Panny a netvor
Anna Hessová
Studenta Romana Brázdu čeká maturita a podal si přihlášku na vysokou školu - ve šlépějích svého zemřelého otce, velmi úspěšného advokáta - na práva. Alena, jeho spolužačka, je jeho láska, první, čistá, jediná, a tak to mělo zůstat. Ovšem během maturitního plesu Roman nešťastnou náhodou utrpí zranění, jež mu zdeformuje levou tvář - tragédie ho doživotně poznamená. Náročné operace příliš nepomáhají, plastická chirurgie je ještě v plenkách, a tak mu lékaři zhotoví masku, s níž by se měl vrátit do života zdravých. Jediný, kdo se na něj může bez odporu podívat, je jeho matka, trpělivá, milující, starostlivá. Odstěhují se pryč z města, na venkov, do domu vzdáleného i vesnické civilizaci. Roman se uzavírá do sebe, nevychází, nemá přátele. Matka ho udržuje v izolaci, oplétá jeho osobu nejednou vykonstruovanou lží. Situace se stává neřešitelnou v okamžiku, když matka náhle onemocní a umírá. Roman zůstává sám v rozlehlém domě obklopen rodinným bohatstvím, dostatečně finančně a majetkově zabezpečený, ale kdo mu pomůže? Snad pošťačka, ta záhadná pohledná dívka, o níž nikdo nic neví? Roman ji pozoruje dalekohledem, vyzvídá, špehuje, až se s ní sblíží natolik, že jí nabídne bydlení výměnou za to, že se o něj bude starat. Je dívkou přímo posedlý a jeho nemocná duše přestává rozeznávat realitu od fantazijních představ a snů. Mája je jeho panna z pohádky. Co se však stane, až spatří jeho znetvořenou tvář? Bezstarostná dívka ani netuší, jakou lavinu událostí spustí, když překročí práh Romanova domu...... celý text
Přidat komentář
Nedávno jsem našla ve svojí knihovně , tak jsem se opět začetla . Zajímavý příběh , nicméně mě trochu vadilo, jak už tu bylo psáno , že se nedalo určit kdy se to odehrává - snad za minulého režimu nebo lehce po něm . Konec předvídatelný .Celkově průměr .
Zajímavý příběh mladého zničeného člověka. Ze začátku jsem soucítila s Romanem i jeho matkou. Ale až moc ochranitelská mateřská láska z něj udělala opravdového netvora, zrůdu a mrzáka. Po úraze a znetvoření obličejhe ho odtrhla od všech přátel, lidí, školy, lásek i zájmů a uvrhla jej do úplné izolace.
I když ho matka po své smrti finančně zajistí, Romanově duši však velmi uškodila. A když Roman zjistí, že lidé ho berou i se znetvořenou tváří, je pro návrat do normálního života už pozdě.
I krásný člověk může být duševně úplný mrzák a naopak.
Svým obsahem je kniha zajímavá a rozhodně vede čtenáře k hlubokému zamyšlení. To, co se Romanovi stalo nebyla jeho vina, přesto si jí nesl po celý svůj život. Mladistvá nerozvážnost a posléze reakce okolí zavedly starostlivost jeho matky k rozhodnutí, které nebylo správné. Mohl Roman uniknout reakci, které neuměl čelit? Po přečtení se mi hlavou honilo spousta otázek a myšlenek: co kdyby, proč.... Rozhodně si myslím, že tato kniha za přečtení stojí.
Výborný příběh.
Trochu mě zklamal ten konec, čekala jsem, že se projeví víc jako neustále oslovovaný netvor.
Jak zde píšete, není možný určit ze kdy to je, což mne osobně vytáčí.
Na jednu stranu se to datuje dvacet let po válce (sestra v nemocnici), poté cosi o třídním původu a poté info, že musej zavolat policajty...v totáči se říkalo bezpečnost ne..?
Přesný datování by bylo lepší.
Kniha je rozpolcená.
Jde chápat tíži toho co se stalo, ale pořád se litovat a pak, když už konečně mezi lidi může, trávit čas přemýšlením nad tím jak je možný, že i postižení se smějí, je na palici.
Mít pořád v hubě Alena Alenu je prostě otravný.
Super moment? Kdy uvidí bejvalku, která za vše může, při styku s týpkem na hotelu:
"kdybys přijel zítra, nedozvěděl by ses to...viděli jsme se po dlouhé době a na rozloučenou jsme se pomilovali."
Největší osa příběhu?
Kdy každý ječí, když ho uvidí, NETVOR. To by muselo být v pravěku, aby lidi nesnesli pohled na sešitou tvář, ne ?!!
Křičeli to všichni (jinej pojem pro něj neměli !??) a když to zařval i vězeň v cele, měla jsem dost.
Takže pocity?
Mohlo to být hodně propracovaný téma, ale nebylo.
Čteno před nějakou dobou, ale moc me to nezaujalo. Trochu časově zmatený, nebyla jsem to schopná zařadit. Jinak konec očekávaný, ale přečíst se to dalo.
Mohla to být docela dobrá kniha, kdyby se víc rozvinula ta krimi zápletka. Možná víc mrtvých a menší psychologické rozbory Romanova myšlení :-)
Pěkný příběh, hodně ze života. Chvílemi to sice působilo dopresivně, ale mělo to něco do sebe.
Je neuvěřitelné, že tento román vyšel v 21.století. Působí totiž jako vystřižený z časopisu paní a dívek z první poloviny století minulého. Z potenciálně zajímavého příběhu se povedlo vysmahnout plochý děj s neuvěřitelně jednobarevnými postavami. Nevěřím, že by dnešní dámy a slečny dokázaly vymáčknout slzu nad hlavním hrdinou nebo se ho trochu bát.
Autorovy další knížky
2006 | Neposkvrněné početí |
2007 | Panny a netvor |
2004 | Oidipův návrat |
2009 | Ikarův let ke slunci |
2001 | Psí pánbůh |
Na mě už překombinované