Adam Votruba | Databáze knih

Populární knihy

/ všech 15 knih

Nové komentáře u knih Adam Votruba

Lidská práva: Zprava i zleva Lidská práva: Zprava i zleva

V pořadí druhá populárně naučná kniha vydaná spolkem Svatopluk. Stejně jako ostatní tři dosud vydané knihy má i tato charakter sborníku, kde každou kapitolu zpracoval jiný autor a konkrétní zaměření kapitol do jisté míry souvisí i s odborným zaměřením jednotlivých autorů. Tento svazek je věnován problematice lidských práv, na která autoři nahlížejí z nejrůznějších úhlů. Přiznám se, že donedávna by mě nenapadlo, že i něco takového jako jsou lidská práva, lze ohavným způsobem zneužít. Například tím, že evropská populace bude vystavena tlaku, aby uznala "právo" uprchlíků z geograficky a hlavně kulturně naprostro odlišného prostředí na život a různé výhody v EU. A co hůř, Evropané by měli tolerovat i kriminální činnost nově příchozích, která je mnoha politiky bagatelizována. Na druhé straně, příslušníci některých států by dle vyjádření některých neměli mít práva vůbec žádná. Naopak "demokratické" země mají právo dotyčné státy i jejich obyvatele krátit na jejich právech, jak to jen jde – protože přece boj za demokracii něco stojí, ne? Údajně ve prospěch celku mají být Evropané regulováni téměř ve všem, co jakkoli souvisí s klimatem. Topit, svítit, přesunovat se, zkrátka provozovat jakékoli činnosti využívající energie, budou moct jen povoleném, "klimaticky neutrálním" způsobem. Asi by na tom nebylo nic špatného, kdyby panovala všeobecná shoda na tom, co je z hlediska nejen klimatu, ale i dalších aspektů péče o životní prostředí optimální. A také, kdyby náklady na plánované změny nebyli nuceni nést ve velké míře občané. Co je ale nejhorší: pokud se to evropským lídrům hodí, odklidíme klimatická témata někam do kouta. Viz např. nyní hojně diskutovaná hospodářská dohoda mezi EU a hospodářským společenstvím jihoamerických zemí, zvaným Mercosur. Jako kdyby přeprava zboží přes půl zeměkoule nebyla z klimatického hlediska problém. Jako kdyby nakonec bylo úplně jedno, zda plodiny pěstujeme na plochách, které jsou jako pole využívány už po staletí, anebo někde, kde se v rámci plnění dohod s EU smýtil deštný prales, aby vznikla pole na pěstování sóji (samozřejmě vůbec není geneticky modifikovaná...). Tolik alespoň ve stručnosti, o čem se lze mimo jiné v knize dočíst. Samozřejmě napsáno odbornějším jazykem (někde může být čtení pro člověka-neodborníka na sociální vědy trochu obtížnější) a pečlivě vyargumentováno. Pokud vám ještě nedochází, v jaké době žijeme, anebo naopak nevěříte svým očím, uším, prostě ničemu, určitě si knihu přečtěte. Velmi ráda bych dala pět hvězdiček, ale v knize je poměrně dost formálních nedostatků. Je mi jasné, že autoři chtěli, aby byla kniha co nejdřív venku, ale určitě potřebovala ještě jednu korekturu. Zejména příspěvek M. Muránského vypadá, že byl do knihy zařazen až dodatečně (možná kvůli grantovému projektu, na který odkazuje), tedy prošel ještě menším počtem redakčních úprav než příspěvky ostatní. Prosím autory, aby tyto zdánlivé drobnosti nepodceňovali. Témata pojednávaná v knihách spolku Svatopluk jsou velmi důležitá a knihy si zaslouží maximální péči po všech stránkách!... celý text
BabaJaga11


Poklad na Tolštejně Poklad na Tolštejně

Zatím asi nejpoctivěji zpracovaná sbírka pověstí z jednoho místa, jakou jsem kdy měl možnost číst. Adam Votruba nezapře etnologické školení, osobní sepětí s Jiřetínem ani určité literární ambice, což je asi nejlepší kombinace. Nadto projevil vydatné úsilí při shromažďování materiálu, jeho úpravách, systematizaci a komentování – koneckonců právě doslov, poznámky k jednotlivým pověstem a soupis zdrojů pokládám za nejobdivuhodnější a v jistém smyslu nejinspirativnější část této drobné publikace. Dlužno přiznat, že pověsti a vyprávění jsou kolísavé úrovně a poutavosti. Čtenářům navyklým na uhlazená, často slohově archaizující nebo poetizující podání, dost možná nebudou Votrubovy záznamy vždy po chuti, zvláště v oddílech Co se povídalo a Ze vzpomínek pamětníků, kdy občas snad až příliš odrážejí povídavost informátorů. Totéž platí pro dvě cikánské „pohádky“ se značně naivistickým kouzlem a jazykem tak prostinkým, až mělkým. Ale říkám si nešť: To všechno k obrazu Jiřetína v tomto typu lidové slovesnosti, potažmo etnologických pramenů zkrátka patří. Historické i strašidelné legendy, zkazky o osudech loupežníků tu reálnějších, tu méně reálných, ale i příběhy Romů, hospodské povídačky, vzpomínky či srandahistorky hraničící s tlachem. Je dobře, že to zachytil, zahrnul do knihy a tento proces patřičně zaznamenal v komentářové části. Ostatně nikdo není nucen číst publikaci od začátku do konce. Já ovšem Jiřetín, Lužické hory, Labské pískovce, České Nizozemí i přilehlou část Horní Lužice dobře znám, většinu identifikovatelných míst z pověstí jsem navštívil, takže jsem knížku četl s chutí a prohloubila můj vztah k tomuto kraji malebnému, divokému a současně zraněnému.... celý text
V_M


Namažeme školu špekem Namažeme školu špekem

Nečekaně moc vtipné :) většina uvedené poezie mně byla důvěrně známá :D
Basta1912



Namažeme školu špekem Namažeme školu špekem

Moderní folklor. Něco jsem slyšel poprvé a něco jsem znal z dětských let. Kdo by neznal - Na kopečku v Africe stojí stará věznice .... Doporučuji !!!
jiri77


Svrchovanost zprava i zleva / Zvrchovanosť sprava aj zlava Svrchovanost zprava i zleva / Zvrchovanosť sprava aj zlava

Kniha k zamyšlení kam neoliberalismus, progresivní liberalismus směřuje a čím dál více se prosazuje, příklad zvráceného pojetí co je muž a žena, lidé si nebudou rovni pokud žena nebude mít právo na penis a muž na vagínu, stát je povinen toto právo zajistit.... celý text
vvikingg