Parfém: Příběh vraha
Patrick Süskind
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61910/bmid_parfem-pribeh-vraha-Y96-61910.jpg
4
1359
1359
Literárně vzdělaný autor Süskind vychází ve svém románě z velkých tradic E. T. A. Hoffmanna a E. A. Poea a nezadá si s jejich fantastičností ani napínavostí. Jeho kriminálně laděný příběh, jehož pachatel je nám od počátku známý, sleduje čtenář bez dechu až do morbidního konce, který je v těsném sousedství romantické ironie. Na jedné straně, pokud jde o parfémy a jejich výrobu, se blíží dílo literatuře faktu, na druhé straně svou fantastičností a ironizováním racionálnosti je blízké pohrdavému postoji romantiků k vládě absolutního rozumu. Neobvyklou smyslovostí čichových vjemů pak zavádí čtenáře do dosud neobjevených světů. Svou posedlostí po vytvoření dokonalého parfému, vedoucí až k vraždám, je Grenouille přímým příbuzným Hoffmannova zlatníka Cardillaca, jehož neovladatelná vášeň zavádí rovněž do zločinu a záhuby. Svou neobvyklostí vyvolalo dílo neočekávanou pozornost u světové čtenářské obce.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2001 , AcademiaOriginální název:
Das Parfum: Die Geschichte eines Mörders, 1985
více info...
Přidat komentář
Skvělý příběh, bohatá slovní zásoba a velký důraz na zajímavé detaily. Velmi povedené dílo. Vřele doporučuji. Nenechte se odradit pomalejším začátkem. Styl trochu připomíná Umberta Eca.
Audiokniha na ČRo Vltava, četba s hvězdičkou.
Musela jsem si dát časový odstup, abych knihu mohla hodnotit. Když si představím, co se dělo, tak to bylo hrůzostrašné, odporné, odpuzující, ale bylo to podané způsobem, že to působilo až normálním dojmem. Teď nemyslím hlas Miroslava Moravce, ten je vynikající, ale spíš způsob, jak děj předkládá čtenáři samotný autor. Z toho, co se tam dělo, by měl běhat mráz po zádech, jenže to působilo pouze jako fakta, která se dějí a emoce se moc nekonaly. (Teda kromě úvodní pasáže, kde jsou popsány porody na tržišti… z toho mi bylo fakt nanic.) Prostě ta absence emocí jakoby se z hlavní postavy přenesla i na čtenáře (posluchače). Ovšem celkově je příběh hodně nevšední a poslouchala jsem ho s opravdovým zájmem.
Myslím, že neznám jiného hlavního hrdinu, který by se vyznačoval tak nízkou mírou jakékoli emocionality. Jediné, co se v Jean-Baptistovi Grenouille občas vzbudí, je strach ústící v posedlost. Možná, cítíme-li všechny pachy světa, na emoce už nezbyde místo.
Kniha se mi líbila díky sugesci v každé sepsané větě. Je plně vykreslující, svádivá a děj díky ní uteče jako nic, přestože hlavní hrdina, a většina jeho "neveřejného" chování, je jednoznačně odpuzující.
Audiokniha: čte Miroslav Moravec, geniální, v žilách krev tuhnoucí
Slovo parfém je odvozeno z latinského perfumare - „prokouřit.“
Zhluboka se nadechněte. Prchavá vůně Paříže se právě chystá ,,prokouřit" až k vám. Paříž je totiž největší čichový revír světa.
A geniální nestvůra speciálně pro vás vyrábí andělsky dokonalou vůni způsobem, z kterého mrazí. K dokonalosti stačí maličkost: Jít přímo za nosem...
Zaposlouchejte se do podmanivě hypnotického hlasu Miroslava Moravce. Jeho interpretace je geniální.
Příběh neobvyklý, fantaskní, sugestivní, syrový, odporně páchnoucí, přesto omamující, originální.
,,Vůně je sestrou dechu. Kdo ovládá pachy, ten ovládá srdce lidí.
P.S.: Zhluboka se nadechněte. Nad Příběhem vraha totiž svůj dech ztratíte...
Zvláštní příběh - psychologicky dokonale propracovaný portrét vraha, který je plný vůní libých i nelibých. Při čtení je vyloženě cítíte, jak jsou přesně popsány.
(SPOILER) Nedávno jsem viděla filmovou podobu knihy a musím říct, že jsem nemohla odtrhnout oči od televizoru. Hned jsem se začala pídit po knize. Narazila jsem na audio verzi na pokračování a příběh mě dokonale vtáhl. Akorát mám trochu problém se srovnáním knižní předlohy a filmové verze, při čtení jsem stále viděla filmového hrdinu, který mi navíc vůbec nepřišel ošklivý :) ;-) Mimo to, filmový Grenouille v sobě měl přece jen špetku citu a také lásky, takže jsem v něm spíš viděla chudáka než bezcitného vraha, zatímco knižního hrdinu jsem vnímala jako skutečně emočně oploštělého psychopata. Příliš mi do knihy neseděla kapitola o letálním fluidu, říkala jsem si, jestli by Grenouille při své misantropii něco takového dobrovolně podstupoval. Na konci mě překvapil jen ten obrat. Celou dobu se s tím parfémem tak prplá a najednou si řekne, že na všecko kašle? :D Chápu pohnutky, ale konec mi i tak přišel unáhlený, mezi popravou a definitivním koncem mi prostě ještě něco scházelo... Až na těchto pár věcí skvělá kniha a určitě se k ní ještě vrátím.
Kdysi jsem od tohoto autora četla Holuba a nijak mě kniha nezaujala. Naopak Parfém člověka vtáhne a musí dočíst až do konce....
Četl jsem to před cca 20ti lety, nyní jsem na knihu znovu narazil (a příběh je i zfilmován) - úplně mě tenkrát pohltil, super, vřele doporučuji.
Četl jsem na doporučení. Nejde o obyčejný příběh psychopata, skvělé zasazení do historie, hluboká znalost lidských slabostí a tužeb. Tato kniha má své trvalé místo na slunci.
Karmínový flakón. Střík. Rudá krůpěj na pažích. Oblaží, omámí. Šokuje. Plnokrevná vůně, značky Rajský výkřik. Havraní něhy extáze.
Silný příběh. Dokonalý pohled do historie na základech thrileru. Film byl také výborný
Trochu historický román, trochu detektivka, trochu thriller a všechny tyhle žánry společně v tomhle případě fungují skvěle. Autorovi se podařilo popsat všemožné pachy tak dokonale, že je budete cítit i při čtení, a to i ty nejméně vábivé. Jedná se o náročnější čtení, které svého čtenáře donutí přemýšlet a rozhodně ho nenudí.
Velmi čtivé dílo, skvělý a uvěřitelný příběh plný vůní, pachů, atmosféry a zločinu, hlavní hrdina nenápadné monstrum ale takové, kterému se skoro dá fandit. Skvělé!
Süskindův Parfém by byl další příběh o psychopatovy, který vraždí, kdyby ovšem nebyl pojet ze skvělého a originálního čichového aspektu... s použitím střídmého, avšak významného vypravěčského stylu autor předkládá příběh na pomezí detektivního žánru, horroru a snad i eseje... nejvíce mne kniha oslovila svou originalitou: nepodobala se snad ničemu, co jsem dosud četl, a autorměl proto nad příběhem absolutní kontrolu: mohl se rozhodnout, zda-li bude "dokonalý parfém" smysluplným cílem, anebo abstraktní vizí. Proto také zakončení knihy, pro které se Süskind rozhodl, bylo sice odvážné, ale podle jeho měřítek naprosto přiměřené.
Přečteno už před pár lety. Téma perfektní, ale z některých detailních popisů mi nebylo úplně dobře.
Fantastické. Knížka byla strhující, právem se stala bestsellerem své doby. Film nebyl špatný, ale kniha je kniha ;) určitě si ji ještě někdy přečtu.
Pokus o zhlédnutí filmu skončil v mém případě po cca 20 minutách pro sérii scén natolik nechutných, že mi nedovolily sledovat děj. Koupila jsem tedy knihu a s časovým odstupem několika let zkusila příběh v psané podobě. A je to lepší. I román je místy notně naturalistický, ale slovní popis není přeci jen tak explicitní jako filmová scéna. Vyprávění se nese v odlehčené formě černého humoru. K žádné postavě (vč. sociopatického hlavního antihrdiny) nepřilnete natolik, aby Vám její následný skon pokazil náladu. Pachy a vůně jsou důležitou součástí příběhu - z filmového plátna jaksi tolik patrné nejsou, ale v textu je na ně bohatě upozorňováno. Seznámení s výrobou vonných silic a parfémů oceňuji.
Když jsem tuto knihu před více než dekádou četl,nedokázal jsem se odtrhnout. Je tak zvláštní - jak stylem, tak příběhem. Hlavní hrdina, vlastně antihrdina a vrah, si přesto získal mé sympatie a se zájmem jsem se pročetl až ke strhujícímu a symbolickému závěru, který byl neméně působivě vizualizován ve filmové verzi Toma Tykwera.
Tato kniha, ač (a možná i právě proto, že) jsem ji četl v němčině, ve mě zanechala hluboký zářez, který jen tak nezmizí z mého paměťového paláce.
Štítky knihy
vraždy zfilmováno 18. století Francie německá literatura Paříž sérioví vrazi vůně World Fantasy Award (cena) parfémy
Před pár lety jsem viděla stejnojmenný film, který se mi moc líbil. Kniha mě ale bohužel docela zklamala, čekala jsem něco jiného. Na mě tam bylo moc popisů. Bylo to zdlouhavé a chvilkama vyloženě nudné. 100 lidí 100 chutí, ale mně tenhle styl nesedí. Nemohla jsem se pořádně začít.
Některé popisy byly fakt nechutné a zvrácené, ale to jsem čekala. Byť mi bylo ze začátku hlavního hrdiny (nebo spíš záporáka) líto, už jako miminko to měl těžké, postupně se mi znechutil. I když za to vlastně ani nemohl, byl prostě "jiný". Narodil se "jiný" a neměl nikoho, kdo by mu pomohl...
Abych ale nepsala jen samá negativa, protože to nebylo tak hrozné, jak to zatím hodnotím. Samozřejmě tam bylo i pár velice zajímavých a poutavých částí. Už jenom ten námět stojí za pozornost. Výborné vykreslení hlavního záporáka - jeho myšlenky, pocity, povaha.
Největší plus má posledních cca 60 stran a hlavně konec.