Papírová města
John Green
Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný fanklub. Hrdinou je Quentin Jacobsen, normální, tak trochu bojácný kluk, který má od dětství rád nespoutanou Margo. Ta mu pak jednoho dne nečekaně zaklepe na okno a vtáhne ho do podivuhodného dobrodružství. Když dívka další dny ve škole chybí, Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi, který nenechá čtenáře chladným. Kniha Papírová města byla nominována na cenu Český bestseller za rok 2014 v kategorii Překladová literatura pro děti a mládež.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Paper Towns, 2008
více info...
Přidat komentář
Takže podobně jako u Aljašky - americké středoškolské prostředí (nevim, proč to furt čtu, když to vlastně nemám ráda), protivná hlavní hrdinka (ale ne zase tak strašná, jako Aljaška), její mužský protějšek trouba na entou, kterej se sebou nechává zametat (autor opakovaně vzdává hold generaci mužů, vychovávaných ženami). Bohužel musím uznat, že i přesto čtivé a celkem zábavné...
Papírová města mě bavila o mnohem víc než Hvězdy nám nepřály. Začátek se krásně rozjel, prostředek sice byl trochu nudný, ale konec mě zase navnadil a pořádně to rozjel. Myšlenka o papírových městech, papírových lidech a provázcích se mi libila a člověk se nad tím tak trochu zamyslí, jestli je taky papírovým člověkem a jestli má ještě všechny provázky pospolu :)
Asi budu hozená do bazénku s piraněmi, ale fakt nechápu ten humbuk kolem jeho knih. Papírová města mi neustále přišla jako background story Glee nebo podobného seriálu z americké střední. Paralely a metafory jsou občas zajímavé, líbila se mi intertextualita, ale nějak mě minula ta zásadní zápletka and shit. A jeho další knihy mi přijdou totálně na jedno a to stejné brdo. Jedna hvězdička za zmíněnou intertextualitu, druhá za to, že se to dá přečíst za odpoledne a neštve mě, že jsem investovala mnoho času do hlouposti. Nedovedu si představit číst to znovu nebo někomu doporučovat. Ani nevím, kdo je vlastně cílová skupina, já do ní však zjevně nepatřím.
Připadá mi, že příběh graduje, graduje až nakonec buch a nic. Jsem velmi zklamaná. Od Greena jsem četla pak jen Aljašku a ta byla mnohem lepší. Tady mi prostě něco chybí. Nemůžu si pomoct. S touhle knihou to mám tak, jako Margo s plánováním a uskutečňováním svých plánů. Čtení je vzrušující a napínavé, ale jakmile jste na konci, pocit není takový, jaký jste si představovali. Zatím se mi zdá, že John Green čerpá stále z toho samého. Každý příběh oblékl do jiného kabátu, ale dřeň je totožná. Stejné stereotypy, stejný základ. Nevím, jestli bych se do ní pustila, kdybych věděla do čeho jdu.
Tato kniha je 3 kterou jsem od Johna četla. Všechny se mi strašně líbily ale u této jsem nějak nepochopila konec :-). Asi si tuto knihu budu muset přečís několikrát po sobě abych konec pochopila. Jinak strašně ráda tuto knihu budu doporučovat všem čtenářkám a čtenářům kteří se budou chtít začíst do příběhů od Johna Greena. :-)
Mě se kniha velice líbila. Začetla jsem se hned od začátku. Po přečtení knih od J.Greena (Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky) jsem věděla, že předem nevím, jak vše dopadne a tak jsem radši nic neočekávala a nechala se překvapit. Opět J.G. nezklamal :-) Opět při čtení knihy čtenáře "donutil" k přemýšlení o životě a moc se mi líbilo použití metafor. Za mě knihu doporučuji a těším se na další jeho díla :-)
Miluju Johnův styl psaní, proto jsem byla hrozně natěšená si přečíst další z jeho knih. Musím uznat, že Papírová města byla oproti těm předchozím, krapet zklamáním. Příběh mohl být rozvinut poutavěji, přesto se mi kniha dobře četla a rozhodně se k tomuto autorovi zase vrátím :)
John Green píše knihy emotivní. Zde však bylo emocí pomálu a ne až tak destruktivní. Zkrátka si moc nepopláčete. Ale za přečtení stojí.
Bylo to super čtení. :) Green píše skvěle a jeho knihy budou patřit mezi mé nejblíbenější. Co se týče samotného příběhu, myslím že mohlo být víc propracovanější, ale i tak se mi to strašně líbilo. Brzo se chystám na další jeho knihu tak snad se mi taky bude líbit :). Vřele doporučuji! :)
Po Hledání Aljašky mé druhé čtení od Greena a mile mě překvapilo.
Tedy bylo to zajímavější než Hledání Aljašky. Když jsem byl v půlce knížky, tak jsem se dozvěděl, že bude i film a po zhlédnutí traileru jsem si alespoň přiřadil tváře k postavám. Film vypadá slibně a herci se mi zamlouvají.
Greena mám opravdu ráda (reálně nereálné Hvězdy, Hledání Aljašky) a od Papírových měst jsem čekala další zásah. Prostě NĚCO. A ač jsem to v této knížce nenašla, nemůžu říct, že by se mi úplně nelíbila. Takhle, Margo mi přišla jako neskutečně nevychovaný spratek, který si dělá co chce, a který chce být za všech okolností středem pozornosti. Štěstím bylo, že 'vypravěčem' byl Quentin. Začátek byl super, ani nevím proč, ale přišel mi takový typicky americký. Poté Margo zanechala stopu a zmizela - taktéž super. A potom? Velké Nic. Závěrečný trip ve stylu F1 byl na knížce to asi nejzajímavější. Následné chování Margo bylo na facku a konec byl dost nijaký.
Ano, knížka byla místy vtipná, četla se mi rychle, ale nevím tedy, zda se k ní vrátím. Ale Green u mě určitě neskončil, těším se na jeho další knihy a doufám, že ty mě zaujmou víc.
A mně se to líbilo. A moc. Celá kniha je o tom, jak je láska občas hrozně silná a že když člověk miluje, tak celým svým srdcem a že na okolnostech ani tak moc nezáleží. A to mám ráda. Mimo jiné mi všechna ta láska v této knize přišla méně nucená než například ve Hvězdách. Dokonce jsem se i přistihla, jak na knihu myslím, když jsem byla třeba ve škole, vždycky jsem se šíleně těšila na Q, je to totiž moc hodný kluk a vlastně vůbec moc hezká postava.
Papírová města jsou pro mě tak trochu zklamání. Možná je to tím, že jsem dříve četla TFIOS a LFA, nevím. Celá prostřední část knihy, byla tak nějak o ničem a já se musela skoro nutit číst dál. Na konci jsem se konečně dočkala akce, která to trochu vyrovnala.
Ale stejně hodnotím 4*, protože prostě miluju autorův styl psaní, reálnost postav a tu neuvěřitelnou upřímnost, která provází všechny jeho knihy.
Začínám zjišťovat, že Greenovské knihy na mne všechny působí stejně. Začátek je nudný, zdlouhavý, ale na konci příběhu člověk čeká, zda to dopadne dobře či ne a to ho nutí číst dál. Takže zase taková průměrná, nenáročná kniha
Pro mě je tato kniha zklamáním. Před Papírovými městy jsem četla i Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky a Papírová města je jim prostě nevyrovnají. Jasně, stále je to úžasný John Green a jeho skvělý a jiný styl psaní, ale Města mě neuchvátila. Často jsem se musela přemlouvat abych knihu vůbec dočetla. A to jsem se na ní tak těšila.. Samozřejmě jsou v knize i světlé chvilky, kdy mě to bavilo a chtěla jsem číst dál, ovšem nebylo jich mnoho. Kniha je spíš takovou oddechovkou a celkově není zas tak špatná, jsou i horší knihy. Mě prostě nenadchla tak jako ostatní.
Po přečtení TFiOS, kdy jsem byla nadšená - a taky trochu ubrečená - a následném skoro fanatickém pohlcení do Hledání Aljašky, jsem se na Papírová města hodně těšila. Ale abych pravdu řekla, dost mě to zklamalo. Jasně, pořád tady jsou ty Johnovy úžasné myšlenky a zvláštní pojetí, kvůli kterému ho mám tak ráda.. Ale často jsem se musela přemáhat, abych to vůbec dočetla. Na konci jsem byla hrozně naštvaná a sorry, ale Margo je podle mě prostě kráva. Chystám se i na další Johnovy knížky, nijak mě to od něj neodradilo.. ale když to srovnám s předchozími knihami, je značně pod čarou..
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední školy škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Zdá se mi, že John Green už nemá o čem psát...děj mi příjde podobný jako u Hledání Aljašky. Začátek byl celkem nudný. Nejaká akce nebo zápletka se začala odehrávat až v půlce knihy. I přes velký boom po filmu a knize Hvězy nám nepřály si myslím, že zatím jako jeho nejlepší hnihu mohu doporučit Hledání Aljašky.