Dvě věže
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29873/bmid_dve-veze-mz3-29873.jpg
5
7608
7608
Pán prstenů série
< 2. díl >
V prvním díle trilogie Pán prstenů jsme sledovali, jak se z hlubin zapomenuté minulosti vynořuje nebezpečí ohrožující všechny pokojně žijící obyvatele Středozemě, a vytvoření Společenstva, aliance složené ze zástupců lidí, elfů, trpaslíků a hobitů. Jejich spojenectví je symbolické: musí zapomenout na to, že jejich cesty se v minulosti mnohdy rozcházely, aby mohli čelit ohrožení nekonečně silnějšímu, než je jedinec či jednotlivý národ. Společenstvo je vysláno, aby zničilo Prsten temné noci, avšak jeho působením se nakonec samo rozpadá... Ve Dvou věžích vyprávění sleduje cesty jednotlivých členů Společenstva po jeho rozdělení. Procházíme s nimi neznámými kraji Středozemě, setkáváme se s jejími obyvateli, kteří dosud žili v skrytu a stranou velkých dění, objevujeme zasunutou minulost. Na scénu se vrací starý známý z Hobita, Glum, a stává se průvodcem hobitů nesoucích Prsten k Hoře osudu. Text se jakoby rozděluje mezi osamělé putování skupiny hobitů na jedné straně a velkolepé boje a přesuny celých armád na straně druhé. Malé i velké děje však směřují ke stejnému cíli: konečnému střetu sil dobra a zla. Téměř na prahu tohoto střetu děj Dvou věží končí, aby si čtenář mohl vydechnout, než se nechá pohltit strhujícím finále v Návratu krále, poslední části Tolkienova vyprávění.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , ArgoOriginální název:
The Two Towers, 1954
více info...
Přidat komentář
Svůj komentář k této trilogii jsem zanechal u Návratu krále. Je to pro mě osobní sdrcovka, ke které se často vracím.
čtu tu komentáře o tom, že knížkám chybí akčnost filmových zpracování....takové komentáře nechápu...pokud se rozhodnete číst takový druh knih, musíte mít alespoň malou představivost. Myslím, že celá trilogie je psaná velmi živě a tak aby si každý alespoň trochu představil dané situace. Někdo dokonce psal, že v knížkách chybí některé pasáže filmů....proboha co za blba to psalo (pardon)....vždyť knihy byly psané o desítky let dříve než byly natočeny filmy. Je jasné, že si P. Jackson něco připsal (podobně jako v Hobitovi, viz. elfka Tauriel nebo Galadriel, které v knize vůbec nejsou).....za mě je knižní pokračování neméně skvělé jako první díl ;)
Někomu zde může chybět akce jako je ve filmovém zpracování, nicméně kniha je podle mě lepší, protože se zde dozvíte mnohem více.
Bohuzel stejne jako u prvniho dilu...tady to bylo ale horsi,skvele casti druheho dilu co byli ve filmu tu vubec nejsou a o supr udalosti to je osekane a pridano popisku veci,ktere jsou zbytecne a na nic...film o 100% lepsi...pochybuju ze tuhle trilogii 3 dil zachrani
Děj se mi moc líbil. V knize jsou krásné myšlenky. Propracovanost map, rodokmenů, postav a světa středozemě je obdivuhodná, ale pro příběh někdy až moc detailní a zdlouhavá. Po prvním dílu mi přišli jemné zpomalení příběhu, ale i tak super atmosféra a zasloužených 5/5 :)
Nejlepší knížka série alespoň za mě. Bál jsem se vykreslení bitev, které tak důvěrně zná každý milovník z filmu a musím říci, že naprosto zbytečně. Kniha předčila má očekávání.
John psal knížku jako celek, a tak ji chtěl i vydat. No nakonec rozdělení na tři části vůbec nepůsobí uměle. Nevím, zdali je možné napsat ke knížce něco objevného, nebo smysluplného. Trvalo mě léta se k ní odhodlat, a nakonec byla přesně taková, jaká měla být. Eposem o Středozemi, ve kterém se zrcadlí ušlechtilost a láska na ruinách zanikajícího světa magie a kouzel. Poslední velkolepé vzepětí proti archetypálnímu zlu. Zápas o duši světa. Přátelství, které odevzdává sílu k boji.
Filmy jsem viděl nespočetněkrát, o to víc nechápu, proč jsem se odhodlal si knihy přečíst až nyní. Druhý díl ságy mě bavil více, nenašel jsem žádné "zbytečné" pasáže. Naopak mě velmi mile překvapilo, jak děj knihy přesahoval samotný děj druhého filmu PP. Závěrečný popis záchrany Froda mě dostal snad nejvíc a nemůže než hodnotit 100 %.
Jednoznačně můj nejoblíbenější díl trilogie. Pláně Rohanu, Fangornský hvozd, Morgulské údolí... To všechno a mnohem víc jsou kulisy pro další osudy, teď už rozpadlého společenstva. Někoho možná ten do detailů vyprávěný příběh nebaví, já si ty epické popisy naopak užívám. Navíc musím říct, že film knihu perfektně doplňuje, protože je skvělý v těch akčních pasážích jako je bitva v Helmově žlebu nebo plenění Železného pasu, které Tolkien až tak detailně nepopisoval. Už se asi nikdy nezbavím toho, abych postavám rovnou nepřiřazoval obličeje herců z filmu. Teda kromě Grímy Červivce, toho si představuju jako Jiřího Ovčáčka :-D
Společenstvo se rozpadlo na tři skupinky putující po vlastní ose. Procházejí přes mnohá nebezpečí, zažívají dobrodružství, setkávají se s dalšími lidmi i docela jinými tvory (či netvory), zlo údajně sílí, někdo umře, většina přežije a jak už to chodí v druhých dílech trilogií, nic moc se nevyřeší.
Vše je podřízeno striktní černobílosti; Boromir sice zakolísal a Glum vzbuzuje mimo jiné soucit, nicméně není pochyb, kdo patří k úctyhodným silám dobra a kdo slouží temnotě. Ideální pro mladší čtenáře, já už přece jen nechutně dlouhou dobu preferuji morálně složitější dějovou osnovu, rozporuplnější charaktery, zrovna jako popisy krajiny duše a nikoliv plenéru vůkol.
Občas však ráda odpočívám v nekomplikovaných světech pohádek, plných okouzlujících i strašidelných výhledů, ryzí odvahy, šlechetnosti, přátelství a velkých slov, jaká ve skutečnosti nikdo nepoužívá mimo divadelní jeviště. Tolkien se tím u mě řadí ke jménům Jaroslav Foglar, Karel May a podobným autorům, v jejichž dílech dominují mužské ctnosti a ženy jsou pouhé nevýznamné křoví kdesi v pozadí. Skoro se divím, že byl pan Tolkien ženatý a měl děti, když si vzpomenu na scény, kde Sam Křepelka něžně odhrnuje Frodovi vlasy z čela, případně rovnou navrhne: “Pane Frodo, dejte mi hlavu do klína. Lehněte si ke mně, já vás obejmu, aby vás nemohl osahávat nikdo jiný.“ Také naprosto chápu Gimliho výhrady k jízdě na koni; vždyť chudák trpaslík nemohl jezdit sám, věčně na něj byl někdo zezadu nalepený - obvykle sličný elf nebo čaroděj s dlouhou holí. Sodoma Gomora! :-)
„Dvě věže“ jsem absolvovala coby dvojboj, klasická četba soupeřila s poslechem a vítězem je... Aleš Procházka! Jeho přednes neměl chybu, zvláště v pasážích s Glumem byl nepřekonatelný. 80-85%
Protože mě audiokniha prvního dílu Pána prstenů bavila, pustila jsem se hned do druhého. Dvě věže se od filmového zpracování lišily ještě o krapet víc a bylo tam víc částí, které mě moc nebavily. Naštěstí jsem se nemusela trápit s knihou a jen poslouchat příjemný hlas pana Aleše Procházky. A řeknu vám, Gluma umí perfektně.
Jeho hlas mě zkrátka šíleně baví. A díky němu jsem si to užila o to víc. I když dějově to byla občas nuda, ani na chvíli mě nenapadlo audioknihu stopnout a přestat poslouchat.
Tento druhý díl se mi četl o dost obtížněji než první, až na nějaké malé zajímavé a napínavé pasáže. Na můj vkus se vše až moc a detailně vleklo. Na třetí díl, konec série, jsem však zvědavá!
Kniha opět nezklamala, výborně se to četlo. Je zde vidět velký rozdíl od filmů. Docela mě zarazilo, že vlastně skoro celý první a druhý díl se mluví o Sarumanovi ale na rozdíl od filmů se zde prakticky nevyskytuje.
Asi jako většina jsem se ke knihám dostal okolo boomu, který způsobila filmová adaptace trilogie (2001-2003), tehdy jsem dostal a přečetl pouze první část, takže dokončení trilogie je pro mě prakticky dvacetiletým restem. Věřím že pochval se tu knize dostalo přehršel: "Tolkien - otec moderní fantasy", "můj děda ho ve skutečnosti potkal v Londýně", "nikdo nedokáže pochopit, co cítím, když to čtu" apod. A proto bych se rád spíš zaměřil na negativa, i když mi kniha připadá solidní i s odstupem času, koneckonců nikdo nemůže popřít její vliv na žánr moderní fantasy, ale: Nelíbila se mi přítomnost určité teatrálnosti, hlavně v dialozích "Legolasi, příteli můj, podej mi to mýdlo," řekl Aragorn a elf už se pro něj shýbal..". Chci říct, jediný důvod proč to nepůsobí jako křeč je fakt, že je to epická fantasy, které se určitá teatrálnost odpouští, protože se odehrává v jakémsi paralelním mýtickém středověku, zároveň mě ale tahle teatrálnost iritovala a to i s přihlédnutím ke všemu. Myslím si, že Tolkienovu universu není co vytknout, protože to inspirovalo a ovlivnilo generace žánrových autorů, kteří jej bez ostychu a konstantně napodobují a kteří přišli se stovkami a tisícovkami podobných vizí a tenhle vliv mu zkrátka upřít nelze. Některé části, speciálně oproti filmu sice skvěle prohlubují kontext a dodávají scénám jiný rozměr,
protože postavy mnohem více tápají v nevědomosti, váhají... zatímco ve filmu všichni hned ví vše. Jen hned jedna z úvodních částí, kde Aragorn, Gimli a Legolas potkají Éomera je co do dialogu velmi odlišná od knihy, ale chápu že pro kontinuitu a tempo filmu musela být část přepracována. Tady už se naráží spíše na médium vs. médium. Některé pasáže jsou ve filmu ale i lépe podané, třeba samotná smrt Boromira, jeho poslední slova s Aragornem jsou definitivně lepší ve vizuální podobě. Navíc bych z dnešního pohledu zařadil literturu i přes její kontext jako fantasy pro náctileté. Má to jistou naivitu a prostoduchost i přes fakt, že tam Tolkien vměstnal symboliku ke skutečnému světu apod. Takže abych to shrnul, pro mě to bylo spíš prohloubení dobře známého děje a že Peter Jackson odvedl setsakra dobrou práci v tom, jak tuhle trilogii převedl na plátno, ale já jako teenager četl Kingova Zabíječe, takže co do epičnosti už tohle má dnešní generace čtenářů problém více oslovit. Je to takový lehký a dobrý, jak Mozart, ale když má člověk radši Rachmaninova... Moje očekávání od literatury jsou už mnohem výše a jinde, takže ti, co Tolkiena dissují, dokážu je pochopit stejně tak, jako dokážu pochopit ty, co jej naprosto žerou.
Po skvělém prvním díle přichází druhý neméně dobrý. Snad trošku jiný co se společenstva týče. Chodička je to opět velmi tajemná prodchnutá ponurou náladou hrozícího nebezpečí i novým poznáním hlavních hrdinů, jejich pocitů a niterních strachů. Příběh zase o něco graduje k velkému finále a píď po pídi se sune vpřed. Popisi Středozemě jsou divotvorné a čarokrásné jak už jsme u Tolkiena tak nějak navyklý. Tohle fantasy má vpravdě své osobité kouzlo. Zvukomalebný bohatý jazyk používající archaismi jaký se dnes už nevidí, to je pastva pro oči. Pro někoho utahané, rozplizlé, naivní neřkuli v porovnání s dnešní fantasy. Ovšem tohle porovnávat lze i nelze. Je to zkrátka jiný žánr více podobný pohádce kdežto dnes se píše rychle, tvrdě, krvavě, inu tak jak si žádá čtenářstvo. Za mě 5 hvězdic. Víc nejde. Sakra...
Skvělá kniha! Moje nejoblíbenjěší z celé trilogie - i když uvidíme ještě, co přinese poslední díl, je to už hodně dlouho, co jsem knihy četla. =)
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobiti
Autorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Tak musím trochu pozměnit názor. Dvojka byla lepší, akčnější, tedy pokud máte fantazii a boje si domyslíte. Teď začínám i přemýšlet, proč jsem jí při prvním pokusu odložila. Ale asi jsem jenom potřebovala k Tolkienovi dospět. Takže hurá na poslední díl