Papírová města
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/323970/bmid_papirova-mesta-UPz-323970.jpg
4
3755
3755
Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný fanklub. Hrdinou je Quentin Jacobsen, normální, tak trochu bojácný kluk, který má od dětství rád nespoutanou Margo. Ta mu pak jednoho dne nečekaně zaklepe na okno a vtáhne ho do podivuhodného dobrodružství. Když dívka další dny ve škole chybí, Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi, který nenechá čtenáře chladným. Kniha Papírová města byla nominována na cenu Český bestseller za rok 2014 v kategorii Překladová literatura pro děti a mládež.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno:
2014
,
Knižní klub
Originální název:
Paper Towns, 2008
více info...
Přidat komentář
Musím uznat, že jsem zezačátku od knihy moc nečekala, ale mile mě překvapila – tedy až na ten konec. Nejlepší byla asi poslední část, jízda autem. Ale konec mě neskutečně zklamal. Mám chuť napsat si svůj vlastní :)
Chtěla bych dát pět, ale za ten konec 4*
Styl jakým Green píše,se mi velmi líbí.Ale tato kniha mi přišla až moc nudná a nezajímavá.Nějaké části se mi líbily,ale jinak mě nezaujala.
No knížka byla celkově velmi zajímavá. Konec trošku otevřený, ale to mě uspokojilo - nekončilo to tragédií. Možná mě trošku štvala Margo - nepřipadá mi, že by v reálném světě se mohla nějaká holka co všechno ve škole organizuje atd. mít ráda kluka jako je Q.
Margo byla nesnesitelná, avšak Greenovský styl vyprávění to vyrovnal. Ovšem konec mě zklamal. Od Johna Greena jsem četla všechny knihy a tato byla zatím asi jedna z těch slabších.
Pro mě tohle byla první kniha od Johna Greena, vzala jsem si úmyslně tuhle a ne Hvězdy nám nepřály, ze kterých si kdekdo sedl na zadek jaká to je pecka...to za A a za B číst HNN, když stejně v kostce víte o čem to je a jak to dopadne by mě nebavilo.
Takže k městům. No, jak to říct, tak nějak nechápu celý ten humbuk kolem děl tohoto autora. Knížka mě vůbec nebavila, postavy mi přišly, tady se to přirovnání fakt hodí, papírové. Nereálné, divné, způsobem divně divné, ne roztomile divné. Celý příběh pro mě byla jen slátanina.
Jediné co mě pobavilo bylo růžové tričko s nápisem.
Upřímně, nevím jestli si budu chtít od autora ještě něco přečíst.
Četla jsem jak Hvězdy nám nepřály tak i Hledání Aljašky a musím říci, že tyto dvě předchozí knihy v sobě něco měly a obsahovaly skvělé postavy, které jsem si zamilovala. Papírová města nebylo až tak velké zklamání, protože jsem si o nich přečetla dost kritik, takže jsem na to byla připravená.
První stránka - geniální. První část - zábavná, dobrodružná, alespoň se něco dělo. Dále už mne to přestalo bavit. V knize byly strašně divná jména a postavy, až na Radara. Jinak mi to přišlo všechno strašně ulítlé a hloupé. Hledat nějakou trapnou posedlou holku a pak ji nakonec najít mi přijde tak fantastické a nepravdivé. Margo jsem mimochodem fakt nesnášela. Děj se navíc dost opakoval.
Nicméně jsem knize dala tři hvězdičky, které si zaslouží za skvělé myšlenky a nápady. V knize je určité skryté poselství, které si v ní musíte sami najít.
Těžko se mi kniha hodnotí, jelikož to není žánr, který běžně čtu. Musím ale říct, že na začátku jsme se začetla lehce, kolikrát jsem si i pousmála. Ke konci to bylo již horší a nejsem si jistá, zda se mi líbil konec. Začátek příběhu pro mě lepší než je ho zakončení. Ovšem slovní spojení autorovy geniální mysli jsou bravurní..
I přesto je to podle mého názoru příběh pro náctileté.. tomu dojmu se nemohu ubránit..
Kdo je sakra John Green? Tahle otázka mi vrtala hlavou už nějakou dobou, protože jeho jméno na mě vykukovalo více než často. Hvězdy nám nepřály jsem viděla jako film, první knihou, která mi přišla pod ruku, jsou opěvovaná Papírová města. Přečteno během chvilky, je to jednoduché, čte se snadno. Ale popravdě, tu mánii nechápu. John Green bude zřejmě autor primárně pro mladší čtenáře. Papírová města jsou knihou o svobodě, budoucnosti, síle přátelství i lásky, o životních milnících a šancích, o sebevědomí a strachu z dospělosti. Pro puberťáka je tam vše, co cloumá i jeho obtížným životem. Pro dospělého, který už má vykročení do dospělosti za sebou a stojí před jinými překážkami a hranicemi, je to spíše plytké čtení, které by uneslo spíše rozsah povídky. Líbí se mi některé nápady, autorův jazyk, motiv papírových měst a papírových lidí (i mně dosud utajená existence papírových měst), ale to už knihu nevytrhne.
Mě se to překvapivě docela dost líbilo. Nutno říct, že jsem jí četla v pořadí jako třetí (po Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky) a s vědomím, že je to prý Greenova nejslabší kniha . A i když se srovnávat nemá, udělám to, protože podobnost obou knížek je znatelná. Líbilo se mi to o něco víc než Aljaška. A to z toho důvodu, že Papírová města měly podle mě daleko lepší příběh. Záhada, kde Margo je, totiž byla odhalena až na posledních pár stránkách. U Aljašky to bylo v půlce a od té doby se nedělo už nic zajímavého. I když společná věc je, že Aljaška i Margo byly na ránu. Celkově mě ten příběh bavil a všechny postavy až na Margo jsem si oblíbila. Jediná negativní věc byla, že ke konci už byly myšlenky na ztracenou Margo lehce protáhlé a nudné. Nicméně konec byl fajn. A stejně tak se přidávám, že informace o existenci papírových měst byla pro mě hodně zajímavá.
Velké zklamání. Posledních 50 stránek jsem jen proletěla. Zápletka mě vůbec nenadchla.
Po Fault in our stars jsem prostě čekala víc ... možná jen ten konec překvapil protože neměl typický happyend ( což se mě na Greenovi líbí). Nicméně, jediné co mě na knížce zaujalo byla ta celá myšlenka papírových měst, které jsou schválně přidávány do map :)
po úžasných Hvězdách jsem se Rozhodla si přečíst další Johnovy knihy. Půjčila jsem Si tedy papírová Města. a jsem teda Zklamaná.
Čekala Jsem další geniální dílo, které mě dostane. A ono Nic.
Quentin (mimochodem, To jméno je divné :D) Byl celkem fajn, ale takový nevýrazný. jeho kamarádi to Samé. Margo se mi Moc nelíbila. prostě Postavy Mě moc neokouzlily.
co se mi Nelíbilo?
- Neuměla jsem se Začíst.
- ty narážky na Všechno možné -,- smála Jsem se jim zplna Hrdla, Ale občas mi vadily.
- Takové Celé nezáživné... rozjelo se To až v třetí části, která Byla dost krátká.
- konec taky nijak extra.
Co se mi Líbilo?
- Hezký Nápad.
- Ten nijak extra konec ve Mě něco zanechal... prostě to Knihu pozdvihlo.
- občas jsem se Fakt řechtala.
- Hezké myšlenky.
No, pěkná kniha, ale Čekala jsem víc. Kdybych předtím nečetla Hvězdy, Líbilo by se Mi to víc. 3,5*
Pro mě lepší než hledání Aljašky. Užívala jsem si pátrání po Margo, líbila se mi filosofie knihy, obdivovala jsem přátelství hrdinů. Nemohla jsem přestat číst. Nicméně jedna věc mi u Greena trochu vadí a to je jistá předvidatelnost. Stejně jako u Aljašky je zde hrdinka-krásná, všemi obdivovaná žena, do které je zamilovaný hlavní chlapecký hrdina. Nakonec se ukáže, že není tak hloupá a povrchní (záměr autora, ale nepovedlo se ;)...Nějak tomu nemůžu přijít na chuť. Nemůžu si zvyknout na to, že školní královny krásy mávají s nesmělými chlapci a ti jim leží u nohou, aby jim splnili každé přání...Tohle jediné schéma bych vytkla, jinak paráda.
Naprosto geniální kniha, John je geniální spisovatel. O malinko víc se mi líbilo Hledání Aljašky...
Opravdu jsem si tuto knížku hezky užila. Už proto, že jsem se vrátila o hodně roků nazpět a tak díky, že jsem mohla jejím prostřednictvím znovu navštívit Orlando.
Inteligentní a vtipné dialogy mne nalákaly, abych si přečetla i další příběhy od Johna Greena.
tak tato kniha celkem zklamání pro mě, zatím se mi od autora nejvíc líbily Hvězdy. Zklamání pro to, že jsem podle první půlky čekala nějakej "velkej" konec, obrat, cokoliv, co by mě šokovalo, ale to se bohužel nestalo :(
Papírová města mi přišla mnohem lepší než Hledání Aljašky. (ano nemůžu si pomoct s porovnáváním knih od Greena) Příběh se v určitých věcech podobal. Hlavní hrdina je zamilovaný do hl. hrdinky, ale nezná jí tak moc, jak by chtěl. A nakonec si uvědomí, že ji neznal skoro vůbec.
Papírová města měly hodně velkých plus. Nejlepší části knihy byly ty, které se odehrávaly v autě. Obzvláště závěrečná cesta, která byla chvílemi opravdu vtipná. Opravdu se mi taky líbil pravý význam 'papírových měst', člověk se zas dozvěděl nějakou zajímavost.
Co se mi na knize nelíbilo byl konec. Nevím ani proč, ale nějak mi tam neseděl. A taky jsem neměla ráda Margo, už od začátku. Přišla mi falešná a sobecká - od začátku do konce. Ostatní postavy byly celkem fajn, obzvlášť jsem si oblíbila Radara. Q byl trochu trouba a Ben trochu pitomec, ale dalo se to překousnout.
Tahle kniha je pro mě zatím od Greena nejlepší, taky je ze zatím vydaných knih (v ČR) nejpozitivněji naladěná, protože přece jenom Hvězdy ani Aljaška moc veselé nebyly. Těším se, až si přečtu Příliš mnoho Kateřin. :)
Klasicky Greenovská kniha.
Originální styl psaní, který je blízký hlavně lidem v nižším věku, zápletka nějak spojená s psychikou a lidským myšlením, spousta krásných myšlenek, ke kterým se můžete vracet zas a zas, ale stejně jim nebudete úplně rozumět.
To je John Green.
Jeho příběhy jsou vlastně na "na stejné brdo", ale jak už jsem řekla, každá má myšlenko. Jakoby měly jeho knihy duši.
Příběh se místy sice nesnesitelně táhne, ale když to Green rozjede, tak je to něco.
Jakmile se mi dostala tato kniha do rukou, začala jsem okamžitě číst. Potom jsem ale knihu musela na několik měsíců, kvůli školy, odložit. Nechtěla jsem. Ale jinak to nešlo. Jakmile jsem se ale do knihy pustila znovu, už jsem se od ní nemohla odtrhnout.
První část mě bavila asi nejvíce. Margo s Quinem zažijí za jednu noc spoustu dobrodružství. Margo jsem si oblíbila. Líbí se mi, jak se do všeho hned vrhne a neohlíží se na ostatní. Quina jsem si také oblíbila. Ale postavu, kterou jsem naprosto milovala, byl Ben. Jeho hlášky neměly chybu a já se občas musela smát i hodně nahlas.
Druhá část mi přišla z celé knihy nejnudnější. Nic moc se tam nedělo, ale i tak jsem se přes ni dostala.
Třetí část už byla hlavně o tom, jak se všichni vydali hledat Margo. Vtipná ale zároveň lehce dramatická cesta autem. A to mě bavilo.
I přes nudnější druhou část ale musím dát pět hvězdiček. John patří mezi mé nejoblíbenější autory. Líbí se mi jeho myšlenky, které dává do knížek - jeden z důvodů, proč pět hvězdiček. Za ten konec bych mu nejraději řekla pár nehezkých slov. Ale to proto jsou jeho knihy tak úžasné.
Ke konci července čekejte v kinech filmovou adaptaci této knihy. Já se na ni neskutečně těším a už jen odpočítávám dny.
http://rainbow-is-life.blogspot.cz/
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední školy škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Stydím se, když dávám knize jenom tři hvězdičky, ale když nad tím tak přemýšlím, vlastně nevím proč bych měla dávat víc. Myslím že kniha byla skvělá...ale na nic. Sice skvělá, ale stejně na nic.
Quentin a Margo byli dost podobní Aljašce a Milesovi. První dvě části se mi zdálo, že se děj hrozně vleče. Quentin...přiznejme si to, je trouba.
Ale zároveň mi kniha přijde naprosto skvělá! Konec mě nechal bez dechu. A já vím, že na knihu budu vzpomínat s tím úžasným pocitem jaký jsem měla na konci, ale stejně nemůžu dát víc hvězdiček.
PS: Rozhodně nepatřím mezi ty génie, kteří mají neustálou potřebu srovnávat Hvězdy se všemi ostatními Greenovkami. Greena zbožňuju, jenom mi ten děj prostě nějak nesedl