Otec Goriot
Honoré de Balzac
Otec Goriot pracuje jako dělník v továrně na výrobu těstovin, později se z něho stane obchodník. Daří se mu a finančně je velmi dobře zajištěný. Má dvě dcery (Anastázii a Delfínu), které jsou již vdané. Jedna si vzala bankéře, druhá šlechtice a od otce dostaly velmi tučná věna. Po čase se na věno zapomnělo a manželé zakázali dcerám, aby je chodil otec navštěvovat. Otec Goriot svůj majetek prodá a odstěhuje se do penzionu, kde je levné ubytování. Manželka, kterou měl velmi rád, mu zemřela velmi brzy a veškerou svou lásku věnoval svým dcerám. Dcery jsou rozmazlené, sobecké a za otce se stydí. I přesto chodí navštěvovat otce, ale ne pro lásku, ale pro peníze. Ve stejném penzionu bydlí druhá hlavní postava románu, student Evžen Rastignac. Evžen přichází do Paříže studovat práva. Pochází z chudé rodiny. Peníze, které dostává od rodičů stačí pouze na bydlení. Postupem času Evžen poznává, že se ve společnosti bez peněz neobejde. Peníze si půjčuje u svého kamaráda Vautrina. Na jednom plese se seznamuje s Delfinou a zamiluje se do ní. Kvůli ní se Evžen stane hazardním hráčem, Goriot již nemá mnoho peněz a dcery ho proto přestanou navštěvovat.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1885 , Příloha Národních listůOriginální název:
Le Père Goriot, 1835
více info...
Přidat komentář
Balzac uměl sice výborně vylíčit charaktery postav a tehdejší pařížskou společnost, jeho styl psaní není tak komplexní a filozofický, dá se číst bez potíží, ale že by mě něčím výrazně uhranul, vyrazil dech či překvapil, říci se nedá.
Popisy, popisy, děj, popisy. Kdo by se ale divil, vždyť je to dílo uznávaného výborného popisovatele Honoré de Balzaca. Skalní příznivci Ernesta si asi na své nepřijdou. Mě se však kniha líbila.
Další knížka z tzv. "povinné četby", lépe snad jen říct klasika. Tady ovšem musím říct, že i když jsem ji četla před lety, tak si zcela přesně vybavuji, že jsem kapánek přeskakovala některé odstavce, protože autor píše opravdu veeelmi popisně každý detail. Vyobrazení samotného příběhu je ale zajímavé a i v dnešní době často možné. Za mě ale knihu spíše nedoporučuji.
Začátek mě moc nezaujal, do čtení jsem se ani moc nehrnul. Později se to však změnilo a ke konci jsem ji ani nechtěl odložit. Nejvíce mě zasáhla závěrečná dlouhá řeč Goriota, ve které shrnuje zkaženost společnosti a hloupost jeho přílišné lásky ke svým dcerám, které jeho lásku neopětovaly.
Klasika, ktorá pretrvá stáročia sa nehodnotí inak ako 5*...ktorí dnešní autori to tiež dokážu?!
Dajak ma to vtedy nebavilo čítať, no bola som primladá na zvažovanie kníh svetovej literatúry, určite je hodnotná.
Čtení této knížky pro mě bylo utrpením...holt na ten realismus asi nejsem...Za pár let možná zkusím znova...
Román ukazující morální úpadek francouzské společnosti,kde hlavní roli ve společenských vztazích hrály peníze.Poukazuje na vliv majetku na utváření charakteru člověka. Kniha je velmi čtivá a moc se mi líbila.Doporučuji přečíst.
Pokud si při čtení rádi bezděčně představujete postavy a místa, kde se děj odehrává, pak tohle je to pravé pro Vás, dokážete si přesně vybavit tvář i oblek Goriota. Neskutečně detailně popsané.
Velice příjemné počtení, ačkoliv ne příliš veselé.
Vřele doporučuji všem věkovým kategoriím :)
Vřele doporučuji všem! Při čtení jsem nevěřil vlastním očím! Tuším, že na začátku Balzac píše, že je to podle skutečných událostí a že si nic z toho nevymyslel. Tomu nemůžu uvěřit. Doufám, že ne! Šílený!
Peníze, peníze a zase ty peníze. Anebl poctivou prací ke štěstí nepřijdeš. Velice pravdivé i když chmurné
Tato kniha je součástí seznamu naší povinné četby a příběh, který nám učitelka shrnula v hodině, mě zaujal. Bohužel Balzacovo podání tohoto příběhu už mě tak "za srdce nechytlo". Ubíjelo mě hlavně dlouhé a pro mě zbytečné popisování. S odstupem času od přečtení se mi dílo ale začíná zamlouvat víc.
pribeh som poznal uz davno predtym nez som to cital, celkom som sa na to tesil, hlavne potom co som si precital Balzacove Rozmarne poviedky, ktore boli neskutocne vtipne som sa bavil snad na kazdej jednej a potom prisla tato kruta rana. Nezazivne, nudne, vadilo mi ze nema kapitoly, dost som trpel pri nej, jedinym plus ktore som ako tak vnimal velmi realne vykreslene prostredie.
Možná jsem barbar, ale realismus v podání Balzaca mě za srdce skutečně nechytl. Ty neustálé popisy jsou ubíjející; když autor opakovaně popisuje na jednu stránku bezvýznamnou postavu, která nemá pro další děj žádný význam a objeví se pouze jednou - to opravdu není nic pro mě. Tahle kniha povinné četby pro mě kdysi byla opravdovým očistcem.
Četl jsem to dávno, kniha byla spíše nadprůměr co se týče povinné četby, ale nějak moc mi neimponovala.Tak 3,5*
Štítky knihy
francouzská literatura realismus (literatura)
Autorovy další knížky
2006 | Otec Goriot |
1985 | Lesk a bída kurtizán |
1953 | Evženie Grandetová |
1955 | Ztracené iluse |
1974 | Sestřenice Běta |
Skvělé popsání doby. Myslím, že toto dílo hodně ukazuje na životní postoj samotného H. de Balzaca.