Pacientky
Věra Řeháčková
Hlavní hrdinku Dagmar náhle rozbolí záda. Řeknete si, co je na tom? Kdo dnes nemá bolavá záda? Dáša, známá ilustrátorka dětských knih, potřebuje pracovat. Bolest jí však v kreslení brání, stupňuje se, stává se nesnesitelnou. Po konzultaci s neurologem dostává léky i injekce. Léčba zůstává bez efektu. Na příjem do nemocnice se dlouho čeká. Dáša nemá daleko k zoufalosti. Aby jejích peripetií nebylo málo, rozchází se s ní její dlouholetý přítel. Po řadě vyšetření na neurologické klinice verdikt lékařů zní: operace. Dáša se s novou skutečností nemůže smířit. Věří, že právě ji něco takového nemůže potkat. Dostává se do rodiny spolupacientek všech věkových kategorií. Nejen pohnuté osudy žen, ale i jejich závažné zdravotní potíže nutí Dášu přehodnotit stávající život a klást důležitost na věci, které až dosud považovala za samozřejmost a banalitu.... celý text
Přidat komentář
Na rozdíl od ostatních čtenářek považuji knihu za povedenou. Příběh padesátnice Dagmar, která po zkušenosti s nemocnou páteří přehodnocuje svůj život, se mi docela líbil. Ze začátku mi Dagmar sympatická nebyla, ale postupem času, kdy byla nucena okolnostmi přehodnotit svůj stávající život a začít klást důležitost na věci, které až dosud považovala za samozřejmé a naprosto bezvýznamné, se moje sympatie k hrdince naprosto změnily. Nevím, kam na ty příběhy jednotlivých spolu pacientek autorka chodí, ale některé mě zase chytly za srdíčko.
Pokouší se o mě chřipka, ale v posteli mě neudrží. Nepomohla ani tato knížka. Tuhle věc mám společnou s Dagmarou, hrdinkou tohoto příběhu z nemocnice . Bojím se operace, vyšetření ,k lékaři nechodím. Dagmar to svoje zdraví podcenila a skončila v nemocnici. Tak tu leží a řeší svůj život, který je jen rodina a práce. Ženské na pokoji samozřejmě chtějí být zajímavé , svěřují se svými osudy a často si je přikrášlují. Některé jsou smutné , nejsmutnější jsou ty, kdy bolest způsobí vlastní děti. Život je takový a jiný nebude, ale styl jak si pacientky mezi sebou vypráví je příliš spisovný , plochý bez života, takhle přece nemluví ani profesorka češtiny ve sborovně. Příběh je hodně protahovaný. Doporučuju do postele, do nemocnice , do vlaku, někam, kde se nespěchá, protože tady je spousta času nazbyt.
Tak tento příběh Dáši mě příliš neoslovil. Dáša vdova ,které zemřel manžel při autonehodě si našla přítele ,který je ženatý , to povyražení jí přerostlo přes hlavu a bezhlavě se zamiluje. Když onemocní se zády a čeká ji operace se Zdeněk s ní rozejde. Je postavena před skutečnost, že musí přehodnotit celý svůj dosavadní život a to se jí i podaří. V době hospitalizace na neurologické klinice si vyslechne pohnuté osudy žen a i to ji hodně pomůže.
Hezká kniha. Ovšem nejlíp jí pochopí ten, kdo něco podobného ne - li to samé prožívá.
Čekala jsem od knihy více. Nebyla úplně špatná. Postrádala jsem více děje. Ale i tak stojí za přečtení.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Adam a Erik – kluci z hor |
| 2013 | Prožila jsem něco neuvěřitelného |
| 2011 |  Dívka s cizí tváří |
| 2007 | Hon na kluky |
| 1995 | Jsi jednička, Zuzko |
Hezká oddechová kniha.Příběh jak se říká ze života.Dagmar až když onemocněla,zjistila co je její přítel i když ženatý zač. Pak když vyslechla různé příběhy v nemocnici od žen,pochopila,že většina žen má trápení s kterým bojuje a tim dostává sílu bojovat s nemocí a se životem.