Papírová města
John Green
Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný fanklub. Hrdinou je Quentin Jacobsen, normální, tak trochu bojácný kluk, který má od dětství rád nespoutanou Margo. Ta mu pak jednoho dne nečekaně zaklepe na okno a vtáhne ho do podivuhodného dobrodružství. Když dívka další dny ve škole chybí, Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi, který nenechá čtenáře chladným. Kniha Papírová města byla nominována na cenu Český bestseller za rok 2014 v kategorii Překladová literatura pro děti a mládež.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Paper Towns, 2008
více info...
Přidat komentář
Knížka mě zklamala. Nechápu proč je kniha oceněna světovým bestsellerem. Kniha se mi špatně četla. Margo bych definovala jako pubertálního spratka. Asi jsem stále nedokázala pochopit způsob jejího přemýšlení.
Jediná věc , která se mi velmi líbila byla vtipné řečí Q a jeho kamarádů, u kterých se člověk opravdově zasmál.
Od knihy jsem očekávala víc a mrzí mě to. Za mě jen 2 hvězdičky.
Knihu jsem přečetla asi za týden, velice dobře se čte. Chtěla bych pokračování strááášně moc. Třeba o tom jak má Q s Margo děti, žijou si spolu šťasně až do smrti... :D
Kniha je strukturou velice čtivá, názorově a myšlenkově bohatá. Líbí se mi Margo-Rothová Spiegelmanová, jako holka z města, která svou volnomyšlenkářskou hlavou a fyzicky přitažlivým zevnějškem okouzlí již v dětství Quentina, který na ani po řadu let nepřestává myslet, co víc zamiluje se do ní a po systematicky zanechaných stopách Margo objeví, už né tak, jak si ji vysnil ve svých představách.
Proč jsem se nakláněla k třem hvězdičkám: Protože se toho až tak moc nestalo, protože konec knížky byl předvídatelný, trošku trpký a rozhodně ne velkolepý. Trošku se to táhlo, protože dějově to byl takový klídeček, řekla bych.
Proč jsem ALE dala ČTYŘI hvězdičky: Protože přese všechno jsem s knihou dobře bavila. Protože byla tak trochu ze života, aspoň co se toho studentského týče. Protože přátelství mezi hlavním hrdinou a jeho dvěma kamarády bylo opravdové, realistické. :)
Kniha je zajímavě napsaná. Jak už psala Taliane, působí až filozoficky, Green to napsal velice pěkně. Líbí se myšlenka s papírovými městy. Bohužel se mi ale stalo, že jsem se do čtení musela skoro až nutit. Zjistila jsem, že knihu zcela nevnímám, přeskakuji slova apod. Když se mi toto při čtení stává, znamená to, že kniha mě příliš neuchvátila, že v ní není ten magický prvek, který mě donutí přečíst knihu jedním dechem. Celkové hodnocení je ale určitě kladné, ale jsou knihy, které mě osobně zaujaly více. :)
Rozhodně jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Doslova jsem ji zhltla během pár dní a hltala jsem opravdu každé slovo, od začátku až do konce. Stejně jako u Hvězdy nám nepřály, film byl zklamáním. Ale další Greenova velice povedená věc!
Mě knížka rozhodně maximálně vtáhla (přečtená za dva dny na rodinné dovolené) nejen vtipnými scénami (Q a jeho kamarádi jsou prostě úžasní) ale i tím napětím a očekáváním, jak to s Margo dopadne a co jsou vlastně papírová města. Nicméně děj nebyl nejsilnější stránkou celé knížky; možná vidím věci tam, kde nejsou, ale celá knížka na mě působila skoro až filosoficky ('A už to nebyly oči, ale Margo se stala zrcadlem' - či tak nějak) a donutila mě zamyslet se nad smyslem života, celkově nad lidskostí a doteď (asi měsíc po přečtení) mne nenechá v klidu usínat a musím myslet na myšlenky a pohled na svět Margo, o provázcích v každém z nás a básničkou z její knížky.
Chtěla jsem ubrat hvězdičku za konec, ve kterém mě Margo zklamala, ale za Bena a radarovy černé Santy si tu pátou hvězdičku knížka rozhodně zaslouží :).
Knížka mě osobně neuchvátila, i když jsem milovnice romantických příběhů. Usoudila jsem, že je vhodná spíše pro dospívající dívky, pro mě byla už bohužel moc naivní a dětská. Nicméně příběh celkem zajímavý i když konec předvídatelný.
Kniha je super. Je vtipná a napínavá, do poslední stránky člověk neví jak to všechno dopadne. Moc se mi líbí pohled Margo na svět. Film mě trochu zklamal (hlavně kvůli jasnému konci), ale Cara je láska:). Možná je knížka až nereálná, ale to se mi na ní líbilo. Rozhodně doporučuji!!
Když se mi konečně kniha dostala do ruky,jsem byla nadšená,že si ji konečně přečtu,ale po přečtení to takové nadšení nebylo...
Kniha se mi líbila i nelíbila. Čekala jsem od ní víc než mi nabídla,ale v některých chvílích mě překvapila. Mám z ní smíšené pocity a nevím,co bych na ni měla říct. Hlavní myšlenku knihy jsem pochopila,ale i tak mě kniha zklamala. Bylo pár chvílí,kdy jsem se nad ní zasmála a pasáže,které mě opravdu bavily,ale jinak nic moc:) Film jsem také neviděla,protože jsem čekala na přečtení knihy,doufám,že to taky nebude zklamání:)
Tuhle knihu jsem četla po Hledání Aljašky. No je to ten klasický Green, příběh 2 lidí, kde jeden z nich toho druhého ze začátku miluje a nesmí chybět hrozně inteligentní puberťáci.Ta knížka není špatná jen mě začala bavit až ke konci. Stylem vyjadřování mě připomínala Aljašku a i tím, že jeden aktér byl do toho druhého zamilovaný. Je to horší než Hledání Aljašky, ale líbilo se mi to víc než profláklé Hvězdy nám nepřály, aspoň to není tolik naivní. Ale čím víc čtu knihy o tohoto autora, tím víc vybočujou z reálného života.
Knížka se mi líbila. Nebyla to sice taková bomba jako Hvězdy nám nepřály, ale ono se to těžko srovnává, protože knihy jsou naprosto odlišné. V Papírových městech se mi líbilo noční dobrodružství Margo a Q, luštění stop a postavy jako Ben, Radar, Lacey a Angela. Ani s Margo ani s Quentinem jsem se úplně neztotožnila. Jinak mně trochu zamrzel konec, protože bych si přála trochu jiný, takže dohromady dávám 4*.
“Nothing ever happens like you imagine it will”
S knihami Johna Greena je to jako na houpačce, jedna je dobrá, jedna špatná. Nakonec mě napadá, zdali má tak vrtkavý styl psaní nebo je tak těžké pochopit o čem ve skutečnosti píše.
Je pravda, že hlavní postavy Margo i Quentin znějí a jednají podobně (dá se říci vlastně stejně) jako postavy v Hledání Aljašky. A je to zvláštní, protože Aljaška se mi vlastně vůbec nelíbila. Ale Papírová města jsem si zamilovala. Ne od první stránky, ale od chvíle, kdy jsem pochopila.
Každý z nás je někým, někým zcela nepochopitelným pro ostatní. A každý z nás má v hlavě ideu všech lidí kolem sebe a neakceptujeme se, místo toho se buď přikrášlujeme a nebo naopak zhoršujeme. Soudíme. Předpokládáme. Zklamáváme se. ("...lidi nás opouštějí, nebo nás nemilují, nebo nás nechápou, nebo my nechápeme je, a ztrácíme a zklamáváme a zraňujeme jeden druhého.")
Myslím si, že o tom to je. Že nemůžeme úplně pochopit proč Margo chtěla odejít ze svého života. A nemůžeme úplně pochopit ani to, proč se ji tak Q snažit zachránit. Proč se na ni Lacey nevykašlala po tom všem. Můžeme to jen akceptovat a někdy je přijetí skutečnosti tou nejlepší radou do života.
Tak tohle byla ztráta času :-( Těšila jsem se na ni a byla jsem tedy opravdu zklamaná. Až se trochu divím, že jsme ji neodložila. Nevím, možná, že tyhle příběhy už pro mě nejsou ale stále jsem doufala, že autor nakonec překvapí a kniha mě dostane. Ale nestalo se a doteď vlastně ani nevím, co si o příběhu myslet. Za mne bohužel propadák.
Vlastně moc nevím, co si o této knize myslet. Film jsem shlédla jsem kvůli Caře Delevigne. Příběh jako takový mě nadchl - zdálo se mi o něm několik následujících dnů po přečtení...
Knížku jsem dostála od kamarádky k narozeninám, jinak bych si ji podle názvu nekoupila. A po přečtení? Naprostý propadák, nevím čím to je, myslím ji, že J. Green píše celkem fajn ale tato kniha se vůbec nepovedla. Bohužel
Dobře. Nejspíš jsem jedna z mála, ale musím říct, že mě tahle kniha nijak zvlášť neoslovila. Čekala jsem mnohem, mnohem víc. Netvrdím, že kniha nemá ten 'obrovský počet myšlenek k přemýšlení a dalších podobných věcí', to ne, ale pro mě to prostě bylo málo. Dočetla jsem ji pouze z donucení.
Hodně dlouho jsem měla tuto knížku v knihovně ale nějak jsem se nemohla donutit si ji přečíst, tak jsem si ji vzala s sebou na dovolenou. Jako oddechovka byla skvělá. Jinak příběh neměl moc velký spád, což mi v půlce knížky už vadilo. Hrozně se mi líbí Greenův styl psaní a v knize nechybí vtipné pasáže. myslím, že jsem přečtením této knihy chybu neudělala. :)
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední školy škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Zdlouhavý a nekonečně vleklý příběh je místy spestřen vtipnými úseky. V knize se objevily i zajímavé názory k přemýšlení, ale celkově mě kniha moc neoslovila.