Otec Krystýny Alberty

10.09.2016

Otec Kristýny Alberty jistě nedosahuje kvalit humoristického Pana Pollyho nebo Lewishama; přesto mě kniha bavila - ať už samotným způsobem Wellsova vyprávění nebo právě trampotami i myšlenkami (a z toho plynoucí otevřená kritika tehdejší oblasti psychiatrie,) pana Breembyho či feminismus jeho dcery, který v závěru knihy přechází až do revolučního hnutí, což dalo na posledních několika stranách Wellsovi prostor k disputaci mezi několika pohledy na svět. Není myslím nutné dodávat, že autor jako vždy v tomhle směru dalece přesáhl svoji dobu a spoustu věcí může čtenář vztáhnout i na rok 2016.