Papírová města
John Green
Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný fanklub. Hrdinou je Quentin Jacobsen, normální, tak trochu bojácný kluk, který má od dětství rád nespoutanou Margo. Ta mu pak jednoho dne nečekaně zaklepe na okno a vtáhne ho do podivuhodného dobrodružství. Když dívka další dny ve škole chybí, Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi, který nenechá čtenáře chladným. Kniha Papírová města byla nominována na cenu Český bestseller za rok 2014 v kategorii Překladová literatura pro děti a mládež.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Paper Towns, 2008
více info...
Přidat komentář
Takže moje první kniha od pana Greena! Znám hodně lidí, kteří na jeho knihy nedají dopustit, ale já asi kouzlo tohoto autora ještě nenašla. Už podle anotace mi přišel příběh o Quentinovi a Margo zajímavý a první tři čtvrtiny knihy se mi líbily. Děj ubíhal, nechyběl vtip. Posledních cca dvacet stran mi ale přišlo nudných a celkově ten konec...no já nevím. Film se mi líbil asi stejně jako knížka, možná i víc.
Zajímavý příběh, který je vtipný, napínavý a obsahuje mnoho mouder.
Děj je sice místy nereálný, ale ne přehnaně.
Párkrát jsem se trochu zasmála, některé momenty jsou opravdu vtipné.
Příběh se mi líbil, zachycuje zamilovanost, přátelství, očekávání, rozhodování, hledání, čekání... vše důležité.
Jen bylo v první polovině knihy trochu moc překlepů.
John Green je můj oblíbený autor, který opět nezklamal.
Dávám knize pět hvězdiček, ta pátá je za vtipnost.
Papírová města jsem viděla prvně v kině. Ale i tak jsem se dala do čtení a nelituji toho. Čte se skoro sama a i když jsem věděla děj stejně jsem se těšila až budu mít zase čas číst.
Tak trochu naivní, trochu dětinský, nereálný, ale taky trochu úsměvný a milý příběh. Nečetl se moc dobře, knížku jsem odkládala a moc se mi k ní nechtělo vracet. Nejlepší část podle mě byl ten "road trip" až ke konci knížky. Scéna s čůráním v autě mě tak dostala, že jsem se musela smát nahlas. Závěr mě prostě nebavil. (TROCHU SPOILER) Který blázen se vrhá do tak bláznivého dobrodružství, když už dopředu ví, že to na konci nebude mít kloudného řešení? Proč hlavní hrdina dělal celkem šílené věci kvůli lásce, kterou nechal na konci jen tak odejít? Proč musela jeho láska vyznít tak povrchně? Proč příběh neměl větší hloubku? Protože předpoklady k tomu měl. A ještě jedna otázka autorovi: Pro jakou věkovou skupinu byl příběh napsaný? Přišel mi moc "dospělácký" pro teenagery, ale zase trochu "nevyspělý" pro dospělé... I tak lehký nadprůměr, rozhodně neurazí ale taky nenadchne...
Greenova nejlepší kniha:) Krásné citáty a hlavně děj není předvídatelný (na rozdíl od Příliš mnoho Kateřin).
Úprimne nechápem ľudí, ktorí píšu, že sa jedná o Greenovu najslabšiu knihu. Ja som Papierové mestá čítal ako druhé (hneď po Hviezdach) a musím skonštatovať, že sa mi to páčilo rovnako, ak nie aj viac (hlavne koniec). Je pravda, že stred sa mierne vlečie, ale začiatok a koniec stoja za to. A čo je hlavné, kniha ako taká má úžasnú pointu, ktorá zasluhuje samostatnú hviezdičku.
Ze všech knih, které jsem od autora četla, se mi tahle líbila nejvíc. Je spíš oddechová, ne tak vážné téma jako třeba Hvězdy, pár pasáží k zamyšlení se ale taky najde. Milý styl humoru, hrátky se slovy a zajímavý nápad, stojí za přečtení.
U mě byl problém, že jsem napřed viděla film a až poté četla knihu. Bála jsem se, že se mi kvůli tomu nebude kniha líbit, ale naopak, líbila se mi ještě víc, ale přestal se mi líbit film. Nemůžu a nebudu tady ani porovnávat knihu s filmem, to by bylo na dlouho, ale je jasné, že kniha je mnohonásobně krát lepší. Je mnohem zajímavější, je v ní toho více napsáno, než řečeno. Celkově mě nalákala na čtení knihy "Stébla trávy" od Walta Whitmana, kterou si chci už hodně dlouho přečíst, ale hlavně na konci to bylo všechno celé vysvětleno a dávalo to mnohem větší smysl. „Jak ošemetná věc je věřit, že nějaký člověk je víc než člověk.“
Autor má dar v nás vyvolávat celou řadu pocitů od radosti až smíchu po nostalgii až smutek zdá se mi lépe, než mnozí jiní. Představuji si, že maturanti při čtení tohoto příběhu ocení pravdivost, sprostá slova a vtip a třeba i pomyslí na cestu do barevného a trochu strašidelného světa, který je za chvíli čeká, starší na naivitu a zmatky let hrdinů, podporu přátel a možná i na promáchlé příležitosti nebo i prázdné hnízdo a nejstarší by se třeba nejraději vrátili a zažili všechno znovu. A to je kouzlo dobré knihy.
Chápu tu hlavní hlubokou myšlenku celého příběhu, ale myslím, že ji Green nedokázal v té knížce dost dobře prodat,aby se nakonec člověk zamyslel.Pro mě akorát ztráta už tak mála času co na čtení knih mám...
Prolog mě trochu nudil, potom mě kniha začala bavit (nejvíce třetí část, a bavila by mě ještě víc, kdyby tam byla i Angela). Konec mě sice trochu překvapil, ale jinak se mi Papírová města opravdu líbila.
Nemohla jsem se zbavit pocitu, že mě Margot neskutečně vytáčí. Neoslnila mě. Nenadchla. Co říct? Snad budu mít více štěstí s jinou knihou autora
Moje první kniha od Johna Greena a nezklamala. Kniha mě opravdu bavila a bylo to i vtipné Jsem zvědavá na film. Kniha mě opravdu potěšila. Konec jsem čekala trochu jiný , ale i tak překvapil =)
Rozhodně lepší než film, který u mě dosahoval průměru, ale naštěstí byl rozhodně stravitelnější než Hvězdy nám nepřály. Proto 4 hvězdy.
Ze začátku mě kniha nebavila a nutila jsem se ji číst dál. Když jsem se dostala k tomu, jak Margo zmizela a Q ji začal hledat, četlo se to samo. Místy byla rozvleklá a nudnější, ale stále mě bavila. Co mi ale opravu vadí na všech jeho knihách - neví, kdy přestat. Prostě pokračuje a píše a píše, až je z toho nekonečně protahovaný konec plný umělého vyvolávání emocí, i když je pravda, že u této knihy mě konec docela mile překvapil z důvody odlišnosti s filmem.
Také jsem bohužel měla pocit, že Green se do svých postav málo vžil. Že si je neužívá. Že pro něj nejsou dostatečně živé. Mám z Johna pocit, jako by psal jen proto, aby měl úspěch nebo jednoduše jen psal, ale málo ty příběhy sám prožívá. Navíc se opravdu neumí vžít do myšlení dospívajícího kluka, prostě ne.
Takže na závěr, ačkoli pro mě Green není nijak zajímavým ani výrazným spisovatelem a většinou se mu spíše vyhýbám, Papírová města bylo docela příjemné a velmi jednoduché a oddechové čtení pro dny plné stresu a zmatku.
Po přečtení knihy Hvězdy nám nepřály, jsem si autora ihned oblíbila. Neváhala jsem a přečetla si tuhle knížku. Musím říct, že mě příběh přestal bavit asi v půlce a nemohla jsem se dokopat k tomu abych ji dočetla. Příběh mě moc nezaujal. Kniha mě docela zklamala. Za mě určitě slabší.
Na doporučení jsem si knížku přečetla, a četla jsem ji dlouho. Moc mě příběh nezaujal, překousávala jsem se jím. Ve srovnání s jeho dalšími díly, za mě slabší. ;)
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední školy škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Musím přiznat, že už dlouho mě žádná kniha nenadchla tolik jako tato. Do nedávna jsem nebyla žádný vyložený fanoušek Greena, ale tímto u mě získal hodně plusových bodů - zásah přímo do srdce :).
Krásně napsáno a skloubeno trochu filosofování o závažnějších věcech s bezprostředním humorem, který mě skutečně dostával. Nechybělo trochu napětí a tajemna, navíc děj mi nepřišel úplně předvídatelný :).
Pro mě jednoznačně jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla a mohu ji všem jen doporučit :).