Panda v nesnázích
Markéta Lukášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388685/bmid_panda-v-nesnazich-kmF-388685.jpg
4
1289
1289
Dvě mladé ženy, každá v jiných nesnázích, v jiné době, a přesto mají tolik společného. Tereza, přezdívaná Panda, prožívá v současnosti rozchod a vrací se do svého starého dětského pokojíčku. Kromě složitého vztahu s mámou, psychických potíží a mindráků z vlastního vzhledu má těžkou hlavu z diplomové práce. Píše o neznámé hrdince Marii, člence třetího odboje, která si na začátku padesátých let minulého století vedla podrobné deníky a přechovávala u sebe jejího pradědečka Jaroslava. Tereza tak zjišťuje, že jeho útěk přes hranice byl mnohem dramatičtější než v jejích nejdivočejších představách…... celý text
Přidat komentář
První třetinu knihy se toho zas tak moc nedělo, zbytek knihy mě pohltil a konec mi to tedy docela zkazil - přišlo mi to useknuté a zasloužilo by si to pár stránek navíc, škoda... K tomu ještě několik nesrovnalostí - nejdřív Tereza uvažuje, jestli vůbec profesor Kuchař umí s internetem, ale o pár stránek dál tvrdí, že na maily odpovídá hned. Zároveň se z Jana stane Tomáš a z disertačky diplomka... ale nebylo to špatné, zkusím i další autorčiny knihy.
Autorku mam rada,tohle je posledni z dosud vydanych knih, co mi zbyvala precist. Styl mi sedi, vykresleni postav zvlada autorka skvele, az jsem Lenku zacala vylozene nesnaset :D. Ale vymena jmena postavy?! Wtf?! To se mohlo stat jak a jakto, ze si toho nikdo nevsiml a slo to takto do tisku? To je za me velke minus, takze pribeh je pro me na 4 hvezdy, ale za tohle jeste jednu ubiram.
Trochu zavádějící název. Čekala jsem nějakou legrační oddechovku a ony to byly dva moc hezké příběhy. Jeden z padesátých let a druhý ze současnosti (nad tím náhodným setkáním po pětadvaceti letech přimhouřím oko). Obě hlavní hrdinky měly mé velké sympatie.
Opět skvělá kniha od paní Lukáškové. Moc se mi líbilo prolínání padesátých let a současnosti. Oběma hlavním hrdinkám jsem moc fandila, muži byli moc sympatičtí, ale matka Lenka… to bylo opravdu dílo.
Moc pěkně poskládaný děj, který mě nenechal knihu odložit. Hezky se to četlo... na jeden nádech :)
Z knížky jsem byla nadšená, dobře se četla, mám ráda knížky, ve kterých se protínájí názory jednotlivých osob, tady to navíc bylo umocněno pasážemi z deníků Marie psaných v 50. letech. Trochu mě zmátl zvláštní konec, ale i tak se mi knížka opravdu velmi líbila.
Líbilo se mi to moc, přečteno jako knižní jednohubka:) paní Lukášková se stává mou oblíbenou spisovatelkou. Paní Lenka (matinka) byla tedy materiál... sobecké stvoření brrr... já hrozně ráda čtu knihy, kde je děj popisovaný očima několika postav. Mám ráda i děj v různých časových rovinách...no zde mi bylo všechno dopřáno mírou vrchovatou.... střídal se rok 2017, 1952, děj popisovala Tereza, její matka, otec....no super.
(SPOILER) Tahle kniha ve mně bude asi dlouho doznívat. Má svoje chyby, třeba to náhlé přejmenování Jana Kuchaře na Tomáše, což moc nechápu, jak se mohlo stát, ale to vyváží její mnohem větší přínosy. Ukázka toho, jak se tenkrát žilo a co se dělo, to člověka úplně uzemní. Také se mi líbil nefalšovaný opravdový cit mezi dcerou a nevlastním otcem a oceňuji dobře popsanou úzkostnou poruchu. Nemohla jsem se rozhodnout, zda autorce odpouštím ten konec, kdy se dozvídáme, že všechno to strhující napětí předtím byl vlastně jen Terezy sen, ale zpětně mi to přijde originální a dobře vymyšlené. Tato mladá autorka píše velmi vyzrále a stylem, který se mi zamlouvá a do kterého kupodivu zapadají i její docela častá neslušná slova, která by mě u jiných knih spíše pohoršovala. Velmi ráda se pustím do jejích dalších příběhů a věřím, že mě zaujmou stejně jako tento a Vlaštovka v bublině, která byla moje první.
Líbí se mi, že je to poměrně stručné a přece v příběhu nic nechybí. Líbí se mi všechny postavy, i když uvažují bizarně, jsou zábavné. I když jsou některé nesympatické, jako třeba hlavní postava nebo matka, dá se s nimi vydržet. Není to nic hlubokého, ale dobře se příběh čte. Ideální k vodě.
(SPOILER)
Začátek byl moc dobrý, zhruba v polovině to začalo pokulhávat a konec se mi úplně nelíbil. Líbila se mi vic dějová linka Marie, ale ten konec po probuzení v nemocnici sem úplně nepochopila, no spíš mě to přišlo moc.
Děj Terezy mě moc nebavil, bylo sice zajímavé nahlédnout do hlavy a myšlení takové osoby, ale to jak bylo vše od ní moc rozebrane mě nudilo. Postava Tomáše za mě teda byla hodně mimo. Ale zase děj s matkou mi přišel zajímavý, i když mě ta osoba štvala od začátku. Postava otce takový nemastný neslaný.
Závěrem je to průměrná kniha. Líbí se mi styl psaní a hlavně to, jak to lehoulknce navazovalo na předchozí knihu. Zajímalo by mě, jakto že teda Marie skončila v Lososovi v pekle, čím se asi provinila a celkove víc ten jeji příběh.
(SPOILER) Za mě jedno velké zklamání za druhým. Tereza je nijaká, rozchod s přítelem (po 7 letech!!) skoro neřeší, za to pořád “mele” nějaký absolutní kraviny, které jsou navíc psané nespisovnou češtinou, což mi napsané v knize neuvěřitelně vadí. Krom nemoci nemá Tereza žádný další povahový rys, svojí diplomce/dizertačce nevěnuje žádnou pozornost, takže se o Marii nemůže dozvědět vůbec nic!!! SVŮJ PŘELOMOVÝ KONTAKT - vnučku Marie - kontaktuje 1x, aby jí řekla o denících a už se jí nikdy neozve! Proč??? Dějová linka rodičů je poměrně zajímavá, ale stejně je tam poměrně zbytečná a autorka by mohla věnovat více pozornosti budování příběhu Tereza x Marie. O Marii ani mluvit nebudu - obzvlášť konec knížky byl asi napsán za 5 12 a stál úplně za nic pro každou postavu!!! Tereza je údajně Marie je v snu (???), Tomáš je prostě přidaná postava, asi aby jich tam nebylo málo, matka je najednou pryč a kýčový dcera x otec moment byl příšerný!!! Knížka měla takový potenciál, téma bylo perfektní, ale autorka to vůbec nezvládla. Jaroslav si v knize děla co chce, chvíli utíká, najednou je zpátky, ale to je společně se čtením myšlenek (to ovládají i všechny ostatní postavy btw) jeho další superschopnost - několik měsíců se v klidu ukrývat před Stbakama. Ne, fakt to bylo příšerný. A ten rádoby humor byl jen třešničkou na dortu
Mně ten styl psaní prostě neskutečně sedí, takže já toto chválím moc i přes to, že samozřejmě nějaké mouchy kniha má a leccos by se jí dalo vytknout.
Není to špatná kniha, taková oddechovka. Jediné, co mi přišlo dost zvláštní, že na začátku píše Tereza disertačku, pak je z toho najednou diplomka.
Přemýšlím, jak to shrnout...
Autorka skvěle vystihla v Tereziných pasážích, jaké to je mít mozek svázáný do vlastních strachů a zatížený pocity méněcennosti.
Mariin příběh se občas trochu zadrhával, námět byl zajímavý, ale konec opravdu zklamal...
Tři dějové linky sice zajímavé, ale celkově až moc rozkouskované a konec hrozně uspěchaný.
No nic, četla jsem lepší, četla jsem horší. Možná autorce dám šanci u jiného díla, píše hezky čtivě.
Moc pekna kniha... Terezin pribeh se mi tolik nelibil. Vice me zaujal Mariin.. Zvlastni kniha, asi ne uplne pro kazdeho.
Dostala jsem všechny knížky od této autorky k Vánocům. Postavy a jejich přemýšlení jsou mi nesympatické, ale čtivé to je, proto nemůžu dát míň než pět.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Losos v kaluži |
| 2018 |  Panda v nesnázích |
| 2021 | Majonéza k snídani |
| 2020 | Vlaštovka v bublině |
| 2019 | InTyMně |
Věřím, že tato kniha se nezavděčí všem čtenářům. Kniha vyjadřuje hodně pocitů a myšlenek hlavní postavy, což mě se třeba velmi zamlouvá a s postavou jsem soucítila, stejně jako s psycholožkou Evou. Dějová linie se mi také zamlouvala, u obou jsem byla velice napnutá jak to dopadne. Jen konec mi přišel dost useknutý, jak kdyby tam pár stránek ještě chybělo. Jinak za mě skvělá kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem. (I když losos v kaluži se mi líbil víc:))