Pacientka doktora Hegla
Marie Pujmanová
https://www.databazeknih.cz/img/books/90_/90588/pacientka-doktora-hegla-90588.jpg
4
59
59
Svatba přede dveřmi, byt předem krásně zařízený, mladá dvojice dobře známá v širokém kruhu pražské společnosti - a náhle naprostý zvrat, dívka se octne na prahu smrti a vzápětí v náručí jiného muže; potajmu, skrývaně, s vědomím, že toto prudké a plné odevzdání pro ni nemůže znamenat než neštěstí a zkázu všech tak pečlivě upravených cestiček do života. A přece Karle Janotové stojí prožití vztahu k doktoru Heglovi za to, aby za ně zaplatila odchodem z prostředí pražské smetánky i daní nejnáročnější: nemanželským dítětem a svízelnou situací mladé matky, na jejíž houževnatosti a píli závisí celá existence neúplné rodiny. Uplynulo již pětatřicet let od doby, kdy novela Marie Pujmanové Pacientka doktora Hegla vyšla poprvé. Knížka měla a dodnes má takový ohlas, že ji předkládáme čtenářům už v sedmém vydání. Změnily se vztahy ve společnosti, neexistuje už ani prostředí a kulisy, v nichž se kdysi odehrál Karlin příběh. Ale vždycky nám bude mít co říci obraz silného citu a vždy jej budeme s hrdinkou knihy plně spoluprožívat v jeho opravdovosti.... celý text
Přidat komentář
Čtivý příběh, kde jde krásně vidět zakonzervovanost společnosti té doby a dívky, která se snaží jít proti proudu. Hlavní hrdinku jsem si hned oblíbila a držela ji palce až do konce.
Měla jsem knihu v seznamu k maturitní četbě a určitě bych ji doporučila ostatním. Je to skvělá, čtivá knížka.
Půjčeno z knihobudky, jinak by mě nikdy nenapadlo knížku číst, obvykle si staré knihy vybírám kvůli starým informacím, ne pro příběh.
Matka Karly: "Což jsem se o ni poctivě nestarala? Týden jsem si nelehla, když byla očkovaná a prokřičela noci."
Pacientka doktora Hegla? Oblíbený film, hezká kniha. Nevím, jestli je to zrovna červená knihovna, ale rozhodně je to povedenější, originálnější, psychologicky prokreslenější a z obsahového hlediska se mi zdá i inteligentnější než řada zamilovaných německých, amerických nebo anglických románků, které jsem tento rok četla. Dávám palec nahoru a budu si více všímat naší literatury a knihovničky své babičky.:) Češi umí psát taky a často velmi dobře, i když se starší autoři dnes často znovu nevydávají. Ani moc nečtou, což je škoda.
Tak moderní dívku jsem v téměř sto let starém díle nečekala. Je to spíš dívčí čtení, ale nijak plytké. Karla se stane ve společnosti plné předsudků svobodou matkou - a díky tomu dospěje v sebevědomou a hrdou ženu.
Tak tahle kniha mě přímo dostala. Do děje jsem se začetla už od první stránky a knihu přečetla za 2 odpoledne. Ačkoli autorka pochází z minulého století, téma je aktuální i v dnešní době. Do poslední chvíle jsem netušila, co se s Karlou a Járou stane a bavilo mě představovat si různé konce. Kniha se líbila i mému manželovi, ale já bych ji doporučila spíše ženám.
Tak zase něco na doplnění mezer ve znalosti české klasiky. Holčičí čtení pro jedno odpoledne. Ale moc mě ta stará čeština a sloh bavily. A určitě se najde i něco k zamyšlení - o morálce tehdy, o morálce dnes...
"Kdežto osvícené ženy, pracující v Červeném kříži, shledávaly v sňatku dvou tak mladých lidí mravně hygienický příklad pro poživačné vrstvy."
Četla jsem na střední škole, tenkrát mě příběh zaujal při hodině literatury, a tak jsem se rozhodla knihu přečíst. Bavilo mě to.
Trochu červená knihovna o dívce, která chtěla jít za štěstím a to i přes morálku tehdejší doby. Čtení na delší odpoledne.
Pěkně čtivá útlá knížečka na dovolenou. Zajímavý příběh, ze života. Lásky a vztahy jsou pořád stejné v každé době. Ale pozor, tohle není žádná červená knihovna!
Štítky knihy
láska zfilmováno žárlivost lékař a pacient sociální problémy ironie předsudky matky samoživitelky, svobodné matkyAutorovy další knížky
| 1971 |  Předtucha |
| 1940 | Pacientka doktora Hegla |
| 1973 | Lidé na křižovatce |
| 1953 | Život proti smrti |
| 1957 | Básnický almanach 1956 |
krásnější (neefektní, neornamentální, vyváženě dávkované v jinak přímém textu) přirovnání jsem dlouho nečetl, Pujmanová ani jednou netrefí mimo. velmi rafinované nakládání s žánrem červené knihovny, které už jen názvem přivábí (nebo spíš v době vzniku přivábilo) uměleckou literaturou nezainteresované čtenářstvo. nesmírný cit pro nuancovaný popis dusných bytových atmosfér, drobných poklesků i neuvědomovaných gest (strhující tři strany zabírající listonoše přibližující se ke schránce). o deset tříd pozoruhodnější Pýcha a předsudek bez romantizujících kiksů, naopak s vypravěčskou invencí, prodírající se polopřímou řečí i ironicky gnómickými komentáři
“Karla se cítila obklopená rodinou Heglů jako něčím drahocenným, jako by jela s nákladem rádia.