Výlety pana Broučka
Svatopluk Čech
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/323530/bmid_vylety-pana-broucka-cxq-323530.jpg
4
66
66
Pan Brouček série
< 5. díl
Z díla klasika poezie i drobnější prózy Svatopluka Čecha (1846–1908) přináší Česká knižnice jako první svazek humoristicko-satirické „broučkiády“. Obsahuje všechny prózy spojené s postavou pražského měšťana Matěje Broučka, jež společně nebyly vydány již několik desetiletí: dvě verze Pravého výletu pana Broučka do Měsíce(časopisecky 1886, knižně 1887), Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do patnáctého století (1889) a M. Brouček na výstavě (1892). V podobě kriticky komentované edice vycházejí tyto prózy vůbec poprvé. Kniha nabízí čtenářům poutavý vhled do kultury poslední třetiny 19. století, do historie české literární satiry i do způsobů reflektování naší národní identity, neboť Brouček se stal — podobně jako před ním Švanda dudák a po něm Švejk — prototypem češství. Edičně připravil a komentoval Michal Topor.... celý text
Přidat komentář
V této knize se nachází 3 romány: PRAVÝ VÝLET PANA BROUČKA DO MĚSÍCE, NOVÝ EPOCHÁLNÍ VÝLET PANA BROUČKA, TENTOKRÁTE DO XV. STOLETÍ, MATĚJ BROUČEK NA VÝSTAVĚ.
Vzpomínám si, že na střední škole jsme si měli do povinné četby přečíst knihu Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století, ale tuto knihu jsem nečetl. Během let jsem o této knize uvažoval, ale dostal jsem se k ní až v tomto roce včetně dvou dalších románů.
Nejvíce se mi líbila kniha Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (80 %), což je v podstatě parodie na oblíbené dobrodružné utopistické romány (např. Jules Verne). Tento román byl ze všech třech románů nejkratší. Na druhém místě bych zařadil román Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (60 %), což je satiricko-humoristická kritika českého maloměšťáctví. V tomto románu se hlavní hrdina MATĚJ BROUČEK ve snu dostává do minulosti na počátku husitských válek. Autor používá spisovnou češtinu a staročeštinu. Nejméně se mi líbila kniha Matěj Brouček na výstavě (60 %).
V románech nalezneme také básně a hodně autorových myšlenek. V románech nalezneme humor, satiru a vlastenectví. U románu Pravý výlet pana Broučka do měsíce a Matěj Brouček na výstavě se na počátku každé kapitoly nachází souhrn událostí, které se v dané kapitole objeví.
Tyto knihy se nečetly úplně lehce a myslím si, že další autorovy knihy v dohledné době už číst nebudu. Upřímně řečeno nejsem úplně nadšený těmito knihami. Škoda, že román Pravý výlet pana Broučka do Měsíce nebyl delší. Tato kniha se mi líbila nejvíce. Historické knihy čtu velmi málo a ze středověku jsem téměř žádné knihy nečetl. Díky knize Nový epochální výlet.. jsem si připomněl historii v době husitství. Nejméně zajímavý mi připadal poslední román v této knize.
Citáty z knihy:
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Ó věř, našim pánům není nade vše čest a dobro národa, ale vlastní zisk, a kde uvidí prospěch svého stavu, tam hotovi budou i s cizím nepřítelem spolčiti se proti lidu svému.
Hlavou zeď neprorazíš! a Nemůžeš-li přeskočiti, podlez!
Neřid se tím, co sám uznáváš za dobré, ale dělej prostě to, co dělají jiní. Tato moudrá zásada vyhubí poznenáhla kdejaký svěží a pestrý květ původnosti a promění nakonec svět v jednotvárnou a jednobarevnou poušť, v níž uniformované člověčenstvo hyne nudou.
Ale jsou přece knihy, které nezajdou se svou dobou, aby ustoupily pupencům nového literárního jara, nýbrž věčně zeleny přetrvají mnohé generace, odolají příboji nových škol a směrů, vrtochům měnící se módy, a snad i některé, jež zdály se svého času uvadlými, po mnohých létech teprve se zazelenají ku potěše budoucím. Jest jich ovšem málo, těch knih nesmrtelných, jichž údělem jest ona sláva, které se původce jejich v krátkém životě lidském dožíti nemůže. Ale ani ostatní, neslavné, nezajdou beze sledu. Jen když přispěly něčím k osvěžení a potěše své doby, - nechť potom jako to suché, zežloutlé listí klesnou k zemi, kde stanou se mrvou, z níž strom literatury čerpá mízu pro novou, svěží zeleň budoucí.
Výlety pana Broučka, pražského maloměšťáka par excellence, jsou úžasnou satirou, která se neodmyslitelně zařadila do zlatého fondu české klasické literatury. Výlet pana Broučka do 15.století je nejvtipnější - opravdu jsem se upřímně od srdce a nahlas smála, proto u mě jednoznačně vede. Výlet pana Broučka na Měsíc je o něco slabší, i když i zde můžeme studovat páně Broučka "přednosti", "jemnocit" se vší jeho maloměšťáckou obhroublostí. Pan Brouček na Výstavě není špatný, ale s vynikající první částí je nesrovnatelný.
Dočítal jsem pouze Pestré cesty, které jsem nikde dřív neobjevil a musím potvrdit, že autorův styl je opravdu jedinečný - ostrá satira a vytříbený jazyk, se kterým se fádní texty současných autorů nemohou rovnat. Krátká cesta vlakem profesora Kostlivého je ukázkou, jak všední věci dokáže dobrý spisovatel přetvořit v nezapomenutelný čtenářský zážitek. Škoda, že žádné další setkání na Vikárce už neproběhne.
První dva díly (Měsíc a 15. století) jsou stále bezkonkurenční, ovšem poslední část Matěj Brouček na výstavě žel nepřekračuje hranice dobové satiry, která v 90. letech předminulého století musela být silně jízlivá, ovšem dnes to poněkud zestárlo. Navíc jsem se do závěru musel trochu nutit. Každopádně velký potlesk pro editora Michala Topora, který Výlety pana Broučka připravil pro vydání v České knižnici. Takhle nějak má vypadat kriticky ověřené a textově spolehlivé vydání.
Matěj Brouček - knihu jsem četl několikrát a nejvíc mi seděl druhý díl v XV.století.Výlet na měsíc jsem přečetl,ale moc mě to nenadchlo.Třetí díl jsem pro změnu nedočetl,protože to byla příšerná nuda.Celkově jsem dal čtyři hvězdičky.Několikrát jsem se ke knize vrátil,ale naposledy už jsem četl pouze druhý díl,který mě celkem pobavil.
Nejlepší knížka a dokonce tři v jednom :3 Matěj je prostě matěj... a vyjadřuje všechno co je pro Čechy takové typické (nechci nikoho urazit, ale myslím, že přesně tohle si o nás cizinci myslí :D ). Děj parádní, vtipný... bavila mě ;)
Od pana Čecha úžasný nápad - vytvoření zbabělého obrozeneckého antihrdiny, v jehož chování je zobrazeno vše, co správný vlastenec mít nemá (jak říká v knize sám Žižka: "Toho bohdá nikdy nebude, abychom takové měli potomky!"). Ve své podstatě tak mnohem inteligentnější než všichni supermani dohromady. Občas jsem se nicméně nudil u moralistických staročeských pasáží a básniček, hlavně u Broučka na výstavě. Části postupně podle mě od nejlepší po nejhorší: pátnácté století - Měsíc - výstava.
První dva výlety neměly chybu. Pan Čech je skvělý vypravěč. Třetí částí jsem se musel prokousat, ale přesto knihu doporučuji.
Co říct našemu panu domácímu Matěji Broučkovi, no, že se s ním vždy moc ráda pobavím a a že mě nemůže nikdy zklamat:)
Mně se to prostě líbilo. Sice mě od toho všichniodrazovali, ale musím říct, že jsem byla velmi příjemně překvapená :) Výlet p. Broučka do Měsíce je takové oddechové fantasy a výlet pana Broučka do 15.stol. také není špatný, ačkoli ten se mi líbil už méně )
Autorovy další knížky
| 1970 |  Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století |
| 2008 | Pravý výlet pana Broučka do Měsíce |
| 1952 | Výlety pana Broučka |
| 2009 | Hanuman |
| 1983 |  České humoresky |
Broučkův výlet na Měsíc a do 15. století je velmi zábavné čtení. Zdá se mi, jako by se snažil autor těmito dvěma povídkami, v nichž je humoru hojno, obemknout dobu současnou od utopického snění o budoucnosti (Měsíc) a od utopického snění o starých dobrých časech (husitské války), což se mi na tomhle díle nesmírně líbí, neboť obě části spolu vytvářejí hezký protiklad.
O výpravě Broučkově na výstaviště moc nemluvím, poněvadž se moc nepovedla a zdaleka není na úrovni předešlých výprav.