Paměti
Farah Pahlaví
Šahbanú Farah, třetí žena posledního íránského císaře, se rozhodla promluvit. Vypráví svůj příběh lásky k manželovi i k vlasti. Příběh, který začal jako romantická pohádka. Jedenadvacetiletá Farah se provdá za Muhammada Rezu Pahlavího a život mladé dívky se v průběhu několika málo měsíců od základu změní. Píše o ní světový tisk a po pár letech je mladá královna korunována íránskou císařovnou. Přivede na svět čtyři děti a přitom plní své panovnické úkoly... O dvacet let později se sláva mění v noční můru: demonstrace, krvavé bouře, spěšný odjezd již vážně nemocného šáha, exil bez možnosti najít trvalé útočiště, protože s novým íránským režimem chtějí zůstat zadobře všechny státy světa.... celý text
Pro ženy Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2004 , ArgoOriginální název:
Mémories, 2003
více info...
Přidat komentář
Obsáhlá biografie poslední íránské královny... císařovny... Hodně o jejím příběhu a příběhu Íránu 20. století přemýšlím. Kniha začíná dětstvím a studiem mladičké Íránky, popisuje seznámení Farah Díby a Muhammada Rezy Pahlavího, jejich svatbu a narození jejich dětí. Farah nás seznamuje s vládnutím a svou osobní angažovaností v politice, kultuře, osvětě i zachování odkazu íránské historie a víry. V době korunovace - byla jako první žena korunována císařovnou Íránu, přičemž hrdě a s pohnutím myslela na všechny íránské ženy - byla skutečně opěvovanou osobností, která po boku šáha pozvedla svou vlast. Žel reformy byly až příliš rychlé a rychle přišla i revoluce, takřka ruku v ruce s nemocí jejího manžela. Bylo velmi smutné číst o snaze jistých lékařských kapacit o jeho záchranu a o výsměchu amerických lékařů. Lze si tedy klást otázku, zda pozdější "léčba" nebyla na něčí objednávku. Řádění náboženských fanatiků, o což jsem se začala v průběhu četby zajímat, je skutečně neuvěřitelné... neuvěřitelně smutné. Írán se propadl opět do doby temna, teroru, nesvobody, a i když v Íránu své kořeny nemám, stejně mám smutek v duši. Nedělám si iluze, jistě i za vlády šáha se udělaly chyby, ale co "díky" Chomejnímu a mlčení světa přišlo potom, na to je slovo chyba slabý pojem. V knize je i fotogalerie a o zoufalství šáha vypovídá nejlépe fotografie ze dne, kdy musel svou vlast, pro kterou žil, navždy opustit, ten zármutek v jeho očích je nejvýmluvnější. Žel s tímto smutkem v duši o rok a půl později skonal.
Zajímavé je, že jsem se ke knize dostala díky filmu Argo, který líčí útok demonstrantů na americkou ambasádu v Teheránu roku 1979. Zároveň éru monarchie představuje kriticky. Jinak je to film kvalitní a napínavý. Kromě různých informací a videí na netu si živou představu o porevoluční "středověké" podobě Íránu můžete udělat z filmu Bez dcerky neodejdu.
Takže závěrem mého slohu - doporučuji, doporučuji, díky knize na osvícenou a soucitnou královnu Farah a šáha Muhammada Rezu nikdy nezapomenu.
Životní příběh Farah je skutečně velmi pestrý, a to jak v dobrém, tak i ve špatném slova smyslu. Ve své knize jej celkem dopodrobna vypráví. Čtenář se navíc dozvídá i něco z íránských reálií, zvyků, historie, kultury... Co mi ale při čtení vadilo, je příliš černobílé nahlížení na tehdejší světovou i domácí politiku, určitá naivita a samozřejmě také hodně zidealizovaný pohled na samotného šáha i na celou jeho rodinu. To se ale pochopitelně dalo čekat.
Na druhou stranu ale tuto ženu také obdivuji, hlavně kvůli její práci pro národ, pro obyčejné lidi. Celkem jí věřím její upřímný zájem o ně. Ve své činnosti pokračuje prakticky dodnes, kdy již dlouhá léta žije v exilu.
Opravdu neobyčejný detailně popsaný životní příběh. Cesta od dětství až na vrchol a pak strmý pád. Jeden z nejzajímavějších životopisů, co jsem četla.