Paměti kata Mydláře
Josef Svátek
https://www.databazeknih.cz/img/books/64_/64929/pameti-kata-mydlare-64929.jpg
4
491
491
Výbor ze čtyřsvazkového díla o pražském katu Janu Mydláři, který z původního Svátkova díla "Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze" připravila literárně upravila Jana Štefánková.
Přidat komentář
Čtení pro milovníky historických románů nabízí poučení o katovském řemesle, možná odporném a nelidském, nicméně v době lupičů a vrahů užitečném, byl to tehdejší způsob, jak se vypořádat s ničemy. Na pozadí rodinných příběhů kata otce, kata syna i jeho syna se seznamujeme s historickými událostmi, např. doba Rudolfa II., poprava českých pánů 21.6.1621, neustálé nebezpečí smrti - války, drancování.. poučné čtení.
Ze začátku jsem trochu bojoval se starou češtinou, ale nakonec jsem do vyprávění vklouzl jako do dobrého filmu. Autor se kupodivu nevyžívá v krvavých detailech, naopak se jim téměř vyhýbá. Až tak, že někomu může katovské řemeslo připadat něco jako truhlařina nebo práce mlynáře. Vlastně jde spíše o historickou kroniku trochu kříženou s červenou knihovnou než o paměti velmi výkonného kata.
Taky by mě zajímalo, jak moc jsou tyto příběhy autentické. Člověk by jim chtěl i věřit, ale pak se dočtete o tom, že když popravenému přiložili hlavu zpátky na krk, začal chodit a mluvit a tomu se mi nějak nechce věřit. Ale každopádně paměti určitě za přečtení stojí.
Už jsem četla podruhé. Mám ráda českou historii a toto období obzvlášť. Čte se dobře a zanechá stopu.
Zajímavá kniha, dobře se četla, docela jsem si jí užila.
Asi bych po ní nesáhla, kdyby mi nebyla "vnucena". To takhle byla otázka v AZ kvízu na kata Mydláře a můj táta si vzpomněl, že máme Paměti v knihovně a řekl, že bych si je měla přečíst. Tak jsem to udělala.
Paměti kata Mydláře jsem zcela náhodně před lety objevila v babiččině knihovně a byl to objev radostný. Kniha mne zaujala svým jazykem – četlo se mi to hrozně dobře, bylo to hodně plynulé a svižné čtení a autor mne uměl skvěle vtáhnout do děje. Vybavuji si, jak moc jsem to tehdy při čtení prožívala – a jak moc mi bylo líto, že kati byli tak moc na kraji společnosti. Tohle ve mně kniha vyvolala. Asi si to budu muset někdy přečíst někdy znova.
Audiokniha
Už delší dobu přemýšlím, že by se DK měla rozšířit o samostatnou sekci "audioknihy". Zrovna u této knihy mi totiž nepřijde spravedlivé a férové dávat na stejnou úroveň knihu v klasické podobě a upravenou a velmi zkrácenou audioknihu.
Miroslav Táborský, v jehož podání jsem poslouchala příběh o katu Mydláři, načetl knihu velmi poutavě. Přišlo mi, že ale poslouchám neúplné dílo. Pocitově tomu chyběl začátek i konec. Škoda, jinak by mé hodnocení bylo mnohem vyšší.
Kniha mě velice zaujala a četla se dobře.Jen mi
je líto,že se vzdělaný Jan Mydlář stal katem za takových podmínek a i přesto,že vykonával vše,tak jak měl....lid přijímal katy,velice zajímavě,jako něco odpudivého.Přitom dělal podivuhodnou práci a zbavoval město od zločinců...,ale příběh byl pěkný a těším se na další díl.
Kniha barvitě líčí životní osudy kata Mydláře. Zavádí nás do staré Prahy za časů, kdy panovala jiná pravidla než dnes. Svátek zde skvěle vystihuje atmosféru, popisuje historicky podložené události a zároveň nám podává ucelený pohled na katovské řemeslo.
Velice zajímavá kniha. Ukazuje nám zvláštnosti tohoto řemesla a zároveň je to poutavý románový příběh.
Jelikož jsem přemýšlel o pořízení kompletního čtyřsvazkového vydání, nedám plný kotlík hvězd... ale jde každopádně o zajímavý výtah z díla. Čtivě sestaveno, děj rychle uběhne a nezbyde než za nějaký čas opět vzít do ruky a začíst se znovu. Nelehké osudy v nelehké době. 5/6*
Dnes jsem si na tuto knihu vzpomněla ... četla jsem ve svých "nácti" letech (vydání roku 1970, Albatros) ... Zanechala ve mne silný dojem. Soucit s popravovanými ... a neméně soucit s životem kata Mydláře. Při čtení pamětí jsem cítila hrůzu, odpor, zároveň pochopení ... a nakonec i přijmutí.
Na druhé straně mi ve vzpomínce na tuto knihu zůstalo, že vlastně kat Mydlář byl -navzdory svému povolání - moudrý člověk ...
Úplně se ztotožňuji s názorem s Gordonlord . Taky jsem poslouchala a chybí mi tam
''něco''. Spíše mi to připadá jako fikce (15 minut chodila mrtvola). Je to moc krátké a nedokončené.
Poslouchal jsem to jako audioknihu a mám pocit, jestli nebyla náhodou o něco ochuzena.
Celé mi to přišlo sice svižné, rychlé, příběhy byly k věci a krátké, ale nějak jsem se nemohl zbavit dojmu, že tu něco chybí.
Za celou dobu jsem se vůbec nedozvěděl, jestli se jedná o zromantizovanou novelizaci nějaké dobové historky, nebo jestli jde o skutečnou autobiografii Kata Mydláře jakožto reálné postavy. A to ke čtenářskému zážitku přijde zcela zásadní. Protože na fikci je to velmi strohé a nenápadité a na autobiografii hodně kusé a neúplné.
V případě že jde o zpracování reálných spisů, bylo dost zajímavé dočíst se jak dopadl Magistr Kelly, nebo jak se ke svým převratným činům co se týče první veřejné pitvy dostal Jan Jesénius.
Krásná kniha o naší historické osobnosti. I když je věnovaná ne příliš oceňovanému povolání, je psaná velmi mile a bez zbytečných krutostí. Životní problémy spojené s izolací od společnosti, těžkosti spojené s hledáním přátel, partnerky, nutnost vyjednávat a zalíbit se vrchnosti a pod. Bezvadný popis veřejné pitvy a znalosti hlavního hrdiny, týkající se anatomie těla jsou velkým přínosem.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Paměti kata Mydláře |
| 2005 | Paměti katovské rodiny Mydlářů 1. Z magistra medicíny pacholkem katovým |
| 2011 | Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze |
| 1940 | Anna z Kunštátu |
| 1940 |  Pád rodu Smiřických |
Raději bych si vyposlechla nekrácenou verzi, leč bohužel od pana Svátka, vlastním pouze tento výbor ze čtyřsvazkového díla. Myslím si, že krácení příběhům hodně uškodilo, protože je to takové hodně strohé. Zároveň mohu srovnávat s knihou od pana Štorkána: Meč magistra medicíny. V tomto srovnání je dílo od pana Svátka o mnoho lepší a to také v této zkrácené verzi. Kniha je dále rozdělena na dvě části. Jednoznačně tou lepší je díl první, který nám přibližuje život kata Jana Mydláře. Jeho vyprávění sepsané do rodinné kroniky, nepostrádá napětí, z historického hlediska je poučné i když ne zcela přesné, ale především vyprávění působí zcela věrohodně. Což se již bohužel nedá říci o díle druhém, který sepsal jeho syn, který se jmenoval také Jan. Jeho Syn pojal vyprávění jako soupis svých vlastních úspěchů. Jsem si vědoma toho, že knihu sepsal pan Svátek jako román a nikoliv jako literaturu faktu a proto se nejspíš jedná pouze o můj pocit. Nicméně kniha na mě skutečně působí dojmem, jako kdyby jí sepisovali dva lidé. Nakonec to mohl být autorův záměr. Těžko říci. Audiokniha je přes své stáří, velmi dobře zpracována a opravdu velice dobře, až výtečně ji načetl pan Lubor Tokoš.