Pamäti gejše
Arthur Golden
Pôvab, šarm, jemnú eleganciu a poddajnosť - tieto vlastnosti musela mať v tradičnom Japonsku každá gejša. Sajuri sa ako deväťročná dostáva do cudzieho domu v cudzom meste, kde prežíva trápenia a neistoty, dotýka sa jej závisť a žiarlivosť. Ako dospieva, odhaľuje tajomstvá vzťahu medzi mužom a ženou. Hoci je jej úlohou byť pôvabnou ako krehký lupienok a zabávať bohatých, mocných mužov, miluje len jedného, ktorý je pre ňu nedosiahnuteľný. Má gejša právo na skutočnú lásku? Na ceste za šťastím Sajuri prejde mnohými ostrými zákrutami života. Avšak až tá posledná, najkľukatejšia jej naznačí, či sa jej vyplní sen.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2010 , Ikar (SK)Originální název:
Memoirs of a Geisha, 1997
více info...
Přidat komentář
Kniha mě nadchla. Je v ní více informací než ve filmu. Kniha navíc - oproti filmu, zahrnuje i příběh Sajuri po skončení kariéry geiši. Zajímavé, napínavé a velmi čtivé!
Velmi čtivá kniha. Jsem taky ráda, že jsem se dozvěděla spoustu nového o japonské kultuře a gejšách celkově. Morálně s knihou nesouzním, avšak čistě z literárního a informativního hlediska byla kniha skvělá. Taková příjemná oddechovka.
Tohle chytne za srdce. Čtivý příběh podle skutečné události, který čtete se zahájením dechem. Hlavní hrdince držíte palce od začátku do konce. Dozvíte se o pravidlech tehdejší společnosti a historické události starého Japonska, což je dokresluje významnost samotné knihy. Film miluju už dlouho a kniha je skvělá úplně stejně!
Jako u většiny zfilmovaných knih jsem viděla prvně film, takže z čtení knihy jsem měla trochu obavy. Kniha je mnohem lepší, už jen v tom, že je tam mnohé vysvětleno, jak fungoval život gejši. Za mě prostě super kniha.
Kniha od které jsem si moc neslibovala, která mi ale připravila skvělé čtecí chvíle a připomněla mi, proč tak strašně ráda čtu. Filmovou verzi jsem viděla ještě jako dítě a musím říct, že ve mně žádný hluboký dojem nezanechala. Proto pro mě vlastně bylo překvapení, že jsem sáhla po literární předloze. V každém případě to doporučuji i vám.
Dovíte se toho tolik o japonské kultuře a historii! Všechno je skvěle vysvětlené a velmi citlivě zakomponované do životního příběhu dívky Čijo, která se vlivem různých událostí stane váženou gejšou Sajuri. Čtení jsem si moc užívala a opravdu mi bylo líto, když jsem knihu dočetla do konce.
Skvělá volba!
Věrohodné nahlédnutí do japonské kultury a pohled jejíma očima na okolní svět. Čtivě napsané, klidně by mohl být děj pomalejší.
Příběh mladé dívky, která se stala gejšou. Kniha byla i zdárně zfilmovaná, proto už delší dobu jsem po ní pošilhávala. Stalo se a jsem spokojená. Osud hlavní hrdinky, která zůstala sama a vypracovala se na jednu z nejvyhledávanějších gejš své doby, mě nadchl. Tím, jak je kniha krásně napsaná, tak máte pocit, že v Japonsku i jste. Prožíváte s ní její smutky i radosti. Není to žádná červená knihovna, naopak. Popisuje i hrubé chování a intriky, které mezi sebou gejši měly. O to víc je kniha hezčí a lákavější. Vždyť, kdo by nechtěl zkusit jejich čajový obřad? Už jenom ta vůně čaje mě láká. Kniha Gejša je totiž voňavá, svůdná a lahodná, stejně jako ten gejšou podávaný čaj.
Nádherný, silný příběh o japonské dívence. O dívence, která nakonec dokázala velké věci a splnila si své sny, i když jí život házel klacky pod nohy. Příběh mě úplně pohltil, i když jsem na začátku váhala, jestli jsem si vybrala dobrou knihu. Nakonec jsem ráda, že jsem po ní sáhla.
Gejša na mě od dětství působila jako nadpozemské stvoření, tak jiná než ostatní lidi a přece pořád člověk. Kniha je velmi čtivá a plná detailů z výcviku gejš, moc se mi čtení líbilo.
Nádherný a dojemný příběh, plný touhy a bolesti. Příběh Sajuri je velmi emocionální a nemůže nikoho nechat chladným. Film jsem viděla několikrát, ale teprve po přečtení knihy mi mnohé věci zapadly. Film končí tím, jak se Předseda vyzná Sajuri ze svých citů a odhalí tak pravou povahu svého jednání a společně pak odchází vstříc šťastné budoucnosti. Kniha konec popisuje trochu jinak. A přišlo mi smutné, že ačkoliv se oba zjevně velmi milovali a Sajuri už nadále nebyla gejšou, nebylo jí dopřáno víc, než být Předsedovou milenkou a prožít tak život vedle něj jen napůl.
Je to nádherný příběh, který rozhodně stojí za přečtení.
Znáte ten pocit, že se knize vyhýbáte, než se rozhodnete, že ji tedy konečně přečtete. Tak jsem začala a okamžitě jsem byla do příběhu vtažena. Jsou zde psány příspěvky typu " luxusní štětky" apod., na mě to udělalo opačný dojem. Do té doby jsem zaujímala názor, že Gejša = prostitutka, ale tak to úplně není. Vyprávění hlavní hrdinky a jejího života je strhující od začátku až do konce, je nutno si uvědomit, v jaké době se příběh odehrával, v jaké zemi, s jakými zvyklostmi. Co měly tedy ty dívenky dělat, když pro ně žádná jiná budoucnost nebyla? Od malička byly k něčemu vedeny a bylo jim vštěpována jejich budoucnost jako to jediné, pro co jsou na světě. Proč tedy mluvit o hloupých husách či lepších šlapkách?
Za mě vynikající kniha, krásně popsané způsoby života od dětství až po dospělost. Je tam popsáno tolik zajímavých věcí, o kterých jsem neměla tušení.
Audiokniha
Chválím příjemný a procítěný přednes příběhu, z prostředí nám tak vzdáleného.
Filmový konec byl hodně romantický, ale ten knižní byl zajímavě rozvinutý.
Kdysi jsem viděla jako film, musela jsem sáhnout i po knize. Výborné od první do poslední stránky.
Japonská kultura je opravdu naprosto odlišná od té naší a některé věci jsou pro mě nepředstavitelné. Když to zjednoduším, tak lepší gejša je taková lepší prostitutka, která živí celý dům. Dražení panenství, prodávání děvčátek do nevěstinců, příprava na celoživotní starání se o zábavu mužů a být jim kdykoliv jakkoliv k ruce je pro mě mimo chápání i kulturních odlišností.
Tolik pravidel podle kterých se řídí celý život by nebylo asi nic pro mě a jsem ráda, že jsem Evropanka v jednadvacátém století. Spát na dřevíčku pod krkem, abych si neslehla účes. Dlouhé a složité oblékání kimon. Naprosto nepohodlné boty. Make-up mi spíš nahání hrůzu, než že bych v nalíčení viděla něco krásného a ženského. Nemožnost vzdělání. Vnímání ženy jako bytosti...mohla bych pokračovat i dále. Knihu stojí za to číst.
Skvěle napsaná kniha, která mi ukázala pro mě nepochopitelnou kulturu japonskou. Príběh této gejši je velmi zajímavý a plný překážek, začíná po 1. sv. v. a končí po 2. sv. v. V dnešní době bychom gejšu označili za placenou společnicí a možná i za prostitutku. Jazyk a styl psaní je prostý a jednoduchý, ale zase ne příliš. Doporučuji!
Film jsem viděla asi 1000x. Musím uznat, že se velmi povedl. Ale kniha je skvost. Tenhle příběh mě asi nikdy neomrzí. Doporučuji film i knihu.
Krásná knížka, věřím, že jsem ji nečetla naposledy. Trochu mě mrzí, že asi od poloviny knihy už byl znát rychlý spád, za mě by mohla být ještě o několik stran delší.
Přijde mi nechutné, jak přišlo lidem normální vydražit panenství patnáctileté dívky více než čtyřicetiletým chlapem..
Milovala jsem Sajuri a stejně tak i Hacumomo. Hacumomo byla neskutečně zlá, ale hodně mě bavila.
(SPOILER) Rozhodně je to zajímavý příběh. Pohled do naprosto odlišné kultury byl rozhodně obohacující. Nicméně malou Čijo jsem si oblíbila daleko více než dospělou Sajuri. Vůbec se mi nelíbilo co z toho odvážného a upřímného děvčátka vyrostlo, její myšlenkové pochody a naivní láska i v dospělosti mě ubíjely. Celkový pohled na gejši potažmo lepší prostitutky mě nepřekvapil, ale pořád jsem doufala že se mezi nimi najdou i poněkud inteligentnější jedinci, co mají i nějakou hrdost. Opravdu mě nenapadlo, že jsou na to ty husy ve skutečnosti pyšné a po ničem jiném netouží.
Osmnáct hodin poslechu. Poprvé, kdy jsem si ani vteřinu nemusela zvykat na hlas ani na způsob přednesu. Výborně napsaná kniha. Jenže. Kompletně depresivní. Musela jsem si dát několik měsíců pauzu, než jsem zvládla posledních pár hodin. Proto nedávám nejvyšší hodnocení. Dále viz komentář Gordonlord, trefil to dobře.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Japonsko zfilmováno americká literatura gejša japonská kultura historické romány fiktivní životopisy, biografie
(SPOILER) Jo, gejša, ta tvrdý rýžový koláček má...
Kniha se mi opravdu líbila. Nikdy jsem se o gejši nijak moc nezajímal, ale nahlédnutí do jejich života bylo opravdu zajímavé a čtivé. Trošku škoda toho přeslazeného závěru.
A je mi jasné, že je to fikce (i když založená na rozhovorech se skutečnými gejšami), navíc psaná Američanem, takže v úplnou 100% věrnost bych nevěřil.