Pane B., zmizte

28.10.2024

Barker nepíše milé charaktery. Nestotožníte sa s nimi, neobľúbite si ich. Občas s nimi môžte na drobnú chvíľu súcitiť, ale vzápätí Vás presvedčia, že si Vašu náklonnosť vonkoncom nezaslúžia. Jakabok Botch je toho jasným dôkazom.

Hra s jeho pohnútkami a sympatiami, či antipatiami voči jeho osobe je vskutku zábavná, no nakoniec nad ním, tak ako celý svet, zlomíte palicu. Je to ostatne v prvom rade úskočný démon.

V príbehu poteší previazanie s Gutenbergovým báječným vynálezom, čím nám autor ukazuje svoje vlastné bibliofilstvo a tým nás ešte väčšmi zväzuje a zaväzuje k pozitívnym asociáciám k jeho osobe, no záver naopak tak trochu vyšumí komínom.

Vlastne si po pár mesiacoch nie som ani úplne istý, ako to celé skončilo a pamäťový lov tak končí neúspechom. Každopádne som si ďalšieho Barkera užil aj napriek menším nedostatkom. Nebude to ale kniha, ku ktorej by som sa rád vrátil. Čítané ako e-book.

01.03.2024

Skvelý a trochu netradičný Barker. Myslím rozsiahlosťou. Ten fantasy námet šlo rozvíjať do jeho tradičných veľkostí, ale i tak je to super. Tak jak to je.

04.10.2019

Trochu zvláštní téma. Boj mezi nebem a peklem. Tady jde asi nejspíš o způsob, jakým je toto téma zpracováno, než o téma samotné. Celá kniha je jeden velký monolog, který má ve čtenáři probudit strach a zvědavost, co bude dál.

02.10.2019

Konečně se rozhodnu, že si přečtu něco od legendárního Clive Barkera a šáhnu zrovna po tom (pravděpodobně) nejhorším, co napsal. Námět není vůbec špatný, ale to zpracování...
Měl jsem tu knihu opravdu spálit hned, jak žádal ten slizkej a popálenej parchant Pan B.
No nic....jdu si spravit chuť nějakou Kingovkou. A my, pane Barkere, se nevidíme naposled. Ještě vám dám šanci.

Hodnocení : 4/10
(od spisovatele vašeho věhlasu očekávám víc)

04.04.2019

Tak sem po dlouhe dobe sahl po Barkerovi a to byl teda sok...Tohle jako psal clovek ktery ma na svedomi takove pecky jako Hellraisera,Colheart canyon,Vecne zatraceni a Knihy krve????Jedine ze by to bylo napsano pro deti ale to si nemyslim spis autor experimentoval a dopadlo to teda fiaskem..Je to po x letech jeden z prvnich ,,hororu”nebo jestli to melo byt fantasy ktery sem nedokazal docist a to ma knizka necelych 300 stranek(chybela mi 100 ale to uz sem trpel)to davam za pul dne...Zatim nejhorsi Barker jaky mi prisel do ruky:((((

20.03.2019

„Víte, co se taky může stát, když si nedáte bacha a dovolíte démonovi dělat problémy, že jo?“
Že nevíte? Já to taky nevěděla, až do chvíle, kdy mi letošní Čtenářská výzva přihrála další „úlovek“ … v podobě toho „nejošklivějšího démonka, jakého si dokážete představit“ :-).

Přidanou hodnotou je pak seznámení s Clivem Barkerem, který je prý spolu se Stephenem Kingem považován za jednoho z nejúspěšnějších autorů hororové literatury 20. století. Seznámení ovšem proběhlo v poněkud netradičním hávu, protože jsem si díky tématu ČV – kniha, jejíž název je v rozkazovacím způsobu, vybrala asi ne úplně typickou Barkerovu knihu, myslím, co do žánru, protože příběh, který jsem si vybrala, není příběhem hororovým, ale, jak jsem záhy zjistila, příběh z pole fantasy s hororovými prvky, což se ve finále ukázalo, jako dobrý tah, protože jsem daleko víc čtenář fantasy, a daleko míň čtenář hororové literatury, následně tedy i mé hodnocení vychází z uvedeného :-).

„Každý má rád v příbězích jistou dávku hrůzy. Ohavnosti, díky nimž jsou pak projevy lásky o to vítanější. Takže nemusíte dělat nic jiného, než mě pozorně poslouchat a zapamatovat si ty hrůzy na později. Pak budete moct říct lidem s rukou na srdci, že to všechno máte z naprosto spolehlivého zdroje.“

Přejděme tedy rovnou k věci, pan Barker mě v podstatě mile překvapil … originálním a /k mému překvapení/ vtipným nápadem. Takže přiznávám, sedla jsem mu na lep, nechala se chytnout do pasti nejen paralelních dimenzí světa Dole a Nahoře, ale především … do pasti slov a metafor, kterou na nás čtenáře „poťouchle“ použil :-).
Nedávala jsem si pozor, takže, jakmile na mě Jakabok promluvil (varování viz. výše opravdu není jen tak, démoni dokážou dělat problémy) slova mě chytla a už nepustila, ale nebyla to zas tak špatná zkušenost, naučila jsem se totiž něco o světě: „Jako třeba? … Že je to místo, kde ať děláš cokoliv nebo ti na čemkoliv záleží, dřív nebo později o to přijdeš a nemůžeš s tím nic dělat.“
A taky o slovech: „Tehdy jsem poprvé pochopil sílu toho, na co se právě díváte. Myslím slova. … Byl jsem uvězněn v těchto stránkách, chycen do pasti slov, která právě čtete, a většinu času ponechán ve tmě, když kniha ležela mnoho století někde na polici mezi knihami, které nikdo nikdy neotevřel.“
Já ji ale otevřela, a tak se mi Barker představil jako autor mírně vtipného fantasy hororu s překvapivým dějem, a pobavil docela zajímavým popisem jiných světů (kde ovšem tradičně bojuje dobro se zlem), a taky, s tím souvisejícím, celkem svérázným popisem „jiných“ mezilidských, či „mimolidských“ vztahů. Takže mohu hodnotit jako příjemně oddechové, ale taky trochu „poučné“, ve smyslu, určitě si najdete, o čem přemýšlet, čtení, které mě bavilo, za mě tedy něco mezi 3 a 4 *, a protože se přidávám k Nymphetamine, která se, po právu, Jakaboka trochu zastala, je to za 4 krásné *.

„Pomyslete na tu absurditu! Existuje něco ve vašem nebo v mém světě, Nahoře nebo Dole, co je tak dostupné jako slova? Pokud se drahocennost věcí odvíjí od míry jejich vzácnosti, jak drahocenné mohou být zvuky, které vydáváme, … Je jich nadbytek. Vypouštíme je z úst a dnes a denně je zapisujeme po miliardách. Pomyslete na to, co všechno slova vyjadřují. Svádění, hrozby, požadavky, prosby, přání, nadávky, osudy, prohlášení, diagnózy, obvinění, narážky, závěti, rozsudky, milosti, zrady, zákony, lži a svobody. A tak dál, slova nikdy nekončí...
… Slova umí čekat!“

Připadá vám to jako zlý sen? … je to mnohem horší, je podivně znepokojivý, zvlášť, pokud vám začne připadat … věrohodný :-).

13.10.2018

Ano pane B.(Barkere) zmizte a už se nevracejte, dokud nenapíšete něco méně nudného a otravného:)

31.03.2018

Tak tohle mě rozhodně nezklamalo! Moje prvotina od Barkera(jako román) a jedním dechem! Taková "běžná" zpověď démona, která s každou stránkou graduje. "Nic není bizardní, nemožné, nebo nemorální. Každopádně, tenhle paperback, před přečtením spalte"

21.06.2016

Vážně jsem při několika příležitostech přemýšlela nad tím, že bych uposlechla výzvy pana B. a trochu si nad knížkou škrtla. Ale copak by to šlo, udělat tohle knize? Je jasné, že bych si ji musela koupit znovu a v tom je ten problém, že zrovna u tohoto díla by mi to opravdu přišlo jako vyhozené peníze. Možná ta nabídka mohla být lákavější, podmanivější. Takže myšlenka dobrá, jen by to chtělo dotáhnout do konce, aby se mezi žháře zařadilo více čtenářů. I když pokud takoví existují, dejte vědět, docela by mě to zajímalo :-)

03.05.2014

Nejhorší, co jsem od Barkera četl... (nečetl jsem jen Mysterium).
A jak píše iamjana, neustálé vstupování démona do děje a jeho stálá varování jen otravuje a děj zpomaluje.

Zajímavé dílko, které je spíš sondou do vlastní duše než románem. Vřele doporučuji, ale pro skalní Barkerovce to může být zklamání.

30.12.2013

Když přišla ta nabídka.. "dům na kopci pod velkým stromem; je to starý dům přinejmenším tisíc let. A když se zvedne jižní vítr je cítit po pomerančích. Strom se v tu chvíli vlní jako ohromný zelený bouřkový mrak, s tím rozdílem, že z něj nelétají žádné blesky, ale je plný květů." .. přijala jsem ji. Bez dlouhého rozmýšlení. Odložit rozečtenou knihu, je jen nepatrný ústupek za tak slibnou nabídku. Řeknete si.. A co konec, nebude jí scházet. A proč? Budou i jiné konce. Možná ve mně časem zahlodá červík pochybností a zvědavost mi nedá. Vím, vím pane B. dala jsem slib a ten neporuším. Taky je to vlastně zbytečné, co může být na konci jiného, než.. slovo. Ano, je mi jasné pane B., že si se mnou celou dobu zahráváte, ale střípek naděje ještě zbývá. A já dokážu čekat, stejně jako Vy. A vám radím, neberte tuhle knihu do ruky, sídlí v ní pokušení, ale nejistý výsledek.