Pán ledové zahrady

20.08.2017

Zajímavé! Tipla bych si, že autor v mládí rád četl Strugackých Je těžké být bohem, přimíchal k tomu něco málo z Hry o trůny, špetku Matrixu a spojil to s vlastními nápady a představivostí. Výsledek je vážně dobrý. Dějová linka z Kirenenu mě napřed trochu mátla a otravovala, ale její zdramatizování na konci dává tušit, že tenhle příběh bude v dalších částech silnější a silnější.

06.08.2017

Tak předně - další moc pěkná kniha, ke které jsem se dostal díky výzvě. Hledal jsem fantasy s pěknou obálkou a Pán ledové zahrady byla logická volba. Moc jsem toho nečekal (navíc po sérii Eriksona je laťka zase o něco výše) ale o to víc mě příběh dostal. Je sice jednoduchý a dost věcí se dá předvídat, ale je originální a dokáže si vás pěkně omotat. Proč? Kdo z nás, milovníků fantasy nesnil o tom, že si obleče kroužkovou košili, nárameníky, náloketníky, náholeníky, nástehníky a bůhvícovšechno, nevezme štít, meč, luk a šípy a nevydá se do světa likvidovat příšery?? Tak to je hlavní hrdina Drakainnen. Několik let v "naší" době cvičen k tomu, aby se vydal na cizí svět, který se nachází v období fantasy středověku. Jak říkám, mě do dostalo hned. Opravdu se na to dá připravit? Život bez ranní kávy, kroasantů, tabáku, toaletního papíru! a obchodů tesco - o to víc nepohodlí, smadlavého masa a hnusného piva. Hrdina jde na záchrannou misi a nesmí zasáhnout do vývoje civilizace a tomu odpovídá i jeho vybavení - vše je "dobové" a nesmí s sebou mít(to neznamená že nemá) nic, co by neodpovídalo tamní "současnosti". Jak říkám, velmi originální a chytlavé. Tempo vyprávění se mění a díky tomu se neokouká. Chvilku vypráví hlavní hrdina, chvilku jakoby nestranný pozorovatel - a aby toho nebylo málo, objevují se kapitoly, které se zatím tváří "jako že nemají s hlavním dějem nic společného". Mluvil jsem o předvídatelnosti? No ano, některé dějové „zvraty“ jsou očekávané, ale aspoň jsem si zase po Eriksonovi zažil ten pocit „já jsem si to myslel“. ALE TEN KONEC – DOPRDELE! Všechno jen ne předvídatelné! Myslel jsem, že si dám mezi jednotlivými díly pauzu, ale ho..prdlajs – už objednávám další.

04.07.2017

Pěkný, svižný děj založený na dobrém nápadu.

09.05.2017

Velmi nápadité fantasy založené na scifi základech. Hlavní zápletka trochu připomíná Almuric od Howarda, ačkoliv Grzedowiczův hrdina Vuko Drakainnen do světa v jiné galaxii neprchá, ale letí na záchrannou misi.
Ve světě, kde se schyluje k válce bohů a magie se s lidmi ani trochu nemazlí, Vuko přežívá jen díky svým hightech vylepšeným smyslům a především díky Čítači, který má zabudovaný v mozku. Ten v případě ohrožení produkuje do jeho krevního řečistě hyperadrenalin, který mu umožňuje reagovat s nelidskou rychlostí a přesností.
Nad podobné knihy příběh vyniká rozmanitostí a detailní propracovaností jiného světa, jeho obyvatelé a zvířata jsou pozemským pouze podobná a magií stvořená krvelačná monstra nejsou podobná vůbec ničemu. Jednotlivé dílčí zápletky jsou velmi originální a rozuzlení jsou předem neodhadnutelná a přesto velmi logická.

15.03.2017

Jedním slovem - překvapení. Myslel jsem, že mě v žánru nemůže zaskočit už nic, ale evidentně je stále co objevovat. Jistě, uznávám že Pán ledové zahrady neoplývá bůhvíjakou originalitou, vždyť v základu jde o velmi podobný motiv, se kterým pracuje série Mark Stone. Jenže forma Jarosława Grzędowicze je naprosto strhující, něco jako FIFA kontra vesnický fotbal. Atmosférou román připomíná snímek Vikingové, kdy hrdina bojuje proti čemusi, co se zcela vymyká jeho chápání a zároveň postupně odhaluje příčiny celé té makabrózní záhady. Kupodivu mě při tom ani nerušila druhá dějová linie z opačného konce světa, popisující léta zrání mladého bojovníka, který jednoho dne zatáhne do války celý svět. Hodně přitom oceňuji střízlivost vyprávění, kdy si autor nehraje na velkou epiku a přesto ji tam pod vším tím sarkasmem a špínou má.
Nejvýraznější slabinou tak je ukončení v tom nejnapínavějším okamžiku. Nemáte-li druhý díl hned po ruce, hrozí akutní záchvat zuřivosti a následná nutnost hospitalizace.

10.03.2017

Myslela jsem si, že když mám ráda klasickou fantasy, která se odehrává ve středověku a jsou zde hlavně hrdinové, kteří bojují meči, tak se mi tato kniha líbit nebude. Přeci jenom moderní vymoženosti z budoucnosti a raný středověk? Jaké to může být? Sci-fi mě nikdy nelákalo. A přeci jsem se do této knihy začetla. Nový svět, hradiště, úplně nová zvířata a nestvůry. Líbí se mi to propojení raného středověku, zvyků a myšlení a do toho vložen agent z vyspělejší planety, který se musí přizpůsobit a přitom si trochu pomáhá moderními vynálezy. Je to velmi zajímavě popsané a ačkoliv kůň je něco mezi žirafou, antilopou, srnkou a koněm, tak je svět uvěřitelný a baví mě to. :)

29.12.2016

autor sa inspiroval strugackovcami a ich dielom je tazke byt bohom: http://www.databazeknih.cz/knihy/je-tezke-byt-bohem-11504

09.12.2016

Tuhle sérii mohu jen vřele doporučit. Není to místy jednoduché čtení,ale odměnou je nevšední autorova fantazie, která dokáže uchvátit.

06.10.2016

Ehm, až na tu nadrženou úču, co mi přišlo že do děje vůbec nezapadalo, pro mě srdcovka :) Hodněkrát jsem se u knihy zasmála, líbí se mi způsob myšlení Vuka a celkově styl, jakým je kniha napsaná. Hlavně ten přítomný čas, který se v textu často vyskytuje, mě zaujal, nebývá v knihách moc často.

30.09.2016

Naprosto strhující, napínavé, dechberoucí. Vuko Drakkainen je pro mne hrdinou, jak má být. Na tomto dílu mne akorát rozčilovala (rozptylovala, pro mne, od hlavního děje) dějová linka z Kirenenu. Věřím ale, že v následujících dílech bude mít význam. Konec překvapivý!

03.08.2016

Bylo načase najít si další podmanivou fantasy sérii, kde se člověk těší na další a další díl. A zdá se, že jsem ji našla (s díkem za doporučení ;-)).

10.07.2016

Opět na doporučení a opět dobře až skvěle. I když moc nemusím fantasy, tak tohle je nějak něco jiného, nebo mi to aspoň připadá. Nevadí mi ani jedna z dějových linek a pohled vypravěče, je zajímavý nápad(i když jsem si na to musel chvilku zvykat). Ani bych to nenazýval sci-fi fantasy, je to skutečně spíše fantasy. Sci-fi prvků je tam skutečně minimálně(a to je to zvláštní, protože většinou čtu převážně jen sci-fi), ale tato kniha je opravdu dobrá. Nemohu napsat čteno jedním dechem, ale přečteno v průběhu čtyř dnů a teď jen delší doba než se mi do rukou dostanou další díly:/ Nějaké mínusy? Určitě se také najdou, občas chybějící uvozovky(čož mi poslední dobou přijde jako národní sport), občas zvláštní chování hlavního hrdiny(někdy jako hrdina, někdy jako chudák) a pár dalších věcí by se ještě určitě našlo. Ale četlo se samo. Mohu jen doporučit...a ten konec? Skutečně jako od Bosche...

21.02.2016

Ta sexuální výchova podávaná jako souboj byla nejtrapnější erotika, co jsem kdy ve fantasy zažil. Nadrbaná úča si vymyslí složitej systém soutěžení, aby ji horlivý student pořádně uspokojil a ještě mu to podá tak, že je to jedna z nejdůležitějších částí výcviku vládce. No potěš koště teda. Další věc, co v knize vůbec nefunguje, je čistě pro vizuální potěšení Matrixem provařenej bullet time. Nápad kombinace sci-fi a fantasy je sice zajímavej, ale dějový linky ani jednoho v této knize bohužel ne. Naštěsí to celkem svižně odsejpalo, ale stejně končím u prvního dílu. Perkele!

27.01.2016

Ok, tak přidávám hvězdu a dávám za pět, Drakkainen si to prostě zaslouží, kam se cpe Sly s Arniem... Původní čtyři jsem dala z důvodu šoku po nastoupení druhé příběhové linie, kterou jsem nečekala a která se mi nelíbila. Každopádně Drakkainen je taková třída, že ji hravě přebil a navíc... kleje finsky:).

17.12.2015

Knihu jsem rozečetl někdy v květnu a uprostřed jsem toho nechal, jelikož tak nezáživný prostředek knihy jsem naposledy četl v Tolkienovce. Rozvleklý nezáživný text, který prostě jen vyplňuje prostor a nebaví ani když si v něm člověk představí všechno možné. Prostě ne, ne, ne a ne.
Po půl roce jsem nad knihou zlomil hůl a začetl se znovu. Nuda, nuda, šeď, šeď se mění v relativně zábavné čtení pro začínající čtenáře (možná je to opět překladem). Ale až na 275 straně nebo kde. Náročné, prázdné a nezajímavé vyprávění učení Tygřího prince vyplňuje až moc prostoru (stále) a po pár nudných stranách opět začínám litovat, že jsem se do toho po půlroce vůbec pouštěl. Ale je tady vzpoura a tak by poslední třetina knihy nemusela být tak nezábavná.
Ty části s Vukem jsou místy hodně divné. Takový skirym křízený s doomem. Už to ani není fantasy scifi, ale docela brutální halucinační psycho. Některé halucinace vůbec nechápu a hodně jsem se v textu ztrácel. Prostě jsem v tom měl neskutečný nepořádek. Taky zvláštní, že Vuko v ich formě toho moc nenamluví, ale v er formě je ukecaný jak důchodce.
Inu konec Tygřího prince byl zajímavý )trošku mi to připomnělo Dunu), ale VUko byl možná ještě zajímavější.
Tak jako tak, celá kniha byla svým způsobem nudná, konec je v obou příběhových liniích vyhrocený do maxima, ale aspoň to začíná konečně bavit. Kor když se Vuko mění ve strom.
Původně jsem si druhý díl ani nechtěl přečíst, ale po tom konci to znovu zvážím.
Jestli mi to bude zase trvat víc jak šest mesíců a dám si třeba uprostřed zase pauzu, to už závísí na panu Grendowicovi

26.10.2015

Konečne pořádná fantasy, jsem nadšená.

22.10.2015

Musím se přiznat, že jsem na přečtení knihy potřeboval 2 pokusy. Nejdříve jsem to přičítal špatnému období (únava, moc práce, stěhování). Ale když jsem to nedávno otevřel podruhé, bylo to téměř to samé. A nevím proč, ale zhruba po čtvrtině knihy se to zlomilo a už jsem to četl jedním dechem. Strašně zajímavý mix sci-fi a fantasy, bavily mne i dvě dějové linie, hlavní hrdina je mi nečím blízký. Otevřený konec a už se těším na další díl. 4 1/2 *.

28.06.2015

Knihu som dočítala asi pred piatimi minútami a komentár píšem ešte silne pod vplyvom konca, ktorý bol, priznajme si to, mierne halucinogénny. Ale výborný. Pokúsim sa zosumarizovať moje pocity nejako od začiatku. Keď som knihu brala do ruky, vôbec som nevedela, čo od nej čakať, pretože nič týkajúce sa žánru science - fantasy som ešte nikdy nečítala. Som skôr priaznivcom samotnej fantasy klasiky, takže som myslela, že knihu po nejakých piatich stánkach odložím, pretože to bude príliš vedecké a skrátka príliš sci - fi. Ale nestalo sa tak a som tomu len rada. Vuko si moje sympatie získal už len tým, že v sebe spája tri úžasné národy a ja, ako človek extrémne zaťažený na Fínsko, som sa musela nenápadne usmiať už len pri zmienke o tom, že znova zanadával po fínsky. Úžasné. Ďalej ma dostali jemné narážky, tiahnuce sa celou knihou a aj zakončenie v Boschovsko - vikingskom štýle. Rovnako ma zaujala druhá dejová línia a príhody kai - tohimona. Za geniálny pokladám nápad s 3 ostrovmi a "bystrouškami", podľa mňa je to naozaj majstrovsky vymyslené, tak ako vlastne celý príbeh. A nakoniec, úplne ma dostala hláška "Hodně zlé jízdní zvíře neznámého druhu! Zlé okapi! Ošklivá žirafa!" Dokonalé, dávam plný počet hviezdičiek a začínam pátrať po drunom dieli.

08.04.2015

Skvělé čtení. Příběh má hlavu a patu, je velice napínavý a děj vám znemožní zavřít knihu a přestat číst. Opravdu jsem si čtení této knihy užil. Barvitý svět, který je naprosto originální. Hlavní hrdina, do kterého se dokážete vcítit a fandíte mu až do konce. Těším se až si přečtu další díl. Vřele doporučuji.