY.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Za jistých podmínek se lidé mění. Často se mě ptají, v čem jsem se poučil. A já myslím, že jsem si jist pouze jedinou věcí, že totiž nikdo sám sebe nezná. Ptáte se příjemného člověka, jehož potkáte ve městě, kde je Severní ulice, on vás půl bloku doprovodí a ukáže vám ji, je laskavý a vlídný. Týž člověk v jiné situaci se může projevit jako nejhorší sadista. Nikdo nezná sám sebe. Každý z nás může být v těchto [různých] situacích dobrý nebo špatný. Někdy se přistihnu, když je ke mně někdo opravdu vlídný, že si položím otázku, jak by se asi choval v Sobibóru.
Čtivá a zajímavá kniha nejen o Osvětimi, ale také o vývoji konečného řešení. Nechybí zde ani rozhovory s očitými svědky oněch hrůz. Kniha nabízí také mnoho informací, o kterých jste nejspíš nevěděli.
Na tuto knihu je zde spousta dobrých recenzí a nebudu je opakovat..kdo se zajímá o koncentrační tábory a konkrétně o Osvětim, bude z knihy nadšený...
Strašná kniha. Tím myslím její obsah. Napsáno je to skvěle. Nemělo by se zapomínat
Člověku se ani nechce věřit, že něco takového bylo možné, že něco takového mohl člověk člověku udělat!
Silná kniha... I po přečtení delší doby, když si na knihu vzpomenu, nenechá mě chladnou a často si vybavím některé scénky
Kniha je napsaná velice poutavě a čte se moc dobře. Oceňuji to, že se autor nevěnoval jen samotné Osvětimi, ale popsal i věci, které s ní souvisely buď jen okrajově nebo vůbec a přesto měli vliv na "konečné řešení". Zvlášť zajímavé a hodnotné jsou výpovědi očitých svědků - především bývalých vězňů a členů SS.
Všem, kterým toto téma není cizí a zajímá je, doporučuji.
Kniha se mi velice líbila, hlavně proto, že autor nevzal několik jiných knížek a z těch udělal tuhle, ale s mnoha lidmi se osobně setkal a udělal s nimi rozhovor.
Po knize jsem sáhla krátce poté, co jsem Osvětim sama v dubnu letošního roku navštívila. Už jsem četla mnoho o koncentračních táborech dříve, proto pro mne mnohé nebylo novinkou, přesto knize nelze upřít působivost. Pouze bych řekla, že jsem očekávala podle názvu něco trochu jiného, nejlépe detailní studii celé té odporné mašinérie. Namísto toho tato poměrně útlá publikace poukazuje na věci, které Osvětim ovlivňovaly spíše "zvenčí", a její hlavní přínos je ve zpracování přímých svědectví těch, kteří přežili, i některých jejich věznitelů.
Kniha je branou do lidské duše a ukazuje nám, jak se člověk dokáže v různých situacích zachovat. Šokující (kromě mnoha nezměrných hrůz, které se v koncentračních táborech a táborech smrti odehrávaly) pro mě například byla příhoda 15ti letého židovského chlapce, jehož udal jeho kamarád (vrstevník) a loučil se s ním větou "brzy tě zase uvidím jako mýdlo v regále".
Kniha dále poukazuje na skutečnost, že (snad) nikdo z nás ve skutečnosti neví, jaký uvnitř je a jak by se sám zachoval v krajních situacích.
O to víc a stále víc obdivuji lidi, kteří si tuto mravní sílu a zásadovost dokázali a dokáží udržet na vzdory okolnostem.
Knihu vřele doporučuji lidem, kteří se zajímají o tuto část lidské historie a kteří chtějí poznat čeho všeho jsou lidé schopni. Bohužel se nemohu zbavit dojmu, že většinou jen ze závisti, z chamtivosti, z hlouposti a ze zášti a to je velmi velmi smutné!
Autorovy další knížky
| 2005 |  Osvětim: Nacisté a konečné řešení |
| 2009 | Za zavřenými dveřmi |
| 2013 | Temné charisma Adolfa Hitlera |
| 2008 | Nacisté: Dějiny varují |
| 2011 | Peklo na východě |
Dobrý kniha s drsnou minulostí. O této historii, by měl každý vědět.