Pán věže
Anthony Ryan
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538839/bmid_pan-veze.jpg
4
1292
1292
Stín Krkavce série
< 2. díl >
Tváří v tvář hrozbě musí i ta nejváhavější ruka nakonec pozvednout meč. Vélin Al Sorna je unavený z války. Ve službách Sjednoceného království a Víry prošel bezpočtem bitev. Jedinou odměnou mu však byla ztráta lásky, smrt přátel a zrada krále. Po pěti letech v alpírském žaláři touží po návratu domů a klidném životě bez válek a vražd. Revinou jedinou touhou je však vrazit Vélinovi na uvítanou v rodné zemi nůž do srdce. Zničil její rodinu i její život. Nic ji neodradí od krvavé pomsty – dokonce ani hrozba vpádu nejmocnějšího nepřítele, jakému kdy království čelilo. Jakmile však vzplanou válečné ohně, z protivníků se stávají spojenci, a co bylo dříve pravdou, mění se v lež. Pokud má být království zachráněno, musí Reva přijmout budoucnost, jakou si nepředstavovala, a Vélin se musí znovu ponořit do minulosti, kterou by nejraději pohřbil... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2018
,
OneHotBook
Originální název:
Tower Lord, 2014
více info...
Přidat komentář
„Chcípněte,vy odporní kacíři!“ zaječela nějaká mladá žena,načež zvedla nad hlavu obrovský kus zdiva a shodila ho na hlavy Volarů. Dopadl mezi štíty a zanechal v nich díru… Jasný, ve fantastice musí být člověk trochu nad věcí a asi nemá moc cenu přemýšlet nad tím, kolik kilogramů těžké kusy zdiva normálně mladé ženy zvedají nad hlavu, ale tady mi to vyloženě vadilo, podobně jako některé další situace vylíčené v knize.A nesedla mi vlastně, na rozdíl od prvního dílu trilogie, kniha celá.Rozhodně celkovému dojmu asi nepomohlo, že jsem knihu četl s větším časovým odstupem od dílu prvního, takže mi některé souvislosti trochu unikaly, poměrně často jsem se vracel v knize zpátky, abych se podíval,jak vlastně skončila daná dějová linie, pomáhal jsem si seznamem postav, abych si ujasnil, kdo je kdo (není mi moc jasné, jak budu v tomto smyslu „bojovat“ s Eriksonem a jeho MKP, která mě čeká).Vše se odvíjelo tak nějak předvídatelně, je vám jasné, že hrdina dorazí za pět minut dvanáct a zachrání jiné hrdiny. Prostě další trilogie, kterou nedočtu. Mám vůbec zkoušet Císařovy čepele?
Tentokrát se děj odvíjí z pohledu čtyř hlavních postav v různých částech světa: Vélin, Reva, Frentis, Lyrna + vyprávění alpírského historika Verniera. Objevují se nové silné ženské postavy: Reva, Lonačka Davoka, rádkyně Pána věže Dahrena, větší prostor získává i Vélinova nevlastní sestra Alornis. Dá se říci, že i jednou z hlavních záporaček je žena - volarská čarodějnice. Opět se rozhořela válka a Sjednocené království se musí sjednotit, aby dokázalo vzdorovat útoku Volarů. Nejvíc mi asi utkvěly scény z dobývání města Alltor a vzdor jeho obránců vedených "Xenou" Revou a Lyrnin útěk z otrokářské lodi.
Musím říci, že se kniha čte dobře, hned se pustím do třetího dílu. I po přečtení druhého dílu mi sem tam ale něco málo uniká, asi je to záměr autora a doufám, že se mi třetím dílem dostane odpovědí. Uvidíme.
Za mě 4/5.
První, co mě po dočtení knihy napadlo bylo: ,,Wow proč se tato série ke mně nedostala dřív. Druhý díl série měl spád a byl jedním slovem prostě úžasný, ale co jsem autorovi nemohl odpustit bylo, že mohl na začátku každé kapitoly zmínit, co je za den, protože jsem se pak ztrácel v čase a nevědel jsem, které věci se odehrávají zároveň, nebo jestli už se stala ta konkrétní věc, která byla popisována v minulé kapitole atd. Chápeme se snad ne?
Luxusní! Snad ještě lepší než jednička!! Střídání postav mi vůbec nevadilo. Naopak, aspoň jsem věděla všechno co se kde šustlo :)
Pokračování mne nezklamalo. Pohled více osob jsem brala jako vítanou změnu. Konečně se vyjasnili některé nesrovnalosti a lépe jsem chápala chování některých postav. V knize nebyla jediná pasáž, kterou bych považovala za nudnou. Nejvíce jsem si oblíbila Revu a změnila jsem názor na princznu Lyrnu.
Zajímavé pokračování 1. dílu, větší počet vypravěčů mi nevadil, jen vývoj postavy Revy je nejméně uvěřitelný.
Oproti první knize, kde čtenář sleduje všechno co se děje kolem Vélina, se tady díváme na děj z pohledu čtyř postav + Verniera. Stále nejsou zodpovězeny některé otázky, které si pokládáte již od prvního dílu. Příběh se stává čím dál tím víc napínavější. A některé postavy potká takový osud, který si možná nepřejete.
Bohužel se autor rozhodl příběh vyprávět prostřednictvím čtyř vypravěčů a i když to v něčem dobré je, na druhou stranu to bylo dost otravné. Vždy v tom nejnemožnějším momentu to autor utnul a přesunul se na druhou stranu kontinentu. Možná kdyby ti vypravěči byli jen dva, ale čtyři už byli celkem dost... Jako nejlepší dějové linie mi přišly Lyrny a Revy. U Vélina se toho mnoho nedělo, i když jak táhnul do bitvy, to bylo opravdu velkolepé. U Frentise jsem zvědavá, co z toho autor udělá, jen doufám, že mě autor překvapí poněvadž mám zatím smíšené dojmy. Jinak co se týče příběhové stránky jsem nadšená, toto je důstojné pokračování úžasné jedničky a s chutí se vrhnu na závěrečný díl.
Navazující druhý díl měl stejné vysokou laťku jako první. Líbilo se mi, jak autor navíc rozdělil povídání do více postav a tím rozšířil působení příběhu na celý svět. Nejvíce napínavé bylo asi zakončení druhé části trilogie, kde se těším jak bude všechno objasněno a zakončeno v posledním třetím díle..... :)
Druhý díl mě bavil minimálně stejně dobře jako díl první. Přidání pohledu více postav příběh zpestřuje a rozšiřuje. Nicméně více mě bavila první polovina knížky, protože ve druhé se pořád válčí. Taky nevím, jestli bylo nutné, aby nám prology s kronikářem oznamovaly děj dopředu. Ještě bych vytkla, že Velín se stal otrokem písně krve, nic nedělá za své vůle a nechá se vést "Silou", jak by řekl rytíř Jedi.
Každopádně Velín je sice vojevůdce, ale víc mi k srdci přirostl Frentis. U Revy jsem čekala, že jí bude dvanáct, takže mě překvapil její skutečný věk. Její přerod ze zfanatizovaného fracka je poněkud zázračný. Lyrna rovněž překvapila. Dostala lekci a vývoj její postavy je uvěřitelnější.
Ani druhý díl knižní série Stín krkavce nezklamal :-)
Skvěle vystavěné pokračování, které člověk jen těžko pouští z ruky. Po dramatickém konci jsem okamžitě sáhla po třetím díle - Královna ohně, protože víte co? Já prostě musím vědět, jak to dopadne s Vélinem, jeho blízkými a jeho písní. Zjeví se konečně onen tajemný Spojenec? A pokud ano, zvítězí nebo bude poražen?
Úvodem musím předeslat, že Píseň krve mi nijak zvlášť neučarovala, což se při čtení Pána věže ukázalo jako svým způsobem výhoda; vyhnul jsem se tak alespoň vlně rozčarování, které zasáhla leckteré nadšenější fanoušky Ryanovy série.
Často vytýkané roztříštění děje mezi více postav nevnímám jako nutné mínus. Autor potřeboval rozehrát zápletku na širší šachovnici a ukázat, že v sázce je více než jen osud Sjednocených království. Dobře, beru. Můj smířlivý postoj má možná dost co dočinění s tím, že příliš nelituji Vélinova ústupu do pozadí. V Písni krve jsem měl poněkud jiné favority (Kenise, Lyrnu, Nortaha) než pana neochvějného správňáka. Potíž ovšem přichází ve způsobu, jakým Ryan vyplňuje uvolněný prostor. Vélin: zůstává stále stejně vznešeně nudným velehrdinou "na odpočinku", který stejně ví, že nakonec bude muset učinit nevyhnutelné – a ví to i čtenář. Frentis: to už je trochu lepší. Ne že by byl přehnaně komplikovaný, nicméně svojí linkou pomáhá odkrýt, co vlastně číhá v pozadí. Lyrna: asi nejpoutavěji vykreslená postava, jakkoliv osobně trochu lituju, že ji Ryan poněkud vzdaluje od té tak trochu vypočítavé a nečitelné manipulátorky z prvního dílu. Reva: a zde přichází katastrofa. Životem dosud příliš neprověřená osmnáctka, která válečnickou dokonalostí pomalu strčí do kapsy i zocelené nadbojovníky Řádu Vélina s Frentisem, ač její veškerý výcvik se sestával z pravidelných výprasků od kněze v jakési zatuchlé stodole a z krátkého work shopu u Vélina. A aby čtenář nepřišel zkrátka, Reva přináší do příběhu i nádech lehkého muchlování a potlačovaného zájmu o jisté pohlaví.
Výsledný dojem? Rozpačitý. Díky Lyrně a Frentisovi je Pán věže stále čitelný a zápletka se rozvinula dál. V tomto směru splněná povinnost obvykle nevděčného prostředního dílu všech trilogií. Ovšem v zájmu zdárného dojmu z celé série doufám, že v Královně ohně Reva ustoupí (a to hodně daleko) ze scény.
Trošku inak písaná ako 1.diel. Každá kapitola niesla názov jedného z hlavných hrdinov....čo ma často viedlo k tomu,že som sa musela vracať k predošlým kapitolám s rovnakým hrdinom,aby som si spomenula,ako skončila ta ktorá časť.....
Po velmi zdařilém prvním dílu přišlo bohužel zklamání. Příběh je hodně roztříštěný častým střídáním postav, Vélin už není v podstatě jediným hlavním hrdinou a stává jednou z řadových postav, což podle mého knize škodí. Ostatní postavy tak zajímavé nejsou a celý příběh ztrácí atmosféru, navíc se v něm čtenář může trochu ztrácet.
Pokračování nezklamalo, tato více "mužská" než "ženská" fantasy se mi líbí více a více (a to jsem ženská!) :o))
Štítky knihy
válečnictví otroctví víra bitvy námořní bitvy nadpřirozené schopnosti střet civilizací a kultur hrdinská fantasy fantasy romány
Autorovy další knížky
| 2014 |  Píseň krve |
| 2018 |  Oheň probuzení |
| 2016 | Královna ohně |
| 2015 | Pán věže |
| 2020 | Volání vlka |
Pro mě rozhodně slabší než první kniha této trilogie. Vyprávění z více postav sice dodává příběhu větší množství pohledů, ale zároveň příběh dost znepřehledňuje. Do třetí knihy se stejně pustím, jsem zvědavá, jak autor celou trilogii zakončí.