Panstvo Soli a smútku
Erin A. Craig
Dům soli a smutku série
1. díl >
Annaleigh žije so sestrami, s otcom a nevlastnou matkou na osamelom panstve Highmoor na ostrove uprostred nepokojných morí. Kedysi bolo sestier dvanásť, dnes sú však veľkolepé sály panstva studené a prázdne, štyri životy nečakane vyhasli. Jedna smrť bola tragickejšia než druhá – choroba, strmhlavý pád, utopenie, pokĺznutie z útesu. Po okolitých dedinách sa šepká, že rodina je prekliata. Annaleigh klebetám neverí, ale zároveň pochybuje, že šlo o náhodné úmrtia. Ostatné sestry sa po nociach vykrádajú zo svojich izieb, aby tancovali na tajných báloch, v žiarivých črievičkách a hodvábnych róbach, až do úsvitu, a Annaleigh nevie, či sa k nim pridať, alebo im nebezpečné výlety vyhovoriť. Koniec koncov, s kým alebo s čím to vlastne tancujú? Na panstve Highmoore sa deje čosi zvláštne, a Annaleigh musí záhadu vyriešiť, kým nepribudnú ďalšie obete. Mohla by byť jednou z nich.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Yoli (SK)Originální název:
House Of Salt And Sorrows, 2019
více info...
Přidat komentář
Naprosto skvělá kniha...čtivá, pořád se tam něco dělo. Zajímavé postavy, originální děj a prostředí. Jsem nadšená!
Knihu musím hodnotit velmi kladně :) konec byl sice velmi uspěchaný, až tak nadpřirozené rozuzlení asi čekal málokdo, ocenila bych dořešení některých otázek, ale i tak dávám plný počet hvězd, protože se mi celkově kniha velmi líbila, zvědavost mě nutila číst dál a dál a úplný závěr příběhu mi narozdíl od některých vůbec nevadil, spíš jsem za něj byla ráda, protože v takový konec jsem doufala:)
Tak tohle bylo něco. Během čtení téhle knihy jsem fakt přemýšlela jestli neblázním já. :D Musím pochválit jak vás autorka mate. Vážně povedené. Musím se přiznat, že jsem se občas bála (i když já se bojím všeho :D) A to jsem si myslela, že kniha bude spíše romantika. Konec jsem trošku předpokládala. Bylo mi jasné, kdo za tím vším stál. Ale pár věcí mě i překvapilo. Ani mi nevadilo, že byly kratší. Tuhle knihu doporučuji přečíst.
Anotace slibná, původní pohádkový námět zajímavý, ale druhá půlka knihy na mě působila dojmem, jestli snad tak trochu nešílím i já. Zbytečně překombinované, jako kdyby si autorka umínila, že do knihy z oblasti temné fantastiky nacpe všechno stůj co stůj. Za mě zklamání.
Pohádku, která se stala motivem příběhu, znám vážně jen mizivě, a tak jsem byla zvědavá, co mě nakonec v knize čeká. Tohle jsem však neočekávala ani v nejmenším. Příběh mě do sebe vtáhl a držel i po přečtení.
Autorka skvěle vykreslila nový svět, vyvíjející se postavy, ale i tragédie, kterými to začalo…
V budoucnu si přečtu originální verzi pohádky, ale teď mám v myšlenkách jen solný lid, bohy, kteří navštěvují smrtelníky a lásku, za kterou stojí bojovat.
Knihu jsem si zapůjčila v knihovně, ale teď vím, že si ji budu pořizovat i domů.
…v sůl se obrátíme …
Líbila se mi ta ponurá atmosféra tohoto příběhu. Autorčina volba dát do knihy romantickou linku, ale pouze okrajově mě příjemně překvapila, protože nebrala pozornost tomu hlavnímu, co se v knize děje. Za mě povedený retelling:)
Tohle bylo skvělé. Od knížky jsem neměla žádné očekávání. A tohle temné převyprávění 12 tančících princezen mě nadchlo. Všechno bylo krásně promyšlené.
Svět do kterého byl příběh zasazen se mi moc líbil. Prostředí na ostrovech a moře kolem jsem si prostě oblíbila. Knížka začala hodně zajímavě a ve stejném spádu pokračovala. Bála jsem se hodně ostav, ale naštěstí se v tom dalo krásně vyznat. Prvních 100 stránek jsem byla napnutá. Pak to na 100 stránek trošku ochablo a od stránky 230 jsem nečetla a jen hltala.
Všechny postavy mi hned padly do oka. A to se moc často nestává. Líbilo se mi jak jsou všichni jiní. Dalo se je díky to mu dobře rozeznat. Hlavně Annaleigh a Verity.
Konec jsem nečekala. Musím říct, že jsem se místy i bála. Příběh bych hodnotila jako krásný, temný, napínavý a strašidelný. Taková temná pohádka.
Wow! Co tohle sakra bylo? Jeden den jsem si ji běžela koupit a další dočteno, což svědčí o tom, že to bylo fakt výborné. Tohle byl naprosto úžasný retelling na 12 tančících princezen (jinak ano, ten příběh znám hlavně z Barbie) , ale zároveň se mi líbilo, že se to autorka rozhodla pojmout úplně jinak a vzniklo tak něco nového a originálního. Nejdříve bych chtěla pochválit postavy. Měla jsem trochu strach, aby když je tu tolik sester, se mi navzájem nepletly, ale to se naštěstí nestalo, jelikož každá sestra byla úplně jiná. První polovina knihy se může zdát trochu jako pohádka, i když je zde pár hororových prvků, ale já jsem třeba neměla problém s tím, že bych se u knihy kdovíjak bála, i když je pravda, že číst horory mi nevadí tolik jako například koukat na hororové filmy (já vím, asi jsem divná). S každou kapitolou se však zvyšovalo napětí a šlo do tuhého a prostě se od toho nešlo jen tak odtrhnout. Na posledních asi 100 stránkách jsem myslela, že se mi snad rozskočí hlava, protože autorka si s námi tak moc hrála, vždycky se něco stalo, ale pak se ukázalo, že to bylo vlastně úplně jinak. Myslím si, že na tuhle knížku jen tak nezapomenu...
5⭐/5⭐ Pokud hledáte fantasy thriller, který vás opravdu donutí přemýšlet, a na který asi jen tak nezapomenete, je Dům soli a smutku ten pravý.
Na úvod musím říct, že tohle je čistokrevný horor. Nechápu ale, že jsem se o tom nikde nedočetla.
Atmosféra se po první stovce stran dala krájet, napětí vzrůstalo a vám běhá mráz po zádech a při čtení div nelevitujete nad postelí z toho jak je vám úzko.
Pohádku, podle které je Dům soli napsaný neznám. A doporučuji si jí nečíst ať jste překvapení. Já byla. I přesto, že se podobné rozuzlení dalo očekávat tak styl, kterým bylo vše popsáno byl doslova kulervoucí. A co se týče kontroverzního závěru tak s ním jsem také spokojená. Dá se pode mě vykládat různě. Nemusí jít o realitu, ale může. Záleží na čtenáři.
IG @hanybooks
Fantasy už tak často nečtu, spíš "jednou za uherák" sáhnu po něčem nereálném... Dům soli a smutku původně vůbec nebyl v plánu číst. Ale recenze mě zlomily... a nelituji! Tohle byla pecka!
Šla jsem do toho s obavou, jestli příběh nebude až moc hororový (stačí mi málo :-) ) a také, jestli mě taková "pohádka" bude vůbec bavit. Musím říct, že jsem se spletla. Kniha mě bavila od začátku až do konce, respektive čím dál tím víc. Napětí stoupalo každou kapitolou a popravdě už jsem ke konci ani nevěděla, čemu věřit. Autorka si s mou fantazií dokonale pohrála, klobouk dolů.. postavy byly zvláštní, divné, ale v dobrém slova smyslu. Skvěle se mi kniha četla.. jedním slovem: psycho :D
Pravda, přibližně v polovině jsem se začala do děje trochu zamotávat a některé situace bych ocenila více rozvést. Za sebe ale hodnotím dost vysoko a doporučuji přečíst. A moc se mi líbí ta obálka a ilustrace uvnitř.
Zajímavý nápad a velmi oceňuji, že také někdo převyprávěl něco jiného než Krásku a zvíře. Ale bohužel jsem se většinu knihy nudila, nedokázala jsem propadnout té avizované gotické atmosféře. Posledních pár kapitol a bylo strhujících, ale závěr to opět zazdil. Slabé a je to veliká škoda
Tohle bylo nečekaně dobrý...
Jako malá jsem od prababičky a pradědy dostávala pohádky bratří Grimmů a i po tolika letech se k nim ráda vracím a obzvláště pokud jsou vyprávěny jinak.
Dvanáct sester a jedno prokletí. Annaleigh jako hlavní postava, to byla vynikající volba. Je skromná, milá, chytrá a má šmrnc. Ostatní sestry nedostaly tolik prostoru, ale přiznám se, že mi to ani nevadilo. Příběh je místy opravdu temný, ale upřímně říkám, že jsem čekala že to bude temnější, přece jen je to pohádka bratří Grimmů, takže jsem s napětím očekávala co se z toho příběhu vyklube. Pokud si vzpomínám tak v originální pohádce dívkám odpadávají končetiny...tak toho se tady nedočkáme!
Romantická linka byla možná zbytečná, ale protože mi oba milenci vyloženě sedli, tak jsem si jejich společné chvíle užívala.
Rozuzlení příběhu bylo moc rychlé, autorka totiž postupovala celou dobu pomalu, pak se to postupně začalo rozjíždět a náhle byl konec, klidně bych unesla kdyby to bylo o chlup delší s podstatně podrobnějším koncem. I přes pár námitek, které jsou čistě můj problém se mi kniha dobře četla a rozhodně je to zase něco jiného v tomhle žánru.
Jedna hvězdička za svět, v němž se kniha odehrává, druhá za jeho tradice, bohy a mytologii, třetí za Cassiuse, kterého jsem do určité chvíle měla ráda, ale pak...to celé docela zabil. :D
Z knihy mám hodně rozporuplné pocity. Nalákala mě obálka a námět, protože původní pohádku mám moc ráda a vždycky se mi líbila. Nečetla se špatně, ale u Ponta, tam bylo ale strašně moc chyb! A ne jen tak ledajakých. Prakticky co strana, to chyba, což mě neskutečně rušilo. Množství postav mi nevadilo, orientovala jsem se, problém ovšem nastal, když se ztratila buď autorka, nebo překladatel, protože občas byla ta která sestra v dialogu označena špatně. Na konci knihy se dovídáme, jak moc autorka miluje šaty a kolik toho o nich ví, ale zatraceně, číst pokaždé o tom, co měla která na sobě a jak to vypadalo, to mě velice brzy začalo nudit a takřka mě to vytáčelo. Té načančanosti už bylo moc.
Valnou část knihy se navíc ani nedělo nic zásadního. A když už se něco dít začalo, bylo to až příliš překombinované. Příliš mnoho magie a její využití ani nebylo pořádně vysvětleno. A konec knihy byl jeden velký mišmaš. Kdyby se nevstávalo z mrtvých, udělala by autorka lépe. Nebo když už, měla by toto vysvětlit. Když už vstávání z mrtvých, tak s nějakou logikou. Ne jako mávnutí kouzelného proutku.
Velice zvláštní kniha. Ale má to jedno plus - díky tomu nad ní budu ještě dlouho přemýšlet.
(SPOILER)
Z knihy mám rozporuplné pocity. Zaujala mě svou fantastickou obálku, která už sama o sobě vytváří tajuplnou a tíživou atmosféru, v níž se prakticky celá kniha nesla. Líbí se mi i námět, na kterém je příběh vystaven, a také je skvělé, že si autorka vytvořila vlastní svět, v němž každý národ uctívá jednoho z bohů, v němž panují dané tradice, zvyky a vůbec, líbilo se mi pojetí pohřbů a sounáležitosti člověka s mořem.
Na druhou stranu se ale s tímto světem a hlavně jeho nadpřirozenými aspekty jako jsou postavy božského původu nebo kouzla a magické prvky zachází trochu nevyváženě. Na začátku příběhu je božstvem pouze dotvářena atmosféra příběhu, v níž ale jako by božstvo samo o sobě nemělo figurovat. V průběhu se nám tu ale najednou objeví polobožské dítě, které nám naznačuje, že božstvo bude mít v příběhu větší roli, než se nám zprvu zdálo, a nakonec tu máme samotný závěr, který je opředen nejen samotnou přítomností těchto bytostí, ale i jejich magií.
Nic bych nenamítala, pokud by aspoň samotná kouzla dostala v příběhu více prostoru už od samotného začátku (tedy, ona dostala, ale ne tím způsobem, aby je čtenář za kouzla považoval). Takhle jsem stále čekala nějaké racionální vysvětlení, v němž tyto prvky jaksi neměly své místo, a kvůli tomu mi také přišlo, jako by byl samotný závěr až moc překouzlený a vyřešený zosobněním postav, o nichž se doposud jen mluvilo, jako kdyby byly jen pouhým mýtem. A co na tom, že hlavní (a snadno předvídatelný) viník všeho byl obyčejným člověkem a figuroval v příběhu od samého začátku?
Stejně tak ona magická iluze. Kdo by ji za příběhem hledal, když čtenář sotva tuší, že může brát kouzla v potaz? Nehledě na pomyslnou tečku za příběhem, kde nám jedna z postav vstane z mrtvých, logicky ke všemu předchozímu pomocí magie, ale... jak? Proč? Uvítala bych větší rozvedení "světa kouzel" a především jejich zpřítomnění v první polovině knihy, která se, v kontrastu k té druhé, kouzelné polovině, poněkud táhla.
Suma sumárum, námět knihy skvělý, nový svět vystavený na dobrých základech, ale ta práce s ním už je horší. Za mě je to tedy taková lepší trojka a uděluji knize pomyslných 3,5 hvězdiček.
(SPOILER)
Tak tohle bylo úžasné!
Hlavní hrdinka mi sedla a byla moc sympatická. Rozuzlení vraha pro mě bylo překvapení, protože jsem to opravdu nečekala.
Atmosféra při čtení o tom, jak Annaleigh vidí a cítí duchy svých sester je dost děsivá. Běhá z toho mráz po zádech.
A popisování Verityiných kreseb ve skicáku taky není slabé kafe.
Autorka Vás vždy přiměje myslet si, že vrah už je jasný, ale podezřelý se vždy buď očistí nebo záhadně zemře.
Ani se nedivím, že kvůli Kosamarasiným iluzím si oběti sáhly na život. Podle toho jak Annaleigh popisuje, co za noční můry jí podstrkovala, asi bych udělala něco podobného.
Na konci jsem s Annaleigh soucítila a taky jsem pomalu nevěděla, jestli tam Sterland je nebo není, jestli Kosamaras chtěla aby si Annaleigh myslela, že za to Sterland opravdu může a zabila ho, nebo aby jí “došlo”, že to nemůže být on a ona ho tím pádem před Annaleigh uchránila...
Spletité to bylo až do konce. Jediná záhada je pro mě smrt Edgara. Tu moc nechápu a ani se nevyřešila. Nicméně na mém hodnocení knihy to moc nemění a přiznávám, že autorka byla ve vymýšlení smrtí Annaleighiných sester opravdu vynalézavá.
Námět knížky mi přijde super, svět co autorka vystavěla taky, plynutí děje se mi líbilo, mám to ale bohužel pár ALE... půlku knihy mi trvalo zorientovat se v postavách, asi jsem si je na začátku měla vypsat, moje chyba, ale dvanáct sester je prostě moc. Pak bych ještě vytkla závěr příběhu, který byl sice napínavý ale až moc operoval s kouzly a magií, oproti tomu že předtím byla v knize zmíněna pouze minimálně.
3,5/5
Dům soli a smutku je temný retelling a zároveň originální čtivý příběh, který se může zdát místy trochu překombinovaný. Stále však nepřekračuje určitou pomyslnou hranici, kdy už by to bylo přespříliš. I když jsem v poslední době četla lepší díla, četbu doporučuji – musíte si na tento „jiný“ příběh vytvořit vlastní názor. Pokud bych měla hodnotit hvězdičkami, dávám tři a půl hvězd z pěti, a to není málo.
Nápad a námět hezký. Zpracování taky ušlo, akorát svět mi nepřišel moc zpracovaný, dalo by se z toho vytěžit víc. Trvalo mi, než jsem se do knížky začetla a i když už jsem byla v půlce knihy, neměla jsem potřebu číst co nejdřív dál, abych zjistila jak bude příběh pokračovat. Vraha jsem odhadla už na začátku, takže odhalení pro mě nebylo moc velkým překvapením. Za mě průměrné YA fantasy. Příběh a prostředí má potenciál ale osobně si myslím, že by z něho šlo vytřískat víc.
Krásná a čtivá kniha.. jen konec na mě trochu moc.. ale tím, ze je to pohádka, tak jsem přimhouřila oko
Štítky knihy
pro dívky mysteriózní, mystéria sestry pro dospívající mládež (young adult) fantasy převyprávění, literární adaptace
Tohle se četlo tedy skvěle, zhltla jsem to během dvou dnů.
Předem jsem si nehledala recenze a o to jsem teď radši, protože jsem si na knihu udělala názor sama. A byla fakt skvělá, po dlouhé době jsem si jednodílovku vážně užila a děj se mi moc líbil. Konec mi sice dost zlomil srdce, ale nakonec si z knihy odnáším příjemné pocity a budu na ní určitě vzpomínat. Moc doporučuju, bylo to napínavé, strašidelné, romantické a závěr mě vážně dostal.