Paměti starého chlapáka
Charles Bukowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11249/bmid_pameti-stareho-chlapaka.jpg
4
483
483
Fejetony – kratší autobiografické povídky pro undergroundový týdeník Open C.
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 1998 , PragmaOriginální název:
Notes of a Dirty Old Man, 1969
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu nedoporučuji lidem, kteří chtějí s Bukovým dílem začít. Je to sice pořád starý dobrý Buk, ale jak to tak v každém souboru menších útvarů bývá, najdou se i slabší kusy. I přesto jsem se opět při četbě královsky bavil a pokud máte rádi Bukowského, budete mít rádi i zápisky starého prasáka.
"No a člověk se musel spokojit s tím, co bylo k mání..."
Rozrušilo mě to. Hlavně pasáž o špinavých nehtech u nohou. Protože upřímně, nehty si lakuju proto, aby nebylo vidět, že za nimi je špína. A takhle si barvíme na růžovo nejen nehty, ale vlastně celý okolní svět. A Bukowski je brutální acetonový odlakovač třpytivých laků. Wau.
Bukowského miluju, ale rozhodně není pro každého. Píše hrubě, dost syrově, pohrdavě, někdy i naštvaně, často píše i o prasárnách a podivnostech, ale taky i obyčejném životě a příhodách.
Dokáže si dělat srandu ze všeho a ze vše, málo co bere vážně. Je to takové to, co na srdci, to na jazyku. Vyžívá se v kritizování a často vším pohrdá. Ale jeho hlášky jsou naprostý top!
Je to ten typ autora, kterého prostě buď k smrti milujete, nebo si myslíte, že je to úchylný debil, co píše brak. A zrovna Zápisky starého prasáka jsou skvělý výběr -šílené, prasácké, ale velmi dobré.
“The problem with the world is that the intelligent people are full of doubts, while the stupid ones are full of confidence.”
Knihu člověk, buď má rád, nebo jí nesnaší a na autora změní úplně názor. Mě kniha neoslovila, tím pádem ani autor.
Buckowski se snad ani nedá popisovat, jeho způsob psaní člověk buď miluje nebo nesnáší. Spousta příběhů které ale nejsou pro slabé natury.
Tuto knihu jsem dostal na narozeniny. Tím bych mohl skončit, ale nečetl jsem jí poprvé a nejspíš ani naposledy. Trošku jsem měl obavy z překladu, již delší dobu zpátky jsem zfoukl vše, co jsem od něj našel. Asi nejvíce mě to chytlo cca uprostřed knihy. bukowski už je kurva klasik.
Když mám v hlavě přetlak a zdá se, že mi každou chvíli musí vybuchnout, pošlu dovnitř Bukowskiho, aby to tam trochu srovnal:))
Pro mě jde o další z mistrových knih, kterou můžu číst kdykoliv, kdekoliv, v jakémkoliv stavu a ona mě vždycky osvěží svým tempem a přímočarostí.
Zajímavost: Fandové zde najdou základ k románu Faktótum, v němž se některé z těchto sloupků/povídek později objevují.
Nemohu si pomoct, ale tato kniha mě vůbec nenadchla, a je to vůbec první kniha, kterou jsem nedočetla. Jedná se o soubor jakých si povídek či co, které na sebe nijak nenavazují...každopádně dám bukowskému ještě jednu šanci s jinou knihou :-)
na Bukowskeho si musí každý utvoriť svoj vlastný názor...ale za mňa pohoďácká kniha
literárny úlet, bez ladu a skladu , geronto-sex, chľast, ďalši skoro sex, dostihy, .... po cca 60 str. sa mi to objedlo, po dlhom čase kniha ktorú som nedočítal
Moje první kniha od Bukowského a jsem nadšená. Byla jsem nadšená z přeletů, z různorodosti témat a hlavně z jeho osobních postřehů na svět, život, politiku a mnoho dalšího. Syrově, neupraveně a velmi hovorově napsané sloupky donutí k zamyšlení.
Někde jsem četla, že Bukowskiho buď milujete nebo nenávidíte. To nevím, já myslím, že pro něj jen nemám pochopení. Myšlenky v těch fejetonech jsou, o tom žádná. Pouze mi jako spisovatel nesednul.
Pro jednou se zdržím hodnocení. Ta kniha rozhodně špatná není.
Jelikož moje první kniha od Bukowského byla "Další zápisky starého prasáka", které nadchly, byly na seznamu i další knihy. Pravda je, že postupuju jaksi od nejnovější zpět, ale nevadí mi to. Ovšem myslela jsem si, že po "Dalších zápiscích..." mě už asi nic nepřekvapí, ale tohle bylo mnohem drsnější, než "Další zápisky...". A taky nechutnější. Kolikrát text doprovázel i znechucený výraz, hlavně teda ke konci, kdy "jeho kámoš" vydloubl mrtvole oči a spolkl je.
I přesto všechno jsem se bavila, zasmála se a přemýšlela o pocitech a životě, tématech, které v mnoha povídkách probírá. To, že se zamyslíte, že opravdu čtete věci tak, jak v životě bývají, bez pozlátek a tak, je pro něj skoro až charakteristické, řekla bych. Spousta knih je jednoduchých, k odpočinku, moc o tom nepřemýšlíte. A ne že by byl Bukowski nějak extra složitý ke čtení, ale je...přímý, opravdový.
Líbí se mi, jak Bukowski nazývá věci pravými jmény a nebere si servítky. Skvěle jsem se bavila. :)
Autorovy další knížky
| 1995 |  Šunkový nářez |
| 2013 |  Všechny řitě světa i ta má |
| 1996 | Poštovní úřad |
| 2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
| 2005 | Zápisky starého prasáka |
Tak upřímně - pro mě ztráta času. Pár textů mě i chytlo, ale celkově, když hodnotím knihu, jako celek to za moc nestojí ( jak by napsal pan autor, s....a, co stojí za h...o ) Kdyby šlo o jeden, dva fejetony s podobnou tematikou, tak v pohodě. Ale když čtu celou knihu jen o chlastání, kopulaci, onanii a prostoduchých opileckých výlevech různých trosek, tak to člověka akorát pěkně otráví. Stejně tak mi přišlo to používání vulgarismů až moc účelové. Prostě chtěl Buk šokovat a dělat rebela za každou cenu - bohůmžel, nešokuje. V dnešní době, kdy stejně "květnatou" mluvu používá kde kdo a stačí si jen poslechnout partičku smradů táhnoucích ze školy, to není šokující - jen únavné, o ničem. Před lety se mi docela líbil Šunkový nářez, ale otázka, co bych na to asi řekl dnes? No, zkoušet to nebudu.