Papierové mestá
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/224008/bmid_papierove-mesta-1gr-224008.jpg
4
3757
3757
Margo Rothová-Spiegelmanová. Jej bláznivé dobrodružstvá sa zakaždým prehnali školou ako letná búrka: na gitare ju naučil hrať nejaký starký v polorozpadnutom dome v mississippskom Hot Coffee. Tri dni kočovala s cirkusantmi, lebo ich presvedčila, že by z nej mohla byť artistka. Na koncert The Mallionaires v St. Louis sa dostala tak, že sa vydávala za basgitaristovu frajerku, a keď ten s ňou naozaj chcel chodiť, poslala ho kadeľahšie. Jej najneuveriteľnejšie príhody sa vždy ukázali ako skutočné! Tak do tejto dobrodružnej duše sa beznádejne zamiloval Quentin-Kvéčko Jacobsen, trochu zakríknutý chlapec z dobrej rodiny. Keď mu pojašená maturantka jednej noci vlezie do izby prezlečená za nindžu a odhodlaná vykonať jedenásť bodov neľútostnej pomsty nevernému frajerovi a bývalým kamarátom, Kvéčko neodmietne. To, čo povystrájajú, Quentina rovnako nadchne ako vyľaká. Lenže na druhý deň je Margo preč a zanechá po sebe len indície určené práve jemu. Vydáva sa teda na cestu plnú odbočiek, a čím bližšie je k cieľu, tým lepšie spoznáva skutočnú tvár priateľky – a možno aj svoju vlastnú.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
Paper Towns, 2008
více info...
Přidat komentář
Pan učitel po nás chce abychom napsali komentář pod svojí oblíbenou knihu. Tuhle knihu jsem četla třikrát. Když překousnete prvních asi osmdesát stran, děj se najednou rozjede. Knihy Johna Greena jsou nejlepší knihy jaké jsem kdy četla a takhle navždy zůstane mezi těmi nejoblíběnějšími. Jste otevření každému příběhu, dokážete se vžít do každé situace a v každém vidíte kousek sebe? Tahle kniha je pro vás.
Jsem třináctiletá holka se zálibou ve čtení. Nejspíše by vás zajímal více odborný názor ale pokud mohu říct - v mé knihovně mám padesát knih - a možná o mně něco vypovídá to že je právě tato svým způsobem ta nejoblíbenější. Najde se málo knih které bych si četla stále dokola. Kniha je velice vtipná (mladistvým perverzním humorem) , okouzlující a čím více ji čtete tím více si všímáte pečlivě schovaných detailů. Některé pasáže si pamatuji do slova a do písmene. Takže pokud jste nesvázaný problémový teenager hledajíc smysl je možné že u Johna a jeho důvtipu ho najdete
Kniha zaujme hlavně mladší generaci, chápu že pro starší ročníky už nemusí být tolik zajímavá. Každopádně mě nezklamala, příběh je čtivý, najdeme v něm první lásky, první dobrodružství, vtipné pubertální chlapecké průpovídky, oddané přátelství a záhadu která visí ve vzduchu jako ,,na provázku”. Za mě čtivá oddechovka :-)
Papírová města, kniha o Margo a Quentinovi. Hlavní postava Margo, ta mi teda byla velmi protivná, opravdu chápu postoj jejich rodičů. Nechápu, že se Quentin za ní honí a nechá se přesvědčit k věcem, které by vlastně sám nikdy nepodnikl. A Margo, která nechává stopy a přitom nechce být naleznuta? Nějak vlastně nevím, jak to shrnout - myšlenka knihy není úplně marná, ale děj a postavy, moc mě to popravdě nebavilo.
Pokud nekdo premysli,ze knihu bude cist,tak se predtim rozhodne nedivejte na film...Ja udelala prave tuto chybu a uz me to tak nebralo...Jinak kniha ma dobry dej,ale mezi me nejoblibenejsi nepatri.
Co se dá od Greena očekávat: otravná holka, přiblblý kluk a spousta rádobyduchaplných citátů. Ale narozdíl od Aljašky to tady zachraňuje skvělá atmosféra nočních střech, opuštěných benzínek a dalekých cest. Ten koncept někam utíkat mi přijde nádhernej, ale nedá se to moc vyjádřit slovy, myslím si, ani tady to nedopadlo dobře. Nakonec je to vždycky k horšímu.
ach,slabé,velmi slabé...cela knížka se vlastně točí kolem holky(margo)a qevntina ktery je do ní zamylovaný,přičemž to hraniči až s posedlostí,nazačatku jsem vlastně ani nepochopila proč se sním margo přestala bavit a vlastně ho poté ignorovala,a po devití letech zaním přijde a Q samozřejmě jako správny kluk posedlý legendou školy ji pomuže.ach jak otravne klišé.
+nicméně souhlasím z postojem rodiču od margo pote co uteče
-hned poté co uteče a Q to začne ,,vyšetřovat,,tahle část mě vubec nebavila
-a konec mi přišel velmi ubohý
=celkové hodnocení nakonec *** a to jen z odřenýma ušima
Knížka mi přišla docela čtivá,pátrání bylo napínavé a konec byl takový jaký byl,ale rozhodně veselejší než u Hvězdy nám nepřály...Za mě neurazí,nenadchne,ale dá se.
Upřímně? Nechápu, že jsem tomu dala dvě hvězdičky. A že jsem to zvládla dočíst.
Hvězdy nám nepřály? Super. Hledání Aljašky? Ušlo. Tohle? ...rozhodně nic, co bych někomu doporučila. Vlastně knížku spíš silně nedoporučuji, jelikož byla šíleně nevtipná a nudná. A postavy to taky moc nezachránily...Margo jsem měla někdy chuť odstřelit :D.
Tohle je čtvrtá knížka od mého oblíbeného autora.
Začala jsem ji číst na Den nepřečtených knih, byl to den, kdy se měly dostat na scénu ty knížky, které mám už strašně dlouho v knihovně a které jsem nepřečetla. Rozhodla jsem se dát šanci téhle té krasavici, protože jsem si chtěla přečíst něco trochu odlišného od romantiky. Ona je tak trochu detektivní - Margo se hledá skoro po celou dobu knížky.
Ze začátku mě knížka nejdříve nebavila, ale pak jsem si hlavní hrdiny zamilovala. Quetin je opravdu originální postava, stejně jako ostatní postavy napsané od Greena. Má na to fakt dar, protože každá je něčím zvláštní a roztomilá.
Jak už jsem psala, tak mi to připadalo tak trochu jako detektivka. Jednou jsem si chtěla před spaním číst, ale zrovna jsem četla část, která byla fakt napínavá :-D prostě zákon schválnosti...
Líbilo se mi, že Q. čte z knížky s poezií - Stébla trávy. Vážně uvažuju, že si ji koupím, protože se mi strašně líbí básničky z ní.
Ti z vás, kdo máte rádi Greena, si tuhle knížku zamilujete :-)
Zaujimavé čitanie na jeden večer keď v telke nič nedávali.Nápad zaujimavo zpracovani,nevedela som čo mám očakávať.Len mi trošičku badili priesvitné postavy románu.
Ne, ne, ne. Zpočátku mne kniha celkem bavila a připadala mi i vtipná, ale ten konec to totálně zazdil. Nemůžu si pomoci, ale zpočátku to vypadalo slibně, ale tak nějak v průběhu mě to začalo otravovat a nudit. A konec -to vyústění, to mi přišlo úplně o ničem. Jsem zklamaná a rozladěná z té knihy. Teď jsem ji dočetla a vím, že tuhle knihu na 100% už nikdy znova neotřevřu. Omlouvám se všem, kterým se tato knížka líbila. Já ji dávám palec dolů....
Papírová města je kniha, která mě po dlouhé době přinutila napsat delší komentář, takže se jde do toho:
BUDE OBSAHOVAT SPOILERY
Papírová města je kniha, od které jsem nic neočekávala, ale přesto se jí povedlo mě nějakým způsobem zklamat.
Samotný námět knihy je podle mě dobrý, ale provedení Johna Greena se mi nezamlouvalo. Vlastně mě kniha v mnoha ohledech spíše naštvala, než potěšila.
Začnu kritikou na knihu, protože nerada ukončuji komentář negativně.
● Postavy:
Hrozným problémem pro mě osobně představovaly hlavní postavy příběhu - tedy Quentin a Margo. Z celého příběhu pro mě byly tyto dvě postavy neskutečně otravné, naivní, sebestředné a nerealistické.
- Začnu s Quentinem: Q podřídí celou svou existenci hledáním holky, do které je prý bláznivě zamilovaný (z mě dosud neznámého důvodu). Chová se sebestředně a počas celé knihy myslí jen a jen na sebe a Margo. V mnoha scénách je bez servítek napsán jako velmi špatný a sobecký kamarád a sama jsem nespočet krát přemýšlela, zda měl John Green v plánu z jeho hlavní mužské postavy udělat tuto hroznou postavu. Nedokáži si ale představit, že by to v plánu neměl, když tuto postavu sám napsal a při psaní jeho myšlenek si musel uvědomit něco ve stylu "aha, tenhle kluk je vážně celkem blbec!". Nedokázala jsem překousnout scénu, kde se pohádá s Benem, jelikož Benovi je špatně a Margo ho v té chvíli nezajímá (jinak souhlasím s Benem). Scéna, ve které přiběhne na ceremoniál a vykašle se na něj právě kvůli Margo snad nestojí za komentář a to samé scéna, kde se Margo chová dosti ošklivě k jeho přátelům, kteří s ním jeli 20 hodin právě za Margo a jemu je její chování jedno. Také mi připadalo, že se snad celá jeho existence a každá myšlenka točí kolem Margo, jelikož kdykoliv s někým o něčem mluvil, hned musel zajít myšlenkami právě k Margo. Čekala jsem na moment, kdy uvidí jak se někdo nadechuje a další řadku bude věta "to dělávala Margo Rothová Spiegelmanová také". Ne Quentine, svět se netočí kolem holky se dvěma jmény.
- Margo Rothová Spiegelmanová je postava, která by mě možná naštvala ještě více než Quentin (což je celkem výkon) kdyby měla větší účast v knize, což naštěstí neměla. Margo je vlastně Quentin v ženském kabátu: sebestředná, sobecká, naivní, namyšlená. Tím končím debatu.
- nejlepší postavy knihy byly jednoznačně postavy vedlejší typu Ben, Lacey, Radar. Nejlepší přátelé, jaké si mohl blbec Quentin přát.
● Margo Rothová Spiegelmanová
- teď nechci probírat Margo jako postavu, ale spíš jako pojem. Margo je v této knize brána jako bohyně, jako nepochopená mladá holka, která má ráda dobrodružství. Úžasně je to ukázáno ve scéně, kdy Quentinovi rodiče nadávají na rodiče Margo, jelikož ji nechápou. V té scéně jsem se musela smát, jelikož se bavili l holce, která utíká z domu. Margo je brána jako bůh a jednoduše pojem, bezchybná postava, kterou nikdo nechápe. Ve skutečnosti je to nevděčný spratek.
● Vztah M a Q
- vztah M a Q jsem nepochopila vůbec. Znali se jako děti a pak spolu nepromluvili. Proč do ní byl tedy Quentin tak bláznivě zamilovaný (až posedlý)? Proč se Margo najednou ukázala u jeho okna? Ach ty otázky...
● Konec knihy
- celý příběh byl vhozen do koše ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že Margo nechtěla, aby ji někdo našel. Takže...jaký byl význam 150-ti stránkového čtení o hledání ve starých polích a obchoďácích, abychom se nakonec dozvěděli, že o to Margo vůbec nešlo?
Kniha by byla o mnoho lepší, pokud by John Green napsal obě hlavní postavy úplně jinak. Hlavní postavy mají být naši hrdinové a máme je mít rádi, ne číst celou knihu z pohledu kluka, kterého vlastně nesnášíme a protáčet oči vždy kdy řekne, nebo si pomyslí jméno "Margo Rothová Spiegelmanová".
3* za obal, pěkných prvních cca 80 stran, vtipné příhody v autě, vedlejší postavy a fakt, že jsem četla i horší knihu a tu ohodnotila dvěma hvězdami.
Čtivé,četla se hezky,vyprávění bylo napínavé,jen ten konec mě trochu zklamal.Chápu co Tím chtěl autor říct,jen to neumím vysvětlit.Každý si z toho asi vezme své...
Veliká škoda, že poměrně slibný detektivní příběh je nutno vypreparovávat z nánosu adolescentně vulgární snůšky keců, které jsou tak plytké a lascivní, že nevidím nejmenší důvod, aby byly zaknihovány. Všem doporučuji začít číst až od strany 100, protože dřívější pasáže nikam děj neposouvají ani nepřispívají k hlubšímu prokreslení postav - a ušetříte si hromadu oplzlostí. Jako "bestseller" byla kniha pro mě zklamáním a autorovi přeji, aby co nejdříve vyzrál a nemusel se jednou za rozsáhlé pasáže svých textů stydět.
Pěkná knížka, ale Hvězdy nám nepřály se mi líbilo víc... nemohla jsem se od toho odtrhnout, má to myšlenku a je to fakt krásné čtení.
Zajímavé, trochu napínavé, trochu psychologické, trochu detektivní. Jde i o hledání svého místa v životě, své identity.
Dobře se čte. Hezké.
Citát:
"Jednou prostě musíš přestat hledět k nebi, nebo se nakonec ohlédneš a zjistíš, že i ty jsi někam odletěl."
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední školy škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtripAutorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Asi nejsem cílová skupina.