Dvě věže
J. R. R. Tolkien
Pán prstenů série
< 2. díl >
V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , ArgoOriginální název:
The Two Towers, 1954
více info...
Přidat komentář
Pokračování, které je z mého pohledu tak trochu lepší než první díl. V příběhu se začíná dít víc a víc zvratů, zlo se připravuje na válku a dobro se připravuje na obranu. Pan Tolkien je zkrátka "Pan spisovatel".
Skvělé pokračování předchozího příběhu, kde už je i více akce, hlavně se přidávají další postavy. Čte se to jedním dechem.
Je to skvělá kniha a skvělý příběh. Člověku dá občas zabrat. když se snaží prokousat dlouhými popisy přírody ve středozemi, nicméně výsledek stojí rozhodně za to. Těším se na třetí díl a rozhodně doporučuji :)
Má nejoblíbenější část Pána Prstenů. Je oproti Společenstvu o něco napínavější, neboť Mordor se blíží a bitvy začínají.. :)
Druhý díl Pána prstenů splnil má očekávání, udržel si svou vysokou úroveň, jen byla možná chybička, že jsem si knihu brala jakožto čtení na pláž. To víte, na lehátko pod slunečníkem za zvuku nadouvajících se vln je nejvhodnější nějaká pokud možno velice jednoduchá "harlekýnová" četba a ne fantasy se sáhodlouhými (byť mistrovskými) popisky přírodních poměrů ve Středozemi, jejichž přelouskávání mi mírně procvičilo mozkové závity již v prvním díle. Každopádně i přes to si mě Dvě věže získaly.
Nejvíce se mi nejspíše líbila část s Frodem, Samem a Glumem, ta je jednoduše geniální. Užívala jsem si ji i v krajně vyškvařeném stavu, kdy mé mozkové schopnosti vyloženě stávkovaly. Kapitola o dušeném králíkovi, "Mistr Samvěd váhá" (či jak se jmenuje), rozmluvy obou hobitů, pobyt u Faramira...jednoduše legendární. Dále pak se mi moc líbilo rozuzlení v Železném pasu, entí mi povstání mi div nevyrazilo dech.
Co mě ale nikterak nedojalo, byla bitva o Helmův žleb. Byla jsem na ni velice zvědava a nakonec jsem se jí víceméně prokousávala, čekala jsem něco víc...ta epičnost, jež si tu všichni vychvalují, mi tam paradoxně nějak scházela. Já vím, dny u moře...
Druhý díl Pána prstenů se moc líbil, dokázal mi, jak zasloužené místo má tato trilogie ve světové špičce a v žádném případě nezklamal, ale i přesto musím udělit opět "jen" čtyři hvězdy. Pár záležitostí mi tam prostě úplně nesedělo...
Jsem zvědavá na závěrečný díl :)
Dvě věže jsou naprosto epochální četba, protože po víceméně seznamovacím Společenstvu přichází první bitvy o Středozem - zejména popis bitvy o Helmův žleb bral dech. Na scénu vstupují Éomer a Théoden. Kniha obsahuje spoustu památných hlášek a vět a i když byla roztříštěna rozdělením dějů, tak si plný počet rozhodně zaslouží. Vždycky jsem tady měl raději linku s Aragornem a spol. než linku s Frodem jdoucím do Mordoru.
Celý příběh jsem četla s napětím a s obrovským zájmem. Neskutečně poutavý příběh mě pořád nutil číst dál a dál. Jsou zde popisovány cesty jednotlivých členů Družiny. Tato úžasná kniha je plná zvratů, nenávisti vůči nepřátelům, strachu a přestože nikdo netušil, co se s nimi stane, nevzdávali se svého poslání. Všechny cesty a dobrodružství jsem si náramně užila, ať už putování Aragorna s Gimlim a Legolasem, bitvu o Helmův žleb, nalezení hobitů nebo putování Froda se Samem. V knize jsou všemožné podrobnosti, které vám pomáhají vtáhnout do děje a nikdy bych je autorovi nevytkla. Všechno jsem si dokázala živě představit. Autorovy popisy všech částí Středozemě jsou zcela výjimečné.
Dvě věže je naprosto úžasná a bezkonkurenční kniha a stejně jako první díl mě zaujala hned na první stránce. Knihu si nemůžu vynachválit a přestože jsem ji dočetla teprve před malou chvílí, začetla bych se do ní znovu.
Téhle trilogii se jen tak něco nevyrovná!!!
pána prstenů prostě miluju ale ještě sem nečetl knihu co se tak lišila od filmu nebo spíš na opak ten film je uplně jinak než to mám bejt je to ho tam moc vynechaný ale i tak mě to bavilo hrozně moc dobrý tolkiena mám moc rád
Nemám, co bych vytknul. Bitvu o Helmův Žleb jsem si užil stejně, jako putování Froda se Samem. Dvě věže jsem přečetl, stejně jako první díl, již několikrát a pořád se rád do Středozemě vracím. Je to nejlepší fantasy dílo, jaké jsem zatím četl a opravdu pochybuju, že se mu něco dokáže vyrovnat.
Povinnost pro fandy žánru! :)
Mám vážně tak špatnou paměť, nebo celou čtyřsetstránkovou knížku prostě jdou, aby zničili prsten?
Nádherná kniha.Líbí se mi více než Společenstvo prstenu,ale jen o trochu.Děj je geniální ve všech třech knihách.
Druhý díl mého milovaného Pána prstenů Dvě věže mě ani po letech nezklamal. Stále má moc vehnat slzy do očí: návrat Gandalfa, rozhovor Faramira s Frodem, když byly záměry odhaleny, i ten mezi Frodem a Samem o příbězích. Kromě dojetí ale příběh stále sleduji i s napětím. Slova se vrší v nádherné obrazy a ty čtenáře přenášejí do Tolkienova světa. Světa, který se někdy dokonce zdá živější než reálný svět. Nedá mi to, abych se krátce nezastavila u filmu, který taky miluji, i když spíš jako nádhernou ilustraci. Jackson musel kvůli zákonům filmového vnímání některé scény zdramatizovat, aby udržel diváky v napětí. Typicky spor Frodo, Sam a Glum na schodech, který v knize není. Bála jsem, že bude chybět, že kniha nebude tak atraktivní po shlédnutí filmu. A je to samozřejmě naopak. Hluboké pozadí příběhu v knize nepotřebuje podobné zkratky. A krize, kterou Sam projde v samém závěru, je dostatečnou katarzí, kterou ovšem film nemůže postihnout. Nezbývá než poděkovat autorovi a těšit se na poslední návrat.
Opět se jedná o nádhernou knihu. Možná jsou Dvě věže nejslabší, to nevím. Každopádně jsou rozdíly mezi jednotlivými díly minimální a nemůžu hodnotit jinak.
Dvě věže jsou pro mne nejslabší díl z celé trilogie, ale stejně nemohu jinak než dát plný počet.
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobitiAutorovy další knížky
2006 | Společenstvo Prstenu |
1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
2007 | Návrat krále |
2006 | Dvě věže |
2007 | Húrinovy děti |
Strhující prostřední část nejlepší knižní trilogie, a nejlepšího knižního příběhu vůbec. Tolkien je nejen mistr jazyka, ale i mistr vyprávění, takže od samotného začátku dokáže vzbudit čtenářovu zvědavost a udržet si ji po celou dobu. Navzdory obecnému přesvědčení, nejsou v knize prakticky žádné nudné dlouhé popisné pasáže, Tolkien dokáže popsat krajinu a situaci stručně a přitom dostatečně výstižně, tak aby čtenářova fantasie jednak měla nějaké vodítko a jednak dostatek prostoru pro vlastní invenci.
Příběh sám mistrně střídá pasáže kdy čtenář spolu s postavami zažívá dočasné pocity hřejivého bezpečí a pasáže krajního nebezpečí, kdy čtenář ani nedýchá a hltá text jen aby se dozvěděl jak to dopadlo. Tolkien začal psát Pána prstenů nedlouho poté co Hobit zaznamenal úspěch a čtenáři se dožadovali dalších příběhů ze Středozemě. Je zajímavé sledovat, jak to co započal jako pokračování Hobita, které se mělo nést ve stejném žertovně dobrodružném duchu, postupem času nabralo úplně jiný směr, než sám autor zamýšlel, mnohem temnější a vážnější.
Jednu výtku tomuto jinak takřka dokonalému dílu bych ale přece jenom měl - na můj vkus příliš moc poezie.