Papírová města
John Green
V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Paper Towns, 2008
více info...
Přidat komentář
!!! Pozor SPOILER !!!
John Green je velmi oblíbeným spisovatelem. Svou oblibu získal především díky románu Hvězdy nám nepřály. Já jsem se tentokrát rozhodla přečíst další jeho knihu - Papírová města.
Quentin a Margo jsou přátelé od dětství. Jeden z jejich každodenních výletů však končí nálezem mrtvého muže, což je oba do jisté míry poznamená.
Na střední škole se Margo stává oblíbenou. Má spoustu přátel a vyniká především svými bláznivými nápady, o občasných útěcích nemluvě. Quentin je oproti ní obyčejný kluk s několika dobrými přáteli, který plánuje budoucnost tak, jako mnozí jeho vrstevníci.
Jednoho večera zaklepe Margo Quentinovi na okno a vyzve ho, aby jí pomohl splnit jedenáct tajných úkolů. Když se spolu to ráno loučí, ani ve snu by Quentina nenapadlo, že se s Margo dlouhou dobu neuvidí. Jeho kamarádka totiž druhý den zmizí a není k nalezení.
Quentin, poháněný silou jejich přátelství (a možná i lásky, kterou si nechtěl dlouhou dobu připustit), začne po Margo pátrat. Stopy, které objeví ho zavedou až do míst, která doopravdy možná ani neexistují. Nebo snad ano?
Uchopit zhodnocení tohoto příběhu pro mě tentokrát vůbec není snadné. Styl psaní odpovídá jeho autorovi – tohle byla v pořadí již čtvrtá kniha, kterou jsem přečetla a myslím, že je při troše dobré vůle snadno rozpoznatelný. Zpočátku mě příběh moc nebavil, trvalo mi zhruba sto stran než jsem se začetla. Pak mě teprve děj začal trochu víc zajímat. Nad koncem jsem protáhla obličej – asi jsem očekávala něco víc WOW, velký objev, něco převratného, dechberoucího. Něco, co se zkrátka nekonalo. Nicméně závěrečná rozprava obou hlavních hrdinů mě pro změnu uvrhla do stavu, kdy jsem v sobě pořád dokola omílala spoustu různých myšlenek, hledala souvislosti, vysvětlení…
Postavu Margo jsem si hodně oblíbila. Skutečný svět nebo život ji nepřitahovaly, v jejích očích se v nich skrývala faleš. Utíkala před konvencemi. Před tím, co by každý člověk měl správně udělat. Potřebovala samotu i svobodu, ale zároveň ji obě tyto touhy do jisté míry svazovaly, možná i trochu zraňovaly. Rozhodla se hledat sebe samu, i když pro ni tohle rozhodnutí nebylo jednoduché. A jejím nejlepším přítelem byl kluk. Kluk, se kterým se mohla kdykoli pohádat. Říct mu, co si myslí. Prásknout za sebou dveřmi. A pokaždé, pokaždé když se vrátila zpátky, bylo vše v nejlepším pořádku.
Možná nám tím vším chtěla ukázat, jak moc je přátelství druhého člověka důležité. A že do něj nepatří jenom to hezké, jako je smích nebo porozumění. Taky to, že se nemáme bát jít za tím, co si přejeme a neobávat se reakcí okolí. Být jiní, být sami sebou.
A přesně to si myslím, že by nám příběhy, které čteme, měly předávat. Knihu vyzkoušejte. Buď ji přečtete až do konce a dáte mi za pravdu, nebo ji odložíte :-)
Právě jsem dočetla tuto úžasnou knihu. Jsou tři hodiny ráno a od strany 70 nelze od knihy odejít... Zpočátku na člověka může působit zmateně, nebo jako čtení rudolfovských dívčích románů...
Nicméně kniha je i zajímavým námětem, jak číst básně, jak nahlédnout do duše člověka, jak příběh dopadne jinak, než se dá očekávat. Postavy a hlavně povahy a charaktery jsou zde velmi působivě rozebrány. Čtení jsem si opravdu užila, veliká pohoda.
Jak už tady asi bylo zmíněno, a musím se přidat. Začátek a konec parádní, prostředek knížky nic moc. Ale knihu bych nijak nezahazoval a klidně bych si ji někdy v budoucnu přečetl znovu.
Byl to ode mě přešlap, když jsem si tuto knihu vybrala, dočetla jsem, ale více k ní vlastně nemohu nic napsat. Přesto věřím, že své čtenáře si najde.
Pro mě super dvoudenní dobrodružství, přečetla jsem na můj vkus superrychle a po přečtení mám pocit, že bych se měla sbalit a vydat se na nějakou cestu do neznámých krajů. Takže mě se kniha líbila, ne že by se mi chtělo srovnávat, ale nedá mi to a Papírová města za mě mnohem příjemnější než Jedna želva za druhou.
Bohužel jsem od knihy očekávala něco víc. Nebyla špatná, ale pořád mi tam něco chybělo. Film mě spíš bavil víc.
Jako oddychovka po náročném dni proč ne. Pěkně se to četlo a mohu konstatovat, že je rozhodně lepší než další autorova kniha Jedna želva za druhou. Děj byl jednoduchý s detektivními prvky , kdy se hlavní hrdina snaží přijít na to, kde je jeho sousedka. Pro mladší generace určitě doporučuji ;).
Začátek - super! Konec - super! Prostředek .. uáá .. no trochu se to táhlo, proto ty 4*. Příběh samotný byl ale zajímavý, stejně jako všechny příběhy od Johna Greena :)
Když se mi dostala knížka do ruky, tak jsem nevěděl, co mám očekávat a byl jsem i skeptický.. Knihu jsem ale přečetl a musím říct že to byla jízda..
Příběh byl pro mne velice zajímavý, protože jsem nic takového ještě nečetl (Za celý život jsem zatím přečetl snad jenom 20 knih :D) a krásně se mi četl.
Konec mě celkem i zaskočil, což jsem moc nečekal.. (Myslel jsem si že to dopadne pro ty dva trošičku lépe.. :D).
Ještě musím shlédnout fILm, tak sNAd to bude taky taková jízda.. :p
Rozhodně bych řekla, že to byl zajímavý příběh. Myslím si, že tam nebylo moc hluchých míst, ve kterých by se nic nedělo. Konec velmi hezky vyřešený.
Zajimavý příběh, konec i začátek knihy je opravdu vybornej.. Prostredek knihy se opravdu vlece, kdyby byl o polovinu kratsí, tak ta kniha je: VYBORNÁ - STRHUJÍCÍ - DOJEMNÁ. Ale i tak mám tu knihu rád a ten konec je opravdu zajimavej..
Osobně mám rad hrdinky-holky co se chovají jinak..
A fakt nevím jestli si vElkÁ pÍSMena zaslouží psát i uprostřed??
Další knížka od Greena za mnou. Příběh byl hodně zajímavý. S Margo jsem si nějak nesedla a Quentin mi přišel strašně naivní. Je to spíše detektivní knížka mi přijde. Začátek měl skvělý rozjezd, ale potom to tak trochuuvadlo. Už mě to nebavilo tak jak na začátku. Konec už byl zase o něco lepší. Konec mě nepřekvapil, protože znám film a ten se mi líbil víc. Konec je jak v knize tak ve filmu uplně jiný a mě se nelíbí ani jeden. Představovala jsem si ho trochu jinak. No co, každá knížka nemusí končit HappyEndem.
Pro mě jedna z nejhloupějších knih, co jsem četla. Děj mi přišel předvídatelný, ačkoli chování Margo jsem nechápala a byla mi velmi nesympatická, taková rozmazlená namyšlená pubertačka, která na sebe za každu cenu potřebuje upozornit.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední školy škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Margo mi lezla na nervy, ale jinak skvělé. Vůbec jsem nečekala takový konec... a Margo má rozhodně velmi zajímavé myšlenkové pochody.