Papuánské (polo)pravdy
Vojtěch Novotný
Největší tropický ostrov světa, Nová Guinea, je stále ještě pokryt téměř nedotčenými tropickými pralesy a osídlen tradičními kmenovými společnostmi, hovořícími více než tisícem jazyků. Nad výsledky nečekaných kombinací preindustriálních a postmoderních dějů v této zemi lze často jen žasnout. Možná díky tomu vzbudilo před pěti lety první vydání Papuánských (polo)pravd tak velký zájem. Autor však v tomto světadíle strávil dalších pět let a z jeho neuvěřitelných příhod vyrostla potřeba knihu podstatně doplnit. Druhé vydání je tak o polovinu delší, a o nic méně pravdivé než to první. Lze na ně tedy pohlížet i jako na úplně novou knihu, ke které je ta původní zdarma přibalena. 2. vydání. ... celý text
Přidat komentář
Eseje Vojty Novotneho v casopise Vesmir jsem v dobe jejich vychazeni nadsene hltal. Prvni vydani teto knihy jsem ihned koupil a precetl a byla to parada! Druhe rozsirene vydani ve mne vzbudilo neduveru - proc si znovu kupovat puvodni knihu s doplnenymi dalsimi texty? Neni to nejaka bouda, jak si nechat dvakrat zaplatit za totez? Jsa drzgresle, dlouho jsem odolaval.
Letos jsem si druhe vydani koupil a pomaloucku postupne si jej precetl... NELITUJI! :)
Pomale cteni mam "za odmenu" - usadit se s knihou a ponorit se do exotickeho prostredi, navic s tak milym a erudovanym pruvodcem, je proste pozitek, ktereho se nemohu nabazit. Urcite jsem si jej nechtel "vyplacat" najednou - proto vecer vzdy jen jednu dve eseje :)
Vojta Novotny, sef nejdele fungujici tropicke biologicke stanice na tomto ostrove, pise velmi laskave, inteligentne a presto nesmirne vtipne. Jeho britsky humor mi pripomina humor jineho meho milovaneho ne-Brita (presto velkeho znalce Britanie), Billa Brysona.
Z jeho textu cisi nejen nadhled a shovivavost, ale take ucta a obdiv k Papuancum. A to u tropickych biologu (ci vedcu pracujicich v tropech) zdaleka neni samozrejmost!
Pokud by melo vyjit treti rozsirene vydani, urcite si jej hned koupim! ;)
Vojto, dekuji!
"Dodnes mám to štěstí, že mohu svůj čas dělit rovnoměrně mezi Papuu-Novou Guineu a Českou republiku, dvě exotické zemičky, co mají tolik společného-jak je ostatně popsáno v této sbírce esejů."
Záliv Nagada, 20.července 2003
Božské eseje.
(2006)
Na knihu jsem narazila díky přednášce v rámci předmětu Biogeografie. Chtěla jsem si ucelit a rozšířit jen kusé encyklopedické informace o tomto ostrově v širším měřítku, proto byla tato kniha pro mě skvělou možností, jak toho docílit. Líbilo se mi, že autorem je uznávaný český vědec.
Vývoj tamních obyvatelů a kulturní zvyky byly zajímavé, přesto bych více než antropologický pohled ocenila pohled očima zoologa - ekologa (když už se jedná o knihu našeho nejúspěšnějšího vědce). Ale ono se asi lépe čte o najatém asistentovi, který si bere volno kvůli kmenové válce než rozebírání složité ekologie hmyzu v tropech :-)
Opět se tu setkávám se stejným fenoménem jako u Mayra a to je neustále opakování stejné informace stokrát jinak, což mě během chvilky omrzí (viz jazyková bohatost). Raději bych si přečetla o složitějších vazbách místní fauny a flóry. Autora ale omlouvá to, že výtisk je vlastně sbírkou fejetonů a ne ucelenou knihou.
Líbily se mi kresby v knize, ale zároveň mi chyběly nějaké fotografie, např. z terénu, stanice, jak vypadá město, tamní lidé...nemyslím si, že by v dnešní době byla fotografie nějakým technickým problémem.
Nejzajímavější pro mne bylo asi autorovo srovnání tamních obyvatel a jejich zvyků s těmi našimi. A pozitivní pro mne zůstává, že i přes moderní výdobytky, které se dostávají více a více do hloubi lesa, se jimi Papuánci nenechají ovlivnit tak rychle a intenzivně, jak bych očekávala.
Informace z knihy stačí na pár řádků a dostala bych se k nim rychleji na netu, kniha je opravdu asi jen na dobrodružné a úsměvné čtení doma v pracovně nad hrnkem kávy.
Doktorand biológie z prestížnej austrálskej univerzity si vezme dovolenku a ponáhľa sa domov, kde navlečie pestrofarebnú čelenku z vtáčích pier, vezme oštep a ide bojovať za svoju dedinu do kmeňovej vojny.
Jeden z najoriginálnejších cestopisov, aké som kedy čítal, priam si nie som istý, či je ešte túto knižku možno radiť k cestopisom. Skvelá výpoveď o jednej z najbizarnejších krajín sveta. Veselé príbehy o špecifikách práce na tomto zabudnutom kúsku zeme, prekladané citlivými vysvetleniami čriepkov zo života kultúr, ktoré je skutočne ťažké pochopiť. Zo sveta, kde sa doba kamenná stretáva s dobou postindustiálnou. O Papui som čítal už aj pred tým dosť, no pán Novotný prichádza s plastickým obrazom krajiny, ktorý pomôže utvoriť skutočne reálny názor na to, čim skutočne dnešná Papua je.
Výborný soubor esejů biologa pracujícího na Papui-Nové Guineji, přibližující místní obyvatele, jejich společnost a zajímavou kulturu ovlivněnou na jedné straně dlouho trvajícími tradicemi a na straně druhé přílivem postmoderní globální kultury. Texty jsou napsány originálně a vtipně, takže nejen, že se čtenář dozví spoustu zajímavých informací o těchto do nedávné doby často velmi izolovaných společenstvích, ale navíc jejich čtení baví a pobaví výborným stylem humoru.
Dumám, jak se vyhnout patosu, ale tahle kniha prostě JE perla! :-) A její autor perlorodka: eseje krátké i delší srší vhledem a často i vtipem, rozšiřují obzory, podnětně provokují. Kdo váhá a šetří, ať skoukne pár posledních postů a komentářů VN na FB a... šetřit začne ;-)