Húrinovy děti
J. R. R. Tolkien , Christopher Tolkien
Pán prstenů série
>
Poprvé vychází další z Tolkienových příběhů. Húrinovy děti jsou tragickou pověstí o prokletí a zkáze rodu velkého lidského bojovníka z konce prvního věku Středozemě. * Po Hobitovi a Pánu prstenů jsou třetím Tolkienovým příběhem z fantastické Středozemě. Autor knihu za svého života pouze rozepsal, pracovat na ní začal dokonce už v pětadvaceti letech. Z Tolkienových poznámek sestavil Húrinovy děti do finální podoby jeho syn Christopher, který je držitelem autorských práv na odkaz slavného spisovatele. Existují příběhy o Středozemi z dob mnohem starších než Pán prstenů, a příběh vyprávěný v této knize je zasazen do rozlehlé země za Šedými přístavy na západě, kudy se kdysi procházíval Stromovous, ale která se potopila při obrovském kataklysmatu, jímž skončil První věk světa. V oné pradávné době sídlil první Temný pán, Morgoth, v obrovité pevnosti Angband na severu, a tragédie Túrina a jeho sestry Niënor se odehrávala ve stínu strachu z Angbandu, za války, kterou Morgoth vedl proti zemím a ukrytým městům elfů...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , ArgoOriginální název:
The Children of Húrin, 2007
více info...
Přidat komentář
Přečteno podruhé v rámci přípravy hudebního divadla... Pořád ještě si myslím, že Túrin by byl i bez Morgothovy kletby chodící katastrofa. Tady Temný pán věru neměl moc práce :-)
Moje první kniha od Tolkiena. Krásný a temný příběh. Pan Tolkien si vážně vyhrál, jak se jmény, se světem, se vším. Smekám.
Húronovy děti jsou napsány jistým stylem, na který si musím nějakou dobu zvykat, než ho zpracuji a mohu se soustředit na děj. Jelikož jsem v tomto světě mírně pokročilým znalcem, souvislosti jsem si k sobě neuměla moc pospojovat nebo jsem o nich dokonce ani nevěděla. Příběh se hemží mnoha jmény a názvy, ve kterých se mnoho čtenářů může ztratit a být možná i znechuceni jejich (doslova) zahlcením. Pokud si však odmyslíme tyto složitosti, příběh je sám o sobě velmi jednoduchý a nijak napínavý. Trochu mě mrzelo, že v podstatě nadpisy čtenáři okamžitě prozradí, co skrývá další kapitola a dočkat se tak nějakých překvapení je snad i nemožné.
Příběh pojednává o velmi smutném údělu Húrinových dětí, který sledujeme hlavně očima Túrina, který si prošel mnohým. Ačkoliv ho na bedrech tížila temná sudba, sám se mnohokrát zachoval pyšně, což jsem mu nedokázala odpustit. Jako malého jsem ho měla ráda, ale jako dospělý muž měl potřebu si masírovat svoje ego. Neříkám, že vždy se zachoval špatně. Však se proslavil mnoha hrdinskými činy! Ale jeho rozhodnutí ho dovedly, tak kam ho dovedly.
Závěrem bych tuto knížku snad ani tolik nedoporučovala. Raději sáhněte po Hobitovi, který je mnohem lepším a pozitivnějším čtivem. :)
Pro mně NEJ série žánru fantasy - hodnotím celou Středozem. Dostala mně hned při prvním přečtení. Propadl jsem Středozemi a celá série má speciální místo v knihovně.
Tento příběh je temný a smutný úplný opak Hobita.
Smutný příběh, ale jelikož jsem ho ve zkrácené verzi znala ze Silmarillionu, tak už mě tolik nebavil.
O Húrinovi samotném a Húrinových dětech se dozvíme již z knihy Silmarillion. Zde je příběh popsán daleko detailněji a propracovaněji. Zabrousí se zde do Húrinova dětství, jeho dospívání až po jeho dospělý život. Příběh vypráví o prokletí Húrinova rodu samotným temným pánem Morgothem. S tímto prokletím se musí v životě vypořádat dvě Húrinovy děti - syn Túrin a dcera Niënor. V knize jsou popisována jejich utrpení, která jsou místy až příliš krutá a smutná. Knihu zkompletoval syn pana Tolkiena Christopher, který dal dohromady všechny otcovy spisy a ucelil je tak v knihu. Osobně musím hodnotit knihu pěti hvězdami za mimořádně povedenou knihu. Doporučuji přečíst.
Psáno zcela jinak než Pán prstenů nebo Hobit... způsobem připomínajícím spíše nějaký starý epos. Kniha má zvláštní atmosféru, ale je těžké se někdy prokousat výčty jmen a oblastí, když to člověku nic neříká.
Legendu o Húrinových dětech jsem už znal ze stručnějšího podání v Silmarilionu. Věděl jsem tedy, jak příběh dopadne, ale přesto mě kniha uchvátila. Mnohem detailnější, než v Silmarilionu. Nádherný příběh, ač se smutným koncem. Nazval bych to takovým Tolkienovým Hamletem :D
Húrin si brzo všiml, že Túrin nůž nenosí, a zeptal se, zda z něho kvůli jeho varování dostal strach. Túrin odpověděl: "Ne, ale dal jsem nůž dřevořezbáři Sadorovi."
"Pohrdáš tedy otcovým darem?" řekla Morwen a Túrin zase odpověděl: "Ne, ale miluji Sadora a je mi ho líto."
Nato řekl Húrin: "Všechny tři dary byly tvé a směl jsi je dát, Túrine: láska, slitování a nejmenší ze všeho - ten nůž."
Parádní kniha, přečtená jedním dechem. Vřele doporučuji, skvělý příběh, vše na sebe krásně navazuje.
Húrinovy děti by si rozhodně měl přečíst každý fanoušek pána prstenů a každý, kdo se vůbec o minulost toho, co se ve Středozemi stalo, zajímá. Ze začátku může kniha působit trochu zmateně až nečtivě, je napsaná velmi zvláštním způsobem, který se však v průběhu četby stane právě tím, co dělá knihu tak skvělou. Vše na sebe navazuje, neexistují tu hluchá či nudná místa, a kniha celkově nádherně doplňuje celou trilogii Pána prstenů. Knihu musím jedině doporučit.
Nejsem velký znalec souvislostí a tak jsem se hlavně na začátku dost ztrácela v těch názvech. Místy mi to přišlo jako kousky z Bible (Húrin syn Túrina, syna…) Vypravování mi přišlo velmi stručné, spíš jako informativní průlet dějem (čemuž pomáhaly už zmíněné pasáže s vyjmenováváním rodů). Příběh je jinak pěkný, hezky stavěný, ne moc překvapivý, ne nudný. Dost smutný.
Húrinovy děti mě bavily o něco méně než Pán prstenů. Hlavní hrdina časem ztrácel mé sympatie a to, co oceňuji asi nejvíc, je báječně temná atmosféra (což je občas málo).
Kniha mi stylem hodně připomíná čtivější Silmarillion. Rozhodně doporučuji fanouškům Pána prstenů.
Osobně ve mne zanechaly Húrinovy děti hlubokou myšlenku. Nebyly (bohužel) psány stejným stylem jako pán prstenů ale děj byl pro mne prostě dokonale smutný.
Kniha, která ve mně zanechala hluboký dojem. Možná proto, že jsem to ani nečekala? Velice temný a ponurý příběh, který dýchá smutkem a podivnou krásou. A nádherné ilustrace Allana Leeho samozřejmě.
"Člověk, který utíká před tím, čeho se bojí, někdy shledá, že si k tomu jen zkrátil cestu."
Pěkné rozšíření Tolkienovského světa, akorát na styl psaní jsem si musel zvyknout.