Papírový palác
Miranda Cowley Heller
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489315/bmid_papirovy-palac-63c6e8d55a2ee.jpg
4
160
160
Je dokonalé červencové ráno a Elle, padesátiletá šťastně vdaná matka tří dětí, se probouzí v „Papírovém paláci“ – letovisku, které navštěvuje rok co rok každé léto. Dnešní ráno je však jiné: včera večer se Elle vyplížila zadními dveřmi do tmy a poprvé se vyspala se svým nejstarším přítelem Jonasem, zatímco jejich drahé polovičky si uvnitř povídaly. Elle se musí během následujících čtyřiadvaceti hodin rozhodnout mezi životem, který vybudovala společně se svým milovaným manželem Peterem, a životem, jaký si vysnila, že by mohla mít se svou dětskou láskou Jonasem, kdyby tragická událost navždy nezměnila běh jejich životů.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , Ikar (ČR)Originální název:
The Paper Palace, 2021
více info...
Přidat komentář
Rodinné drama , nevěra.
Příběh, který měl průběh někdy hodně příjemný , vzrušující, napínavý, ale i místy hodně táhlí , nudnÿ dalo by se i ubrat.
Že začátku kdy se prolínala současnost a minulost tam bylo přespříliš postav na to se muselo hodně soustředit.
V provázanosti vztahů se musí čtenář hodně soustředit čím to kazí čtenářský zážitek.
Dokáže hrdinka dát přednost sama sobě před ostatními , které tolik miluje?
Čtenář se vrací do minulosti hlavní hrdinky a prožívá s ní všechny zážitky od samotného dětství po současnost.
Velice zajímavý tip na čtení.
Chválím styl, jazyk, atmosféru, ale vadily mi některé detaily, občas až nechutné. Autorka silně tlačila na tělesnost a její hlavní postava mi přišla až nereálně rozpolcená, takto vztahy od dětství určitě nevydrží. Chvílemi nuda.
Jedná z knih, od které jsem nečekala mnoho a byla pro mě velkým překvapením. Velmi dobře zpracovány, čtivý příběh. Postavy mi přišli vtipné, sympatické. Byla snaha o popis přírody ala Kde zpívají raci.
Doporučuji!!
Nevěra není mým oblíbeným tématem a začala jsem knihu číst s obavami. Elle se mi opravdu nelíbila. Byla samoúčelná, neupřímná a zklamala. Nefandila jsem jejímu manželství, ani jsem nefandil jí a Jonasovi. Nijak mě postavy nezaujaly, i když jsem cítila trochu empatii k její rodině a manželovi, kteří vždy byli vždy druhými za „co mohlo být“.
Z některých zápletek se mi koulely oči. Upřímně řečeno, bylo mi to jedno s kým zůstane. Touha, kterou k sobě Elle a Jonas pociťovali, si navzájem maskovaly své nedostatky do té míry, že ani nevěřím, že by spolu dokázali udržet vztah.
Knize bych dala 3*, kdyby tam nebylo tolik sexuálního násilí na dětech.
Kniha se mi dobře a rychle četla, šlo to samo. Příběh velmi zajímavý. Najdete tady všechno - rodinu, přátelství, lásku, tragédii, násilí, smrt...
Knížka mě fakt bavila, v napětí jsem čekala, co dalšího se ještě může stát, ale v druhé polovině na mě byly nějaké části trochu zdlouhavé, proto jsem odebrala jednu hvězdičku. Jinak ale skvěle napsaná knížka a já jen doporučuji ! :)
Zvláštní kniha. Původně jsem ji chtěla odložit po pár kapitolách. Vadilo mi, že kniha je psána v celku bohatým jazykem, barevně a pak do toho autorka prdne větu "včera jsem s ním konečně šu*kala."
Jako by tím hned ty první stránky zabila.
Nakonec jsem knize šanci dala, je tam spousta pěkných pasáží, leč se neubráním dojmu, že jak hlavní hrdinka, tak kniha vlastně nevědí, čím by měly být.
Na jednu stranu se řeší v knize láska z dětství, nevěra, pak složité osudy hlavních protagonistů. Je to více o minulosti. Celé je to vlastně vyprávění o tom, co bylo a co mohlo být. Takže ta chaotická minulost jako by tvořila děj celé knihy, leckdy to bylo zajímavé , poutavé, jindy už mi přišlo, že bych se bez tolika informací obešla. Vždyť jinak se v knize vlastně vůbec nic nestane.
Není to úplně špatná kniha, ale asi úplně nechápu její poslání a ani na takovou silnou lásku, která nemá konkurenci a hlavně trvá celý život, opravdu nevěřím.
Za mě se tam nic nevyřešilo, cítím se jako čtenářka poněkud podvedena a jsem z toho příběhu poněkud zmatená. Jako bych četla zavřená v barevné bublině, která toho hodně slibuje, ale pak pukne, zmizí a zůstanou jen vzpomínky a nenaplněná přání.
jestli nejsem u knih něčeho zastáncem, tak je to extrémní obalení života postav do všeho zlého, co je jen mohlo potkat. Co se těžkých témat týče, pokud si můžu zvolit, jsem raději, když je kniha protkaná jedním směrem (ať už si autor vybere cokoli) a postupně se vše zamotává, následně rozplétá nebo graduje. Jenže tady mi přišlo, že autorka postavám stále “přisolovala ale žádné poučení nebo odůvodnění to nakonec nemělo, postavy se chovaly dost nepochopitelně (jak už tady v komentářích je napsané a s čím úplně souhlasím). Hrozně jsem se těšila, ale vlastně mi to nic nedalo, a byť mě zasáhly události, které se postavám staly a které musely prožít, nezanechalo to dlouhý dojem, protože na dalších stranách přišlo něco dalšího. To, že je knížka těžká a se silnými motivy ještě neznamená, že bude skvělá. Bohužel.
(SPOILER)
Včera jsem knihu dočetla a abych řekla pravdu, mám dost rozporuplné pocity.
Anotace mě zaujala ještě před tím, než kniha vůbec vyšla. Čekala jsem asi něco trochu jiného... romantickou zápletku, milostný trojúhelník, takové odpočinkové letní čtení...
Musím říci, že jsem knihu přečetla poměrně rychle, takže úplná nuda to nebyla.
Pozitivně hodnotím, že se tam řešily mnohem závažnější témata než jen povrchní romantické city, zamilovanost a tak.
Prostředí Papírového paláce, příroda okolo, atmosféra, to vše bylo velmi pěkně vykresleno.
Chvílemi mě kniha opravdu bavila (zejména první půlka, zhruba do okamžiku Conradova pohřbu). Nicméně potom přišla druhá polovina knihy, kdy jsem neustále čekala, co dalšího se ještě stane. Zkrátka na nějaké vyvrcholení příběhu. Ale pořád jsem měla pocit, že se tak úplně nic zajímavého neděje. Elle se vždy po nějaké době setkala s Jonasem, bylo jasné, že mezi nimi existuje hluboké citové pouto, ale oba si dál žili své vlastní životy. Ke konci knihy jsem měla pocit, že některé popisy přírody, počasí atd. to už jen protahují a stále jsem čekala, zda teda přijde nějaký zásadní zvrat... Ale nedočkala jsem se.
Třeba někomu jinému tato kniha víc "sedne", já ale plným počtem hvězdiček hodnotit nemůžu.
3,5 *** z 5 *
Čekala jsem lehký román pro ženy a on to ve výsledku byl, ale pro mě s obrovským přesahem a ta atmosféra byla úžasná.
Reese Witherspoon je nejen moje oblíbená herečka, ale také knižní propagátorka, kterou velmi ráda sleduji a dám na její doporučení. Proto když se nějaká kniha objeví v jejím book clubu, ihned si ji přidávám na svým wishlist. Papírový palác je loňská novinka, která přináší velmi emotivní příběh, který se může na první pohled zdát jako klasický milostný trojúhelník, ve skutečnosti ale přináší daleko víc dramat a tajemství, než se na první pohled může zdát. Hlavní rozdíl oproti většině knih je v tom, že ústřední hrdinka není mladá žena, ale již zralá padesátiletá žena. Večer před začátkem příběhu se ale po letech šťastného manželství poprvé vyspala se svou dětskou láskou. Co ji k tomu po všech těch letech vedlo? Jak moc to ovlivní její přítomnost? Než najdeme otázky na tyto odpovědi, budeme se muset hluboko ponořit do minulosti.
Kniha to opravdu není pro každého čtenáře, protože se sice přítomnost odehrává během jednoho dne, ale během toho se společně s hrdinkou ocitáme v její minulosti, která rozhodně nebyla růžová, ba naopak. V této knize si žádnou postavu neoblíbíte, naopak. Je možné dvacet let někoho potkávat, a skrývat své emoce pod pokličkou, a pak je najednou nechat vyjít napovrch? Osobně si myslím, že to možné je. Jak zní slavný citát z mého nejoblíbenějšího filmu Titaniku, "Ženské srdce je jako hluboký oceán", kde se toho dá opravdu hodně ponořit hluboko. Ženské srdce nezapomíná, ale dokáže city ukrýt tak hluboko, že stěží dokáží přežít. A o to větší paseku to potom může mít, když ty city vyplují napovrch.
Papírový palác je syrový román o složitém milostném trojúhelníku, flashbacích drásavé minulosti a krásného letního dne v letovisku.
(SPOILER)
Čekala jsem romantickou oddechovku, a nakonec z toho bylo rodinné drama, které ze mě postupně sosalo emoci za emocí. Někdy mi těch osobních tragédií přišlo až příliš, ale možná to bylo záměr. Že se s některými smutnými osudy čtenář ztotožní a děj je pro něj reálnější - třeba úmrtí milované babičky, otec, co upřednostňuje partnerky před vlastními dcerami. Je to smutné, ale až děsivě věřitelné. Leč u jiných knih / filmů tomu neholduji, tady jsem otevřený konec uvítala. Nevím, zda autorka plánuje navázat a pokračovat v další knize, já si každopádně alespoň mohla děj uzavřít podle svého.
Smutné, ale vlastně pěkné.
(SPOILER)
Anotace napovídala zajímavou zápletku v milostném trojúhelníku. Říkala jsem si, že na léto zajímavá oddechovka. Rozjel se ale příběh plný tajemství, drama v rodině, které bylo skryto několik desítek let a láska, která byla nenaplněná, ač oboustranná již od dětství.
Překvapilo mě to násilí na náctiletých dívkách v rodině, které se táhlo generace, ač každé v jiné podobě (mámu Elle zneužíval její nevlastní otec a Elle znásilní nevlastní bratr). Každá se s tím ale vypořádávala jinak. Máma Elle nad tím mávne rukou, zatímco Elle mlčí mnoho let a vlastně se boji to komukoliv říct.
Pak Elle přístup k manželství, které jak sama říká, začíná lži a táhne se roky, ač je její manžel milionový a vše by ji nejspíše odpustil.
Knihu jsem četla pár dní. Upřímně moc jsem fandila Elle a Jonasovi a viděla jsem v nich paralelu na knihu Kde zpívají raci. Konec je sám o sobě otevřený a autorka nás nechá na vážkách, jakou cestou se Elle nakonec vydá.
Není to kniha ke které bych se někdy vrátila. Příběh je to zajímavý, ale kniha mě vyloženě nenadchla.
Zde jsem čekala odpočinkový letní románek ....
A postupně jsem se propadala do rodinného drama ..... a naslouchala vyprávění malé dívenky Elle ... o dětských snech a lidském dozrávání ....
Na křižovatce života se musí rozhodovat, jak se vyrovnat s tajemstvím z dětství .... najít cestu, kterou se dát ....
Má ještě naději - anebo její dětské sny shořely jako papírový palác ?
Psychologický román - a myšlenky jedné ženy .... bylo to zajímavé čtení s dobře postavenými mužskými postavami ....
Připomnělo mi to knihu Spálená obloha od G. Macmilan....
Rozdílné komentáře ukazují, že je to pro ženy, které už něco prožily ....
Knížku jsem přečetla na pár zátahů. Takhle v létě, po obědě, u vody, kdekoliv si člověk dá nohy nahoru je naprosto skvělá! Orientace času není zmatená, stačí si přečíst místo a datum před každou kapitolou, abyste byli v obraze, kde a kdy se kapitola odehrává.
Moc se mi líbilo jak je kniha napsaná, všechny surové popisy, pocity, příběhy postav, všechno to působilo tak reálně. Musím ale přiznat, že jsem se úplně ztratila v čase, nevěděla jsem co je přítomnost a kolik je hlavní hrdince, částečně to připisuji vlastní nepozornosti, ale i tak mi to přišlo zmatené.
Ani nevím jak začít. Jak už je zde psáno, tak tenhle román je buď a nebo. A mě to prostě sedlo. Ta surovost, opravdovost, až explicitní popisy obyčejných, ale i nestandardních situací. Milostný trojúhelník, který má/nemá východisko. Za mě super, ale chápu, že to asi není pro každého.
Papírový palác
Tahle kniha mi sedla a po přečtení jsem nad ni musela ještě přemýšlet. Autorky styl psaní, který se nemusí líbit všem me osobně zaujal. Vraceni se do minulosti chtělo minimálně ze začátku více pozornosti, ale jakmile se člověk zorientuje, vše do sebe zapadá dílek po dílku. Bavila mě, a myslim, ze někdy v daleké budoucnosti si ji přečtu znovu. Otevřený konec na jednu stranu super, na druhou stranu, mam rada předem dane konce. i tak ale hodnotím kladně.