Otazníky nad hroby
Ludvík Souček
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/392531/bmid_otazniky-nad-hroby-ngi-392531.jpg
4
114
114
Otazníky nad hroby, ač zůstaly posledním dílem, které oblíbený (a dávno již také kultovní) spisovatel, předčasně zemřelý doktor Ludvík Souček napsal – jsou zároveň jeho prvotinou. Tedy prvotinou, vyšlou posmrtně! Jenomže to by Souček nesměl za svůj nesmírně plodný literární život napsat desítky vydaných knih, obvykle bestsellerů, aby tohle spojení neznělo absurdně… Ostatně: však právě v absurditách si tajemný pan doktor, pokládaný leckým za prapodivného „mimozemšťana“, připadal jako ryba ve vodě – stejně jako v hádankách. Tentokrát se pustil do záhad historických, leč: „Tato kniha není historickým dílem!“ jak zdůrazňuje sám autor. Otevírá si tak prostor k „překročení“ vědecké sevřenosti historiků, neboť tu především – osobitým tvůrčím způsobem – řeší dějinné záhady spojené se smrtí Gaia Julia Caesara či konec života a smrt Ježíše Krista. Spát mu nedá ani podivný skon mladičkého českého krále Ladislava Pohrobka. Dále se dozvíme zaručenou pravdu o historickém hraběti Drakulovi, přiblížíme se pravému (americkou justicí utajovanému) vrahovi legendárního presidenta Abrahama Lincolna, zjistíme jak a proč byl zavražděn Napoleon a také se dáme unést dobrodružnou polemikou o tajemství Rasputina, „svatého“ mága a carevnina milence. Opravdu byl nesmrtelný? Proč ho nezabila dávka jedu, která by normálně usmrtila armádu – ani kulky vystřelené z vojenské pistole? Souček to ví! Však také zdůraznil: „Pokud bych nevěděl více, než bylo o těchto chronicky známých osobnostech publikováno, nikdy bych tuto knihu nepsal!“ Souček nám jako obvykle nabízí neobyčejné množství různě souvisejících poznatků, přičemž pro řešení záhad kolem smrti svých klíčových „hrdinů“ volí osobité, oblíbené „příčné poznání“. Jeho otazníky, vysvětlované obvykle pouze „suchými“ historiky, tak zde nahlížíme zároveň očima psychiatra, toxikologa, biochemika, astronoma a dokonce i (dobově jinak vrcholně diskreditovaného) astrologa – to vše ve čtivém a na patřičných místech i humorném podání Ludvíka Součka.... celý text
Přidat komentář
Začátek o Caesarovi a Kristovi bylo číst tak trošku utrpení, protože v dějinách nejsem moc zběhlý a v dějích a osobách jsem se tak trošku ztrácel. V druhé polovině knihy jsou kapitoly čtivější a pro mě zajímavější ( Napoleon, Kennedy - asi nejzajímavější).
Kniha působí bezesporu fundovaně. U Ježíše jsem měl deprese z toho, že za a) jak se v tom vůbec někdo může vyznat? a za b) to muselo dát tolik hodin práce, stojí to skutečně za to? Pak mám stejný pocit jako kolega JSmerda, člověk prostě neví, jestli Souček používá skutečné zdroje, nebo si zkrátka mnohé vymyslel. Má mu člověk věřit, že prohrabal nějaké francouzské archivy a v originálech tam našel nějaké lékařské zprávy ohledně Muže s maskou? A mnohé věci neví ani gůgl, třeba ty konspirace ohledně Lincolnovy smrti. Jen jestli Souček nespoléhal, že v jeho době něco jako gůgl není, čtenáři v socialistickém bloku mají ještě navíc omezený přístup ke zdrojům, a tak fantazíroval po libosti. Ale musím ho pochválit, v tomto díle se téměř nevyskytují jeho proslulé součkovské rozvinuté věty přes pět řádků se slovesem někde uprostřed či až na konci, takže se to dobře čte.
Knížka je bezesporu zajímavá.
Jen u smrti Ježíše jsem se ztrácel. Docela těžké čtení ,ale pro filozofa nebo teologa asi jednohubka.
Jinak knížka ,mluvím za sebe ,se četla pěkně a dozvěděl jsem se docela nové a zajímavé věci o Caesarovi , Jiřím z Poděbrad a o dalších známých historických osobností .
Kniha byla zajímavá a Ludvík Souček předkládá čtenáři spoustou nových faktů a postřehů ze života některých historických osobností, resp. z jejich skonů. Problém však je, že autor byl známý mystifikátor. Přestože je asi kniha míněna se vší vážností (?) a vypracována s vědeckým zaujetím, tak se nemohu zbavit dojmu, že si ze mě Ludvík Souček utahuje. Možná i to je důvod, proč knihu za života nikdy nevydal.
Z jednotlivých kapitol byla nejzajímavější chronologie smrti Ježíše Krista. Naopak slabý Rasputinův skon byl asi vložen jen jako úlitba tehdejším cenzorům.
Knížka je určitě zajímavá, ale je v ní použito příliš cizích slov, kterým jsem vůbec nerozuměla. Zatím odloženo, nedočteno, ale ještě se k ní jistě vrátím
Tak jsem právě horko těžko dočetla knihu, kterou jsem mohla použít do Výzvy 2021. Dříve mě takovéhle věci bavily, ale poslední dobou mám raději thrillery a romány, které mají děj. Konspirační teorie jsou zajímavé a nutí k zamyšlení, ale není jednoznačně dáno, co je skutečnost a co otevřená otázka.
Spolu so "slepými vtákmi" akási esencia Součka. V tomto prípade zaujímavé historické udalosti a zároveň schopnosť vyvodiť závery, ktoré zaujmú, hoci určite nejde o klasickú historickú literatúru.
Historie mi není moc blízká, ale tuhle knížku mám rád, jednak pro to zvláštní součkovské hledání pravdy (všechno je jinak), jednak jako zásobník zajímavých faktů, ikdyž některé už jsou jistě od doby vydání zastaralé. Už jsme nad knížkou ale strávili pár večerů, stačí když ženě přečtu větu (muž s hedvábnou maskou), a ona mi to dokáže srozumitlně zařadit do mých chatrných základů dějepisu...
Teď jsem dostal úkol od kluků jehovovo, co tu před pár minutami kukali přes plot s koánem, zda byl Ježíš skutečně historická osobnost - už podle úvodu je mi jasné, že to Souček v žádném případě nepopírá (to by byla větší prča, ale co už), ale věřím, že mi dá dost argumentačního střeliva (beru to jako srandu, aby se kluci jehovovo i já trochu pobavili a ideálně i pocvičili v agrumentaci) na příští návštěvu...
Devět příběhů na téma úmrtí známých i méně neznámých osobností. Svižné, tajuplné a záhadné.
výborná kniha až na to zbytočné rozprávanie o postave krista ktorá nikdy neexistovala zam mohol dať nejakuinú postavu ale inak bol to pán spisobatel
Právě se mi díky mým pěti hvězdám podařilo změnit barvu hodnocení z modré na červenou, kterou si tahle knížka určitě zaslouží. I když třeba záhada smrti Ladislava Pohrobka už byla odhalena, má i tahle kapitola svůj význam. Jednak tím, že Souček správně určil, že příčinou smrti byla akutní smrtelná nemoc, a jednak plamennou obhajobou neviny Jiříka z Poděbrad.
Vlastním tu knihu opravdu řadu let. Vracím se k ní často tehdy, když si chci počíst. Ludvík Souček byl podle mne geniální. Podobné knihy vydávané nyní jsou proti ní jen matoucí bláboly.
Zajímavostí jsou pikantní historky ze soukromí osobností,které se normálně neuvádí.Je možné namítnout ,že informace např.o potenci osobnosti nebo počtu milenek nepatří do tohoto žánru.Myslím si naopak,že tyto vložky pobaví a také přitáhnou čtenáře a donutí ho,aby knihu přečetl celou.
Ludvík Souček je jako český Däniken, akorát lepší. Jeho vývody zní poměrně fundovaně. Snaží se podložit svoje úvahy historickými reáliemi, s řešením záhady nám zároveň ozřejmuje poměry doby, ve které společnost žila.
Štítky knihy
vraždy záhady atentáty osobnosti spekulativní literatura
Část díla
- ....a hrobové se otevírali 1971
- Císař umírá 1982
- Dobře utajený Jago 1982
- Drakulova rehabilitace se zamítá 1982
- I ty, Brute? 1982
Autorovy další knížky
| 1979 |  Tušení stínu |
| 1980 | Tušení souvislosti |
| 1964 | Cesta slepých ptáků |
| 1983 |  Bohové Atlantidy |
| 1970 | Případ jantarové komnaty |
Otazníky nad hroby jsou záhadologickou knihou, zabývající se exponovanými osobnostmi, jejichž smrt skrývá nějaké tajemství. Autor si nedává za cíl tyto záhady vyřešit, ale předkládá ty nejpravděpodobnější varianty. Četl jsem první vydání, které neobsahuje kapitolu s názvem Ochránce císařských lamp, která pojednává o G. J. Rasputinovi. To je škoda, protože bych si ji rád přečetl a v budoucnu se po ní poohlédnu. Z osmi zajímavých částí se mi nejvíce líbila asi ta o králi Holci, který je spíše znám jako Ladislav Pohrobek a současně i o Jiříku z Poděbrad. Kniha by mohla mít klidně nekonečně dalších pokračování, protože záhadných úmrtí je v historii plno. Já bych třeba uvítal kapitolu věnovanou Rudolfu Hessovi. Nespáchal sebevraždu, nebo nebyl snad ve vězení ve Špandavě zavražděn Hessův dvojník? Nebo třeba Reinhardu Heydrichovi. Nepomohl snad do germánské Valhaly zastupujícímu říšskému protektoru, pomocí svého osobního lékaře, jeho šéf Heinrich Himmler? No ona ani smrt samotného Ludvíka Součka také není bez nějakého toho otazníku. Jak jsem uvedl na začátku. Kniha si nedává za cíl nastolené otázky vyřešit, ono to u některých historických postav asi ani nejde. Dám příklad ze současnosti. Zemřel skutečně Jevgenij Prigožin v sestřeleném letadle, nebo je někde uklizený? Jediný nedostatek této publikace vidím v absenci ilustrací, sem by se hodily. Otazníky nad hroby doporučuji čtenářům, kteří si na čtení udělají čas a rádi se přehrabují a rochní v minulosti, protože je to čtení poutavé a detektivní.
Citace z kapitoly Dobře utajený Jago: O Billym Kidovi, bezohledném lumpovi a násilníkovi, zachoval americký mýtus zvěst, připisující mu takřka démonický půvab a ďábelskou neodolatelnost. Jediný zachovaný snímek ukazuje však Billyho Kida jako křupana s tak idiotským výrazem, že by se průměrný obecní blb proti němu vyjímal jako antická plastika mudrce...