Laurence Rees

Přidat do oblíbených Koupit knihy

britská, 1957

Populární knihy

/ všech 6 knih
Osvětim: Nacisté a konečné řešení
Osvětim: Nacisté a konečné řešení
Za zavřenými dveřmi
Za zavřenými dveřmi
Holokaust
Holokaust
Nacisté: Dějiny varují
Nacisté: Dějiny varují

Nové komentáře u knih Laurence Rees

Osvětim: Nacisté a konečné řešení Osvětim: Nacisté a konečné řešení

„Mimoriadna kniha spracovaná v roku vydania aj ako 6-dielny dokument pod rovnakým názvom. https://www.csfd.sk/film/127305-osvetim-naciste-a-konecne-reseni/recenzie/ Sú tu neuveriteľné výpovede, z ktorých tuhne krv v žilách a človek sa sám seba pýta - je vôbec možné, že toto robil človek človeku? Kniha sa totiž neorientuje len na nacistov, aj keď to je gro, ale aj neuveriteľné príbehy, v ktorých samotní nemeckí Židia pozerali na poľských ako na podradných. Niektorí dokonca sami pomáhali vražednej mašinérii, znásilňovali a správali sa k svojim horšie než nacisti samotní. Ešte hroznejšia je ale cesta väzňov, ktorí prežili, kde sa dozvedáme, že spoluväzeň s pocitom šťastia zabil druhého spoluväzňa len preto, že on bol Žid a druhý väzeň Nemec... Vybrané citácie: Hans Friedrich, ktorý strieľal Židov v lesoch: „Čo som si pri tom cítil? No nič, myslel som si len, mier dobre... Aby som ich presne zasiahol. Na toto som presne myslel... Pre nás to boli len Židia.“ Oskar Groening, účtovník z Osvienčimu: „Keď sme zabíjali deti, my sme v nich nevideli nepriateľov, ale kolovala v nich krv nepriateľa a nepriateľské teda bolo to, že by raz vyrástli v Žida, ktorý bol potenciálne nebezpečný.““... celý text
— Bonapartista

Osvětim: Nacisté a konečné řešení Osvětim: Nacisté a konečné řešení

„Úžasná kniha,která je skvěle zpracovaná v komplexním měřítku. Holá fakta,rozhovory,upřímnost. Není nic,co bych skutečně vypíchla,jelikož celá kniha je klenot,který by měl být zařazen do povinné četby.“... celý text
— fis.rena

Peklo na východě Peklo na východě

„Kniha zjednodušená do podoby MEME by mohla vyzerať takto: Prvý obrázok - Nacistickí vojaci páchajú zverstvá v Európe. Druhý obrázok - Sovieti im v tom statočne konkurujú. Tretí obrázok - Japonský vojak: „Hold my beer!“. Autor sa zaoberá príčinami vzniku japonskej krutosti a prekvapuje záverom, že Japonci takí neboli odjakživa a napr. ešte v 1. svetovej vojne sa správali k zajatcom veľmi prívetivo. Od vydania originálu prešlo viac ako 20 rokov a ako to tak býva, pravdepodobne sa už našiel nejaký historik alebo novinár, ktorý by tento Reesov pohľad vyvrátil a do pléna hodil svoju vlastnú teóriu. Musím však uznať, že Rees dokázal na tých 140 stranách argumentovať veľmi presvedčivo a vyskladal motívy konania vojakov do logického celku. Navyše výborne zapracoval často mrazivé výpovede od priamych svedkov, či už z radov preživších obetí alebo samotných japonských vojnových zločincov. Vojnová história Japonska ma veľmi zaujala a určite si ešte na túto tému niečo prečítam. Nechcem tu za každú cenu používať anglikanizmy, nič si tým nedokazujem, len neviem nájsť slovenský ekvivalent, ktorý by japonskú vojnovú stratégiu počas 2. sv. vojny vystihoval lepšie ako fráza: Play stupid games, win stupid prizes. 9/10“... celý text
— Recidivista

Osvětim: Nacisté a konečné řešení Osvětim: Nacisté a konečné řešení

„Knížka se na holokaust dívá opravdu komplexně. Autor perfektně zachytil dynamiku vývoje perzekuce židovského obyvatelstva. Po nástupu Hitlera k moci vznikají různé zákazy (například nesmí vykonávat určitě povolání, navštěvovat veřejné budovy atd.). A poměrně rychle dochází k utahování šroubů, kdy židé postupem času nesmí skoro nic. Po napadení Polska se perzekuce dostává na zcela novou úroveň, jednotky SS popravují židy, vytváří se ghetta, kde umírají lidé hlady, jak houby po dešti rostou nové a nové koncentrační tábory. „Lidé“ z oddílů SS vykonávající popravy nejsou často schopní se s tím vyrovnat (stačí si představit malé hystericky plačící dítě, které střelí do hlavy, a to mají zopakovat třeba tisíckrát). Nacisté hledají způsob, jak zabíjení odosobnit, aby nemuseli svým obětem „hledět do očí“ a dojdou k plynovým komorám (lidský rozum něco takového nedokáže pochopit, nad tím se opravdu zvedá žaludek). Knížka dále rozebírá, jak se jednotlivé země okupované nacisty postavily k požadavku, aby poslaly své židovské obyvatelstvo do koncentračních táborů. Sleduje, jak probíhal „život“ v koncentračním táboře a jak se jednotlivé tábory od sebe lišily (ne všechny byly vyhlazovací). Zmíněny jsou i obrovské zisky, které mnohé německé firmy získaly díky práci vězňů (v jednom dokumentu zaznělo přesné přirovnání, že vězně vymačkali jak citron a když nemohl pracovat, tak putoval do plynové komory). Autor také rozebírá, kdo všechno o vyhlazování židů věděl a ukazuje, že se v žádném případně nejednalo o akci pár šílenců (bez ochotných pomahačů by k něčemu takovému nemohlo dojít). Celé vyprávění je doplněné příběhy konkrétních lidí, kteří se v pekle koncentračních táborů octli. Autor s nimi udělal mnoho rozhovorů. Asi nejbrutálnější jsou poté názory bývalých SS, s nimiž měl spisovatel také možnost hovořit, tím, že jim v době rozhovorů bylo často kolem 80, tak již nic neskrývali. Když se jednoho z nich zeptal, jak by jedním slovem charakterizoval Třetí říši, tak mu odpověděl, že slovem: „ráj“. Vesměs trvali na tom, že vraždění židů bylo oprávněné. Zatím nejlepší knížka, co jsem o holokaustu četl.“... celý text
— xulij01

Osvětim: Nacisté a konečné řešení Osvětim: Nacisté a konečné řešení

„Řada knih o Osvětimi se věnuje konkrétní části tohoto tématu. Lékařům. Pokusům. Veliteli Osvětimi. Sonderkomandům. Reesova kniha je za mne zatím asi nejlepší v tom obecném, komplexním pohledu. Nepostrádá ovšem ani v nejmenším i pohledy detailní! Pojednává nejen o Osvětimi, ale zasazuje ji do kontextu konečného řešení, ve kterém nehrála stejnou roli, jako ostatní tábory. Přinejmenším nikoliv na začátku. Velmi podrobně napsáno. Velmi čtivě. Mnoho faktů stejně jako svědectví. Autor nejen popisuje, ale také dochází k závěrům a ty nám předkládá. Na závěr si dovolím citaci z knihy jako něco, co se mi nyní, krátce po dočtení poslední strany, honí hlavou: Citace 1 "Brzy se k těm, kdo byli v táboře zavražděni, připojí i poslední z přeživších a poslední pachatel. Na této zemi nezůstane nikdo, kdo by měl na ono místo osobní vzpomínky. A až se to stane, hrozí, že se tato historie spojí se vzdálenější minulostí a stane se pouze jednou z mnoha hrůz./ To však nesmíme připustit./ Když už se informace o jejich skutcích (myšleno skutcích nacistů) dostaly do světa, nesmí být zapomenuty./ Jsou varováním pro nás i pro ty, kteří přijdou po nás." Citace 2 "Nejvíce ale musím poděkovat asi stovce očitých svědků, kteří se pro tento projekt nechali zpovídat. Hodnotu jejich vzpomínek nelze vyčíslit."“... celý text
— Vojta411

Přejít na knížky autora