Panstvo Soli a smútku
Erin A. Craig
Dům soli a smutku série
1. díl >
Annaleigh žije so sestrami, s otcom a nevlastnou matkou na osamelom panstve Highmoor na ostrove uprostred nepokojných morí. Kedysi bolo sestier dvanásť, dnes sú však veľkolepé sály panstva studené a prázdne, štyri životy nečakane vyhasli. Jedna smrť bola tragickejšia než druhá – choroba, strmhlavý pád, utopenie, pokĺznutie z útesu. Po okolitých dedinách sa šepká, že rodina je prekliata. Annaleigh klebetám neverí, ale zároveň pochybuje, že šlo o náhodné úmrtia. Ostatné sestry sa po nociach vykrádajú zo svojich izieb, aby tancovali na tajných báloch, v žiarivých črievičkách a hodvábnych róbach, až do úsvitu, a Annaleigh nevie, či sa k nim pridať, alebo im nebezpečné výlety vyhovoriť. Koniec koncov, s kým alebo s čím to vlastne tancujú? Na panstve Highmoore sa deje čosi zvláštne, a Annaleigh musí záhadu vyriešiť, kým nepribudnú ďalšie obete. Mohla by byť jednou z nich.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Yoli (SK)Originální název:
House Of Salt And Sorrows, 2019
více info...
Přidat komentář
Dej ma strhol hneď od prvej strany a nevedela som sa od neho ani odtrhnúť. Niekedy som mala až zimomriavky, takže s knižkou som zažila trošku emočný kolotoč aj so strachom a prekvapením. Naozaj kniha je skvelá, príbeh prepracovaný do posledného detailu a nemôžem povedať, že sa objavila časť, ktorú som očakávala, že sa stane. Nádherná obálka je už len taký doplnok k celému príbehu. Určite som ju nečítala naposledy.
Knihu jsem si oblíbila už hned na začátku. Děj, do kterého jsem se začetla okamžitě (knihu jsem přečetla během jednoho dne) byl velmi originální, jen konec mi už přišel trochu moc přehnaný. Zápletka příběhu byla vážně úžasná, líbila se mi strašně moc.
Annaleigh, hlavní hrdinka, mi byla na začátku velmi sympatická, ale po určité části jsem ji přestala mít tolik ráda.
Romantická linka, milostný trojúhelník, se zároveň povedla i nepovedla. Připadala mi strašně umělá, autorka podle mě prostě měla pocit, že ji do příběhu musí vměstnat stůj co stůj, ale aspoň nebyla klišé, to je asi jediné pozitivum.
Celkově: krásná knížka s originálním dějem, postavy jsou většinou fajn, romantická linka taky.
Na to že to byla úzká kniha kterou jsem někdy až těžce přelouskala za jeden den to nebylo až zas tak špatné. Souhlasím že to je průměr. Autorka se umí krásně vyjadřovat a inspirace pohádkou 12 tančících princezen přinesla do děje kouzlo. Líbila se mi ta fantazie ale celkově dej (občas nuda) dlouho se nedělo nic převratného a zdálo se mi že pořád čekám na to velké "No páni tak tohle jsem nečekala" a ono to nepřišlo a nepřišlo ani nic co bych nečekala, zároveň některé věci které se v knize řešili celou tu dobu nebyli vyřešené. Zkrátka něco mi tam chybělo a něco zas přidalo. A díky autorce za poslední stránky epilogu protože kdyby koncem byla závěrečná kapitola tak celá tahle kniha a to málo na co jsem čekala že se alespoň vyřeší by stálo za nic a tudíž by celá kniha byla úplně zbytečná.
Za mě tohle byla hodně nadprůměrná YA fantasy temná detektivka až horor. Moc se mi líbilo, jak autorka převyprávěla, podle mě ne až tak známý, příběh od bratří Grimmů. Celý příběh měl skvělou atmosféru, bylo to napínavé a autorka vždycky všechno krásně popsala a vysvětlila. Moc se mi líbilo prostředí panství a vévodovy rodiny, plesů, bálů a do toho vlastně vraždy a duchové. Celé to bylo takové temné a já jsem si to moc užívala. Do, tak asi třičtvrtiny knihy jsem si myslela, že to bude na pět hvězd, ale pak tam autorka nacpala na mě až moc nadpřirozených postav a prišlo mi toho už prostě moc a k tomu příběhu se mi to ani moc nehodilo. Ani s nalezením vraha jsem nebyla spokojená, ale musím říct, že to bylo překvapující. Každopádně na konci tam bylo víc nadpřirozených postav než mi bylo milé, nicméně vyřešení vražd bylo stejně temné jako zbytek knihy. Takže jestli jste fanoušky hororu, thrilleru, detektivek nebo prostě jenom chcete zabrouzdat do tohohle žánru v rámci YA tak to určitě zkuste :)
Slyšela jsem, že to má být dark, drsný a děsivý a už jenom tohle mě zaujalo.
Je to retelling na Roztrhané střevíce a nebo, jak to znám já, Dvanáct tančících princezen.
Original zní, že chodí sestry každou noc tajně tancovat a autorka sem přidala navíc prvky thrilleru, detektivky a fantasy – z dvanácti sester potkal čtyři z nich tragický osud a všichni si myslí, že jsou prokleté. Annaleigh na kletbu nevěří, stejně jako pochybuje, že to byly tragické nehody.
Worldbuilding byl zajímavý, sice ne moc podrobný, ale na stand alone dostatečný. Jako největší pozitivum bych brala prostředí moře, solných míst a pochmurnou atmosféru, které byly popsány tak dobře, že jsem si to dokázala živě představit.
Děj je skvělý, napínavý a pokaždé se objevily překvapivé zvraty, které jsem vůbec nečekala. I když konec už byl hodně přemixovaný, až jsem nevěděla, co je vlastně pravda.
Romantická linka tam být nemusela (stejně jako milostný trojúhelník), i když se nedá říct, že by mi nějak extra vadila. Spíš jde o to, že bylo od začátku celkem jasné, jak to dopadne.
Další věc, kterou chci vyzdvihnout, je zabíjení hlavních postav. Hodně hlavních protagonistů umřelo, což není časté, takže to oceňuju. To je taky důvod, proč jsem nebyla moc nadšená z konce.
Začátek byl skvělý, prostředek ještě lepší, konec zajímavý a epilog to zničil – jedna postava ožila a část mého nadšení umřela.
Ale bez ohledu na to tuhle knihu rozhodně doporučuju, je to jeden z nejzajímavějších a nejoriginálnějších retellingů, jaké znám.
Autorka skvěle vykresluje panské sídlo na ostrově obklopeném vlnami. Postupem času se román stává temnějším a atmosféra houstne. Celé to bylo velmi záhadné, temné a hororové prvky tomu daly ten správný šmrnc. S postavami jsem problém neměla, ačkoliv jich tam bylo poměrně dost. Nejlepší bylo, jak si s vámi autorka hrála. V jednu chvíli jsem opravdu nevěděla čemu věřit. Toho, kdo mohl za ty tragické události jsem ani neměla na seznamu podezřelých osob. A když jsem se dozvěděla, co stojí za jejich prokletí, vůbec jsem to nečekala, protože jsem ani nevěděla, že v tom světě něco takového existuje. Konec mi přišel až moc překombinovaný a uspěchaný.
Kniha Dům soli a smutku mě zaujala hlavně svojí ponurou atmosférou. Hlavní hrdinku Annaleigh jsem si rychle oblíbila a chápala jsem její úvahy a činy.
Já teda jediné co jsem měla ze začátku trochu problém pochopit, byly bohové, kteří se v knize objevují. Já je brala jako bájné bytosti, ale pak se ukázalo, že si třeba normálně chodí kupovat šaty do města a podobně.
A i když já jsem viníka ze smrti sester odhalila cca v polovině knihy, mám z Domu soli a smutku velice dobrý dojem.
Knihu hodnotím tak na 3,5 hvězdičky. Jsou tu věci, které se mi líbily moc a některé zase méně. Za největší přednost knihy považuji vykreslený svět, bylo to zase něco trochu jiného. Nejsou tu žádné velké podrobnosti vzhledem k počtu stran v knize, ale i tak se mi líbila ta přímořská atmosféra. Kniha se taky moc dobře čte a rychle ubíhá. Co bych vytkla je taková trochu povrchnost v psaní charakterů a pocitů celkově. Sledujete příběh, ale hlouběji se Vás to nedotkne...neprožíváte ho. To zamrzí hlavně kvůli milostné lince, která se mi líbila...byla taková něžná. Já bych raději větší bouři citů, ale i tak super. Také jsem ani nepocítila tu temnější stránku knihy. Je to prostě psané tak, že to na mě nepůsobilo, jak asi mělo. Autorka popisuje něco, co má působit hororově....ale mě to nechává úplně chladnou, netajím dech...prostě nic :)
Temná až hororová pohádka, předlohu tohoto retellingu vůbec neznám, ale o pohádkách bratří Grimmů se ví, že bývají strašidelné. A díky tomu, že tuto neznám, mi celý příběh připadal velmi originální a zajímavý.
Stále se ale jedná o YA fantasy a i když se autorce podařilo vyvarovat se většiny YA klišé, najdeme tu milostný trojúhelník (nebo spíš jen jeho náznak) a silnou hlavní hrdinku, která je dost odvážná na to, aby dokázala bojovat se zlem a vypátrat záhady. Kniha je proto tak trochu mixem žánrů, částečně pohádka, částečně horor, najdeme tu ale i detektivní zápletku a romantiku. Za to všechno dávám palec nahoru, miluju kombinaci žánrů v rámci jedné knihy.
Čtení mě opravdu bavilo, místy to bylo velmi napínavé a když už jsem si myslela, že vím, tak přišel velký zvrat a pak další a další, autorce se podařilo mě natolik překvapit, že ke konci už jsem bohužel vůbec nevěděla, co je pravda a co ne... A za to taky ubírám jednu hvězdičku. Jinak ale doporučuji, rozhodně se jedná o čtivý a povedený retelling s výbornou atmosférou nejen pro "young adults".
Byla jsem zvědavá jaké tajemství se v knize skrývá a co autorka provedla s mojí oblíbenou pohádkou. No nebylo to špatné, takový pohádkově laděný horor. Celá atmosféra knihy je dost temná a pochmurná, a přiznám se, že se mi tohle na knize hodně líbilo.
S odvíjením příběhu jsem byla spokojená, tedy než jsem se dostala na konec, který byl docela zklamáním. Bylo tam dost krvavých částí bez jejichž popisu bych se tedy obešla a rozuzlení také vlastně nic moc. Čekala jsem víc. Za přečtení to stojí, ale jednou mi to asi stačilo.
Podle ohlasů na instagramu jsem čekala skoro dospělou temnou fantasy, jen špatně zařazenou jako Medvěd a Slavík. Dostala jsem klasickou young adult romanci se všemi jejími nešvary. Nejsem cílovka, takže za mě je to zase taková naivní červená knihovna se zajímavým námětem a krvavějšími částmi.
Tohle je jedna z nejpochmurnějších knížek, co jsem kdy četla. Ze všech stránek proudí smrt, smutek a zoufalství. Těch mrtvol tam bylo opravdu požehnaně a chvílemi to taky bylo pěkné "psycho". Říkala jsem si, že se v tom autorka sama musela ztrácet.
Námět je neobyčejný, nicméně jsem od začátku věděla, kdo za vším stojí, protože předlohu znám.
Mne se nejvíc libili ty hororové prvky. Hlavne ty první. Zamotané to taky hodně bylo. Kniha je ctiva a jsem rada, ze nakonec dobre dopadla.
(SPOILER) Skoro po celou dobu knihy jsem vůbec nevěděla čemu mám věřit. Na konci jsem zjistila, že skoro celý děj byk vlastně iluze, což mě celkem sklamalo. V postavách se mi moc dobře orientovalo, takže tady dávám velké plus. Kniha nebyla vůbec špatná, ale znovu bych si jí nepřečetla.
Za mě to bylo celkem zklamání. Celá kniha byla vážně čtivá, ale ten konec? To bylo špatný... Čekala jsem něco jiného.
Na knížku mě nalákala překrásná obálka a zajímavá anotace. Začátek knížky byl pro mě hodně čtivý a napínavý, skoro až hororový. Bohužel to napětí se postupně vytrácelo a přestože byl tamní svět vymyšlený velmi zajímavě, zápletka byl zajímavá, určitá část pointy byla předvídatelná, konec celkem překombinovaný a romantická linka podle mě nepovedená.
Naprosto luxusní hororová pohádka, která byla velice čtivá a napínavá. Ze začátku jsem měla strach, aby se mi jména všech dvanácti sester nepletlo, nestalo se, a dokonce bych je dokázala vyjmenovat tak, jak je jejich plodní rodičové stvořili. Kdo zatím vším stál jsem si tipla správně, ale zbytek jiných zápletek ne. No a ten konec.. já u knih nebrečím. Nikdy. Ale tady mi slza ukápla, to musí mít na svědomí PMS, jinak to nevidím.
Štítky knihy
pro dívky mysteriózní, mystéria sestry pro dospívající mládež (young adult) fantasy převyprávění, literární adaptace
Dům soli a smutku je retelling na pohádku bratří Grimmů Roztrhané střevíce, a nebo jak ji znám já - Dvanáct tančících princezen. Což je mimochodem můj vůbec nejoblíbenější Barbie film, takže jsem byla neskutečně zvědavá, jak se s tímto nápadem autorka popere a musím říct, že to bylo vážně skvělé!
Tenhle příběh je něco mezi pohádkou, thrillerem a fantasy. Žádnou podobnou knížku jsem ještě nikdy nečetla, a možná taky proto mě tenhle příběh tak bavil. Autorce se podařilo vykreslit skvělou temnou, strašidelnou až mrazivou atmosféru a vymyslela velmi originální svět, kde je možné snad úplně všechno.
Ze začátku jsem měla trochu problém se do knížky začíst, protože mi první třetina přišla malinko utahaná a prostě se tam nic moc nedělo a já měla problém se do světa naplno ponořit. Ale pak se to zlomilo, protože v druhé polovině knihy se zápletky střídaly jedna za druhou a kniha nabrala neuvěřitelný spád. Autorka si s vámi do poslední chvíle hraje, že nevíte, co se skutečně děje a co je jen pouhá iluze.
Jediné co, tak mi knížka přišla v některých momentech až moc překombinovaná a bylo toho na mě prostě už moc. A další věc, se kterou jsem měla problém je množství postav, protože jsem v nich měla hlavně ze začátku hrozný zmatek a vůbec jsem se neorientovala. Jako jo, rozlišit 12 sester je trochu oříšek, ale jinak mě tahle knížka vážně nadchla a rozhodně ji budu doporučovat!