Otisky

03.05.2020

Ve své další knize se pan profesor zabývá některými hesly, resp. slovy (je jich přes sedmdesát) a mapuje jejich cestu z pra-domoviny až do jejich ukotvení v jazyku českém. Glosuje změny, které v průběhu doby zaznamenaly : a to nejenom v mluveném projevu (např hláska f se narodila do 14. století), co do obsahu, který se leckde měnil (např slovo smyslný), vysvětluje, proč úterý vybočuje a jak jsme si uchovali naše názvy měsíců : leden, únor atd.
Mě osobně oslovil původ slova brynza (tuto dobrůtku mám moc ráda), název pochází z rumunštiny. A autor dokládá i balkánský, maďarský a slovanský původ dalších slov této - jeho slovy řečené - pastýřské kultury : gruň, žinčica, salaš, bača, čutora, ale např. i pojmenování hor Magura (kdo by neznal Spiš a Levoču). To vše se u nás zabydlelo, více v knížce…
Velmi se mi líbil i její poetický název a je krásně ilustrovaná (Jan Steklík).