Papežové moderního věku (Vatikán od Pia IX. po Františka a jeho vztah k českým zemím)
Jaroslav Šebek
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220322/bmid_papezove-moderniho-veku-vatikan-od--220322.jpg
3
7
7
Publikace známého historika Jaroslava Šebka představuje působení a odkaz pontifiků, kteří vstoupili do dění ve dvacátém století a na počátku třetího tisíciletí. Do výběru jsou zahrnuti i dva papežové, kteří svůj úřad sice zastávali ještě v předminulém století (Pius IX. a Lev XIII.), avšak důsledky jejich politiky se promítaly i do věku následujícího. Dvacáté století a současnost jsou zajímavé z hlediska postupné proměny papežů coby monarchů do jejich podoby pastýřské. Navíc nám poslední léta nabídla ojedinělý historický úkaz, kdy se v hektickém tempu odehrávají viditelné změny přímo před našima očima. Před rokem začala psát novou kapitolu moderního papežství dobrovolná rezignace Benedikta XVI. Jeho odstoupení dalo do pohybu bez nadsázky revoluční vývoj, když u kormidla Petrovy lodičky stanul jako jeho nástupce František, papež v mnoha ohledech nevšední. Přestože od jeho volby uplynul jen rok a půl, je už nade vši pochybnost zřejmé, že jeho pontifikát ovlivní i jeho nástupce. X. svazek Edice Český ČAS představuje moderní papeže především ve vztahu k dění v evropské katolické církvi. Podstatnou součástí jsou však i kapitoly, zabývající se vztahem Vatikánu a jednotlivých pontifiků k českým zemím. Originální pohled v tomto směru přinášejí zejména materiály z Tajného vatikánského archivu a Historického archivu Státního sekretariátu, které doposud nebyly v české reflexi vztahů s papežstvím příliš zohledněny. Kniha tak přináší nejen obecné, přehledně setříděné informace, ale také nové poznatky a překvapivé souvislosti, díky čemuž poskytne poučení a podněty k zamyšlení jak odborné, tak i široké veřejnosti.... celý text
Přidat komentář
Kniha je výcucem z jiných děl. Na autorovi je zajímavé snad jen to, že vám vynachválí na veletrhu kanibalů zdroj masa, nebo na výstavě krys jejich přednosti; je tendenční, a snad nestojí ani za tyhle řádky.
Velmi objektivní pojednání nepapouškující oslavné báje nesoudných apologetů. Právě pro svoji objektivitu je trnem v oku "konzervativním tradicionalistickým" katolíkům, viz Cinik.
Za mě, jako neodborníka, čtivý přehled Petrových nástupců za cca poslední dvě století a jejich působení v "civilním" světě.
Kniha je silně ovlivněna autorovým liberálním pohledem na Církev a katolickou víru. Portréty papežů jsou silně ideologicky zkresleny, jejich odkaz manipulován, klíčové informace velice selektivně probrány. Terminologie popisující jednotlivé směry v katolictví je velmi laxní a nedůsledná (časté je např. zaměňování pojmů konzervativní a tradicionalistický).
Štítky knihy
20. století Vatikán papežové papežství
„Co nám především leží na srdci, je ukázat se celému stádu jako pastýř. Všechny ostatní přednosti – věda, obratnost, diplomatický takt, organizační talent – mají jen malý význam. Ustupují do pozadí před horlivostí dobrého pastýře, který je podle slov Páně připraven přinést i nejtěžší oběť.“
(Jan XXIII., inaugurační projev)
Rychlý průlet nad Apoštolským stolcem 20. století je přesně tím, čím má být a čím si přeje být: seznámením s tím nejpodstatnějším, co jednotlivé pontifikáty znamenaly. Přehledně a srozumitelně, nezaujatě a vyváženě.
Pro mě zde bylo mnoho informací opakováním, už dříve jsem si četl o obou vatikánských koncilech nebo o antimodernistické krizi z počátku minulého století. Ale dozvěděl jsem si i řadu nových věcí. A taky mi bylo prospěšné číst si o Svatých otcích takhle souvisle, protože to zřetelněji poukázalo na vývoj v pojímání papežského úřadu a na dlouhodobější trendy a posuny – což je něco, co při detailnějším čtení o jednotlivých papežích nebo konkrétních událostech nemusí být tak viditelné. Zajímavé byly i kapitoly mapující vztah jednotlivých papežů k Československu a Česku, to byl další užitečný pohled.
Mrzelo mě jen, že papežové z první poloviny nedostali prostor tolika stran jako poslední tři – přitom právě o nich toho víme nejméně. Ale zřejmě je to daň za zaměření knihy na většinové publikum, pro které je předválečné papežství už mimo větší pozornost. Každopádně to není z mé strany výtka, jen povzdechnutí, na můj celkový dobrý pocit ze čtení to podstatný vliv nemělo a určitě mi to nezabraňuje tuhle knihu doporučit každému, kdo se chce o římských biskupech něco základního dozvědět.