Paradox úroků

28.02.2021

Obsahuje zajímavé úvahy o alternativních měnách a rozhodně stojí za přečtení. Nicméně samotný paradox úroků není žádným paradoxem ani reálným problémem. Paradox se snaží vysvětlit náš finanční systém na podobenství s cizincem, který přijde do vesnice domorodců v Austrálii. Nepoužívají tam peníze, tak jim je vyrobí z kravské kůže. Každé rodině dá deset plátků kůže, naučí je s tím obchodovat a řekne jim, že za rok mu každý vrátí jedenáct plátků za to, že je to naučil. Oni se samozřejmě zeptají: „Kde vezmeme ten jedenáctý plátek?“ On se záhadně usměje a řekne: „Uvidíte.“ Tím je nastaven systém, v němž je trvalý nedostatek. Nikdo však nebude chtít všechny plátky najednou a utrácením je bude vracet zpět do ekonomiky. Každý chce více než kolik dá (o tom je obchod). Pokud lidé dostatečně utrácí, žádný problém nenastane a pokud se tvoří velké akumulace, u kryté měny vznikne problém větší, protože se z ní stane měna deflační, což povede ke vzniku spekulací a bublin (ty vznikají stejně, ale s krytou měnou více) a také k většímu problému s dluhy (pokud cena peněz roste, můžete v budoucnosti zaplatit mnohem více, než očekáváte). Problém je v akumulacích (úsporách), nikoliv v nekryté měně. Téměř všechny problémy, které máme existovali již před tím, než vznikla nekrytá měna. Hlavní výhody lokálních a alternativních měn jsou v podpoře blízkého okolí, lokálnost také zabraňuje tvorbě bublina na velkém území a zabraňuje tvorbě akumulací (kazící se peníze). Na druhé straně v kapitalismu jsou akumulace potřeba na investice, což prezentované systémy neřeší. Navíc akumulace nejbohatších probíhají hlavně v kapitálu, nikoliv v měně. Tento problém tedy měna nikdy nemůže zcela vyřešit, i když ho někdy může zmírnit. Pokud jde o úroky, opět záleží hlavně na tom, jak si konkurují ti, kteří dávají půjčky a jestli dostatečně utrácí a netvoří akumulace (a také na tom, zda a jak je uvolňování nových peněz, ze kterých jdou úroky také, kontrolováno).

02.07.2020

Kniha poukazuje na věci, o kterých se nemluví.