Papierové mestá
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/224008/bmid_papierove-mesta-1gr-224008.jpg
4
3757
3757
Margo Rothová-Spiegelmanová. Jej bláznivé dobrodružstvá sa zakaždým prehnali školou ako letná búrka: na gitare ju naučil hrať nejaký starký v polorozpadnutom dome v mississippskom Hot Coffee. Tri dni kočovala s cirkusantmi, lebo ich presvedčila, že by z nej mohla byť artistka. Na koncert The Mallionaires v St. Louis sa dostala tak, že sa vydávala za basgitaristovu frajerku, a keď ten s ňou naozaj chcel chodiť, poslala ho kadeľahšie. Jej najneuveriteľnejšie príhody sa vždy ukázali ako skutočné! Tak do tejto dobrodružnej duše sa beznádejne zamiloval Quentin-Kvéčko Jacobsen, trochu zakríknutý chlapec z dobrej rodiny. Keď mu pojašená maturantka jednej noci vlezie do izby prezlečená za nindžu a odhodlaná vykonať jedenásť bodov neľútostnej pomsty nevernému frajerovi a bývalým kamarátom, Kvéčko neodmietne. To, čo povystrájajú, Quentina rovnako nadchne ako vyľaká. Lenže na druhý deň je Margo preč a zanechá po sebe len indície určené práve jemu. Vydáva sa teda na cestu plnú odbočiek, a čím bližšie je k cieľu, tým lepšie spoznáva skutočnú tvár priateľky – a možno aj svoju vlastnú.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
Paper Towns, 2008
více info...
Přidat komentář
Moje první knížka od Greena, nevím, jestli mě něco přiměje přečíst si další. První část mě docela bavila, ty další pak o dost míň. Postavy mi nebyly zvlášť sympatické a konec mi příšel tak nějak zvláštně nedodělaný.
Moje první přečtená kniha od tohoto autora a mám smíšené pocity. Upřímně, toto téma mě moc neoslovilo, přemýšlela jsem, že knihu odložím, ale dočetla jsem.
Koukla jsem na film, překvapivě se mi líbil víc než kniha, i když podruhé bych ho vidět také nemusela.
Prožít jednu báječnou noc. Chtít víc, ale ono to nepřijde, zklamání, rozčarování, ale ta jedna noc za to rozhodně stála. Ne každý má na to žít každý den tak, jako by to byl ten poslední...
Film byl velkým zklamáním, ale knížka mě vážně dostala.
Dočteno. Na druhý pokus. Jako by Hvězdy a Aljašku psal někdo úplně jiný. Po dočtení Papírových měst mě napadá otázka: co bylo pointou téhle knihy? Co tím autor chtěl sdělit? Nevím...
Papírová města je super kniha. Pro zajímavost jsem se podívala i na film ale ten teda není moc dobrý.
Tak,konečně dočtená takhle klasika,kterou musí znát snad každý! Hodně jsem o této knížce slyšela i o samotném spisovateli. A musím říct JO, byla to pravda. Příběh mě hodně zaujal i samotný spisovatelův přístup k psaní této knihy a jeho kreativita. Takže kniha rozhodně velký palec nahoru. Já ale nejprve viděla film. Když jsem ho viděla,řekla jsem si ''wow super film vážně!'' Ale když jsem si přečetla knížku,hodně jsem změnila názor na samotný film,který se mi zdá vážně slabší než knížka. Ale za příběh vážně velký palec nahoru pro Johna a mám v plánu i další jeho knihy.
Tahle knížka mě bavila a měla jsem jí i rychle přečtenou. Asi jediná Greenovka, která se mi líbila tehdy a líbila by se mi i teď.
Kniha má tři části, ale doopravdy mě bavila jen jedna. V těch předchozích mi hrozně vadilo chování postav - jak Q myslel pořád jenom na sebe a Margo, a vůbec se nestaral o vlastní kámoše; Ben, jak byl pořád tak trapný .
Knihu jsem si přečetla po zhlédnutí filmu a musím přiznat, že mě zaujala mnohem víc. Líbil se mi originální autorův humor a přirovnání a samozřejmě samotný námět. Hlavní postavy mě ale už tak nezaujaly. Ničím nespoutaná Margo ani zamilovaný Quentin, který pořád tak nějak tápe ve tmě, hledá Margo a přitom zjišťuje, že nezná ani sám sebe. Chce ji ale tak moc najít, že se do ní zkouší vtělit, ale nakonec mu přeci jen dochází, že Margo nikdy neznal a nikdy znát nebude. Je to takový snílek, který běhá po lese a ani neví, jestli se odsud chce dostat. Tak na mě Q působil. Taková je v podstatě i Margo, která se ale už z lesa dostala a teď prchá. Možná do dalšího lesa.
Jinak je to pěkné počtení, proto doporučuji. :)
Zrovna jsem otočila poslední stránku, která ve mně zanechala několik rozdílných emocí. Je těžké hodnotit knihu celkově, takže bych to radši rozdělila do tří částí. První část, kdy všechno poznáváme a pácháme pomsty těm, kteří se na nás dopustili křivdy byla skvělá zábava. Druhá část je o něco horší. V některých chvílích mi Q až moc připomínal Válečka svým vztahem vůči Margo, což byla první vada. Ta druhá se objevila ve chvíli, kdy mi přišlo, že Q se tak trochu lituje a plácá se v nikam nevedoucích stopách. Ovšem víc negativ už se na této knize najít nedá. Třetí část je příjemná a odvíjí se vcelku rychle, což je fajn. Myslím, že tenhle konec je jeden z nejkrásnějších, které jsem kdy četla. Ještě si pořád nejsem jistá, co si o tom myslet, ale to je v pořádku, přijdu na to při dalším čtení.
"Ano, v tehle popraskané tmě, ji vidím téměř dokonale."
Právě jsem dočetla a pocity jsou smíšené... Možná lehké zklamání ze závěru příběhu? Ale když se nad tím zamyslím, jiný asi ani být nemohl. Margo je velkou záhadou a musím se přiznat, že jsem si ji tak úplně nedokázala oblíbit. S Quentinem to bylo jiné... chvílema mi sice lezl trošku na nervy, ale i přesto jsem si jeho postavu zamilovala. Papírová města jsou o přátelství, lásce a o tom, co všechno je mladý člověk ochoten udělat, i když netuší, co ho na konci jeho cesty čeká... Zklamání nebo mu konečně dojde, co chce a co ne?
Knihu jsem právě odložila s pocitem nenaplnění. Od závěru jsem čekala nějaké, řekněme šokující zjištění, ale nestalo se tak. I přesto se mi Papírová města dobře četla, vcelku svižný děj, párkrát jsme se rozesmála u některých vtípků tak nahlas, že se začal smát i můj dvouletý syn. Po Hvězdy nám nepřály, jsem byla plná očekávání, i když se nenaplnilo, nemůžu říct, že byl příběh nudný. Jednu hvězdičku ubírám za konec a chyby v tisku, kterých bylo docela dost (samozřejmě vím, že toto není autorova chyba).
Ak ste čítali Hviezdy nám nepriali a rozhodli ste sa skúsiť od autora ešte ďalšiu knihu, tak pri tejto dávajte pozor! Skrátka nie je vhodná pre čitateľov, ktorí si chcú užiť len ľahko plynúci dej a romantiku. Papierové mestá nie sú primárne o romantike a láske. Sú o metaforách, dospievaní, priateľstve, hľadaní seba samého a Quentinovo hľadanie Margo tvorí len základný rámec úvah o týchto témach. Ak teda chcete čítať o zaľúbených dospievajúcich, skúste inú knihu, pretože skončíte sklamaní. Ale ak ste tak trocha filozofom a baví vás skúmať ako postava Quentina hľadá odpovede na bežné otázky maturantov, pokojne s ňou začnite.
Román má celkovo tri časti a dá sa povedať, že prvá a posledná dokáže zabaviť prakticky kohokoľvek. Sú tu vtipné pasáže, všetko napreduje dopredu pomerne svižne a čítanie si užívate celú dobu. Problematická je práve tá prostredná časť, kde sa Quentin snaží pochopiť Margo ako osobu, jej motiváciu a predstavu o živote. Uvedomuje si, že skutočný človek je často inakší než si ho predstavuje a vysníva. Že človek populárny a obletovaný môže byť súčasne osamelý. Rovnako rieši otázky čo je to skutočné priateľstvo a aký je to pocit ukončiť jednu etapu života a pustiť sa do novej. Ako asi očakávate, tak toto hľadanie nie je jednoduché, Quentin sa často točí v kruhu a neustále prehodnocuje svoje názory aj pátranie. Vracia sa nielen v myšlienkach, ale aj fyzicky na miesta, kde už bol a hľadal. Tým pádom už ani tok deja nie je taký plynulý, vytvára meandre a vzniká tak riziko, že kniha vás začne nudiť a dokonca, že ju ani nedočítate, resp. by ste mohli byť úplným záverom sklamaný.
Papierové mestá sú síce určené mladým, ale skôr skúsenejším a náročnejším čitateľom, ktorí sú zvyklí aj na tieto menej záživné pasáže a hľadajú v nich určitú hĺbku. Ktorí chápu, že väčšinou je dôležitejšia sama cesta než cieľ, že v skutočnosti ani nejde o Quentina a Margo (pri ktorej je veľmi jednoduché skĺznuť k hodnoteniu rozmaznaného pubertiaka), ale o to, čo vlastne od života chcieť, aké hodnoty v ňom sú pre neho dôležité, aké je to dospieť, ako si môžeme byť istí, že poznáme našich priateľov a čo nás ako priateľov spája. Ak budete hľadať odpovede spoločne s Quentinom a budete nad prečítaným premýšľať, tak potom vám bude dávať zmysel aj záver a dokážete plnohodnotnejšie ohodnotiť aj knihu ako celok.
Co k této knize říct?
Líbila se mi a jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Margo dívka která měla ráda záhady, až se jednou stala, konec byl překvapující a jsem za něj i ráda.
Asi nebude moje nejoblíbenější ale bude mi furt dřímat u srdíčka.
Tohle byla zvláštní kniha. Vlastně pořádně nevím cosi mám o ní myslet. Na jednu stranu se kniha četla hezky . Na druhou stranu mě pěkně štvala Margot - puberťačka, která má vlastně strach posunut se v životě dál....
Abych byla upřímná, kniha zklamala mé očekávání. Vypadala velmi slibně - úžasný název - chlapec X dívka, přičemž zažijí dobrodružný večer a dívka druhý den zmizí a zanechá stopy, aby ji chlapec našel. Opravdu slibný začátek a člověk by čekal, že to nabere obrátky. Ale ono NIC. Zbytečně vše natahované, některé pasáže až nudné. Kniha se mi líbila jen tím, že sem tam padla dobrá hláška, nad kterou se člověk pousmál. Jenže to knihu neudělá dobrou, pokud nemá zajímavý děj, což tato kniha opravdu nemá. Tím narážím hlavně na konec, s prominutím, který byl jako hloupý vtip. Možná jsem od knihy moc očekávala, když zmíním např. Greenovu knihu Hvězdy nám nepřály, která dále zůstává na první příčce. :)
Papírová města...hodně čtivá knížka, která se velmi nadějně rozjíždí. Místy má vtipné pasáže nebo takové ty větičky, které si chcete pamatovat nebo zapsat. Od druhé poloviny mi děj přišel zbytečně natahovaný se snahou vygradovat, což se bohužel nestalo. Obsah je jinak povedený, ale víc než 3 hvězdičky si určitě nezaslouží. Stále u mne si vedou "Hvězdy nám nepřály" a tak to zřejmě i zůstane. :)
Za mě zklamání, špatně se mi četlo a tím pádem jsem jí četla dlouho. Nejvíc se mi líbila ta část, kdy jeli autem, jinak příběh o ničem.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední školy škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtripAutorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
První knížka, co jsem od Greena četla. Příběh je tuctový: slušný kluk jede hledat sobeckou, rozmazlenou a nevychovanou princezničku. Ale knížka sama o sobě špatná není. Hrozně se mi líbilo množství přirovnání, u kterých jsem se válela smíchy já i okolí. Už jen kvůli tomu si přečtu další knížky tohoto autora.