Osvětimská ukolébavka
Mario Escobar

Hlavní hrdinka Helene pochází z Německa, má modré oči a plavé vlasy. Na začátku druhé světové války se s manželem romského původu, se kterým má pět dětí, dobrovolně ocitá v koncentračním táboře Osvětim. Po příjezdu přichází o manžela, děti se jí však podaří ubránit. K tomu jí pomůže nejen árijský vzhled, ale i fakt, že je zdravotní sestra. Je přeřazena do místní nemocnice a setkává se tak tváří tvář s doktorem Mengelem a její boj o přežití začíná.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:Originální název:
Canción de cuna en Auschwitz, 2016
Interpreti: Vanda Hybnerová , Petr Lněnička
více info...
Přidat komentář


Četla jsem hodně knih na toto téma, ale tahle je v něčem úplně jiná. Je těžké to napsat, ale je to v tom stylu, jakým je to napsané. Kdybych si odmyslela o jakých hrůzách je to napsáno, čtení té knihy je jako pohlazení. Je to paradox, jak "krásně" se dá psát o něčem takovém. Je z toho cítit síla, odhodlání, zároveň bolest, upřímnost. Už jen ta přirovnání a popis Mengeleho jako člověka.. Přečtení této knihy je zážitek.


Precteno za dva dny. S Helene jsem soucitila, fandila, jako matku chápala a na konci brecela. Všechny knížky s touto těžkou a smutnou tematikou mě prostě dostávají. A i když pár věcí mě v této knize zarazilo, tak hodnotim 5*


Hodně zapůsobilo pozadí skutečných událostí, osudů opravdových lidí.
Zpracování bylo dobré, poutavé a atmosférické :), jenom některým "hrdinským pasážím" moc nevěřím.
Ale ráda bych.


Knihu jsem doslova zhltla. Psaná rychlým jazykem v jednoduchých větách a souvětích.
Je to příběh dojemný, smutný a přitom je v něm obsaženo obrovské množství lásky, porozumění a odpuštění. Dokonale vystihuje mateřské pouto a partnerské zalíbení. Přesně vyjadřuje rčení "láska až za hrob".


Příběh je napsaný podle skutečných osob, které byly vězněny v cikánském táboře v Osvětimi. Helene Hannemannová byla odvážná žena a milující matka.


Přečteno za víkend! Kniha krásná a poutavá. Líčena lidská brutalita během 2. světové války a také příběh o tom, jak si uchovat špetku naděje a především svou duši.


Pravdivý příběh z koncentračního tábora - kdy matka odmítne opustit své děti a odvážně brání zvěrstvu doktora Mengeleho.Smutný - dojemný příběh.


Krásný, smutný až srdceryvný příběh o matce, která odmítla opustit svých pět dětí, i když věděla, že ji čeká jistá smrt. Helen Hannemannová byla lidsky a hlavně charakterově nesmírně silnou ženou, která striktně odmítla vzdát se svých vlastních děti a navíc pomáhala v Osvětimi i dalším dětem. Nelze jinak než ji obdivovat. Osvětimskou ukolébavku jsem si dala jako audioknihu a upřímně? Musela jsem si ji dávkovat.


Příběh sám o sobě by byl možná dobrý, kdyby ho napsal někdo jiný. Kniha byla plná nereálných věcí o kterých pochybuji že se stali. Celé to bylo prostě přehnané a působilo to dojmem ze se spisovatel snaží za každou cenu čtenáře dojmout.

I když je kniha místy trošku zidealizovaná, vychází ze skutečného příběhu Němky, která následuje svou cikánskou rodinu do Osvětimi. Zde vede školku a školku a chrání své děti až do úplného vyhlazení cikánského tábora. Kniha je velice čtivá a strhující. Je to jedna z mála knih, která je věnuje tomuto tématu, kterou chci mít ve své domácí knihovně.


Knížka je údajně pravdivý příběh ženy, matky 5 dětí, která neopustila své děti a dobrovolně je následuje do koncentračního tábora Osvětim. Děti mají cikánský původ po jejich otci, navíc dvě z dětí jsou dvojčata. Heleně je umožněno vèst v Osvětimi školu a školku, tak se snaží dětem pomáhat v těžké době a bránit zvěrstvu doktora Mengeleho. Další z příběhů, který vezme za srdce.


Jeden z alternativních pohledů na tragédii Osvětimi - pohled árijské Němky, která odešla do Osvětimi se svou rodinou. Díky svému původu měla v táboře jisté výsady a bylo jí umožněno zde vést školku. I po přečtení mnoha knih s tématikou holocaustu zde najdete opět nové prvky a detaily, kniha je čtivá a dojemná.


Jako vždy u tohoto žánru ve mě i tato kniha zanechala hodně pocitu.
S knihami o Osvětimy si nejvíce uvědomuji jak si musím vážit každé minuty života a každé chvíle s rodinou. Něco co je tak normální a běžný oni mít nemohli. Nikdy asi nepochopím krutost 2.svetove války a už vůbec lidi který to vedli. Neumím si ani představit jak hrozně věci museli ti lidé zažít

*NECIKÁN- to je co za označení, je i něco jako NEBĚLOCH??
*Zmínka o čokodortu, z nějž dokázali nakrájet přes 100 kousků pro všechny, už tu byla. Fascinuje to víc lidí jak koukám.
*Vlítne na fotbal a rozkročená ječí na Mengeleho o sešívaných dvojčatech? Tak určitě.
*Vlítne do jeho výzkumáku? Tak určitě...
*Její 11ti letej, dva další kluci se vrhli k vojákovi, kterej má zbraň a ten "raději utekl ke svým". Vážně vycvičenýho vojcla zahnali tři malí kluci ???
No a takhle bych mohla pokračovat. Prostě tuny nesmyslů, kydů a přehnaností ve snaze vycucat z nás citečky.


Jako matka chápu její rozhodnutí. Válka byla krutá, snad už se to nikdy nebude opakovat.


(SPOILER)
Když čtu a následně hodnotím knihy tématikou holocaustu , jsem vždy trochu nesvá, zda mám vůbec morální právo něco takového hodnotit. Je to téma tak závažné, že člověk cítí nepovolán stavět se kriticky k jakémukoli dílu, které se dotýká bolesti a smrti tolika lidí. Ale na druhou stranu mám pocit, že téma holocaustu se v poslední době tak trošku moc zpopularizovalo a stává se jen kulisou pro příběhy, které přece musí dojmout a stát se bestsselerem (podobně třeba Tatér z Osvětimy) a že tak vlastně trochu zneužívá a vysává osudy skutečných obětí. Když čtu vzpomínky skutečných pamětníků, připadají mi prostě daleko syrovější stejně tak jako místa, kde byli nuceni strávit část života. Je to něco nesdělitelného a nepochopitelného. Na druhou stranu příběh Heleny, jejího manžela a pěti dětí nemohl nikdo z nich odvyprávět…. A proto je moc dobře, že jej M. Escobar napsal.
"Opakem dobra není zlo, opakem dobra je lhostejnost."
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) španělská literatura Romové, cikáni Josef Mengele mateřská láska pokusy na lidech holokaust, holocaust podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2019 | ![]() |
2020 | ![]() |
2013 | ![]() |
2022 | ![]() |
Výborně napsaný příběh; přestože literaturu o 2. sv. válce nevyhledávám, četbu jsem si užil. Překlad tohoto románu je velmi povedeným řemeslným dílem, román je velmi čtivý a oceňuji snahu autora nezahltit čtenáře množstvím postav, ale spíše mu předložit kvalitní příběh. Knihy tohoto typu je nutné průběžně číst, aby si lidé připomínali hrůzy nejen světových válek. Měli bychom se pomocí těchto příběhů poučit a nedovolit, aby bylo něčím a někým narušeno naše lidství.
V příběhu spatřuji také velký didaktický potenciál, možnosti využití takovýchto příběhů v hodinách literatury je nejen žádoucí, ale především nutností.