Paměti starého chlapáka
Charles Bukowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11249/mid_pameti-stareho-chlapaka-b49-11249.jpg
4
480
480
Fejetony – kratší autobiografické povídky pro undergroundový týdeník Open C.
Literatura světová
Vydáno: 1998 , PragmaOriginální název:
Notes of a Dirty Old Man, 1969
více info...
Přidat komentář
Je to zvláštní čtení, na jednu stranu bych to označil jako zvrhlý odpad, na druhou stranu to má v sobě nějaké zvláštní fluidum.
Rozhodně mu nechybí všeobecný přehled, schopnost trefného pojmenování.
Bezbřehá fantazie a přepestrá slovní zásoba.
Zajímavé jsou i některé jeho výroky.
Nicméně "ujetý" je to vážně dost. Nejlépe tomu porozumí asi ten, kdo bude při čtení stejně "sjetý" jako autor, když to psal.
Typický, ale možná dost dobře nejostřejší Bukowski. V některých povídkách už se pohybuje za hranou přijatelnosti či dobrého vkusu. Jeho zarytí fanoušci a čtenáři mu však odpustí všechno, slabší povahy odloží knihu po druhé či třetí povídce. Spousta zajímavých myšlenek, spousta extrému, spousta sexu, alkoholu, exkrementů, násilí, krve a zvratků. Komu to nesedí, číst to nemusí, kdo neklouže po povrchu, bude nadšený.
,,Milý pane Bukowski,
tvrdíte, že jste začal psát v 35. Copak jste dělal předtím?
E.R."
,,Milý E.R.,
nepsal jsem."
No, tak to byla fakt klika, že tenhle pán začal psát... ; ) Jeho neomalený - hrubý styl psaní se mi líbí a jeho životní postřehy a názory..., jakbysmet.
Zápisky starého prasáka - jsou toho přímým důkazem.
Kdo má rád Bukowského stejně tak jako já..., tak tomu jeho knihy doporučuji.
Když se Láska stane příkazem, Nenávist se může stát potěšením.
Krásný myšlenky a krásný ženy netrvají věčně.
Strčte tygra do klece, ale nikdy nebudete mít jistotu, že jste ho zkrotili. S lidma je to snažší.
Autora budete buď milovat, nebo nenávidět. Není to asi čtení pro každého. Osobně mám problém hlavně s povídkami, kde je tématem nekrofilie či pedofilie. Ale toho je zde naštěstí spíše pomálu. Převládají texty o pařbách po barech, sexuálních zážitcích, hledání práce a přežívání na okraji společnosti. Hrdinové příběhů si nad tím však příliš hlavu nelámou a zachovávají ledový klid s vědomím, že vše nějak dopadne i bez jejich přičinění.
Bukowského prvotina na poli prózy v podobe krátkych poviedok, ktoré na seba prakticky nijakým spôsobom nenadväzujú. Pre tých, ktorí sa už s jeho tvorbou stretli, žiadne veľké prekvapenie, niektoré motívy sa budú dokonca opakovať aj v neskorších ucelenejších dielach. Nájdete tu tak všetko, počnúc uleteným príbehom o okrídlenom hráčovi baseballu cez spomienky na detstvo až po historku o chlapovi, ktorý sa obšťastňuje vázou s vajcami a pomletou sviečkovou. Príjemným prekvapením bolo reflektovanie udalostí pražskej jary v jednej z úvodných poviedok:
"jsou to prastarý lidský krysy, který nás drží tam, kde jsme - jako třeba Dubček, kterej se z Ruska vrátil jako poloviční muž, vyděšenej z psychický smrti. člověk už by se měl konečne naučit, že je lepší nechat si upižlat koule a umřít, než se snažit za každou cenu přežít... jestli se chcete něco naučit, nečtěte Marxe. hodně suchá sračka. studujte prosím ducha. Marx jsou akorát tanky valící se Prahou. na tohle jim neskočte."
Pobavilo, aj keď mňa osobne omnoho viac bavili neskoršie diela ako Pošta, Šunkový nárez, Faktótum či Brak, kde už bol Bukowski o poznanie viac "rozpísaný"...
Velmi dobrý výbor z prasácké tvorby Bukowskiho. Nejlepší jsou ale takový ty krátký štěky ze života, ve kterejch se třeba ani nic moc nestane, kde se jen tak pochlastává na baru nebo v posteli a vyprcává tejdenní kocovina. Sem tam autor musí uhnout před letícíma Cantos nebo Zločinem a trestem, no, prostě taková domácí autorova pohoda. Naopak ty nejchlapáčtější a nejsyrovější věci jsou spíš tak nějak na efekt. Ale pořád dobrý a ryzí undeground. Hank se s tím v životě i psaní moc nepáral, i když to byl ve svý podstatě hlavně geniální tlučhuba. To sezení a popíjení a kafrání mu šlo asi nejlíp. Piglování asi taky, ale ty modely bych raději nechtěl vidět, ale on to moc neřešil, no, srdcař a básník perem i pérem.
Dlho som premýšľal nad tým, či dať tejto knihe 3* alebo 4*. Nakoniec vyhrala druhá možnosť.
Kniha je zbierkou niekoľkých kratších textov na rôzne témy.
Už klasické príbehy zo života starnúceho alkoholika se vším všudy, so všetkým hnusom, špinou a divnými vzťahmi s divnými ženami. Príbehy bez obalu opisujúce ľudskú mizériu, ktoré ale vedia zaťať.
Na druhej strane kritika modernej spoločnosti. Výsmech americkému "vlastenectvu" a "snu". Spoveď umierajúceho človeka, ktorý pochopil, že sa dostal až na úplne dno.
Bukowskeho rozporuplnosť irituje, no má niečo do seba, niečo kruto úprimné. Čítate hlboký text o kritike "amerického snu" len aby ste o pár strán ďalej dostali ranu do žalúdka poviedkou o tom, ako ho ožratého jak dogu zmlátila jeho partnerka kabelkou až do krvi.
Prekvapilo zistenie, že Bukowski bol v podstate precitlivelý plachý samotár (hoci psychicky nevyrovnaný) a svoje príbehy nafukoval alebo ich rôzne obmieňal. Je možné, že keby sa mi Zápisky dostali do rúk ako jeho úplne prvá kniha, už od začiatku sa pozerám na jeho tvorbu inak. A to som pred Zápiskami prečítal takmer všetko od neho, čo vydalo Argo.
alkoholici bývají geniální, zajímavé postřehy ze života, politiky podané Bukowského vulgárním a sarkastickým stylem
Jsem rád, že jsem se v poznámce překladatele dočetl, že Bukowski ty své příběhy rád nafukoval. Protože na tohle všechno by bylo třeba tak pět životů.
Některē povídky byly spíš žbrblání starého alkáče, některé vzaly i za srdíčko
Pro neznalce jako jsem byl já, jedná se o knížku příběhů o pár stranách. Některé povedenější, některé méně. Bukowski strašně dobře dokáže navodit atmosféru příběhu, člověka, u kterého se ocitáme. Vtipné, není to tak zbytečně vulgární jako byly ženský. Občas kromě sexu a chlastu řeší i dostihy, práci, své mládí. Dobrá knížka!
Zápisky starého prasáka jsou sbírkou žánrově pestrých textů, které mají koule. Genialitou těchto příběhů není ani tak to, jakým brutálně zvrhlým způsobem jsou podané, ale jak mistrně dokáže Bukowski najít pointu a rozvinout ji v příběhu ke grandióznímu vrcholu.
Tahle sbírka povídek je velmi čtivá a ve své podstatě i poučná. Rozebírá vážná a nesmrtelná témata a donutí vás o spoustě věcech přemýšlet.
Zda-li vám nevadí absolutně upřímné a vulgární podání věci, věřím, že tato kniha je přesně pro vás.
Bukowski je moje láska po několik let. Některé knihy jsou slabší a ne tolik vtipné, některé jsou temnější a poskytují náhled do Chinaskiho syrové duše. Každopádně pokud máte rádi cynicky suchý humor, bezprostřední náhled na realitu světa a trochu prasácký styl psaní, máte s touto (a se spoustou dalších od Bukowského) vyhráno. Osobně se mi ale více líbila kniha Všechny řitě světa i ta má.
Něco mě bavilo, něco méně, něco vůbec... Jak už to u podobných útvarů bývá, holt se zde vyskytují silnější, ale i slabší kousky. Každopádně to nebylo špatné, ale pokud chcete s Bukowským začít, doporučuju zkusit nejdřív román (za mě Jelito) a až pak se podívat na zub Zápiskům.
Výjimečně se s hodnocenim nebudu srát a rovnou napíšu, že mi to vůbec nesedlo. Prokousal a protrpěl jsem se 40 stranama a pak přečet ještě pár náhodně vybranejch zápisků a nic. Pro mě hrozná nuda a stereotyp. Možná jsem jenom vstal špatnou nohou z postele, možná jsem na to moc střízliv, možná blbej den, ale fakt ne. A abych se do čtení nutil? Tak na to kašlu. Přitom jiný Bukowskiho knížky v cajku, ale dneska a tuto prostě ne. Sorry jako...
Paměti jsem si přečetl po dlouhé době znovu a opět mě nezklamaly. Klasický Bukowskiho styl s tradičními tématy. Fejetony a povídky psané strohým stylem se syrovým humorem, do kterého Buk vkládá svá moudra, která by se dala tesat do kamene. Když mám hodnotit, tak 2/3 jsou výborné a zbytek solidní, takže nějakých 80%.
Moje neoblíbenější Bukowskiho dílo. Každá povídka je nabitá něčím jiným, svěžím, šokujícím.
Štítky knihy
sex sexuální úchylky sebevražda deprese násilí revoluce alkoholismus
Autorovy další knížky
| 1995 |  Šunkový nářez |
| 2013 |  Všechny řitě světa i ta má |
| 1996 | Poštovní úřad |
| 2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
| 2005 | Zápisky starého prasáka |
Skvělá kniha kterou můžu jen doporučit