Otevřená společnost a její nepřátelé I
Karl Raimund Popper
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/48996/otevrena-spolecnost--48996.jpg
4
25
25
Podtitul: „Uhranutí Platónem“ Autor v knize nastiňuje některé obtíže, které stojí před naší civilizací. Ta může podle Poppera směřovat buďto k lidskosti, svobodě a rovnosti nebo k totalitě.
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1994 , OikoymenhOriginální název:
The Open Society and Its Enemies, Vol. 1: The Spell of Plato, 1945
více info...
Přidat komentář
Moje asi první „pořádná“ filozofická kniha. Překvapivě čtivá. Víc než o rozbor starořecké politiky mně - a určitě i autorovi - šlo o přesahy a ponaučení pro dnešek, kterých si z knihy odnáším celou řadu. Popperova kritika Platóna coby totalitně snícího, čistotou a mocí posedlého propagandisty je ovšem od první stránky nesmiřitelná až krutá a velmi přesvědčivá. Rozuměl jsem Popperově kritice historicismu a hledání falešných nadějí na předem stanovený ideální svět. V jeho ne chladně, ale naopak vášnivě racionální analýze principů otevřené společnosti jsem pro sebe rozpoznával smysl pro praktičnost, uměřenost a respekt k základním lidským potřebám. A taky neuvěřitelně precizní mysl matematika / fyzika, což mi je blízké. Hlavní text tvoří jen necelou půlku knihy, zbytek jsou podrobné poznámky a přílohy, které jsem, podle pokynu autora, jako laik pročetl ani ne z deseti procent. Těším se na druhý díl!
Podtitul by také mohl znít: "Platón, aneb první teoretik totalitarismu."
Platón, zděšen rozpadem řeckého kmenového života ovládaného aristokratickou oligarchií a magickými tabu-zákony (uzavřená společnost) a nástupem rovnostářské demokracie umožňující sociální mobilitu (otevřená společnost), vysní si ideální stát, který pohříchu dost připomíná úspěšnou Třetí říši včetně dosti nechutné verze rasismu a eugeniky. Za metodologický nástroj má to, čemu Popper říká historicismus (politické/sociální teorie, dle nichž lze odhalit zákonitosti dějin a tudíž předvídat budoucnost) a utopické sociální inženýrství.
V praxi sice Platón opakovaně žalostně selže, nikoliv však ve svém vlivu na politické myšlení dalších tisíciletí. Uhranuti Platónem, přichází sociální a političtí inženýři s fantastickými utopiemi, kterým se snaží přizpůsobit společnost, kterou boří do základů, prolévají potoky krve, aby nakonec zjistili, že se svému cíli nepřiblížili, ale naopak vzdálili.
Proti tomuto historicismu a utopickému sociálnímu inženýrství staví Popper to, čemu říká částečné sociální inženýrství otevřené společnosti, ve které se sociální inženýr snaží vylepšovat státní/sociální instituce takříkajíc za pochodu, podle konkrétní potřeby, prakticky, ale hlavně bez výhledu na nějaký vzdálený cíl, či hledání jejich "opravdového smyslu", což v posledku vede pouze ke strnulosti, dogmatismu, násilí a uzavřené totalitární společnosti.
Není to jednoduché čtení, ale stále aktuální. Samozřejmě pouze za předpokladu, že vás aspoň trochu zajímá filozofie a mnohdy až detektivní pátrání po skutečném smyslu myšlenek, které jsou občas skryté za různými interpretacemi.
Povinná četba pro všechny milovníky filozofie i Platóna, do kterého Popper střílí ostrými a přesvědčivými náboji. Názor čtenáře na autorovu argumentaci ponechávám na jeho vlastním uvážení, ale stejně jako Platón je Popper velmi přesvědčivý a precizní v podpoře svých myšlenek.
Čtivá kniha, která se ovšem mnohým fanouškům velkého řeckého filozofa nečte úplně snadno. Je však velmi dobře, že byla napsána a jsem přesvědčen, že by udělala radost i Sókratovi.
Autorovy další knížky
| 1994 |  Otevřená společnost a její nepřátelé I |
| 2000 | Bída historicismu |
| 1997 |  Logika vědeckého zkoumání |
| 1994 | Otevřená společnost a její nepřátelé II |
| 1995 | Věčné hledání |
Ústřední a základní zdroj pro můj politologický a filozofický vývoj.
Dlouho jsem zápasil se Sorosovou propagací otevřené společnosti a jeho přihlášením se k Popperovi. Nutilo mě to k marnému hledání nelogičností a omylů v Popperově konceptu, až jsem se po letech dozvěděl o stálém sporu Karla Poppera se Sorosem. Fakt jsem si oddechl.