Pán ledové zahrady 3
Jarosław Grzędowicz
https://www.databazeknih.cz/img/books/64_/64900/bmid_pan-ledove-zahrady-3-3X7-64900.jpg
4
190
190
Pán ledové zahrady série
< 3. díl >
Vstoupíte-li, odhoďte naděje. Zhasnou obrazovky, oslepnou monitory, utichnou telefony. Zůstane jen magie a Síla. Stačí pouze čtyři Pozemšťané, kteří jsou naplněni Silou, aby z planety Midgaard stvořili učiněné peklo. Vuko Drakkainen následuje stopy jejich děsivého šílenství s jasným úkolem - zlikvidovat, poslat zpátky na Zem, nebo je pohřbít hluboko pod zem. Potíž je v tom, že oni se stali bohy. Pilíř, císařský syn, kráčí vstříc svému osudu a hledá záchranu pro svůj svět, který je odsouzený ke zkáze...... celý text
Literatura světová Sci-fi Fantasy
Vydáno: 2011 , TritonOriginální název:
Pan Lodowego Ogrodu 3, 2011
více info...
Přidat komentář
Anotace vysvětluje, co jsem tak nějak chtěla říct: ze skupinky vědců, vyslaných ze Země, aby zkoumala planetu Midgaard, zbyli čtyři. Čtyři, kteří pochopili, jaké možnosti tento svět skýtá a bez skrupulí popustili uzdu vírům temnoty a šílenství ve svých duších. Děsuplné... Ale co s tím mají dělat chudáci Midgaarďané..?
Ono to totiž ale naštěstí není úplně tak. Možnosti zhmotňovat svoje fantazie a donekonečna kouzlit jsou omezené... Zatím to však dvěma mužům a dvěma ženám ze Země vychází...
Jenže je tady Vuko Drakkainen, sympaťák všech sympaťáků, a místní mladý, ale šikovný Pilíř, syn Oštěpaře, následník trůnu, nyní bez trůnu. Tento mladík, dříve nám známý pod krycím jménem Ardžuk, může v tuto chvíli trůnit tak leda... v kadibudce. Ostatně, říše, které měl vládnout je rozvrácena a nic už tam nebude jako dřív.
Tihleti dva... Nejspíš je chrání dobré kouzlo planety, kterou šílenci uvrhli do hrůzy a zmaru. Museli přežít neskutečná protivenství, abychom si my čtenáři hned mohli začít číst čtvrtou část... ale bylo to moc a moc těžké, nebezpečné, plné nástrah a ztrát přátel. Jo, jo, není snadné bojovat s nejrůznějšími nepřáteli a navíc s nestvůrnými zhmotnělými výplody chorých mozků...
Četla jsem, jak to jen šlo, až se ze mě málem kouřilo, a příběh jsem si užila do maxima! Kluci, uvidíme se vzápětí ve čtvrté části! Držím vám palce! :-)
SPOILER
Musím připodotknout, že je tu důležitý prvek: Vuko a Pilíř se setkají díky tomu, že Pilíř, kupodivu, zpívá jednu španělskou píseň. Jak to? Takto. Je potřeba si přečíst knihu :-).
Je to moje oblíbená a tuším, že u nás docela málo známá:
https://www.youtube.com/watch?v=G5RJfFmjy6A
Konec třetího dílu, jakoby autor rychle spěchal mít to už za sebou, takže příběh zkrátil. Přesto to byla pěkná jízda a hodně bavila a už se těším na čtverku.
Tolik akce a nenadalych zvratu jsem necekala. Tohimon je borec, ale stopar Benkej je uplnej agent 007 ve fantasy svete. Klobouk dolu, Vuko se se vsemi nastrahami rve do posledniho dechu. Uz ted se tesim na finale!
Lepší než druhý díl, ale horší než první. Opět je tu vidět nějaký děj, i když psychologických šíleností si stále užijeme spoustu. Stále přetrvává nenormální "učené" dialogy, který by normální člověk neřekl. Ale vrací se akce a nějaké směřování.
Další skvělé pokračování, opět skvělé, vtipné, čtivé. Moc mě bavilo období otroctví a ještě více čas trávený v údolí Bolestné paní..padající hvězda..všechno do sebe začíná zapadat, některé věci objasňovat - hurá, to mi udělalo radost! Nadchlo mě setkání dvou hlavních postav, to se opravdu povedlo. Vuko se veze dál na pozitivní vlně, žádná depka se nepřipouští. Začíná mě mrzet, že už mě čeká jen jeden díl.
Tak, třetí část Pána ledové zahrady je za mnou. Čeho si cením - závěrečné jízdy, která mne nutí se velice těšit na poslední díl. Skutečnosti, že autor se ve vlastním světě perfektně orientuje a jeho mapu, jakož i mapu příběhu, má od začátku promyšlenou, takže vypravování pro nás krásně plyne on jednoho ách k druhému óch, jak jsme tak příběhem provázeni. Cením si nádherně vysněných propriet - například hned zkraje, ledová loď je prostě bomba. A jen tak mimochodem - s velikým smíchem si cením grotesky, s jejíž pomocí se pan autor vyrovnal s pokynem dnešní doby, kterýžto pokyn nutí autory fantaskních vypravování k zachovávání principů genderové vyváženosti. Silné ženské hrdinky tu tedy máme. Opravdu silné. Že potěš pánbů.
A samosebou mne moc baví autorův košatý, poetický, vášnivý jazyk.
Ačkoli jsem trojkou méně celkově nadšena než jedničkou, dávám také pět hvězd.
Tahle serie me vytahla z dlouhe cteci pauzy, kdy me nedokazala zaujnout zadna knizka. Vsechny jsem odkladala po sto strankach... Je to po dlouhe dobe, kdy tuto serii kazdemu doporucuji. Je to spisovatelsky balzam. Dneska je kazda druha knizka od zacatecniku, spatne promyslene, a predvidatelne atd.. Tady proste nepremyslite, co za kravinu spisovatel vyprodukoval, tady se jen unasite na vlne krasneho spojeni slov! Knížky si setrim:-)))) nechci dojit na konec!
Jarosław Grzędowicz potřetí vstupuje do světa Midgaardu, aby zde rozehrál své, vpravdě dech beroucí, dobrodružství ztracené výzkumné expedice a jejího zachránce, či - pokud to jinak nepůjde - kata a likvidátora Vuko Drakkainena. Přestože se jedná už o třetí, poměrně objemný, svazek, je Grzędowiczovo vyprávění stále poutavé a zajímavé, bez náznaku nudy nebo vyhoření. Stále je kde brát a co objevovat. Už proto, že obě dějové linie, které doposud běžely paralelně vedle sebe, se konečně spojují a oba hrdinové - Vuko Drakkainen a Terkej Tendžaruk alias Pilíř, syn Oštěpaře či Pylyr Kamenný oheň - nyní kráčí bok po boku. Koneckonců všechny figury dramatu jsou už na svých místech, skrytá tajemství jsou vyjevena a vše je připraveno k finálnímu měření sil. Pár žolíků si Grzędowicz určitě ještě schovává v rukávu, takže rozhodně je se na co těšit. Tím spíše, že ještě vůbec není zřejmé, kterou cestou se příběh vydá ke svému cíli.
Až v tomto dílu jsem si oblíbila Ardžuka, protože v této chvíli jeho vyprávění začíná zapadat do celého příběhu. Četlo se mi to tak lépe než předchozí díl. Taky narážky na pohádky, mytologii aj. nejsou tak křiklavé jako v jiných knihách, což je za mě plus. Různorodé prvky kultur a krajin poskládané do nového celku je pestrost, jaká mi v knihách chybí. Mnoho detailů dává plasticitu, ovšem nemůžu si pomoci, ale Vukovi společníci jsou tak trochu figurky či ploší, jakoby ve stínu. Závěr je na můj vkus až moc utnutý.
Čekala jsem nějaký zásadnější obrat, poznání, zkrátka trochu toho AHA! Nedočkala jsem se, zato se oba příběhy konečně spojily. Pilíř byl přinucen zanechat všechny spojence i naděje jejich osudu, tak doufejme, že to společně s Vukem zbaveným všech upgradů zvládnou. :)
Třetí díl je o zatím nejslabší, přesto se jedná stále o jedinečnou a čtivou záležitost. Perfektní postavy a realismus, žádný zbytečný patos. Jen děj se moc nepohnul a autor se trochu zasekával na jednom místě. Což o to, popisy jsou úchvatné, ale akce občas byla trochu samoúčelná a ne moc dobře popsaná. Těším se na další díl.
Tak jako, kdo si myslel, že v Polsku mají jen Sapkowskeho, tak tahle kniha vám otevře oči!
Mám jedno pravidlo a to, že když mám celou sérii knih, tak vždy po skončení dílu, si vložím jinou knihu a pak pokračuji dál v sérii. Ale tady, tady to prostě nešlo. Celá série je vynikající a tato série se dostala na mém pomyslném žebříčku hodně vysoko.
DOPORUČUJI!
Pán ledové zahrady nabírá s každým dílem na obrátkách..radost tohle číst..opět jsem se tetelila blahem, nadávala, bála se o své hrdiny a čím dál víc si zamilovávám postavu Vuka a jeho humor..
spoiler:
setkání Vuka s Pilířem je dosud nejlepší moment celé sérky :)
Perkele! Nejvýraznějším dojmem z této knihy je: natahování, zdlouhavost, vata. Děj se posune jen minimálně, hodně pozornosti je věnováno všemožným detailům (okolí, předmětům, jídlu) a psychickým stavům hrdinů. Obě linie se konečně spojí, čaruje se, bojuje se, putuje se… a jsem opravdu ráda, že následující díl bude poslední. Naštěstí Grzędowicz ovládá hru se slovy dost dobře, abych se nemusela vyloženě nutit obracet stránky. Nemůžu trojku „Pána Ledové zahrady“ označit za promarněný čas či extra zklamání, akorát pocit určitého okouzlení jako u první knihy série mi tady hodně scházel. A neobjevila jsem ani žádnou novou cizojazyčnou nadávku k obohacení svého slovníku, pičku materi! Čtvrtá hvězda tentokrát není ani tak známkou kvalit knihy, jako mé shovívavosti. 70%
Třetí díl bych charakterizoval jako „nenaplněná očekávání“ – nastavování jedničky a dvojky, okoukané prostředí, ohrané postavy, pár rádoby promyšlených zápletek, kterými jakože trochu ještě zmateme čtenáře, protože výsledek už se rýsuje a my potřebujeme ještě prodat poslední díl …… tak všechno tohle se NENAPLNILO! Třikrát sláva autorovi (je to třetí díl, na případné čtyři slávy si ještě musí počkat).
Pořád mě baví střídání stylu vyprávění. Chvíli vypráví hrdina, chvíli provádí dějem „přihlížející“ vypravěč. Hodně dělá nenásilná forma, jakou to autor střídá. Díky tomu se vám nestane (a ten pocit stopro znáte), že ikdyž je děj, příběh, postavy atd. pořád zajímavé, začne vás „nudit“ jednotvárnost právě vyprávění. Takže pořád hodnotím kladně.
Jednotlivé příběhové linky zase postrčili děj o něco dál – opět vyváženě musím uznat. Hodně prostoru dostali obě hlavní kladné postavy. Jak Vuko, tak i Mladý tygr opět musí projít mnohými nástrahami osudu, nebo spíš nepřátel. Ani tady se mi nestalo, že bych si říkal tohle už je moc, tady to sem nesedí. Vůbec – pořád vás drží pěkně a příjemně vtažené do děje a pěkně si tím procházíte s nimi (Vuka mám pořád radši za ty jeho cynický kecy, pořád musí mít poslední slovo …. někoho mi hodně připomíná). Naopak hlavní záporáci jakoby tolik vidět nebyli – a to je dobře, autor si je šetří do posledního dílu a to slibuje pořádný masakr….brrr už se těším (i když bych neměl, vím). Repertoár se nám doplnil o pár vedlejších postav (které zas tak vedlejší nebudou, až půjde do tuhého) a jejichž role se dá ještě těžko předvídat. Nejspíš se postarají ještě o pár zvratů a překvapení, ale není to tak okaté a očividné jako tomu občas bývá. Jo, co se postav týče – na můj vkus jich umírá hrozně málo … ale co, nemůžu chtít všechno. Celkový dojem to nekazí (ale stejně, jeden dva by přece mohli ….. ).
Věřte tomu nebo ne (já už pomalu věřit přestával), autor nás konečně seznámí s pánem ledové zahrady – už jsem si myslel, že jde o polskou fantasy verzi paní Kolombové. NE! On žije!
Už jsem si říkal, že ten konec je nějakej divnej, a nakonec stačilo pár řádků, aby ….. víte co, přečtěte si to sami!
Druhý díl mě bavil podstatně více, ale tím nechci říct, že by trojka byla špatná, vůbec ne, ale něco tomu zkrátka chybělo. Konec opět naprosto skvělý, ještě že je kniha už dávno vydaná a já nemusím čekat, to bych se totiž asi zbláznila.
Pořád je to dobrý, o tom žádná. V hranicích žánru se to pořád velice dobře čte a některé pasáže byly fakt pecka, ale měl jsem pocit, že naopak některé části mohly být lépe dotažené a celkově promyšlenější. Doufám, že si autor nechal ty největší esa v rukávu na poslední díl.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Pán ledové zahrady |
| 2008 | Pán ledové zahrady 2 |
| 2011 | Pán ledové zahrady 3 |
| 2013 | Pán ledové zahrady 4 |
| 2010 |  Popel a prach |
Nejslabší z těch tří částí, co jsem zatím četla. Dějová linka s Tohimonem mě v tomto dílu bavila víc, Vukova plavba na lodi a pak pobyt v Ledové zahradě byl tak trochu zbytečně protahovaný a docela nudný. Musím, ale uznat, že na čtvrtý díl se těším!