Otevřená společnost a její nepřátelé I přehled
Karl Raimund Popper
Podtitul: „Uhranutí Platónem“ Autor v knize nastiňuje některé obtíže, které stojí před naší civilizací. Ta může podle Poppera směřovat buďto k lidskosti, svobodě a rovnosti nebo k totalitě.
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1994 , OikoymenhOriginální název:
The Open Society and Its Enemies, Vol. 1: The Spell of Plato, 1945
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Otevřená společnost a její nepřátelé I. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Moje asi první „pořádná“ filozofická kniha. Překvapivě čtivá. Víc než o rozbor starořecké politiky mně - a určitě i autorovi - šlo o přesahy a ponaučení pro dnešek, kterých si z knihy odnáším celou řadu. Popperova kritika Platóna coby totalitně snícího, čistotou a mocí posedlého propagandisty je ovšem od první stránky nesmiřitelná až krutá a velmi přesvědčivá. Rozuměl jsem Popperově kritice historicismu a hledání falešných nadějí na předem stanovený ideální svět. V jeho ne chladně, ale naopak vášnivě racionální analýze principů otevřené společnosti jsem pro sebe rozpoznával smysl pro praktičnost, uměřenost a respekt k základním lidským potřebám. A taky neuvěřitelně precizní mysl matematika / fyzika, což mi je blízké. Hlavní text tvoří jen necelou půlku knihy, zbytek jsou podrobné poznámky a přílohy, které jsem, podle pokynu autora, jako laik pročetl ani ne z deseti procent. Těším se na druhý díl!
Podtitul by také mohl znít: "Platón, aneb první teoretik totalitarismu."
Platón, zděšen rozpadem řeckého kmenového života ovládaného aristokratickou oligarchií a magickými tabu-zákony (uzavřená společnost) a nástupem rovnostářské demokracie umožňující sociální mobilitu (otevřená společnost), vysní si ideální stát, který pohříchu dost připomíná úspěšnou Třetí říši včetně dosti nechutné verze rasismu a eugeniky. Za metodologický nástroj má to, čemu Popper říká historicismus (politické/sociální teorie, dle nichž lze odhalit zákonitosti dějin a tudíž předvídat budoucnost) a utopické sociální inženýrství.
V praxi sice Platón opakovaně žalostně selže, nikoliv však ve svém vlivu na politické myšlení dalších tisíciletí. Uhranuti Platónem, přichází sociální a političtí inženýři s fantastickými utopiemi, kterým se snaží přizpůsobit společnost, kterou boří do základů, prolévají potoky krve, aby nakonec zjistili, že se svému cíli nepřiblížili, ale naopak vzdálili.
Proti tomuto historicismu a utopickému sociálnímu inženýrství staví Popper to, čemu říká částečné sociální inženýrství otevřené společnosti, ve které se sociální inženýr snaží vylepšovat státní/sociální instituce takříkajíc za pochodu, podle konkrétní potřeby, prakticky, ale hlavně bez výhledu na nějaký vzdálený cíl, či hledání jejich "opravdového smyslu", což v posledku vede pouze ke strnulosti, dogmatismu, násilí a uzavřené totalitární společnosti.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Otevřená společnost a její nepřátelé I v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 33x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 21x |
v Chystám se číst | 66x |
v Chci si koupit | 23x |
v dalších seznamech | 6x |
Autorovy další knížky
1994 | Otevřená společnost a její nepřátelé I |
2000 | Bída historicismu |
1997 | Logika vědeckého zkoumání |
1994 | Otevřená společnost a její nepřátelé II |
1995 | Věčné hledání |
Ústřední a základní zdroj pro můj politologický a filozofický vývoj.
Dlouho jsem zápasil se Sorosovou propagací otevřené společnosti a jeho přihlášením se k Popperovi. Nutilo mě to k marnému hledání nelogičností a omylů v Popperově konceptu, až jsem se po letech dozvěděl o stálém sporu Karla Poppera se Sorosem. Fakt jsem si oddechl.