Pamäti gejše
Arthur Golden
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/390883/mid_pamati-gejse-jbK-390883.jpg
5
2436
2436
Príbeh malej Čijo, ktorá sa má stať slávnou gejšou Sajuri, sa začína v japonskej rybárskej dedinke, kde dievča do smrti svojej matky vyrastalo vo veľkej chudobe. Ako deväťročnú ju predajú do Gijonu, kjótskej štvrte gejší. Čijo sa však vďaka svojmu pôvabu a sivomodrým očiam vyhne osudu obyčajnej prostitútky a kráča po neľahkej ceste, aby sa stala profesionálnou gejšou. Pre malú sirotu je predvojnové Kjóto s nádhernými čajovňami, úzkymi bočnými uličkami a honosnými chrámami mestom plným nástrah a nebezpečenstiev. Čijo sa učí umeniu gejší ? tancu a spevu, noseniu kimona, zložitej úprave líčenia a účesu či zvodnému nalievaniu čaju. Popritom však musí čeliť žiarlivosti a nenávisti staršej gejše Hacumomo. Keď sa napokon úspešne udomácni v neľútostnom svete súperenia o priazeň mužov a peniaze na živobytie, zradí ju vlastné srdce. V živote gejší niet miesia pre skutočnú lásku, ale Sajuri sa tej svojej nemieni vzdať. Životný príbeh gejše Sajuri sa v roku 2005 dostal na filmové plátna pod názvom Gejša v hlavnej úlohe so Ziyi Zhangovou. O tom, aké úspešné spracovanie výbornej knižnej predlohy to bolo, svedčia aj tri sošky z Oscarov v roku 2006.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2017 , Ikar (SK)Originální název:
Memoirs of a Geisha, 1997
více info...
Přidat komentář
Dojemný příběh z asijského prostředí. Autor popisuje děj natolik živě, že jsem se celou dobu nacházela v Gionu, sledovala jsem gejši v nádherných kimonech a s nabarvenými tvářemi a mohla slyšet smích znící z čajoven.
Super,jedna z knih,co mi po přečtení zůstala dlouho v hlavě,nabízí nám pohled do japonské kultury a života gejš. Líbilo se mi i filmové zpracování,ale kniha je kniha.
Potěšilo mě, že je zde příběh vyprávěn o hodně realističtěji, než jak je zpracován ve filmu. Např. zatímco ve filmu je Sayuri prezentována jako chytrá/obratná se slovy a každý je z ní paf, v knize se jí ne vždy povede natolik zaujmout a její úspěch je především tvrdá práce. Rozhodně bych ji doporučila přečíst každému, komu se naivita filmu nezdála, a vůbec stojí to za to, je to moc dobře vyprávěný, zajímavý a krásný příběh.
Příběh malé Čijo, která je v devíti letech prodána do Gionu, kde se z ní nakonec stane gejša Sajuri, která celý život touží po jediném muži, kterého naštěstí dostane. Kniha se mi asi prvních 100 nečetla vůbec snadno, ale najednou začal příběh mě příběh vtáhl a já až s údivem zjistila, že mi zbývá poslední kapitola. Stejně si pro mě kniha nechala tu nejlepší pasáž až na předposlední stránku. Nebudu dělat drsňáka, protože jsem si při ní vzpomněla na mého dědečka a po tváři se mi koulely slzy jako hrachy, protože přesně to ve vztahu k němu cítím. On je tu stále se mnou a bude tu se mnou tak dlouho, dokud jediná vzpomínka na něj bude žít v mém srdci.
Zde pro jistotu ta pasáž:
Usnula jsem hlubokým spánkem a zdálo se mi, že jsem na banketu zpátky v Gionu a hovořím se starším mužem, který mi vysvětluje, že jeho žena, kterou vřele miloval, neumřela doopravdy, protože radost a rozkoš, kterou s ní za jejich manželství prožil, žije dál v jeho vzpomínkách. Já jsem přitom upíjela ze šálku tu nejpodivnější polévku, jakou jsem kdy ochutnala; každý doušek byl vrcholná blaženost. Začala jsem chápat, že ti lidé, které jsem kdysi znala a kteří zemřeli nebo mě opustili, ve skutečnosti neodešli, ale žijí dál ve mně stejně, jako manželka onoho muže žije v něm.
PS: Pokud se někdo chtěl dovědět více o japonské kultuře a zvycích, nebylo by vhodnější sáhnout po odborné literatuře či cestopisu než po románu?
Po přečtení je mi Japonsko se svými zvyky a tradicemi stejně vzdálené, jako bylo před čtením... Sice jsem se dozvěděla, z čeho je složené kimono gejši, jak se obléká, kde a jak gejši bydlely, v jakých oborech se vzdělávaly, co všechno si ty pověrčivé ženy dokázaly napatlat na obličej, jak se líčily, jaké schopnosti a dovednosti pro ně byly nejvhodnější, o jejich hyerarchii a ještě spoustu dalších věcí z jejich života... Ale jak říkám, k pochopení, nebo empatickému vcítění do jejich života a motivů konání, mi to nepomohlo ani zbla... Pokud bych měla shrnout román do pár slov - intriky, závist, podrazy a milostná linka, kterou by mohla závidět i Pretty woman. A to prostě není čtení pro mě...
Tedy, po přečtení všech těch nadšených hodnocení jsem čekala něco víc. Začátek byl velmi napínavý, srdceryvný, ale dále to za moc nestálo. Korunu tomu nasadil poměrně banální, přeslazený závěr. Trochu zklamání, ale alespoň jsem se dozvěděla něco o životě v Japonsku.
Úžasný příběh, který mě chytil za srdce! Kniha se rázem zařadila mezi jednu z mých nejoblíbenějších. Autor je bez pochyby výborným vypravěčem. Jediný problém mám s milostnou linkou - ta pro mě svým způsobem zůstala neuchopitelná i po dočtení knihy. A ačkoli mám raději reálnější konce, s tímto se nějakým způsobem nemůžu ztotožnit. Knížku vám k přečtení rozhodně doporučuji!
Obsahuje spoilery: První dvě třetiny knihy mě nadchly. Holčička se prala s osudem, se vším okolo. Udivilo mě, když viděla, jak se gejši v podání Hacumomo dřou, že se rozhodla, že bude gejšou. Gejši nebyly ani chytré, ani vzdělané, stačilo, že byly hezké. a jestli opravdu bavily muže tak, jak je popsáno v knize, tak u mě Japonsko hodně kleslo. Čekala jsem výpověď gejši, která něco dokázala. Ale ona byla jen jako všechny ostatní živena a sponzorována muži. Nikdy neměla žádný svůj majetek. Až do konce života žila z peněz svého milence. Nedokázala jsem se do ní vžít, cca od 12 let neudělala nic sama, dělala to, co se po ní vyžadovalo. IMHO, být gejšou není žádné umění.
Nejprve jsem viděla filmové zpracování, ale musím říci, že kniha je velmi ctiva...malá Cijo se mi velmi libila, jelikož byla velmi statečná a v našem civilizovaném světě si ani nedokážeme představit, že by nás někdo jenom tak odtrhl od rodiny a prodal do otroctví... krásný příběh lásky a naplněného osudu s bonusem navíc- možnost nahlédnout do dřívějšího umění samotných gejs(konverzace, tance)...doporucuji
Krásne napísaná kniha od ktorej sa nedalo odtrhnúť. Je to zaujímavý náhľad do japonskej kultúry, života a zvykov. Čitateľ je vtiahnutý do deja a daného obdobia bez dlhých nudných popisov. Má možnosť nahliadnuť do zákulisia, v ktorom vidno aj odvrátenú stránku života gejš a nielen na verejnosti prezentované pozlátko. Príbeh je podaný veľmi realisticky, no napriek tomu si zachováva istý nadhľad a jemnosť. Je až priam neuveriteľné, čím všetkým si v živote Sajuri prešla. Je to kniha, na ktorú sa po prečítaní nezabúda. Určite odporúčam.
Zajímavý pohled na japonskou kulturu (nebo alespoň její část), který mi pomohl lépe porozumět světu gejš. Neříkám, že mu rozumím úplně (dražení mizuage apod.), ale příběh byl čtivý a rozhodně mě obohatil.
Líbilo se mi, že se Čijo a poté Sajuri nenechala zlomit osudem a šla si za svým i přes tlak okolí, aby se podřídila.
Autor je dobrý vypravěč, mistrovsky zachytil japonské zvyky. Zaujala mě poetická přirovnání a popis oblečení gejši, které v sobě skrývá malý příběh a pro zasvěcené i další informace.
Bohužel přes všechny řeči o umění nedokážu gejši vnímat jinak než jako luxusní prostitutky. Krása, vzdělání, sláva, a přece jsou to pořád jen panenky na hraní. Celý příběh je plný ženských intrik, podlosti, závisti a vypočítavosti. POZOR SPOILER: Navíc cukrový závěr ala "Pretty woman"...
Mé posečkání v okouzlujícím Japonsku nabralo trochu jiný rozměr... malá Čijo mi nejednou rozmasakrovala duši na camprcimpr... ta atmosféra je zkrátka srdcervoucí...
A pak přijde Sajuri a ta rozmetá všechny zbývající sakury vaší mysli na kousíčky kousíčků těch kousíčků... bez dechu sledujete její boj o své místo na světě... až jsem se přichytila při touze nahlížet přes stránky jejího osudu, abych si ušetřila ten břichobol z napětí momentálně sdíleného okamžiku... jednoduše skvostně odvyprávěno a já fakt nevím, na co jsem tak dlouho čekala... ありがとう !
Nevím jestli to byl autorův záměr, ale přemýšlim už dva dny co si myslet o této knize.
Přiběh poutavý až na pudu okie...
Hlavni hrdinka se podle mě na konci knihy zachovala dětinsky, snilkovksy a nevděčně. Jen diky kotrmelci zvratu od autora z toho nakonec vyšla relativně dobře...ikdyž přiběh, potažmo kniha se na poslednich stránkách znehodnotila na uroveň červené knihovny...
Oproti filmu kniha lépe vysvětluje motivace Sayuri a její pohled na svět a zážitky, že má člověk chvílemi pocit, že tento příběh pomalu sám prožil. Kniha, ke které se určitě ráda za pár let vrátím.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Japonsko zfilmováno americká literatura gejša japonská kultura historické romány fiktivní životopisy, biografie
Naprostý skvost. I přes to, že je kniha starší, tak je nádherná. Viděla jsem i filmovou adaptaci, která je fajn, ale tohle je úžasný příklad toho, že kniha je lepší než film