Pákistánská princezna
Monika Wurm
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291529/bmid_pakistanska-princezna-G1s-291529.jpg
3
64
64
Kniha je strhujícím příběhem krásné Slovenky Angeliky. Dynamická dívka, žijící ve Vídni, přijímá lukrativní nabídku stát se modelkou v krajině, která jí nahání hrůzu. Všechno se však zdá být zpočátku ideální, kdyby ovšem nebyla unesena neznámým pachatelem. Ten ji drží několik dní spoutanou a se zavázanýma očima. Šokující odhalení nastane, když ji únosce přinutí, aby si ho vzala za manžela... Nechte se ovládnout vášní, drsnou láskou a spalující nenávistí hlavní hrdinky v zemi, která není k ženám právě přátelská. Práva na zfilmování příběhu koupila Anglie.... celý text
Romány Pro ženy Literatura slovenská
Vydáno: 2016 , BránaOriginální název:
Pakistanská princezná, 2014
více info...
Přidat komentář
Nezvládla jsem to dočíst. Zatím odloženo, třeba se ke knize vrátím později, třeba až nebudu mít co číst.
Ve zkratce..hlavní hrdinka mi byla nesympatická. Bohužel až místy hloupá. Celá kniha mi přišla jako horská dráha. Jednou mě to chytlo, pak zas ne, pak ano... Nevím. Četla jsem od spisovatelky lepší.
Původně jsem si myslela, že to bude romantická oddechovka, ve které se evropská dívka zamiluje do pákistánského muže. To se i celkem potvrdilo, až na pár věcí které mě vadily. Úplně naivní a možná až blbá hlavní hrdinka opravdu stála za to. Nic jí nedocházelo. Popis pákistánské kultury měl dle mého názoru dost chyb. 3* dávám jen za snahu napsat něco nového než typický vztah šéf a sekretářka a za šťastný konec se snahou uzavřít i příběhy ostatních postav.
K této knize jsme sáhla díky pozitivní zkušenosti s knihou Slzy prodaných dívek (která byla velmi čtivá), ale tady se to nějak moc nepovedlo. Hlavní hrdinka - musela být dle popisu neuvěřitelně krásná (i když bratrům Arabům stačí blond barva a máte vyhráno) tedy blondýna se zelenýma očima a plochá taky rozhodně nebyla - ale to je asi tak vše. Rozumu ta dívenka moc nepobrala (to kulantně řečeno). K pokračování této knihy asi nesáhnu - byla by to ztráta času. Za mě 3 hvězdičky za snahu.
Kniha se mi velice líbila:(. Opravdu jsem ji přečetla jedním dechem a hlavní hrdina se mi moc líbil, i když si zbytečně zadělával na problémy. Hrdinka Angelika byla někdy super a někdy až moc naivní a nedůvtipná, ale tak se mi příběh moc líbil :)
Hrůza! Nevím, co je horší. Jestli román vůbec, anebo ten překlad. Angelika byla v 70. letech fenomén, který nenechal žádné ženské oko suché. Ale ta byla aspoň dobře natočená a zahraná. Jenomže co tato kniha?! Je plná nesmyslů, nemožných dialogů a neuvěřitelných, pitomých situací. Neuvěří jí snad ani průměrný absolvent ZŠ. Zápletka tak průhledná, že jsem od začátku četla jen kvůli tomu, jestli to bude i nadále tak hloupé. Tahle Angelika je opravdu blondýna. Jejímu ctiteli se vážně divím. To už mohl mít radši nějakou luxusní nafukovací pannu. On sám, při své genialitě, mohl slevit ze svého okouzlení a radši pomyslit na potomky. Jestli zdědí její IQ....jedna hvězdička zůstává za čtivost.
Škoda, že v knihovně neměli originální vydání ve slovenštině, možná by se mi tato pohádka pro ženy i líbila.
V českém překladu Hedviky Mojžíšové jsou některé slovní obraty nesmyslné a čeština je takto ani nepoužívá - viz složila ruce do lůna (místo do klína), přistrčil si ji k sobě blíž (místo přitáhl si ji...) atd.
Ale na druhou stranu jsem se aspoň dozvěděla něco o zvycích a mentalitě obyvatel Pákistánu.
Příběh pohledné Slovenky Angeliky žije ve Vídni a je modelkou pro tzv. nadměrné velikosti - má velikost 40, což je pro čtenářky moc příjemné.
Angelika fotí i pro muslimské katalogy a proto nezaváhá a přijme velice zajímavou a dobře placenou nabídku fotit katalog v Pákistánu.
Já tento žánr obcházím velkým obloukem. Zápletku jsem odhalila na úplném začátku knížky. Knížka je hodně naivní velice předvídatelná a i docela nevěrohodná. Přes to všechno mě knížka okouzlila. Je čtivě napsaná a musí s brát ani ne jako červená knihovna spíš jako pohádka pro dospělé.
Nádhera, mé první setkání s touto spisovatelkou. Už se těším na další její knihu.
Hrozně mě bavila a opět mi nedala spát (ano, naposledy to byla také kniha Moniky, kvůli které jsem ponocovala). Monika Wurm píše prostě skvěle, čtivě a hlavně akčně! ... více v mojí recenzi zde v záložkách :)
Po přečtení rozporuplných komentářů na tuto knihu jsem si ji vypůjčila v knihovně a rozhodně nelituji.
No, zvláštní kniha. Jako čtenář musím přiznat, že byla docela čtivá a příběh nebyl tak špatný. Kdybych byla knižní kritik, byl by tohle normální brak. Některé dialogy mi přišly strašně úsměvné, ono erotické napětí, co kniha slibovala, se odehrálo až kdesi ke konci knihy a to jsem přelouskala ještě s úsměvem na tváři, no... :) Ale jinak příjemná oddechovka, i takové jsou třeba :)
Jedním slovem: hrůza. Celá kniha je plná naprosté vaty typu „dojel tam, koupil to a to, bylo to hezký“. Popisné části nula bodů. Atmosféra naprosto nezvládnutá, místo Pákistánu na nás z knih dýchá normální střední Evropa, i když se snaží maskovat za závoje, abáje a další části muslimského oblečení. Ale aby v knize typu červená knihovna neboli „pohádka pro dospělé“ chyběla láska hlavních hrdinů, to už se odpustit nedá. Hlavní hrdina je machistické násilnické pako a hlavní hrdinka pipina s IQ šumící trávy. A vzorec pro lásku v této knize zní: posedlost a pronásledování, únos, pokus o znásilnění a přinucení ke svatbě vydíráním, znovu únos – tentokrát do Saudské Arábie a skutečné znásilnění. A tomu se prosím na konci knihy říká láska jako trám. Zní vám to jako pohádka? Mně tedy spíš jako špatně povedená sci-fi.
Myslím, že láska napříč kulturami vždy byla a bude. Právě ona orientální exotika mě ke knize přitáhla. A že by láska muslima a křesťanky končila špatně, je pěkná hloupost. Důležitou roli ve vztahu hraje vzájemný respekt a ctění odlišných tradic. O svatbách muslima s křesťankou jsem slyšela už několikrát – a jelikož neskončily tragicky, nedostaly se na titulky novin. Paní Wurmová zjevně píše pod vlivem masové propagandy. Jenže si neověřuje dostupná fakta, ani nezkoumá kulturní odlišnosti. Muslimky se s hlavní hrdinkou baví úplně normálně ležérním stylem. Jenže ve skutečnosti by žádná muslimka nikdy nepřiznala, že byla ke svatbě donucena a nikdy by nevyprávěla příběh své zakázané lásky, byť jen formou sms zprávy! Tady Shaina to vyklopí ihned na potkání. Nestačila jsem zírat. Ne všechny sňatky v Pákistánu jsou dohodnuté, ne všechny dívky se vdávají příliš mladé a nemohou svou volbu ovlivnit. Mladá lékařka v Saúdské Arábii by nikdy neřekla Angelice, že se bez muže nikam nedostane a že má smůlu, i když ji unesl a že si s ní prakticky může dělat, co se mu zachce. Tohle všechno jsou typické západní předsudky. Vadí mi, jak je tady muslimská kultura vykreslována úplně jako barbarská. Zase na druhou stranu by se kniha mohla na východě uchytit: Adel = prachy, mozek a vzrušující sex; Angelika = bezcharakterní, submisivní a naivní blbka. Přímo skvělý návod pro naše východní chlapce, o tom, jaká tady máme děvčata a jak si je pánové mohou získat!
Následující text obsahuje spoilery...
Teď trochu k dějové nudě. Opravdu nechápu, že na konci se musel Adel odhalit, aby Angelika pochopila, že si na internetu dopisovala vždy s ním. Už v momentě, kdy ji Adel nazval „andělem“ jí to mělo být jasné. A kdyby náhodou ne, tak ve chvíli, kdy vzal Atifův šátek, který mu Angelika darovala, a položil jí ho na rameno. Ona jen začala vřískat, odkud ho má a co udělal s ubohým Atifem. Ale kdo ve skutečnosti mohl znát význam onoho šátku? Jen Atif. Proč by mu Adel kradl šátek? To byla prvotřídní hloupost, už v téhle chvíli bylo jasné, že Atif, Adel a Abbas jsou jednou a tou samou osobou. Poznala je na internetu – ani u jednoho neznala tvář, všichni začínají na A a bydlí v Lahore. (Kdyby napsali Láhaur, četlo by se to líp, ale Lahore holt zní víc „světově“.) U Abasse to bylo jasné ihned – narážky na svatbu, která se blíží a navíc ji varoval, že ví o jejím příjezdu i jméno města. Ve chvíli, kdy Adel oznámí své zásnuby s neznámou dívkou a Shaina ji říká, že Adel na ní hledí zamilovaně, se měly rozezvučet všechny bubny v uších – každý jen trochu myslící člověk by si střípky poskládal a okamžitě prchal. Ale tady si tou nekonečnou nudou až do „wow odhalení“ musíme projít až na konec knihy. Angelika se neozve svým rodičům po tři dny, ačkoli předtím jim pravidelně telefonuje. A rodiče jsou zřejmě úplně v klidu. Tady se nabízí otázka, jaké tedy měla rodinné zázemí? Angelika nezná Atifa, neví o něm zhola nic, Adelovy telefonáty se daly dobře nafingovat, ale to jí zřejmě nedochází. Předtím než ji Adel začal vydírat Atifovou vraždou, by se snad alespoň mohla přesvědčit, že Atif skutečně existuje. Opravdu nikdo (snad ani v pohádkách) by nenaletěl na takovou průhlednou lež. Pak Angelika tvrdila Adelovi, že se zamilovala do Atifa?! To si skutečně nemohla vymyslet nějakého západního kluka, jehož by Adel asi těžko našel? Tahle kolosální stupidita mě jako čtenářku urážela. 300 stránek naprosto o ničem – to už se mi zase nějakou dobu nestalo. Jsem z knihy hodně zklamaná, čekala jsem totiž perfektní červenou knihovnu, ne příběh pro naprosto nemyslící lidi. Nějaký smysl pro logiku autorce zřejmě nic neříká.
To jediné dobré z knihy je doporučená píseň Aliho Azmata „Ye Jism Hai To Kya“. Filmové zpracování je myslím po uprchlické krizi trochu pasé. Uvést film s touto tematikou v dnešní atmosféře strachu je stejné jako mávat býkovi červeným šátkem před očima. Ani jsem nikde nenašla, co se stalo s plány na filmové zpracování. Upřímně si však myslím, že filmové zpracování by románu mohlo jen prospět a odstranit jeho nedokonalosti. Ani nevím, co bych ještě připsala. Snad jen, že žádná kniha už mi dlouho tak nenazdvihla mandle. Dočetla jsem ji s velkým sebezapřením a okamžitě odpravila zpět do knihovny, aby si mohl tento skvost přečíst i někdo další.
Větší hovadinu jsem snad v životě nečetla. Autorka popisuje Pakistánskou kulturu jako zvrhlou a já ji dávám jednu malou radu. Když se chystáte psát nějakou knížku paní Wurmová (a žánrově to nebude fantasy nebo sci-fi) zjistěte si laskavě nějaké bližší informace. Sama jsem se ale nestačila divit jak hlavního hrdinu popsala jako násilnického diktátora do kterého se zamiluje hlavní (tupá) hrdinka které tyto vlastnosti vzrušují. Tato knížka je naprostý odpad v literatuře.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Rockové tango |
| 2018 |  Hvězda nad arabským peklem |
| 2017 | Rockový sen |
| 2014 | Pakistanská princezná |
| 2016 | V zajatí vášne |
Pěkná pohádka, které by člověk mohl i věřit, že tomu tak bylo doopravdy. Bohužel asi pravda je, že skutečnost by asi byla jiná. Přesto se mi kniha líbila a četla jsem ji jedním dechem. Zavedla nás do světa exotiky a bohatství, o kterém se člověku ani nezdá.