Pán ledové zahrady 2
Jarosław Grzędowicz
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22762/bmid_pan-ledove-zahrady-2-UMl-22762.jpg
4
214
214
Pán ledové zahrady série
< 2. díl >
Svět je v plamenech a Ardžuk, amitrjským jménem Terkej Tendžaruk, vládce Tygřího trůnu, Plamenná standarta, Pán světa a První jezdec, je přinucen prchat z vlastní země, aby uchránil svůj život i budoucnost Amitraje před vyznavači Podzemní Matky. Navrátil se Kodex země a on zůstal sám – malý chlapec, ještě ne muž, avšak zároveň jediný potomek královského rodu. V hadrech, špinavý a unavený prchá nocí a skrývá se ve stínech. Je poslední nadějí svého národa, jenž vlastně ani není jeho… A Vuko Drakkainen? Ten je Stromem… Pokračování Pána ledové zahrady, románu na pomezí science fiction a fantasy, který získal v roce 2006 nejvyšší polské literární ocenění žánru science fiction, Cenu Janusze Zajdela. Přeložil Robert Pilch.... celý text
Literatura světová Sci-fi Fantasy
Vydáno: 2008 , TritonOriginální název:
Pan Lodowego Ogrodu 2, 2007
více info...
Přidat komentář
Trochu slabší než jednička, ale pořád napínavé, originální, lidské a supr fantasy.
Pokračování je slabší, linie s Vukem mi přijde zmatečná a zbytečně moc zamotaná, Ardžuk mnohem lepší. A teď mám dilema zda pokračovat ve čtení... asi to nechám trochu uzrát.
Anotace jen stručně napovídá, jak skvělý je to příběh. Oba dva hrdinové, Vuko i Ardžuk, se každý po své linii probíjejí nebezpečným světem, přežívají s trochou štěstí, špetkou kouzel a díky svému výcviku nástrahy a protivenství, o nichž si dříve mohli nechat jen zdát...
Vuko byl opravdu stromem... ale teď už je z něj zas ten správný meziplanetární bojovník... a Ardžuk, ten se musel naučit jezdit na strašlivém obřím ptákovi a znovu se vyrovnávat s dalšími ztrátami.
Kluci, držte se! Ještě moc a moc toho na vás čeká! A to je dobře, načala jsem totiž trojku!
Ja jsem se tak neuveritelne dobre bavila. Totalne me to vtahlo! Svet vytvoreny autorem me fascinuje a s kazdou dalsi strankou se do nej zaziram vic a vic. Kazdy vecer pred spanim jsem precetla kousek (aby mi kniha "dlouho vydrzela") a zvykla jsem si na tohimona a Drakkainena natolik, ze asi budu hodne v depresi, az tu serii doctu a pribeh se uzavre.
A proto smele do tretiho dilu!
Mě prostě baví víc, než díl první. Taky se u toho člověk víc zasměje, některé hlášky opravdu sednou. Vuko se nehroutí, neběduje, nevzdává. Parádně zapadl do prostředí cizí planety, kde se toho fakt moc nedozvíme o tom, jak vlastně podrobně vypadají lidé. Nastíněno sice bylo, ale to nestačí :-D zvědavost je velká a ono nic, prostě lidi, les, koně...na pohodu. Příběh cestování obou hlavních hrdinů je zábavný, mě opravdu baví i to rolování karavany do spirály. Nenacházím jedinou zbytečnou větu. No..tak dobře, s romantikou to autor moc neumí. U některých postav zabředne malinko hlouběji do charakteru, ale spíš je to takové klouzání po povrchu jejich osobností, to je asi jediné, co bych ocenila - dostat se jim trochu více pod kůži. Obě dvě dějové linky jsou zajímavé, svižné, napínavé.
Ne, neopakuje se mé nadšení z prvního dílu. Autor sice pořád ví, jak se krásně píše, ale, želbohu, nechal si do toho mluvit. A to, zřejmě, poloblbým redaktorem od brakového polského nakladatele literatury pro školní mládež. Asi tak. Čili:
1. Hlavní hrdina se křižuje! (A říká: želbohu. A potvrzuje existenci onoho světa...)
2. Oba hlavní hrdinové se romanticky a zcela nesmyslně smyslně zaobírají iritujícími slečnami!
3. Do třetího dílu se nám chystá vlezlá ozbrojená ženská - kladná hrdinka... ( Nejen to - možná i další ženská hrdinka, týraná sirota s nadpřirozenými schopnostmi, no hrůza.)
Nejhorší na tom je, že autor sám proti tomu nejenže něco má, ale dokonce nám poctivě a chytře vysvětlí, co. Ale když musí, tak musí...
Kromě toho je kniha méně promyšlená nežli byl první díl, a sice obsahuje spoustu pěkných bojových scén - ale tam, kdy náš ústřední mimozemšťan má dát ději hlubší obsah svou osobností - tak to neudělá, protože je sám o sobě prázdný. No a jeho komiksovitost, v prvním díle perfektně vysvětlená Čítačem, tak ta, v druhém díle - jo vlastně spoiler. Tak nic, přečtěte si to sami. Za mne zklamání za 4 hvězdy - protože zatím doufám, že se to v dalších dílech může zlepšit.
Obrovský propad proti prvnímu dílu. V jedné polovině knihy není děj, ale jen psychedelické fantasmagorie, kde vůbec nevíte, jestli je z toho něco reálné, v druhé příběhové linii zas asi nejsou normální lidi, neboť všechny dialogy působí jak pronášení životních mouder a myšlenek otce Fury. Až závěr knihy se trochu zlepší.
První kniha z ledové zahrady byla možná sevřenější, ponuřejší a méně filozofující, nicméně i tak je její pokračování pořád pekelně dobrá jízda. Obě dějové linie, první s průzkumníkem Vukem Drakkainenem i druhá s princem Terkejem Tendžarukem, pokračují plynule dál, aniž by se k sobě zatím jakkoli přibližovaly. Jarosław Grzędowicz má jasnou vizi, kam obě linie posouvat dál, a protože stále srší nápady, není čas na nudu ani v jedné z nich. Těžko dokonce rozsoudit, která z nich je dramatičtější a napínavější. A ani k tomu nepotřebuje velké davové scény nebo potoky krve, stačí přepadová skupina Hadů tuhle, nebo pět útočících kolesek s vyznavači Podzemní Matky támhle, a o vzrušení je rázem postaráno. Nespěchá se, ale také se nezastavuje u každé odbočky, rozcestí či na vyhlídce. Kniha tak má v každém okamžiku, co nabídnout, aniž by měl čtenář pocit, že za to musí tvrdě zaplatit. Druhá kniha Pána ledové zahrady prostě nic neslevila z kvality svého předchůdce a já jen doufám, že to tak autor udrží i do budoucna.
Opět přečteno jedním dechem. Postavy se vyvíjejí a je čím dál zajímavější je sledovat, hlavně pokud jde o část s tohimonem. Pořád s napětím čekám, kdy se jeho a Vukovy cesty protnou. :) Čtu e knihu a občas mi vadí chyby, hlavně v interpunkci, dlouhé věty jsou pak nepřehledné. To je ale asi jediná výtka, jdu i do dalšího dílu. :)
Baví mě při čtení pozorovat vývoj postav. Za každým detailem, jakoby by byly další a další nevyřčené. Což je pro mě důkazem promyšlenosti celé série. Jedna věc je zahltit detaily a druhá dát jim funkci. Je to velmi plastické díky uplatnění vnímání prostředí všemi smysly. Tak jsem slyšela svištění kolesek, cítíla na jazyku prach a trnula, co se podělá s Matkou.
Sympatické a čtivé pokračování skvěého mixu fantasy a sci-fi. Plynule navazuje na první díl, sympatické postavy a realistický plastický svět. Mám snad jedinou výtku: jen ty akční pasáže autorovi moc nejdou, kdyby je všechny zkrátil na polovinu, knize by to prospělo.
Určitě zajímavé, jen se mi to zdá značně nevyrovnané, napínavé a akční pasáže se střídají s totální nudou. Pro milovníky a znalce fantasy stojí za to to číst
Tak jako, kdo si myslel, že v Polsku mají jen Sapkowskeho, tak tahle kniha vám otevře oči!
Mám jedno pravidlo a to, že když mám celou sérii knih, tak vždy po skončení dílu, si vložím jinou knihu a pak pokračuji dál v sérii. Ale tady, tady to prostě nešlo. Celá série je vynikající a tato série se dostala na mém pomyslném žebříčku hodně vysoko.
DOPORUČUJI!
Mě to prostě upřímně strhlo.. Není nad to, když si myslíte, že jako věrného fantasy zbožňovače, už vás nic nepřekvapí a pak Bum...od přečtení fenomenální ságy "Malazská kniha padlých" a poté přečtení tří desítek pečlivě vybraných knih, je tato série první.. skvěle fungující proplétání dvou linií, kdy čtenář netrpělivě čeká kdy, a zda vůbec, se prolnou a hrdinové se setkají..originální magie a celý smyšlený "středověký" svět skvěle dopňují scifi prvky z moderní daleké budoucnosti...baví mě, že Vuko ani Pilíř to nemají jednoduché, příběh běží dlouhou trať, ale hlavně při četbě cítím širokou škálu emocí..a o to jde..proto já čtu..pokud někdo miluje složitější příběhy, který se s ničím ne*erou, kde není romantická linie, kde není nouze o boje a hrdiny, bude si Pána ledových zahrad fakt užívat ;)
Klasický vycpávkový druhý díl, pořád velmi čtivý, kouzlo čehosi nového je však pryč. Zůstala poměrně čistá putovní fantasy, kdy se v obou dějových liniích hrdinové třískají z jedné zadnice do jiné, učí se novým věcem, zažívají různé dobrodružné epizodky, plní „questy“, utrpí nějaké ty ztráty a vůbec nic se vlastně nevyřeší. Ten nafouknutý prd mě ovšem bavil – nechybělo napětí, slušná porce humoru (ve Vukově linii) i cosi k zamyšlení, takže si nestěžuji. Jako negativa bych kromě zevšednění tématu uvedla častěji vystupující nevyjasněná božstva a všemožné nápovědy osudu (věštecký sen a podobně). Bonusem pak je má rozrůstající se sbírka cizojazyčných vulgarit a kleteb - v každé zemi považuji za důležité umět pozdravit, poděkovat, zařvat o pomoc a sprostě nadávat.
Dost souhlasím s komentářem přede mnou - ztrátu Vukova hustodémonství a čítače jsem skoro obrečela. Vukův příběh se začal trochu zpomalovat a natahovat, ale naopak to vyvážila linie Ardžuka, který mě v prvním díle moc nebavil. Trochu slabší než jednička, ale pořád skvělé!
Autorovy další knížky
| 2007 |  Pán ledové zahrady |
| 2008 | Pán ledové zahrady 2 |
| 2011 | Pán ledové zahrady 3 |
| 2013 | Pán ledové zahrady 4 |
| 2010 |  Popel a prach |
Psychedélia po polski - Rozdział 2. Tak by sa dala nazvať prvá zhruba polovica tejto knihy. Psychozáver prvého dielu bol príjemná sprcha. Tu už to bol trochu pridlhý kúpeľ. Našťastie autor zmenil fajčivo (moja psychopredstava ;)), prestal sa nimrať v hlavách svojich hrdinov a začal sa postupne viac venovať príbehu. Ten sa príjemne rozvinul do šírky, aj do diaľky, dokonca sme sa občas zasmiali a dočkali sa aj jedného povinného klišé (po našom "šeršé la fam"). Škoda veru tej predimenzovanej prvej polovice ;)).